Podle analýzy výdaje zemí EU na obranu rostou od roku 2014, kdy Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Nárůst obranných výdajů zrychlil po roce 2021 a za poslední tři roky vzrostly o třetinu na loňských 326 miliard eur (8,1 bilionu korun). „Postupný růst výdajů ale nebyl dostatečně rychlý. I proto se nyní mluví o různých akčních plánech, půjčkách, fondech a dalších zdrojích peněz, které mají uvolnit až 800 miliard eur v následujících letech na přezbrojení Evropy,“ podotkl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.

Dosažení investic v plánovaném rozsahu bude podle materiálu komplikovat nedostatek zdrojů. Ten souvisí i s pomalým hospodářským růstem EU, který podle aktualizované prognózy Evropské centrální banky letos dosáhne 0,9 procenta a příští rok 1,2 procenta. EU proto bude muset využít pro zajištění dostatku peněz kombinaci výdajových škrtů, prohloubení dluhu a zvýšení daní.

„V oblasti škrtů jsem na evropské úrovni skeptický. Nečekám úspory v rozpočtech jednotlivých států, které by byly z hlediska financování armád zásadní,“ uvedl Peterka.

Prohloubení dluhu může narazit v některých vysoce zadlužených zemích EU, pro které už nyní dluh představuje podstatnou hospodářskou zátěž. Analýza konstatuje, že zatímco průměrné zadlužení v EU je 82 procent hrubého domácího produktu (HDP), v Itálii dosahuje 137 procent HDP a ve Francii 112 procent HDP. „Francie a Itálie jsou navíc jedny z těch největších ekonomik EU, kde zřejmě politické špičky očekávají velký příspěvek k výdajům na obranu,“ uvedl Peterka. Varoval, že by se v takovém případě mohla Evropa přiblížit dluhové pasti, kdy by hrozilo, že problémy zadluženějších států budou muset v budoucnu řešit ty rozpočtově zodpovědnější.

Analýza konstatuje, že se země EU nevyhnou zvýšení daní. Zároveň upozorňuje, že takový krok bude u voličů nepopulární, a to zejména po sérii několika krizí, kterými Evropa v posledních letech prošla.

(ČTK)

Příspěvek Analýza: Země EU se při růstu výdajů na obranu zřejmě nevyhnou zvýšení daní pochází z Zlato.cz

Evropští členové NATO od ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 výdaje na obranu téměř zdvojnásobili. V průměru však stále neplní požadavek aliance, podle kterého mají výdaje činit dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), napsala agentura Reuters.

Spojené státy nyní financují téměř dvě třetiny vojenských výdajů NATO. Trump proto od partnerů v NATO požaduje, aby výdaje na obranu zvýšili na pět procent HDP. Podle S&P Global by v takovém případě celkové roční výdaje členských států Evropské unie vzrostly až o 875 miliard dolarů (téměř 21 bilionů Kč).

Ratingová agentura varovala, že jednotlivé země by takovéto zvýšení nedokázaly financovat, aniž by přikročily k omezení jiných výdajů, nebo ohrozily svou důvěryhodnost. Například v Německu by podle S&P letos v případě splnění Trumpova požadavku dosáhl rozpočtový deficit 4,6 procenta HDP, zatímco nyní jej agentura odhaduje na 1,7 procenta. Ve Francii by se pak schodek vyšplhal na 8,9 procenta HDP místo nyní předpokládaných šesti procent.

Analytik S&P Riccardo Bellesia uvedl, že téměř všechny evropské země by kvůli splnění Trumpova požadavku musely změnit výdajové priority v době, kdy se potýkají se slabým hospodářským růstem a stoupajícími náklady na sociální péči souvisejícími se stárnutím populace. „Omezování sociálních výdajů kvůli vyšším výdajům na obranu by pravděpodobně mělo značné politické důsledky,“ dodal analytik.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu.

