Šestašedesátiletá Georgieová vystřídá ve funkci Christinu Lagardeovou, která rezignovala na funkci, protože se má stát šéfkou Evropské centrální banky (ECB). Georgievová je první představitelkou z rozvíjející se tržní ekonomiky, která stane v čele fondu od jeho vzniku v roce 1944 a po Lagardeové druhou ženou.

Zvolení Georgievové se očekávalo, protože byla jedinou kandidátkou na nejvyšší post v MMF. Do funkce ji navrhla Evropská unie. Fond také v září odstranil jedinou překážku pro její zvolení, a to věkový limit.

Georgievová byla doposud výkonnou ředitelkou Světové banky (SB) a v minulosti zastávala také funkci evropské komisařky. Má pověst houževnaté, čestné a přímé osoby, zastánkyně rovnosti žen a mužů a vůdčí osobnosti v celosvětovém boji proti změnám klimatu, uvedla agentura Reuters. Funkce se ujímá v době, kdy globální ekonomika zpomaluje a dvě největší ekonomiky světa, Spojené státy a Čína, spolu vedou obchodní válku.

Cílem MMF, jehož členy je 189 zemí, je podporovat spolupráci v měnové politice na globální úrovni. Fond podle svého webu usiluje o zajištění finanční stability, podporu mezinárodního obchodu, vysoké zaměstnanosti a udržitelného hospodářského růstu. Snaží se také přispívat ke snížení chudoby ve světě. V čele MMF bývá tradičně kandidát z Evropy, zatímco v čele sesterské Světové banky (SB) bývá Američan.

(ČTK)

Příspěvek MMF zvolil výkonnou ředitelkou Bulharku Georgievovou pochází z Zlato.cz

„Zavedeme kontroly zboží a živých zvířat; pokud to bude možné, budou v přístavech, na letištích a v podnicích,“ řekl Varadkar v Dublinu. „Některé ale budou muset být poblíž hranice. Pracujeme na podrobnostech s Evropskou komisí,“ dodal.

Irsko už v červenci připustilo, že bude muset v případě brexitu bez dohody učinit ve vztahu ke zboží přicházejícímu ze Severního Irska „někde nějaké kroky“, aby dosáhlo dvou cílů: vyhnout se kontrolám přímo na hranicích a ochránit unijní jednotný trh.

Budoucí režim na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem se stal jednou z hlavních překážek ve snaze dojednat dohodu mezi Evropskou unií a Británií.

Bývalá britská premiérka Theresa Mayová nakonec souhlasila s kompromisním návrhem v podobě takzvané irské pojistky, která by za určitých okolností udržela Británii v bezcelní zóně EU i po přechodném období po brexitu. Na Severní Irsko by se v tom případě dál vztahovala část pravidel jednotného unijního trhu.

Nový britský premiér Boris Johnson irskou pojistku označuje za nedemokratickou a požaduje, aby ji EU z brexitové dohody odstranila.

Britové si odchod bez dohody nepřejí

Poslanci britské Dolní sněmovny ve středu schválili návrh zákona, který má zabránit brexitu bez dohody. Podle irského premiéra ale po posledním dění na politické scéně Spojeného království riziko neřízeného odchodu Británie z EU spíše vzrostlo.

„Nepřejeme si brexit bez dohody a budeme se nadále snažit, abychom se mu vyhnuli, ale ne za každou cenu,“ varoval včera Varadkar. „Na rozdíl od jiných nevidím na brexitu bez dohody žádné výhody. Bojím se ho. Ale jsem na něj připraven,“ dodal irský premiér.

Britský premiér Johnson tento týden oznámil, že se nadcházející pondělí setká s Varadkarem v Dublinu. Podle premiérových kritiků se měl s předsedou vlády sousední země, na jejímž postoji do jisté míry závisí podoba brexitu, sejít mnohem dříve.

(ČTK)

Příspěvek Irský premiér: Po brexitu bez dohody zavedeme u hranic kontroly pochází z Zlato.cz

„Stát musí plnit své závazky a vyplatit těch 1,3 miliardy eur. Žádáme jen to, co nám patří,“ uvedla Budóová. Dodala, že vláda v Barceloně má už vypracovanou právní analýzu a chystá se stížnost podat „v příštích dnech“. Podle mluvčí vláda premiéra Pedra Sáncheze neplní finanční závazky, které vyplývají ze zákona z roku 2009 o financování autonomních regionů.

