Přes 77 procent zahraničního dluhu připadlo na soukromý sektor a zbývající část, 22,6 procenta, byly závazky veřejného sektoru, do kterých spadají závazky vládního sektoru, soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu.
Z hlediska jednotlivých sektorů vzrostla podle ČNB v prvním čtvrtletí zadluženost u všech hlavních ekonomických sektorů. „V nejvyšší míře vzrostl zahraniční dluh ostatních sektorů, který zaujímá 46,2 procenta celkového zahraničního dluhu. Stav zahraničních závazků se zvýšil především v důsledku nárůstu stavu obchodních úvěrů a půjček čerpanými tuzemskými podniky ze zahraničí,“ uvedla ČNB.
U bankovního sektoru včetně ČNB byl podle centrální banky určující pro vývoj zadluženosti nárůst krátkodobých půjček a vkladů přijatých ze zahraničí a u vládních institucí bylo zvýšení stavu zahraničního dluhu důsledkem nákupů vládních dluhopisů zahraničními investory. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činil 38,4 procenta a u vládních institucí to bylo 15,4 procenta.
Z hlediska instrumentů jsou ve struktuře zahraničního dluhu nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků. V souhrnu podle ČNB představovaly 54 procent zahraničního dluhu.
„V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 48,8 procenta z celkových dluhových pasiv,“ doplnila ČNB.
(ČTK)