(ČTK)

Příspěvek S&P: Trumpovy požadavky na vojenské výdaje mohou ohrozit evropské ratingy pochází z Zlato.cz

Výdaje na cestování tvoří 29 procent veškerých výdajů domácností na zábavu, proti loňsku se podíl zvýšil o dva procentní body. Naproti tomu podíl výdajů na návštěvy restaurací se snižují už druhým rokem, klesly na 13 procent celkových nákladů na zábavu z loňských 14 procent a předloňských 16 procent. Na domácí mazlíčky lidé dávají 11 procent ze svých výdajů na zábavu, je to o procentní bod méně než loni. Na zahrádkaření dávají lidé deset procent svých výdajů na zábavu, na sport osm procent a na kulturu šest procent.

„Návštěvy restaurací a posezení s přáteli preferují mladí lidé, ve všech ostatních věkových skupinách ale už převažují investice do cestování. Preference cestování také výrazně roste s úrovní vzdělání a výší příjmu domácnosti, přičemž se nijak neliší u vícečetných domácností,“ uvedla generální ředitelka společnosti KRUK Jaroslava Palendalová.

Za zábavu a koníčky utrácejí víc muži než ženy. Víc než deset procent rozpočtu utratí za zábavu 43 procent mužů, ale jen 33 procent žen. Muži dávají více peněz za sport, ženy za domácí mazlíčky, v ostatních oblastech jsou jejich výdaje srovnatelné.

Průzkum také ukázal, že se meziročně snížil podíl Čechů, kteří za zábavu neutrácejí. Zatímco loni to bylo 18 procent lidí, letos jich je 15 procent. Útratám za zábavu se vyhýbá 17 procent žen a 14 procent mužů, zpravidla ve věku 55 let a více. Palendalová také upozornila na to, že si Češi na volnočasové aktivity jen výjimečně půjčují peníze.

(ČTK)

Příspěvek Průzkum: Češi dávají na zábavu deset procent svého rozpočtu pochází z Zlato.cz

„Makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce, předpokládá v roce 2024 růst reálného HDP o 1,4 procenta a v roce 2025 o 2,6 procenta. Inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) se v roce 2024 předpokládá na úrovni 2,7 procenta a v roce 2025 na úrovni 2,4 procenta,“ uvedla komise.

Ve své jarní prognóze komise v květnu uvedla, že pro letošní rok počítá s růstem HDP o 1,2 procenta a pro příští rok o 2,8 procenta. Letošní inflaci podle HICP tehdy odhadla na 2,5 procenta a na rok příští na 2,2 procenta. Letos v květnu byla míra inflace v Česku podle harmonizovaného indexu 2,8 procenta. Podle metodiky Českého statistického úřadu, která je jiná, květnová inflace činila 2,6 procenta.

Komise očekává, že schodek veřejných financí letos klesne na 2,3 procenta HDP a v roce příštím na 2,1 procenta. Zadlužení se ale do konce roku zvýší na 45,5 procenta HDP a ke konci příštího roku se dostane na 46,4 procenta. Pravidla fungování EU stanovují, že deficit nesmí překročit tři procenta a zadlužení 60 procent HDP. Komise ale platnost pravidel kvůli dopadům pandemie a s tím souvisejícím rychlým růstem zadlužování vlád v roce 2020 pozastavila a později tato pravidla změnila, takže jejich plnění je teď méně náročné.

Komise ve středu vydala doporučení pro jednotlivé země Evropské unie. Česká vláda by podle EK například měla přijmout i taková opatření, která zajistí dlouhodobou fiskální udržitelnost důchodového systému. Nižší daně a lepší podmínky pro návrat rodičů do zaměstnání by také mohly podpořit zaměstnávání žen. Zlepšit by se měly i pobídky pro lidi blízko důchodovému věku, aby pokračovali v práci.

Za problém pro konkurenceschopnost české ekonomiky EK považuje například nedostatek kvalifikovaných pracovníků. V této souvislosti zmiňuje i příliv lidí z Ukrajiny, kterých má Česká republika v přepočtu na obyvatele nejvíce z celé EU. Zmírnit nedostatek kvalifikovaných pracovníků lze podle EK opatřeními, jako je například reforma regulovaných povolání.

