Zlato (oz) / USD
1 294,19
0,00 %
Zlato (oz) / CZK
28 068,95
0,01 %
EUR / USD
1,18
0,02 %
USD / CZK
21,69
0,01 %
Zlato
Nálezci nacistického pokladu se lepí smůla na paty

Jako zakletý, výstižněji řečeno až prokletý, si připadá Florian Bautsch, německý amatérský archeolog s úředním posvěcením, který se proslavil senzačním nálezem nacistického zlata poblíž Lüneburgu.

Nacistický zlatý poklad a certifikovaný hledač pokladů Florian Bautsch. Reprofoto: Reprofoto bild.de

„Je to tak, štěstí se ode mě odvrátilo. Najednou nemohu o nic kloudného zavadit. Nepovažuji to za nepřízeň, natož mstu osudu, jen za souhrn nešťastných náhod. Takový je život, občas se docela podivně zamotá,“ připustil počátkem listopadu v televizi SAT 1 v rámci cyklu „Co dnes dělají“. Ten představuje současný život lidí, kteří na sebe kdysi strhli pozornost.

Dodal, že v žádném případě nehází flintu do žita. „Chce to je trochu trpělivosti a brzy se zadaří, Možná to bude zítra, třeba ale až za rok,“ podotýká. Přesné místo, kde v říjnu 2014 učinil životní objev, úřady nikdy neupřesnily – v obavách, že by tam vyrazily hordy amatérských hledačů.

Pytle ležely metr pod zemí

Florian Bautsch totiž na rozdíl od nich vlastní licenci certifikovaného hledače kovů, přesněji pokladů. Onoho dne na objednávku prof. dr. Edgara Ringa, lüneburského městského archeologa, prohledával v okolí města kopec, o němž prof. Ringe nepochyboval, že ukrývá prastarou pohřební mohylu.

Nejprve narazil na první zlaťák, a pak, když už tušil, že pronikavý úspěch leží na dosah ruky, našel devět dalších. „Okamžitě jsem uvědomil prof. Ringa a tehdejšího okresního archeologa dr. Jana Joosta Assendorpa. Ti bez váhání kývli na podrobný archeologický průzkum,“ vzpomíná Bautsch.

Podtrženo, sečteno: naleziště nakonec vydalo celkem 217 mincí: 128 belgických, 74 francouzských, 12 italských a tři z éry Rakouska-Uherska. Nejstarší opustila mincovnu v roce 1831, nejmladší v roce 1910. Celková váha činila 1, 4 kilogramu, celková hodnota se nakonec vyšplhala na 48 tisíc eur (1,23 mil. korun).

Skrývaly se přibližně metr pod zemí u paty stromu ve dvou dehtových pytlích uzavřených hliníkovými plombami a označenými svastikou, říšským orlem a razítkem Reichsbank Berlin, nacistické centrální banky.

Papír prozradil přibližné datum

Jakmile přišly ke slovu nejmodernější kriminalistické metody, vyšlo najevo, že vlastníci zabalili mince do pytlů mezi lety 1940 až 1950, tedy možná i po druhé světové válce, protože tento typ dehtového papíru se přestal používat právě v roce 1950.

„Máme co do činění s nejhodnotnějším objevem z nacistické éry na severu Německa,“ nepochybuje dr. Henning Hassemann, zemský archeolog, s tím, že ten, kdo mince zakopal, je ukradl z rezerv nacistické banky, což dokládají třeba plomby.

 „Za jedinou zlatou minci z tohoto nálezu se na sklonku války dal pořídit třeba honosný frak s cylindrem,“ podotýká Bautsch. V souladu se zákonem obdržel nálezné 2 600 eur (66 500 korun). „Hledám dál a čekám, až se karta obrátí. To by v tom byl čert, aby se tak nestalo,“ směje se.

(plk)