Některá galicijská média napsala, že vláda autonomního regionu Galicie by mohla katalánskou vládu ve stížnosti následovat, protože ministerstvo financí jí dluží 700 milionů eur (asi 18 miliard Kč).

Oznámení katalánské vlády, složené ze zástupců separatistických stran, přichází několik týdnů před vynesením rozsudku španělského nejvyššího soudu nad bývalým vedením Katalánska. Obžalovaným politikům hrozí vysoké tresty vězení za vzpouru kvůli referendu o nezávislosti tohoto regionu z října 2017. Proces skončil v červnu, vynesení rozsudku se čeká asi v říjnu.

Mluvčí katalánské vlády včera rovněž v souvislosti s očekávaným rozsudkem vyzvala k velké účasti na demonstraci, která se chystá 11. září na Den Katalánska (La Diada). Tento katalánský národní svátek využívají v posledních letech zejména separatisté k protestům proti vládě v Madridu.

Katalánští nacionalisté požadují reformu systému financování španělských regionů

Podle nich na něm jejich oblast prodělává. Katalánsko se totiž jako ekonomicky silný region podílí zhruba pětinou na španělském hrubém domácím produktu a nemůže si svůj rozpočet spravovat samo, jako to dělá Baskicko a Navarra. Ty jako jediné dva regiony do Madridu odvádějí vždy jen dohodnutou částku. Ostatní regiony naopak většinu příjmů odvádějí centrální vládě, která jim pak část vrací.

Španělská vláda nyní funguje jako úřadující. Letos v dubnu se totiž konaly předčasné volby, které vyhráli Sánchezovi socialisté. Král Felipe VI. po nich navrhl Sáncheze na premiéra, ten ale nezískal důvěru poslanců. Může ale ještě dostat šanci příští měsíc, pokud ho král znovu nominuje. Jestliže ale důvěru nezíská do 23. září, budou se v listopadu konat další volby. Král nemusí navrhnout nikoho a může rovnou rozpustit parlament.

(ČTK)

Příspěvek Katalánská vláda chce žalovat španělskou vládu kvůli dluhu pochází z Zlato.cz

Salvini tento týden uvedl, že chce předčasné volby. Liga přitom oficiálně požádala o jednání o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě. Šokující rozhodnutí vrhá třetí největší ekonomiku eurozóny do ještě hlubší politické nejistoty v době, kdy by měly začít přípravy rozpočtu na rok 2020. Kvůli této nejistotě se investoři začali zbavovat italských dluhopisů i akcií.

Pokud se uskuteční předčasné volby, budou se konat na začátku října. To je v době, kdy by vláda měla představit rozpočet Evropské komisi (EK) a parlamentu, uvedla agentura Reuters.

Salvini slíbil příští rok snížení daní o 15 miliard eur (387 miliard Kč). Zatím však není jasné, jak chce vyřešit rozpočtový deficit, který se podle dohody s Evropsku unií má pohybovat blízko dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).

V pátek Salvini uvedl, že snížení daní bez ohledu na rozpočtová pravidla EU bude cílem nové vlády vedené Ligou. Včera už zvolil smířlivější tón a prohlásil, že Liga chce konstruktivní dialog s EU a přesvědčit Brusel, aby přistoupil na snížení daní.

(ČTK)

Příspěvek Salvini: Itálie neuvažuje o odchodu z eurozóny pochází z Zlato.cz

Německé vládě se od roku 2014 daří zvyšovat veřejné výdaje bez vytváření nových dluhů, a to díky nezvykle dlouhému období růstu ekonomiky, rekordně vysoké zaměstnanosti a stoupajícím daňovým příjmům.

Nyní však kvůli zpomalování hospodářského růstu a nízkým nákladům na půjčky sílí tlak na to, aby Německo za cenu malého rozpočtového deficitu přikročilo k dodatečné fiskální stimulaci ekonomické aktivity. Německo má v ústavě zakotvenu takzvanou dluhovou brzdu, podle které nesmí nové půjčky překročit 0,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Podle zdroje Reuters je nyní zapotřebí zvolit takovou formu změny fiskální politiky, která by nevytvořila nadměrný tlak na rozpočet. „Jakmile totiž bude jasné, že nové dluhy již nejsou tabu, budou všichni natahovat ruce a chtít více peněz,“ uvedl zdroj. Dodal, že Berlín chce z tohoto důvodu nové půjčky striktně omezit pouze na program ochrany klimatu, který by měl kabinet kancléřky Angely Merkelové schválit příští měsíc.

