Zlato (oz) / USD
1 909,02
0,02 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Čína se zajišťuje zlatem

Čína má víc zlata, než se všeobecně soudí. Její oficiální zlaté rezervy činí 1833 tun oproti 600 tunám v roce 2003. K tomu podle dosud publikovaných zpráv je ještě větší množství zlata uloženo v trezorech šestnácti největších komerčních bank. Má jít o dalších 2500 tun zlata soukromníků i vlády. Asijské centrální banky i obyčejní lidé zlato v uplynulém období nakupovali zejména proto, že vlastnili dostatek amerických dolarů, ne však dostatek fyzického zlata.

Čína má víc zlata, než se všeobecně soudí. Její oficiální zlaté rezervy činí 1833 tun oproti 600 tunám v roce 2003. Foto: iStock
Čína má víc zlata, než se všeobecně soudí. Její oficiální zlaté rezervy činí 1833 tun oproti 600 tunám v roce 2003. Foto: iStock

Čínská poptávka po špercích i nákupy babiček pro vnoučata stojí podle specializovaného serveru Gold Eagle největší měrou za odhadovanými 2000 tunami zlata, jež se loni prodaly na Šanghajské zlaté burze. „Nákup zlata byl i racionálním řešením pro centrální banku, jak se zbavit přebytku dolarů a zajistit se proti oslabení měny. Je známo, že Čína a Japonsko jsou největšími věřiteli na světě, zatímco Spojené státy naopak nashromáždily největší světový dluh ve výši 20 bilionů dolarů. Vlády obou zemí, USA a Číny, se pozorují s úzkostlivým napětím. Číňané se obávají kolapsu kupní síly své měny, Američané zase kolapsu financování svých dluhů.“

Zlatá burza byla v Šanghaji založena v roce 2002 a je zcela ve vlastnictví čínské vlády. Postupem času se stala největším obchodníkem s drahými kovy na světě. „V poslední době se v Šanghaji prodávalo s více než 25% přirážkou k aktuální ceně, což jen odráží rostoucí poptávku a tenčící se zásoby tohoto kovu,“ doplňuje Gold Eagle. Zlato si v Číně udrželo mnoho ze své vážnosti. Ještě v nedávné minulosti bylo například tradicí darovat ho během svatební sezóny, byť tento obyčej již odeznívá.

Nyní se však stalo účinným zajištěním měny, a to zejména tehdy, když víc než třetina světových státních dluhopisů má výnos menší než nula procent. „Čínská centrální banka mimo jiné kupovala zlato i jako pojistku svých masivních devizových rezerv ve výši tří bilionů dolarů, jež se skládají převážně z amerických vládních dluhopisů. Připojila se tak k dalším centrálním bankám v čele s Ruskem, které nakupuje zlato už 21 měsíců v řadě.“

Dnešní vzestup Číny, největšího obchodního partnera USA, je výzvou pro americkou dolarovou hegemonii. Čínský renminbi se stal součástí koše rezervních měn Mezinárodního měnového fondu. Čína dál inovuje své finanční trhy a stala se i největším obchodníkem se zlatem na světě. Není divu. Země s jednou a čtvrt miliardou obyvatel je nejen největším spotřebitelem, ale i největším producentem zlata na světě.

(rek)

Další z kategorie Zlato