Recese se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou, japonská ekonomika do ní vstoupila poprvé od druhé poloviny roku 2015. Pokles HDP v prvním čtvrtletí byl nicméně mírnější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu agentury Reuters v průměru počítali s propadem o 4,6 procenta. V nynějším druhém čtvrtletí pak očekávají pokles o rekordních 22 procent.
Koronavirus v Japonsku podobně jako v jiných zemích zasáhl výrobu, domácí poptávku i export. Soukromá spotřeba, která se na japonském HDP podílí více než polovinou, klesla v prvním čtvrtletí o 0,7 procenta. Export se propadl o šest procent a zaznamenal nejprudší pokles od druhého čtvrtletí 2011, upozornila agentura Reuters.
„Export do Číny začal klesat v únoru. Následovala vlna poklesů dodávek do Evropy a Spojených států,“ uvedl ekonom Takeši Minami z organizace Norinchukin Research Institute. Poukázal rovněž na negativní dopad úbytku zahraničních turistů.
Japonsko v dubnu kvůli koronaviru vyhlásilo celostátní stav nouze, minulý týden jej ale ve většině částí země zrušilo. Japonsko dosud zaznamenalo 16.337 případů nákazy koronavirem a 756 úmrtí pacientů s nemocí covid-19.
Japonská vláda už představila balík opatření na podporu ekonomiky v rekordní hodnotě 1,1 bilionu dolarů (zhruba 28 bilionů Kč). Své stimuly v posledních měsících rozšířila také japonská centrální banka.
Mnozí analytici však stimulační opatření vlády označují za nedostatečná a pomalá. „Jako vždy je v Japonsku realizace (stimulačních opatření) velmi pomalá,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Fujitsu Martin Schulz. „Hospodářské oživení bude pomalejší, než mnozí doufají,“ dodal. Odhadl přitom, že japonská ekonomika se z nynější krize bude zotavovat nejméně dva roky.
(ČTK)
