Všem velkým bankám v Česku klesl v prvním letošním pololetí čistý zisk. Jejich hospodaření negativně ovlivnila opatření kvůli koronavirové pandemii, která na ČR dolehla v březnu. Z pětice velkých bank včera výsledky oznámila ČSOB a UniCredit Bank. Skupině ČSOB čistý zisk v pololetí klesl meziročně o 68 procent na 3,5 miliardy korun. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala čistý zisk zhruba 2,5 miliardy korun, což je pokles zhruba o polovinu.

Bankovní rada České národní banky včera jednomyslně ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta. Změna úrokových sazeb ČNB je podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka do konce roku málo pravděpodobná.

Tržby českých obchodníků v červnu po očištění meziročně klesly o dvě procenta, meziměsíčně stouply o 0,2 procenta. Lidé méně utráceli za pohonné hmoty a potraviny, naopak prodejcům nepotravinářského zboží se dařilo. Nejvyšší nárůst tržeb opět zaznamenal prodej přes internet a zásilkovou službu. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). V květnu byly očištěné tržby v maloobchodě, kromě prodeje motorových vozidel, podle revidovaných údajů meziročně vyšší o 0,8 procenta.

Celkový objem peněz umístěných na finančním trhu v Česku loni stoupl o 7,4 procenta na 6,9 bilionu korun. To představuje za posledních pět let nadprůměrné tempo růstu. Zhruba 68,5 procenta z toho tvoří vklady v bankách a záložnách, které loni stouply o 6,4 procenta na 4,7 bilionu korun. Nejvíce pak loni vzrostly finanční prostředky v investičních fondech, a to o 18,9 procenta na 746,2 miliardy korun. Vyplývá to ze Zprávy o vývoji finančního trhu v roce 2019, kterou zveřejnilo ministerstvo financí na internetu.

Zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15procentní sazby daně z příjmu je podle většiny ekonomů a daňových odborníků, které oslovila ČTK, krok správným směrem, který mimo jiné zaměstnancům měsíčně přinese stovky až tisíce korun navíc a zpřehlední daňový systém. Je ovšem nutné nahradit výpadek příjmů státního rozpočtu, a to ne jednorázově, ale komplexnější úpravou daňového systému. V opačném případě by to vedlo k růstu dluhu, upozornili odborníci. Někteří ekonomové pak v oznámení vidí spíše předvolební tah.

Negativní dopady koronavirové krize pocítilo v podnikání 60 procent samostatně výdělečně činných lidí, tedy přes půl milionu podnikatelů. Výrazná většina je označila za dočasné, ale 28 procent podnikatelů soudí, že dopady nelze překonat ani s pomocí nějakého vládního programu. Vyplývá to z mimořádného zjišťování Českého statistického úřadu k dopadům krize na trh práce ve druhém čtvrtletí. U zaměstnavatelů pocítilo dopady 43 procent zaměstnanců, nepřekonatelné jsou pro necelou pětinu pracujících.

Bankovní rada České národní banky nechá na čtvrtečním zasedání úrokové sazby beze změny, shodují se analytici oslovení ČTK. Zásadní změnu nepředpokládají ekonomové ani v v případě nové makroekonomické prognózy, kterou centrální banka zveřejní.

Více než čtyři pětiny českých domácností spoří. Nejčastěji, a to téměř v polovině případů, lidé uvádějí, že si každý člen rodiny střádá zvlášť. Jedno společné spoření má pětina domácností.

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). HDP se tak propadl nejvíce v historii samostatné České republiky kvůli restriktivním opatřením proti šíření koronaviru.

Pražská burza poosmé v řadě oslabila, index PX je nejníž od května. Včera klesl o tři procenta na 876,94 bodu. Ztráty kolem čtyř procent zaznamenaly Erste Bank, pojišťovna VIG, Komerční banka a technologická společnost Avast. Moneta Money Bank a ČEZ zlevnily o více než procento a půl. Se ziskem nekončil žádný titul, operátor O2 a nápojářská Kofola stagnovaly na středečních hodnotách. Vyplývá to z údajů na webu burzy.