Merkelová i ministr financí Olaf Scholz z koaliční sociální demokracie (SPD) dosud politiku vyrovnaného rozpočtu hájili s tím, že je důležité v období příznivého vývoje ekonomiky veřejný dluh snižovat a nezatěžovat budoucí generace novými půjčkami, a to zejména s ohledem na rychlé stárnutí německé populace.

Členové levicového křídla SPD nicméně Scholze vyzývají, aby pomocí nových půjček zvýšil investice. „(Vyrovnaný rozpočet) již není udržitelný,“ řekl agentuře Reuters nejmenovaný člen SPD. „Potřebujeme více investovat, zejména do infrastruktury a ochrany klimatu,“ dodal.

Mezinárodní měnový fond a Evropská komise už delší dobu Německo vyzývají, aby zvyšováním mezd a investic podpořilo domácí poptávku a přispělo tak ke snížení globální ekonomické nerovnováhy. Německo dosahuje v zahraničním obchodě výrazného přebytku, což ostře kritizuje například americký prezident Donald Trump.

(ČTK)

Příspěvek Reuters: Německo zvažuje ústup od politiky vyrovnaného rozpočtu pochází z Zlato.cz

V současné době může Berlín vetovat obchody, které zahrnují nákup nejméně 25 procent kapitálu německé společnosti subjektem z nečlenské země EU, a to v případě, že ohrožují veřejný řád nebo národní bezpečnost.

Ministři nyní chtějí tuto hranici snížit na 15 procent, aby mohli kontrolovat více akvizic v citlivých hospodářských sektorech. Nový zákon by podle listu mohl vstoupit v platnost ještě v tomto roce.

„Chceme mít možnost bližší kontroly společností v oblasti obrany a zásadně důležité infrastruktury a dalších civilních technologií, které jsou pro bezpečnost důležité,“ řekl Altmaier. Německo se stále více snaží zastavit čínské investice, zejména do zmíněných oblastí. Obává se, že některé z jeho nejmodernějších technologií končí v čínských rukou.

Nová verze zákona se bude vztahovat na společnosti, které se zabývají mimo jiné odposlechem v telekomunikacích, cloudovými službami, kontrolními systémy pro elektrárny a energetickými sítěmi, dodávkami pitné vody a čištěním odpadních vod a platebními transakcemi.

Zabránění vstupu a stažená nabídka

Minulý měsíc Berlín zabránil vstupu čínského státního koncernu do německého provozovatele přenosové soustavy 50Herz. Dvacetiprocentní podíl v něm převezme namísto čínského SGCC německá státní banka KfW.

Minulý týden čínská firma Yantai Taihai stáhla nabídku malému německému strojírenskému podniku Leifeld Metal Spinning, který se specializuje na letectví a jaderný sektor, poté, co se o obchod začala zajímat německá vláda.

Protekcionistická nálada

Protekcionistická nálada se v Německu začala rozmáhat po akvizici výrobce průmyslových robotů Kuka čínskou společností Midea v roce 2016. Obavy vzrůstají zejména po oznámení desetiletého plánu Made in China, který má Čínu do roku 2025 proměnit z levného zpracovatele na technologicky vyspělou zemi.

Za zhruba rok je to už podruhé, co Berlín zpřísňuje zákon o zahraničních investicích. Loni byl rozšířen tak, aby pokrýval všechny firmy z oblasti zásadně důležité infrastruktury, jako jsou energetické a vodovodní sítě, elektronické platební systémy, nemocnice a doprava. Vláda současně získala více času na prověřování případů, ze dvou na čtyři měsíce.

„Samozřejmě chceme, aby zahraniční firmy v Německu i nadále investovaly,“ řekl Altmaier. „Máme však také povinnost chránit zájmy bezpečnosti a veřejného pořádku,“ dodal.