Komise také navrhuje opatření, která by státu zajistila vyšší daňové příjmy z nemovitostí. Kromě toho doporučuje urychlit investice a udržet dynamiku při zavádění reforem. To zahrnuje i rychlejší zavádění programů politiky soudržnosti. Komise radí i zlepšit mobilizaci zdrojů ze soukromého sektoru, včetně využití inovativních finančních nástrojů.

(ČTK)

Příspěvek Brusel doporučuje Česku omezit růst výdajů, čeká rychlejší růst ekonomiky pochází z Zlato.cz

Přes 80 procent Čechů žijících v domácnosti s partnerem se nespoléhá pouze na jediný společný účet a disponuje i vlastními penězi. Celkem 15 procent Čechů se svým partnerem dokonce nesdílí informace o stavu svého účtu a téměř stejné procento populace má k dispozici vlastní fond či účet, o kterém jejich partner vůbec neví. „Z našich výzkumů víme, že pro řadu lidí jsou peníze soukromým a citlivým tématem, o kterém je nepříjemné mluvit,” uvedla Monika Hrubá z České spořitelny

Příjem svého partnera zná 84 procent mužů i žen, téměř pětina z obou skupin ale svému protějšku v minulosti zatajila nějaký mimořádný příjem. Častěji tuto skutečnost před partnerkami nezmínili muži. Ti si také častěji berou půjčky, o kterých jejich protějšek neví.

„Ačkoliv to může působit stereotypně, zatímco muži častěji tají výdaje na elektroniku či úpravu nebo doplňky do auta, ženy bez vědomí partnera výrazně častěji utrácí za oblečení, boty nebo kosmetiku,“ upozornil šéfredaktor Evropy v datech Tomáš Odstrčil.

Utajené výdaje mohou v extrémních případech vést až k exekučnímu řízení. „Není výjimečným jevem, že manželé dlužníků reagují s překvapením, že za trvání jejich manželství vznikl dluh, který je dokonce exekučně vymáhán. V takovém případě pravidelně vyslovují nesouhlas se vznikem dluhu. V určitých případech může takový nesouhlas vést k omezení postihu majetku ve společném jmění manželů,“ uvedl prezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík.

Většina českých párů ale výdaje řeší i platí společně. Výjimkou jsou každodenní nákupy, které podle průzkumu obstarávají ve větší míře spíše ženy. Ty mají podle svých slov častěji na starosti i větší výdaje pro děti. Naopak na mužích je pak koupě nákladnějšího zboží dlouhodobé spotřeby, jako je elektronika či nábytek.

S finanční situací vlastní domácnosti, ať už jde o příjmy, úspory, schopnost splácet půjčky či připravenost na nečekané výdaje, je podle vlastního hodnocení spíše spokojena nadpoloviční většina Čechů. Zhruba třetina je velmi či spíše nespokojena a u zbytku nepřevažuje ani jedna z možností. „Obecně jsou se svou finanční situací spokojenější lidé žijící s partnerem či partnerkou a svobodní než rozvedení a ovdovělí,“ doplnila Kamila Fialová ze Sociologického ústavu AV.

Snižovat výdaje se snaží 84 procent Čechů. Nejvíce Češi omezují návštěvy restaurací a kupování jídla mimo domov. Výrazná je ale i snaha o snižování výdajů za bydlení, topení a spotřebu energie a vody.

(ČTK)

Příspěvek Průzkum: Více než polovina českých párů považuje příjmy domácnosti za společné pochází z Zlato.cz

Strach z připravovaného konsolidačního balíčku tak podle průzkumu Čechy neopustil ani na Vánoce. Jeho dopadů na své peněženky se obává 83 procent respondentů, tedy o dva procentní body více než na konci léta.

„Na vině může být jak vysoká míra inflace, která výrazně zasahuje do rozpočtů domácností a aktuálně ji na sobě pociťuje 82 procent Čechů, tak obavy z vládního balíčku, kterého se obává dokonce 83 procent lidí,“ uvedl finanční ředitel Generali Investments Marek Beneš.

