„Vzhledem k boomu kryptoměn a krizi v kávovém průmyslu jsme se rozhodli spustit první virtuální měnu krytou produkcí našich kávových bobů,“ řekl Johan Ramírez, který má v Kolumbii na starosti propagaci projektu. Zapojit se do něj mají i svazy pěstitelů kávy z Bolívie, Brazílie, Kostariky, USA či Británie.
Cena kávových bobů dlouhodobě klesá, a proto vypěstovat a se ziskem prodat kávová zrna je pro její pěstitele čím dál složitější. Od kryptoměny Coffee si autoři projektu slibují, že pomůže pěstitelům kávy nakupovat stroje či hnojiva za lepší ceny, rozšíří jim distribuční kanály nebo zvýší prodejní ceny.
„V sobotu otevřeme virtuální peněženky a spustíme aplikaci přístupnou přes systémy Android a iOS,“ uvedl Ramírez.
Počáteční kurz kryptoměny Coffee byl stanoven na jeden dolar, autoři projektu ale očekávají, že se vyšplhá až na 110 dolarů. Součástí iniciativy má být i síť obchodů či kaváren, kde by zákazníci platili za kávu právě touto digitální měnou.
Kolumbie je třetím největším producentem kávových zrn po světovém lídru Brazílii a druhém Vietnamu. V první světové desítce jsou i další latinskoamerické země – Honduras, Mexiko a Guatemala.
Nová organizace OCAFE?
Podle některých názorů se ale zavedením kávové kryptoměny problém asymetrie v cenách v kávovém průmyslu nevyřeší. Například Fernando Morales z mezinárodní iniciativy Café for Change navrhuje, aby se země, v nichž se pěstuje káva, sdružily do nové organizace OCAFE, která by hájila zájmy pěstitelů. Už přes půlstoletí existuje Mezinárodní organizace kávy (ICO), která sdružuje na sedm desítek zemí vyvážejících i dovážejících kávu.
Kolumbijské sdružení mladých pěstitelů kávy, které se na projektu kávové kryptoměny podílí, vidí budoucnost nové měny optimisticky. Coffee ostatně nebude první kryptoměnou spojenou se zemědělskými plodinami, existují už například i kryptoměny založené na legálním konopném průmyslu, třeba PotCoin, Tokes (TKS) či CannabisCoin (CANN).
(ČTK)