(ČTK, red)

Příspěvek Německo plánuje další omezení zahraničních investic pochází z Zlato.cz

Nová italská vláda složená z reprezentantů Hnutí pěti hvězd a Ligy (dříve Liga severu) podle Bloombergu vystrašila investory, protože nebylo jasné, zda Itálie zamíří k opuštění eura, nebo ne.

Kabinet pod vedením premiéra Giuseppe Conteho tuto možnost opakovaně popřel, „leč pochyby zůstávají,“ dodává agentura.

„Nemáme plán B v případě, že se něco pokazí,“ komentoval Grillo (70) členství Itálie v eurozóně. Připomněl také, že „pětihvězdičkový“ návrh na referendum o euru je starý několik let.

Poté, co rok před volbami vystřídal v čele strany Grilla serióznější a také mnohem mladší Luigi Di Maio (32), se o euru přestalo hovořit, protože převládala jiná témata, ale vystoupení z eurozóny skutečně Hnutí založené v roce 2009 na programu mělo.

Plán B

Vystoupení třetí největší ekonomiky EU z eurozóny, by světovou ekonomikou pořádně otřáslo, ale mnohem větší dopad, podobný brexitu, by mělo pro Apeninský poloostrov. To si zřejmě uvědomuje i Grillo, když říká: „Musíte mít plán B. Jsem si jistý, že Německo a Francie ho mají.“

„Netvrdím, že jsem pro vystoupení z měnové unie, říkám jen, že bych o tom nechal rozhodnout italský lid,“ zmírňuje svou rétoriku komik, herec, politik a bloger, který se po volbách žádných politických funkcí neujal.

Ve svých kampaních Grillo ale jen zřídka vynechával příležitost zaútočit na Evropskou unii, kterou obviňoval ze všech problémů, jež Itálie má. Vystoupení z eurozóny mělo podle něj být jen předehrou k vystoupení z unie. „Euro je oprátka na krku Itálie!“ vykřikoval Grillo na mítincích.

(rek)

Příspěvek Bude v Itálii referendum o euru? pochází z Zlato.cz

Brusel by měl podle lidoveckého politika snížit třeba počet členů Evropské komise. Evropský parlament by se měl rovněž přestat na svá plenární zasedání přesouvat do Štrasburku. „Myslím si, že chceme-li v Evropě šetřit, měl by jít Brusel příkladem a škrtat i ve správních nákladech,“ uvedl Kurz. Například snížení počtu členů Evropské komise ze současných 28 na 18 by podle něj vedlo nejen k úsporám, ale i ke zlepšení efektivity práce unijní exekutivy. Post eurokomisařů by se podle něj měl obsazovat na základě „spravedlivého rotačního principu“.

Snížení počtu eurokomisařů a zavedení rotačního principu podpořila v pondělí také německá kancléřka Angela Merkelová. Podobnou reformu prosazuje také Francie. Podle agentury DPA. Nedá se ale čekat, že by se redukci počtu eurokomisařů podařilo prosadit před vznikem příští komise na podzim příštího roku.

Na čase je podle rakouského kancléře ukončit i „nesmyslné“ stěhování Evropského parlamentu. Ten se na plenární zasedání přesouvá do francouzského města Štrasburku. Změnu systému by musely odsouhlasit všechny členské země EU a všechny dosavadní pokusy o zrušení pravidelného stěhování zatím ztroskotaly na odporu Paříže, upozornila DPA. Také Kurz přiznal, že se Francie „navzdory pokrokovosti Emmanuela Macrona sídla ve Štrasburku asi nikdy dobrovolně nevzdá“.

Rakouská vláda patří k největším kritikům nového návrhu víceletého finančního rámce na roky 2021 až 2027, který předložila v květnu Evropská komise. Alpská republika, která je členem evropského bloku od roku 1995 a Radě předsedalo již v letech 1998 a 2006, převezme předsednictví na počátku července od Bulharska. Na počátku příštího roku Rakousko otěže EU předá Rumunsku.

(ČTK)

Příspěvek Instituce EU by měly začít šetřit, řekl rakouský kancléř pochází z Zlato.cz

Euro, které v pátek spadlo na nejnižší úroveň za více než půl roku a po dnešním zahájení obchodování na evropských trzích přidávalo asi půl procenta, vykazovalo ve večerních hodinách vůči dolaru pokles o zhruba 0,2 procenta na 1,1625 USD.