Také vánoční pohoštění bude letos chudší, šetřit na něm bude oproti loňsku více Čechů. Silvestr levněji oslaví třetina Čechů a výdaje za alkohol na svátky plánuje omezit poté 35 procent dotázaných. Utrácení za občerstvení na vánočních trzích omezí 36 procent lidí, tedy o šest procentních bodů více než minulý rok. Také štědrovečerní hostina bude letos na vánočních stolech o něco chudší než loni. Na kaprovi s bramborovým salátem bude šetřit 18 procent lidí.

Proti loňsku však klesl počet lidí, kteří plánují šetřit na dětech či pravnoučatech. Třetina Čechů bude naopak šetřit na dárcích pro vzdálenější rodinu, čtvrtina poté na dárcích pro přátele.

Vánočními svátky však šetření nekončí, chudší budou mít Češi také zimní dovolené. Nejet na žádnou zimní dovolenou se letos rozhodlo 70 procent Čechů, tedy o 315.000 lidí více než minulý rok. Levnější ubytování v horských oblastech plánují využít čtyři procenta dotázaných, ukázal průzkum.

Vedle vánočních dárků, pohoštění a zimních dovolených jsou české domácnosti nuceny šetřit také na každodenních položkách. Celkem o desetinu stoupl počet Čechů, kteří omezili proti loňské zimě návštěvy restaurací. Čtvrtina dotázaných poté omezuje či ruší předplatné streamovacích služeb. Na potravinách poté šetří téměř dvě třetiny Čechů.

„Šetření neopustilo Čechy podle našeho průzkumu ani po roce a dlouhodobý růst cen je donutil k přehodnocení finančních výdajů za každodenní aktivity. Největší vrásky na čele dělají aktuálně českým domácnostem s ohledem na jejich vlastní finanční situaci opět vysoké ceny energií, a právě proto na energiích nyní šetří,“ řekl Beneš.

(ČTK)

Příspěvek Průzkum: Vánoce budou letos skromnější, na dárcích bude šetřit 60 procent Čechů pochází z Zlato.cz

„Předpokládáme, že tento vývoj výrazně ovlivnila vysoká inflace. Kvůli prudkému nárůstu cen bude muset řada lidí sáhnout hlouběji do kapsy. Ti, kteří chtějí na Vánoce utratit stejně jako vloni, musí počítat s tím, že za stejnou sumu koupí méně věcí, nebo budou v horší kvalitě,“ uvedl analytik Portu Marek Malina.

Bohatší Vánoce plánují tento rok lidé s vysokoškolským vzděláním, 28,5 procenta z nich vydá za vánoční nákupy více než 10 000 Kč. Naopak skromnější svátky očekávají mladí lidé do 26 let, ze kterých téměř 60 procent počítá s rozpočtem do 5000 Kč. Nejvíce jsou ochotní utrácet respondenti ve věku od 45 do 53 let.

Téměř 37 procent Čechů také uvedlo, že v předvánočním období dostávají finanční odměnu nebo mimořádnou výplatu. Bonus vyplácený s koncem roku se pohybuje nejčastěji do 7500 korun, dostává ho téměř třetina dotázaných. O více než 25 000 Kč si přilepší asi desetina těch, kteří mimořádný plat nebo odměnu dostávají. V Praze je to ale až pětina.

„Dobrou zprávou je, že jen asi pětina respondentů utratí všechny peníze, které dostanou jako odměnu. Alespoň nějaké peníze z předvánočních bonusů ušetří více než 66 procent lidí. To, že si odloží celou sumu stranou, deklaruje 12 procent dotazovaných,“ doplnil Malina.

(ČTK)

Příspěvek Průzkum: Vyšší vánoční výdaje než loni plánuje devět procent Čechů pochází z Zlato.cz

„I přesto, že finanční vzdělávání je už deset let součástí školní výuky, má na finanční gramotnost dětí zásadní vliv především rodina. Je důležité, aby rodiče s dětmi o finančních tématech mluvili, aby si děti uvědomily, že rodinné rozpočty nejsou bezedné a při nakládání s penězi je potřeba jistá obezřetnost. Pomůže jim to získat jistotu a sebevědomí ve finančních otázkách při vstupu do dospělosti,“ řekl k výsledkům průzkumu produktový ředitel Portu Martin Luňáček.

