Zlato (oz) / USD
1 260,68
0,06 %
Zlato (oz) / CZK
29 731,39
0,03 %
EUR / USD
1,12
0,07 %
USD / CZK
23,58
0,09 %
Zlato
Nejvíc zlata v Evropě nakoupili letos Němci

Investoři z Německa, Velké Británie a Švýcarska využívají nízkých cen zlata a nakupují ho prostřednictvím na burze obchodujících fondů (ETF). Za první čtvrtletí si tak pořídili 92,4 tuny zlata, drtivou většinu ze 109 tun, jež se přes ETF za první tři měsíce roku prodalo. Američané si pořídili 4,1 tuny, Jihoafričané necelé dvě tuny a pár set kilogramů i australští investoři.

Nejvíc zlata v Evropě nakoupili letos Němci.
Foto: iStock

Nejaktivnější na tomto trhu byli Němci s přibližně 51 tunami a Britové s asi 38 tunami investičního zlata. World Gold Council (WGC), marketingová organizace nejvýznamnějších těžařů zlata v komentáři uvedla, že za masivními evropskými investicemi stojí zejména politická nejistota v regionu. Celosvětově se však na zlatých burzách a prostřednictvím zajištěných fondů ETF obvykle zobchoduje o dvě třetiny zlata víc. V prvním čtvrtletí minulého roku to bylo 342 tun zlata. Jde tedy o propad o 68 procent.

WGC ale poznamenává, že meziroční srovnání je atypické, kvůli mimořádným obchodům v loňském roce. Průměrná čtvrtletí z období 2009 až 2011 zaznamenávají 108,7 tuny, což odpovídá letošnímu výsledku. Na druhé straně je třeba dodat, že uvedená čtvrtletí spadají i do doby finanční a hospodářské krize.

Vysoké investice do zlatých podílových listů v Německu WGC vysvětluje jednak brexitem a evropskými volbami, jednak i tím, že výnos německých vládních dluhopisů v únoru klesl do rekordního záporu -0,95 procenta. Evropské akciové trhy byly navíc volatilitou tlumeny na víceletá minima. Také pokles ceny zlata v eurech byl v lednu a v březnu dobrou příležitostí k jeho přidání do portfolií investorů.

Celková hodnota papírového zlata podle statistiky WGC na konci prvního kvartálu činila 2251,8 tuny zlata, tedy zhruba 90 miliard dolarů.

Cihly a mince

Požadavky na fyzické zlato zaznamenaly meziroční nárůst o devět procent (289,8 tuny – ekvivalent překračující 11 miliard dolarů). A to jde o srovnání s retailovými investicemi v mimořádně silném konci roku 2016. Největší zájem byl v Číně (růst o 30 procent), na druhé pozici stojí Evropa růstem o devět procent, na třetím stupínku se objevil Vietnam s růstem o šest procent. „Vietnamská investiční poptávka byla podpořena čínským novým rokem a tradiční oslavě Boha bohatství v desátém dnu nového lunárního roku. Zájem o zlato byl také podpořen nedávným oslabením vietnamského dongu,“ komentuje WGC.

Evropský trh se zlatými cihlami a mincemi je v dobrém zdravotním stavu. Meziročně stoupl o devět procent (60,8 tuny). Jádrem je silný německý trh, který meziročně vzrostl o 13 procent na 34,3 tuny zlata, což je vůbec nejsilnější první čtvrtletí v Německu. Slušný růst zaznamenali jak Švýcarsko a Rakousko tak i Velká Británie. Stejně jako v případě institucionálních investorů strašidlo politické nejistoty přimělo k nákupům zlata i drobné investory.

Americký trh se propadl o 20 procent na 16,2 tuny, což je nejnižší úroveň od roku 2015. Investoři v USA se zaměřili na akciové trhy. „Mnoho maloobchodních investorů využilo růstu ceny zlata k prodeji na sekundárním trhu. Občas prodeje zlatých cihel a mincí dokonce odpovídaly spotřebitelské poptávce. Vzhledem k síle této nabídky bylo překvapující, že jsme vůbec viděli nějaký dovoz. Prodeje americké mincovny poklesly o zhruba 30 procent,“ vysvětluje WGC.

(rek)