Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,50 procenta, ke zvýšení úroků tak přikročila poprvé od roku 2011. Zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci v eurozóně, rozsah zvýšení sazeb je přitom výraznější, než banka původně avizovala.
Podle obchodníků nicméně panují pochybnosti kolem nového programu nákupu dluhopisů, který ECB představila. Cílem tohoto programu je udržet pod kontrolou náklady na půjčky nejzadluženějších zemí eurozóny, jako je Itálie.
Na trhu navíc přetrvávají obavy ohledně vyhlídek ekonomiky eurozóny. Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci uvedla, že ekonomická aktivita v eurozóně zpomaluje a že hospodářský růst nadále brzdí válka na Ukrajině.
Na euro má negativní vliv také politická krize v Itálii. Tamní prezident Sergio Mattarella rozpustil parlament, Itálii tak čekají předčasné volby. Premiér Mario Draghi, bývalý šéf ECB, podal demisi, prezident jej ale požádal, aby kabinet dočasně vedl dál. Draghiho rezignace a rozpuštění parlamentu jsou vyústěním vládních sporů, které odstartovalo populistické Hnutí pěti hvězd (M5S), když se neúčastnilo hlasování o důvěře vládě minulý týden.
(ČTK)