Průzkum ukázal, že nejčastěji rodiče učí děti zacházení s penězi poskytováním kapesného. Dělá to 73 procent dotázaných, 58 procent přitom uvedlo, že dávání kapesného má v jejich domácnosti pravidelnou formu. Rodiče nejčastěji dávají dětem do 500 korun měsíčně. Bankovní účet s platební kartou dětem zřídilo 38 procent dotázaných, častěji to jsou středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaní rodiče dětí alespoň na druhém stupni základní školy.

Z dalších forem posilování finanční gramotnosti rodiče nejčastěji berou na nákupy a mluví s nimi o tom, kolik co stojí. Potvrdilo to 55 procent dotázaných. O domácím rozpočtu s dětmi mluví 51 procent rodičů, 47 procent podporuje jejich spoření formou vlastní kasičky. Kromě toho 39 procent rodičů uvedlo, že podporují děti, aby si samy aspoň částečně naspořily na věc, po které touží. Odborné finanční pojmy dětem vysvětluje 22 procent rodičů.

Průzkumu se zúčastnilo 1010 mužů a žen ve věku od 18 do 55 let. Sběr dat se uskutečnil v srpnu letošního roku.

(ČTK)

Příspěvek O příjmech a výdajích domácnosti mluví s dětmi polovina rodičů pochází z Zlato.cz

Podle něj se na loňských výdajích domácností významně odrazil růst cen. Například za energie domácnosti v meziročním srovnání zaplatily o 15,5 procenta více, přes 18 000 korun za rok na člověka. O třetinu vyšší útratu pak měli lidé za pohonné hmoty, v průměru za ně každý dal téměř 8300 korun za rok.

Dlouhodobě největší část výdajů českých rodin podle ČSÚ putuje na bydlení a energie a potraviny. Bydlení a energie se loni podílely na rodinných rozpočtech z 23,4 procenta, v průměru za ně domácnosti utratily přes 42 000 korun za rok na člověka. Zhruba pětina výdajů domácností pak šla na potraviny a nealkoholické nápoje, průměrná rodina za ně loni zaplatila přibližně 35 000 korun za osobu. Desetina výdajů obyvatel Česka připadla na dopravu, za kterou loni každý utratil v průměru necelých 19 000 korun. Mírně nižší částku, 17 000 korun, lidé vydali za rekreaci a kulturu.

„Výsledky šetření Statistiky rodinných účtů za rok 2022 ukazují na postupný návrat domácností k výdajům, které byly vzhledem k protiepidemickým opatřením v předchozích dvou letech nuceny omezovat. Konkrétně se jednalo o rekreaci, kulturu, sport a veřejné stravování,“ doplnila vedoucí oddělení sociálních šetření ČSÚ Táňa Dvornáková.

Nejmenší část výdajů domácností šlo podle dat ČSÚ na vzdělávání (necelé jedno procento) a zdraví (zhruba tři procenta). Podle statistiků důvodem je to, že v českém školství a zdravotnictví je na rozdíl od zahraničí stále ve velké míře řada služeb bezplatná.

Spotřební výdaje domácností za roky 2022 a 2021 (průměr na člověka v korunách za rok):

Zdroj: ČSÚ

(ČTK)

Příspěvek Výdaje Čechů loni stouply na 180 773 Kč, kvůli inflaci si toho ale koupili méně pochází z Zlato.cz

Ústav hodnotil změny sazeb DPH, zavedení nemocenských odvodů pro zaměstnance, zvýšení progrese u daně z příjmu, odvodů živnostníkům a daně z nemovitosti, zrušení školkovného, omezení slevy na manželku či manžela a daň u alkoholu a tabáku. Opatření posuzoval jednotlivě, ne dohromady. Zaměřil se na dopad na domácnosti seniorů, jednotlivců či úplných a neúplných rodin s dětmi. Zohlednil jejich příjmy, riziko chudoby i bydlení ve vlastním či v nájmu. Analýza nepočítá se zvýšením daní firem a z hazardu, odvody u práce na dohodu, zrušením slevy u zaměstnaneckých benefitů a na studenta.