Počáteční zájem o italské akcie a dluhopisy byl reakcí na kroky italského prezidenta Sergia Mattarelly, který v neděli odmítl přistoupit na návrh, aby byl ministrem financí v nové italské vládě euroskeptik Paolo Savona. Podle prezidenta hrozilo, že Savona by se snažil dostat Itálii z eurozóny.

Ačkoliv designovaný premiér Giuseppe Conte už v neděli oznámil, že se vzdává snah o sestavení vlády, pozitivní dopad jeho rozhodnutí na finanční trhy dlouho nevydržel. Trh se začal obávat, že pokud budou vyhlášeny předčasné volby, může se situace ještě zhoršit, protože voliči mohou být ještě radikálnější.

Výnosy italských dluhopisů

„Domnívám se, že trh to nejprve interpretoval jako dobrou zprávu, ale nyní zvažuje, co se stane v případě předčasných voleb,“ uvedl analytik Andy Cossor ze společnosti DZ Bank.

Prezident v pondělí pověřil sestavením vlády Carla Cottarelliho, který v minulosti pracoval na vedoucích postech v italské centrální bance a v Mezinárodním měnovém fondu (MMF).

Výnosy u desetiletých italských dluhopisů, které se pohybují obráceně k cenám, se vyšplhaly až na 2,67 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za tři a půl roku. Výnosy u německých dluhopisů, které jsou považovány za bezpečnou investici v období nejistoty, naopak sestoupily na pětiměsíční minimum 0,35 procenta, napsala agentura Reuters.

Politický chaos ve Španělsku

Dolů po počátečním růstu zamířil také index španělských akcií IBEX 35. Obchodování uzavřel se ztrátou 0,6 procenta na 9764,40 bodu. Španělští socialisté minulý týden podali v parlamentu návrh na vyslovení nedůvěry vládě předsedy Lidové strany Mariana Rajoye. Učinili tak v reakci na verdikt soudu v korupční kauze řady bývalých funkcionářů jeho strany.

Výnosy u desetiletých dluhopisů španělské vlády vystoupily až na 1,537 procenta, nejvýše od začátku března. „Politický chaos uvrhl trh s evropskými vládními dluhopisy do krizového režimu, protože k nejistotě přicházející z Itálie se přidávají obavy z předčasných voleb ve Španělsku,“ uvedli analytici ze společnosti ING.

(ČTK)

Příspěvek Akcie v Evropě zastavily růst, trh má obavy z vývoje v Itálii pochází z Zlato.cz

Le Maire reagoval na konečnou verzi koaliční smlouvy mezi italským protestním Hnutím pěti hvězd a protiimigrační Ligou. Obě antisystémové strany se v ní odvracejí od úsporných opatření, která po Itálii vyžaduje Evropské unie, i když zmínka o odchodu z eurozóny ve smlouvě není.

„Vláda se pokusí snížit veřejný dluh, nikoli prostřednictvím příjmů z daní a pomocí úsporných opatření – politik, které se neosvědčily – ale spíše oživením vnitřní poptávky,“ uvádí podle italských médií text koaliční smlouvy. Obě strany hodlají „revidovat s partnerskými státy rámec správy evropských ekonomických záležitostí, mimo jiné měnovou politiku, Pakt o stabilitě a růstu a finanční fiskální úmluvu“.

Sounáležitost s Evropou

Podle francouzského ministra musejí „všichni v Itálii chápat, že budoucnost země je v Evropě a nikde jinde. A sounáležitost s Evropou vyžaduje respekt vůči pravidlům“. Závazky, které Itálie přijala, se podle ministra vztahují na všechny italské vlády. Dlouhodobé plnění závazků zajišťuje stabilitu všech, řekl ministr.

Podle agentury AFP hodlají vůdci italských koaličních stran Luigi Di Maio a Matteo Salvini předložit koaliční smlouvu prezidentu Sergiu Mattarellovi dnes. Svou vládu chtějí sestavit tento týden.

