Celkový meziroční růst spotřebitelských cen v červenci byl v souladu s aktuální prognózou ČNB. „Rychleji, než prognóza předpovídala, rostla jádrová inflace, jejíž vývoj odráží doznívání předchozí silné domácí poptávky a přechodně zvýšené tempo růstu nákladů firem,“ uvedl Komárek.
Tuto odchylku v opačném směru kompenzovala nižší než prognózovaná dynamika cen potravin a v souhrnu mírně nižší primární dopady změn nepřímých daní. Růst regulovaných cen odpovídal prognóze, stejně jako rozsah meziročního poklesu cen pohonných hmot, dodal.
Podle aktuální prognózy ČNB inflace setrvá nad třemi procenty do konce letošního roku, neboť kompenzace výpadků příjmů firem v období koronavirové pandemie a růst jejich nákladů bude působit ve směru pokračujícího zvyšování cen, a to i přes hluboký pokles poptávky a celkové ekonomické aktivity.
K výraznějšímu snížení inflace dojde podle Komárka začátkem příštího roku v návaznosti na zmírnění růstu domácích nákladů, lehce posilující kurz a zchlazení trhu práce. Z hlediska struktury k tomu přispěje jádrová inflace a především ceny potravin. Sníží se také dynamika regulovaných cen díky zvolnění růstu cen elektrické energie. Naopak propad cen pohonných hmot plynoucí z předchozího kolapsu světových cen ropy odezní. Na horizontu měnové politiky se inflace sníží k dvouprocentnímu cíli ČNB a v jeho v blízkosti setrvá i v roce 2022, odhadla centrální banka.
(ČTK)
