Podle statistik amerického Úřadu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii (EERE USA) pochází přibližně 91 % veškerého lithia pro výrobu lithiových baterií pouze ze tří zemí světa, a to z Austrálie (44 %), Chile (34 %) a Argentiny (13 %).
Další klíčové suroviny, které jsou využívány na produkci akumulátorů, jsou dováženy z velké části z jediné země. Například 59 % kobaltu dodává Konžská demokratická republika, a dokonce 67 % přírodního grafitu je dodáváno z Číny.
„Produkce ostatních materiálů na výrobu lithiových baterií, jako například manganu a zejména niklu, je lépe rozložena do vícera zemí světa,“ uvádí Radim Tlapák, ředitel internetového obchodu BatteryShop.cz. „Spolu s rozvojem elektromobility je důraz na dostupnost surovin na výrobu baterií ještě větší. Proto je důležité produkci klíčových materiálů diverzifikovat do více světových center, aby nedocházelo k výpadkům dodávek a výroba akumulátorů nebyla ohrožena,“ upozorňuje.
Vliv politické situace
Na dostupnost surovin pro výrobu baterií a jejich cenu může mít vliv i politická situace v zemích, které patří mezi klíčové producenty těchto vzácných kovů. „Právě politická situace může mít silný vliv na cenu surovin, jelikož může být ovlivněna jejich nabídka. Zejména v případě kobaltu je riziko cenových pohybů vlivem politických změn větší, většina světové nabídky totiž pochází z nestabilního Konga,“ vysvětluje Jonáš Mlýnek, manažer společnosti LYNX.
Cena kobaltu v uplynulých čtyřech letech značně kolísala, a to nejen v důsledku situace v Kongu, ale také kvůli masivnímu rozvoji výroby akumulátorů do elektromobilů. „Cena kobaltu od roku 2016 do konce prvního kvartálu 2018 vzrostla dokonce o 350 procent. Avšak během posledního roku a půl se cena opět propadla o 70 procent,“ říká Mlýnek.
Spekulace kolem elektromobilů
Za tímto silným pohybem lze podle něj hledat přecenění limitovanosti nabídky kobaltu a nadmíru silné spekulační očekávání rozvoje elektromobilů. Po divokých letech se dnes trh s kobaltem nachází v mezifázi, ve které se producenti nehrnou do uzavírání dlouhodobých kontraktů, ale zaměřují se na zvýšení efektivity produkce. V důsledku tohoto vývoje dochází ke změně strategie výrobců baterií, kteří na situaci reagují tím, že snižují podíl kobaltu v akumulátorech a nahrazují jej levnějším a dostupnějším niklem.
Odborníci upozorňují, že těžba surovin na výrobu akumulátorů je omezená a navíc výrazně zasahuje do životního prostředí. Nejšetrnějším způsobem, jak vzácné kovy získávat, je proto recyklace. Z použitých baterií lze jednoduše separovat například železo a mangan. Další suroviny, jako jsou zinek, nikl či kadmium, se opětovně získávají převážně chemickými procesy.
Podle údajů organizace Bloomberg New Energy Finance by bylo možné pomocí recyklace získat do roku 2030 až 100 tisíc tun kobaltu ročně. To platí ovšem jen za předpokladu, že budou recyklovány veškeré akumulátory do automobilů či elektroniky. „Přestože je recyklace klíčová pro udržitelný vývoj trhu se surovinami na výrobu baterií, rostoucí poptávku po produkci akumulátorů nemůže zcela uspokojit. Těžba tak stále zůstává nejvýznamnějším zdrojem vzácných kovů,“ uzavírá Radim Tlapák z Batteryshop.cz.
(red)