(ČTK)

Příspěvek Nová italská vláda může podle Paříže ohrozit stabilitu eurozóny pochází z Zlato.cz

Spojené státy, které dohodu zpochybňují, uvedly, že izraelské informace poskytují nové a přesvědčivé detaily. Francie ale dohodu dál obhajuje a uvádí, že se tím dokládá její význam. Británie upozornila, že nikdy nebyla ohledně íránských záměrů naivní a upozornila, že inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) jsou zásadní pro zajištění toho, že jaderná energie v Íránu je používána pro mírové účely. Německo vyzvalo MAAE, aby obvinění prověřila.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí zvýšil tlak na Spojené státy, aby se stáhly z jaderné dohody s Íránem. V mimořádném televizním projevu také obvinil Teherán, že uchovával dokumenty o svém jaderném programu, aby je v budoucnu mohl využít při výrobě jaderných zbraní.

„Tyto skutečnosti jsou v souladu s tím, co Spojené státy dlouho věděly: Írán má silný, tajný program jaderných zbraní, který se snažil a nedokázal skrývat před světem a před vlastními lidmi,“ reagoval Bílý dům. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo upozornil, že zjištění podkopává mezinárodní jadernou dohodu, ale odmítl říct, zda dokumenty poskytují důkaz o jejím porušení.

Pokračovat v kontrolách

Podle Francie izraelské poznatky částečně potvrzují zjištění Evropanů z roku 2002 o necivilní povaze íránského jaderného programu. Francouzské ministerstvo zahraničí uvedlo, že nové informace poskytnuté izraelskou stranou by se mohly stát základem pro dlouhodobé sledování íránských jaderných aktivit a pro poskytnutí trvalých záruk. Podle Paříže je nezbytné, aby mezinárodní inspektoři v Íránu pokračovali v kontrolách.

„Nikdy jsme nebyli naivní ohledně Íránu a jeho jaderných záměrů,“ uvedl mluvčí britské vlády s tím, že to byl důvod, proč byl součástí jaderné dohody i režim nejrozsáhlejších a nejmasivnějších inspekcí MAAE v historii mezinárodních jaderných dohod. Nadále je také podle něj zásadní, aby se nezávisle ověřovalo, že Írán dodržuje dohodu a jeho jaderný program je výhradně mírový.

Agentura vyhodnocuje informace

MAAE se k obviněním vzneseným Izraelem odmítla vyjádřit. „Ve shodě se standardy postupu MAAE vyhodnocuje všechny dostupné informace,“ uvedla agentura. Německý ministr zahraničí Heiko Maas listu Bild řekl, že MAAE musí, jak jen to nejrychleji půjde, ověřit izraelské informace a vyjasnit, zda skutečně byla porušena mezinárodní dohoda.

Írán po dlouholetém vyjednávání uzavřel v roce 2015 jadernou dohodu se šesti mocnostmi – USA, Francií, Británií, Německem, Čínou a Ruskem. Cílem dohody bylo pozastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí.

Americký prezident Donald Trump dohodu opakovaně kritizuje jako špatnou a hrozí, že ji vypoví, pokud nebude upravena. Írán ale zdůraznil, že na žádnou jinou než současnou dohodu nepřistoupí.

(ČTK)

Příspěvek Západ říká, že ví o trvajícím úsilí Íránu získat jadernou bombu pochází z Zlato.cz

Americký ministr obrany James Mattis pro vojenskou operaci proti Sýrii není, pokud nebude řádně zváženo, jaký bude mít důsledek. Americká armáda je podle něj připravena navrhnout možnosti vojenských úderů proti Sýrii, bude-li to z rozhodnutí prezidenta vhodné. Světová zdravotnická organizace (WHO) má informace, že v Dúmě mělo příznaky vystavení toxickým chemikáliím až 500 lidí.

O tom, pro jaký typ útoku se USA rozhodnou, se zatím spekuluje. Většina zdrojů se shoduje, že Donald Trump chce masivnější odvetu, než byla ta loňská za chemický útok na Chán Šajchún. Americká armáda tehdy ze svých lodí ve Středozemním moři vypálila na syrskou leteckou základnu 59 raket, ale Sýrie základnu rychle znovu zprovoznila.

V očekávání útoků na Sýrii už vydala evropská agentura pro řízení letového provozu Eurocontrol varování leteckým společnostem pro lety ve východním Středomoří. Syrské vládní síly podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) vyklízejí hlavní letiště a vojenské letecké základny.

