„Navzdory vyšším výpůjčním nákladům a cenám se zdá, že výdaje domácností – hnací síla ekonomiky – se drží, což je pozitivní vývoj pro krátkodobý výhled,“ uvedla ekonomka firmy High Frequency Economics Rubeela Farooqiová.
Růst za červenec až září následoval po dvou čtvrtletích poklesu. Tento pokles vyvolal obavy o odolnost ekonomiky, přestože trh práce zůstal silný a výdaje spotřebitelů stabilní. Od té doby se však objevila řada pozitivních signálů o dalším vývoji. Podle ekonomů pokles v první polovině roku neodrážel žádnou zásadní slabinu ekonomiky a byl způsoben především přílivem dovozu a snížením zásob podniků.
Ekonomové nyní očekávají, že za říjen až prosinec HDP stoupne o jedno procento. Všeobecně se pak předpokládá, že v roce 2023 ekonomika zažije recesi, i když pravděpodobně jen mírnou. Recese bude důsledkem snahy centrální banky USA (Fed) zkrotit nejhorší inflaci za posledních 40 let agresivním zvyšováním úrokových sazeb. Fed letos zvýšil svoji základní úrokovou sazbu šestkrát, z toho čtyřikrát po sobě o tři čtvrtiny procentního bodu. Očekává se, že na dalším zasedání v polovině prosince oznámí Fed zvýšení úroků o půl procentního bodu.
Vysoký růst úrokových sazeb prudce zdražil většinu úvěrů v celé ekonomice. To se dotklo hlavně hypotečních úvěrů, kde se růst sazeb ukázal jako zničující pro americký trh s bydlením. Investice do bydlení se podle dnešní zprávy o HDP za červenec až září snížily meziročně o 26,8 procenta, protože sazby hypoték se za poslední rok zdvojnásobily, uvedla agentur AP.
(ČTK)
