Zlato (oz) / USD
1 287,53
0,37 %
Zlato (oz) / CZK
28 567,22
0,51 %
EUR / USD
1,17
0,18 %
USD / CZK
22,19
0,14 %
Zlato
Centrální banky nakoupily přes 76 tun zlata

Centrální banky, podle údajů marketingové organizace nejvýznamnějších těžařů zlata World Gold Cuncil (WGC), v prvním čtvrtletí nakoupily 76,3 tuny zlata. To je pokles o 27 procent oproti 104 tunám v prvním čtvrtletí roku 2016 a téměř o třetinu míň než bylo 108,5 tuny ve čtvrtletí předchozím. Při pohledu na dlouhodobý trend poptávky po zlatě ze strany centrálních bank je vidět zpomalení po dosažení vrcholu 175 tun v polovině roku 2014. „Tato nižší míra nákupů bude pravděpodobně pokračovat i v průběhu roku 2017,“ konstatuje výhled WGC. Jedním dechem dodává, že centrální banky sice kupují míň zlata, ale skoro vůbec žádné neprodávají.

Centrální banky nakoupily přes 76 tun zlata. Foto: Shutterstock

Většina bank zůstala v prvním kvartále v nákupech zlata pasivní. Jen Rusko se vrátilo na trh po krátké přestávce v prosinci a zvýšilo své zlaté rezervy o 65 tun na 1680 tun, přičemž zlato představuje 17 procent devizových rezerv státu, což je nejvíc od začátku roku 2000. Národní banka Kazachstánu přidala v prvním čtvrtletí 9,6 tuny do zlatých rezerv, čímž prodloužila nepřetržité nákupy vzácného kovu na 54 měsíců v řadě.

Naproti tomu Čína – jeden z největších odběratelů v posledních letech – nechala své zlaté rezervy nedotčené. Naposledy nakupovala v říjnu 2016. Tento vývoj může souviset se změnou strategie Lidové banky Číny. Za uplynulých sedm měsíců byly čínské devizové rezervy pod tlakem, když se jejich hodnota snížila z 3,2 bilionu amerických dolarů na tři biliony v lednu letošního roku. Zlato tak tvoří asi dvě procenta devizových rezerv, podle některých zdrojů to jsou až 2,4 procenta. I tak je to nejvyšší podíl od počátku roku 2000 a může částečně vysvětlit zastavení nákupů zlata v posledních měsících.

Některé centrální banky zlato i prodávaly, ale celkově šlo jen o marginální záležitost. Jordánsko a Katar v prvním čtvrtletí prodaly více než tři tuny. WGC vyjmenovává Českou republiku vedle Mexika, Mongolska a Mozambiku jako státy, které rovněž snížily své zlaté rezervy, byť jen o skrovné částky. „Některé centrální banky uzavírají swapové dohody,“ uvádí zpráva WGC, aniž specifikuje, za co bylo zlato vyměněno nebo půjčeno.

„V posledních měsících uskutečnila swapy zlata v celkové hodnotě 6,9 tuny Argentina jako součást strategie zvyšování výnosu z jejího zlata. Také Maďarsko půjčilo v prosinci ve swapové transakci 3,1 tuny zlata.“ Drobné swapy provádí i Česká národní banka, jak vyplývá z její čerstvé bilanční zprávy.

Snahu posílit národní měnu nákupy zlata vyvíjí Turecko. Zprávy z médií naznačují, že „zlatá politika“ turecké centrální banky je mimořádně aktivní. V dubnu informovala agentura Reuters, že turecká centrální banka má mít přednostní právo nákupu zlata vytěženého v Turecku. Centrální banka navíc bude zlato nakupovat za turecké liry, čímž si zachová své devizové rezervy. Snaha Turecka posílit národní poklad je bezbřehá: Od placení úroků za uložené zlato běžným občanům po povinnost komerčních bank skladovat část zlata v centrální bance.

(rek)