Rusko bude útok považovat za válečný zločin

Generální štáb ruské armády dnes informoval, že ruská vojenská policie ve čtvrtek vstoupí do Dúmy, aby tam zajišťovala bezpečnost. Ruský poslanec Vladimir Šamanov prohlásil, že Rusko je ohledně Sýrie v kontaktu s americkým sborem náčelníků štábů a prostřednictvím Turecka i s NATO.

Bílý dům údajně bude usilovat o to, aby nynější reakce odradila syrský režim od dalšího použití chemických zbraní. Ministr obrany Mattis ale podle serveru Politico požaduje, aby USA nejprve připravily širší strategii pro Sýrii. Spojené státy podle šéfa Pentagonu navíc stále analyzují zpravodajské informace o chemickém útoku v Sýrii.

Rusko dalo najevo, že bude americký útok považovat za válečný zločin. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že by akce mohla destabilizovat celý region a že Rusko stále podporuje „nezávislé a objektivní vyšetření“ událostí v Dúmě. „Nejsme účastníky twitterové diplomacie. Jsme stoupenci seriózních přístupů,“ prohlásil mluvčí.

Obviňování prý není založeno na faktech

Zatímco USA obviňují Damašek, Rusko tvrdí, že věc je třeba vyšetřit a nasazení chemických bojových prostředků dokázat. Kreml trvá na tom, že obviňování syrské armády z chemického útoku není založeno na faktech. Ruský velvyslanec v Libanonu Alexandr Zasypkin se odvolal na předchozí prohlášení vedení ruské armády, když řekl, že všechny rakety vypálené na Sýrii budou sestřeleny a že se bude útočit i na místa jejich odpalu.

„Rusko hrozí sestřelením všech raket vypálených na Sýrii. Připrav se Rusko, protože (rakety) přijdou, pěkné a nové a ‚chytré‘! Neměli byste být partnery toho Plynem Vraždícího Zvířete, které zabíjí vlastní lidi a raduje se z toho,“ tweetoval v odpověď Trump.

Podle Damašku je obviňování z použití chemických zbraní průhlednou záminkou a má se stát „chatrným a neopodstatněným“ ospravedlněním útoku na Sýrii.

K USA se připojí někteří spojenci

K USA jsou připraveny připojit se někteří jejich spojenci. Francouzský prezident Emmanuel Macron ujistil, že případný odvetný útok bude zaměřen na chemické provozy syrské vlády.

Britská premiérka Theresa Mayová dnes prohlásila, že všechny indicie nasvědčují tomu, že za útok v Dúmě jsou odpovědné syrské úřady a že tak šokující útoky nemohou zůstat bez odpovědi. Podle šéfa britských labouristů Jeremyho Corbyna by měl mít při jakékoli vojenské akci v Sýrii své slovo také britský parlament.

Izraelská vláda dnes uspořádala bezpečnostní konzultace kvůli obavě, že případný raketový útok USA na Sýrii může vyvolat napadení židovského státu ze strany syrské nebo íránské armády.

Zablokované rezoluce

Rusko i USA si v úterý v Radě bezpečnosti OSN navzájem zablokovaly rezoluce k Dúmě. USA požadovaly, aby vyšetřovatelé také mohli pátrat po tom, kdo útok spáchal, zatímco ruský návrh tuto otázku chtěl ponechat na Radě bezpečnosti. Trump kvůli situaci v Sýrii odřekl plánovanou návštěvu Latinské Ameriky.

WHO k útoku ze 7. dubna oznámila, že při něm zahynulo údajně více než 70 lidí, kteří se nacházeli ve sklepeních domů. Z nich 43 vykazovalo příznaky naznačující, že byli vystaveni vysoce toxickým chemikáliím. Při útoku byla prý zasažena také dvě zdravotnická zařízení. Symptomy zasažení chemikáliemi v podobě silného podráždění sliznic, selhání dýchání a narušení centrální nervové soustavy se projevily u 500 lidí. WHO má informace zprostředkované partnerskými zdravotnickými organizacemi, protože sama do oblasti přístup nemá.

Agentura Eurocontrol už upozornila letecké společnosti, že v příštích 72 hodinách hrozí útok a problémy ve východním Středomoří. Některé aerolinky už změnily letové trasy svých strojů. Provozu Českých aerolinií se opatření zatím nedotkne.

(ČTK)

Příspěvek Trump vzkázal Rusku, že USA připravují odvetu za Dúmu pochází z Zlato.cz