Průměrná domácnost podle analýzy na nemocenském pojištění zaplatí 2723 korun, na odvodech živnostníků 2233 korun, na vyšší dani z nemovitosti 431 korun, z alkoholu 264 korun a z tabáku 403 korun, na daňové progresi 465 korun. Po změně DPH ušetří 205 korun. Školkovné bude znamenat ztrátu 832 korun a zrušení slevy na manželku či manžela 467 korun. Celkem je to 7614 korun.

Autoři uvádějí, že se po přijetí opatření výrazně nezvedne podíl lidí, jimž hrozí příjmová chudoba. Zvýšení odvodů dopadne podle analýzy víc na lidi s vyšším výdělkem, zaplatí státu víc. Omezení slevy na manželku či manžela a zrušení školkovného pocítí nejvíc středně příjmové rodiny, zmínili autoři. „Při srovnání s disponibilním příjmem domácností se dopad opatření na české domácnosti jeví spíše jako proporcionální,“ píše RILSA.

Senioři, kteří žijí sami, by podle modelů přišli za rok po devíti daňových změnách o 990 korun. Samotný člověk v aktivním věku by měl o 4881 korun méně a bezdětný pár o 11.509 korun méně. Dopad na dvojici, z níž je aspoň jeden v důchodu, má podle analýzy činit 2521 korun. Úplnou rodinu s jedním dítětem změny připraví o 11.874 korun, se dvěma dětmi o 15.846 korun a se třemi a více dětmi o 18.881 korun. Neúplná rodina s jedním dítětem bude mít o 6138 korun méně, se dvěma a více dětmi o 4987 korun méně.

Z devíti opatření by stát podle RILSA získal 33,64 miliardy korun, ministerstvo financí počítá s 27,5 miliardy korun. O největší část se postarají zaměstnanci. Z jejich nemocenského pojištění by mělo přitéct 12,23 miliardy, spočítali experti.

Dopad devíti navrhovaných daňových změn na průměrnou domácnost v korunách za rok:

* zaokrouhlení částek

Zdroj: Analýza RILSA o dopadech balíčku na domácnosti

(ČTK)

Příspěvek Analýza: Průměrná domácnost by po vládním balíčku přišla o 7614 Kč za rok pochází z Zlato.cz

Více než polovina populace spoří pravidelně. Do 2000 korun za měsíc si na důchod odkládá 74 procent dotázaných, čtvrtina z nich potom méně než 500 korun. Aktuálně mají téměř dvě pětiny lidí na rentu naspořeno méně než 100 000 korun. Lidé s čistým měsíčním příjmem od 40 000 do 50 000 korun mají nejčastěji naspořeno od 250 000 do 500 000 Kč. Je ale i 29 procent lidí, kteří na rentu ani nespoří, ani neinvestují, a to hlavně kvůli nedostatku financí.

„Průzkum prokázal, že na důchod si spoří především ti, kteří si to mohou vzhledem ke svým současným příjmům relativně nejvíce dovolit. Zároveň platí, že vzhledem k rovnostářskému nastavení prvního pilíře to ale budou nejvíce potřebovat pro zachování podobné životní úrovně, jakou měli v období před důchodem,“ uvedl poradce představenstva Allianz a bývalý premiér a guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Necelá polovina spořících chce s věkem spořit více. V průměru začnou až s úderem padesátky. Zvýšit měsíční úspory s ohledem na novou vládní úpravu se chystá 44 procent lidí. Mimo to si klidné stáří spojuje osm z deseti s vlastněním bytu či domu. Do důchodu plánuje mít zhruba polovina Čechů naspořeno do jednoho milionu korun, ideální by však podle nich bylo mít na stáří miliony dva.

