Zlato (oz) / USD
1 255,29
0,00 %
Zlato (oz) / CZK
27 436,31
0,02 %
EUR / USD
1,18
0,03 %
USD / CZK
21,86
0,02 %
Zlato
Tajnosti kolem švédského zlata

Analytik Ronan Manly ze singapurského BullionStar.com se v rámci svého průzkumu dotázal švédské centrální banky Sveriges Riksbank na to, zda a jak provádí audit svého zlatého pokladu. Obdržel odpověď, která svou vyhýbavostí vyvolala podezření, zda Švédsko vůbec nějaké zlato má a v případě, že ano, kolik ho vlastně je. Podle oficiálních údajů centrální banky z roku 2013 by měla mít tato skandinávská země ve svých rezervách 125,7 tuny zlata, což ji řadí na 28. místo na světě.

Švédská centrální banka by ve svých sejfech měla mít 24,9 tuny zlata. Foto: iStock

Nejstarší centrální banka světa, založená roku 1668, poprvé a také naposledy uvolnila informace o svém zlatém pokladu v roce 2013. Podle těchto dat je 61,4 tuny uloženo v Bank of England, 33,2 tuny v otavské Bank of Canada, 13,2 tuny v americké Federal Reserve Bank, 2,8 tuny ve Swiss National Bank v Bernu a doma, zřejmě ve Stockholmu, má Švédská královská banka 15,1 tuny, tedy zhruba 12 procent devizových rezerv ve zlatě.

Švédská centrální banka uchovává i 20 procent zlatého pokladu finské centrální banky, tedy 9,8 tuny. Celkem by tedy ve svých sejfech měla mít 24,9 tuny zlata. Není však veřejně známo, kde konkrétně je toto zlato uloženo. Podle švédského bloggera Larse Wilderänga je zlato v nově postavené budově Riksbank poblíž mezinárodního letiště Arlanda.

O švédském národním pokladu se ještě předpokládá, že ho tvoří zlaté cihly, každá o hmotnosti 12,5 kilogramů neboli 400 troyských uncí. Každá tuna je složena z 80 cihel, celý poklad by tedy měl sestávat z 10 056 zlatých kvádrů, z nichž téměř polovina leží v Londýně.

Riksbank na svých webových stránkách uvádí, že k 31. prosinci 2016 vlastní 125,7 tuny zlata. „Stejně jako mnoho jiných centrálních bank, vlastní zlato i Riksbank. Mimo jiné kvůli historické vazbě zlata na bankovky a mince. V minulosti mohly být mince nebo bankovky vykoupeny Riksbank výměnou za zlato. V dnešní době je rezerva zlata opodstatněná do značné míry skutečností, že hodnota zlata obvykle nesleduje stejný vzorec jako hodnota devizových rezerv. Hodnota rezerv ve zlatě a v cizí měně je tedy stabilnější než hodnota zlata a devizové rezervy zvlášť. Zlato může být též využíváno k financování nouzové pomoci v oblasti likvidity nebo intervencí v cizí měně,“ uvádí centrální banka.

Dohoda omezující prodej zlata

Riksbank patří mezi dvacítku států (bez České republiky), jejichž centrální banky včetně Evropské centrální banky uzavřely dohodu Central Bank Gold Agreement, která omezuje množství zlata, jež mohou centrální banky každoročně prodat. Tato dohoda byla v roce 2014 již počtvrté o pět let prodloužena. Cílem této smlouvy je omezit prodej zlata centrálními bankami, aby se předešlo nežádoucím dopadům na světovou cenu zlata. A signatáři smlouvu striktně dodržují. Místo dvou tisíc tun zlata, které by mohli během minulé pětiletky prodat, vpustili na trh pouze 25 tun.

Tato skutečnost by mohla být jedním z podpůrných argumentů, že Švédsko své zlaté rezervy s vysokou pravděpodobností udržuje, byť nenavyšuje jako některé jiné, zejména mimoevropské státy. „Riksbank připouští, že alespoň část svého zlata aktivně využívá v operacích centrálních bank a že toto zlato neleží v klidném úložišti,“ konstatuje analytik BullionStar.com.

(rek)