ECB snižuje tempo programu tištění peněz již několik měsíců. Zatím se ale stále vyhýbá závazku stanovit přesné datum jeho ukončení v obavě, že válka na Ukrajině a nebývale vysoké ceny energií by mohly náhle změnit výhled, připomíná Reuters. Vysoké ceny energií a sankce vůči Rusku snižují důvěru, oslabují kupní sílu a výrazně omezují růst. Tvůrci měnové politiky nyní otevřeně hovoří o možnosti zvýšení úrokových sazeb, které bude pro banku první za více než deset let.
„Pokud bude situace pokračovat podle současných předpokladů, je velmi pravděpodobné, že ke zvýšení sazeb dojde ještě před koncem roku,“ uvedla Lagardeová. „O kolik a kolikrát, to se teprve uvidí a bude to záviset na (hospodářských) datech,“ dodala.
ECB minulý týden potvrdila plány ukončit nákupy dluhopisů někdy ve třetím čtvrtletí. Lagardeová uvedla, že k tomuto kroku by mělo dojít na začátku kvartálu.
Takový časový plán naznačuje, že ECB by mohla být připravena zvýšit sazby na zasedání 21. července. Ukončení nákupů dluhopisů je totiž pokládané za předpoklad pro jakýkoli pohyb úrokových sazeb, napsala agentura Reuters.
Míra inflace v eurozóně v březnu vystoupila na 7,5 procenta, což je rekord od zavedení eura před dvaceti lety. Jedná se také o téměř čtyřnásobek dvouprocentního inflačního cíle ECB. Do poloviny roku se by inflace mohla ještě zvýšit.
Lagardeová uvedla, že ekonomika eurozóny bude nadále růst. Stagflaci, tedy období vysoké inflace spojené se stagnací hospodářského výkonu, považuje za nepravděpodobnou.
(ČTK)