Češi tedy mají reálnější představy o ideálním stavu než dříve, ale nedokážou je naplnit. Osm z deseti lidí se obává znehodnocení úspor vlivem inflace. Více než tři čtvrtiny lidí mají navíc obavy z nominálního snížení částky vypláceného důchodu.

„Průzkum ukazuje, že lidé jsou v úvahách o penzi celkem racionální a stojí nohama na zemi. Vědí, že je čeká jistý pokles životní úrovně, většinou se nějak a v mezích svých možností na to i připravují a taky zhruba tuší, jak moc by měli odkládat stranou a omezovat dnešní spotřebu, aby měli zajištěnou očekávanou míru standardu i v důchodu. V průměru jsou tedy lidé rozhodně racionálnější, než jak vypadá celá politická debata o úpravách důchodového systému,“ komentoval data předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Více si lidé zpravidla nespoří, protože jim to jejich finanční situace neumožňuje nebo proto, že je podle nich nastavená částka dostatečná. Současně platí, že by si chtěli lidé do budoucna začít spořit více. „Hranice, kdy k tomu reálně přistoupí, se ale s věkem neustále oddaluje. Odkládání přípravy na důchod je jev, který Čechy provází už od revoluce a je bohužel hlavní příčinnou finanční slaboty penzistů,“ doplnil analytik Broker Consultingu Martin Novák.

(ČTK)

Příspěvek Průzkum: 73 procent lidí míní, že bude muset v důchodu omezit své výdaje pochází z Zlato.cz

Do restaurace o víkendu nebo večer méně chodí 32 procent zaměstnanců, stejný počet jich šetří i na návštěvě divadla, kina a festivalů. Výdaje na dovolenou jsou pak nižší u 30 procent dotázaných a 29 procent v průzkumu uvedlo, že omezili nákup kvalitnějších potravin a služeb, informoval Up ČR.

Nejméně respondentů, v průměru šest procent, je ochotno slevit na nákladech za provoz internetu, telefonu a televize, dopravu či vzdělávací kurzy. Na sportu se rozhodlo šetřit 11 procent zaměstnanců, u alkoholu a cigaret je to desetina, zjistil průzkum. Peníze na základní potřeby, jako jsou potraviny, energie a nájem, podle něj chybí již šesti procentům dotázaných.

Seškrtání některých výdajů v případě 52 procent zaměstnanců vedlo ke zhoršení psychického a fyzického zdraví, ekonomická situace a budoucí vývoj stresují přibližně tři čtvrtiny respondentů, uvedla společnost. „Naše průzkumy mezi personalisty ukazují, že firmy jsou si této situace zaměstnanců dobře vědomi. Růst životních nákladů v porovnání se mzdou, nedostatek financí a rostoucí únavu považují aktuálně za nejproblematičtější témata a plánují v těchto směrech zaměstnance cíleně podporovat,“ řekl generální ředitel Up ČR Stéphane Nicoletti.

Zhruba 90 procent podniků podle něj zaměstnancům přilepšuje volnočasovými benefity. „Aby však mohly firmy v této podpoře pokračovat a zároveň zůstat ekonomicky konkurenceschopné a čelit obtížnému trhu práce, potřebují také legislativní stabilitu,“ dodal. Právě u volnočasových benefitů vláda v souvislosti s konsolidačním balíčkem na ozdravení veřejných financí plánuje od příštího roku zrušit jejich daňové zvýhodnění.

Podle dřívějšího vyjádření oborových firem a sdružení pro ČTK by v případě schválení tohoto návrhu zaměstnavatelé přestali volnočasové benefity poskytovat. „Když by bylo toto osvobození zrušeno, musel by zaměstnavatel z benefitů platit odvody na zdravotní a sociální pojištění, čímž by se pro něj stalo poskytování benefitů ještě nákladnější než poskytování mzdy,“ uvedla Unie zaměstnavatelských svazů ČR.

Meziroční inflace v dubnu stoupla na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 1993. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

(ČTK)

Příspěvek Průzkum: Výrazně omezit své výdaje musely kvůli inflaci tři čtvrtiny zaměstnanců pochází z Zlato.cz