Podniky tak na poslední chvíli využily zákonné možnosti požádat o ochranné moratorium ve zjednodušeném režimu. Tato možnost trvala od 24. dubna do konce srpna. Soudy během této doby vyhlásily moratorium pro 61 společností, z toho pro 34 na konci srpna nebo na začátku září.

Letošní počet vyhlášených moratorií se tak vymyká dosavadní praxi. Dvě pětiny všech moratorií vyhlášených od roku 2008 totiž připadají právě na letošek. Jejich počet je například 3,5krát vyšší než během ekonomické krize v roce 2009.

„Důvodem je především možnost zjednodušení podání žádosti o vyhlášení ochrany před věřiteli. Od dubna do srpna totiž s touto žádostí nemusela souhlasit většina věřitelů, jak je normálně běžné. To je pro žadatele samozřejmě výrazné zrychlení a úleva,“ uvedl vedoucí datového oddělení aplikace Cribis společnosti CRIF Jan Cikler.

Mimořádné moratorium soudy nejčastěji vyhlašovaly u společností, které působí v pronájmu a správě nemovitostí a u společností zaměřených na ubytovací nebo stravovací služby. Co do počtu se na předních příčkách vyskytují také pracovní agentury. U nich je ale statistika ovlivněna moratoriem pro skupinu Manuvia, do které patří 14 různých společností.

Vedle skupiny Manuvia získala mimořádnou ochranu před věřiteli i řada dalších velkých společností. Mezi největší patří České aerolinie a jejich mateřská společnost Smartwings. S časovým odstupem potom cestovní kancelář FIRO-tour.

„Tyto společnosti byly velmi tvrdě zasaženy jarním uzavřením hranic téměř po celém světě, které v řadě zemí trvá dodnes. Vzhledem ke zhoršující se epidemiologické situaci nejen v ČR je přitom pravděpodobné, že se do dočasných nebo trvalých problémů můžou dostat další společnosti závislé na přeshraničním cestovním ruchu, tedy hlavně cestovní kanceláře a cestovní agentury, ale i další podnikatelé z tohoto oboru zaměření na zahraniční klientelu,“ upozornil Cikler.

Zároveň jde o největší společnosti, které od roku 2008 získaly ochranu před věřiteli. Letošní rok je výjimečný mimo jiné právě tím, že ochranu před věřiteli získalo poměrně dost známých a velkých firem s miliardovými obraty a stovkami či tisícovkami zaměstnanců. Od roku 2008 do roku 2019 se takových společností objevilo jen několik. Šlo například o společnost Zoot v roce 2019, Via Chem Group v roce 2013 či Sklárny Kavalier v roce 2008.

Nejčastěji však letos ochranu před věřiteli získaly menší společnosti. Letošní rok je vedle počtu vyhlášených moratorií výjimečný také tím, že o ně zažádalo poměrně hodně mladých společností. Více než třetina společností, nad kterými byla vyhlášena ochrana před věřiteli, je na trhu maximálně pět let, další necelá třetina potom pět až deset let.

Z 61 společností, nad kterými bylo letos vyhlášeno mimořádné moratorium, je 44 společností s ručením omezeným, 12 akciových společností a pět evropských společností.

(ČTK)

Příspěvek Koncem srpna zažádal o ochranu před věřiteli rekordní počet firem pochází z Zlato.cz

Od roku 2014 roste průměrná částka, kterou dlužníci posílají na úhradu dluhů ze svých příjmů. V prvním pololetí 2019 to je 2700 Kč, čímž narostla o 40 procent proti průměru předešlých pěti let. „Na zvýšení částky se mimo jiné podepisuje hospodářská situace a navyšování mezd v českých domácnostech,“ uvedl jednatel EOS KSI Vladimír Vachel. Upozornil na prohlubující se rozdíl mezi ženskými a mužskými dlužníky. Mužům se daří splácet o 600 korun více.

Proti předchozímu roku se zlepšila také disciplína při splácení. Splátkové kalendáře dodržuje meziročně o 12 procent dlužníků více. Naopak ve sjednávání splátkových kalendářů jsou dlužníci obezřetnější, jejich počet se meziročně snížil o desetinu.

„Větší snaha řešit závazky v mimosoudní fázi je důsledkem lepší platební morálky u sjednaných splátkových dohod, nicméně nižší ochota sjednávat splátkovou dohodu ukazuje na limity, kterým někteří dlužníci čelí. Vidíme za tím tedy spíše platební neschopnost než platební nevoli. Kdo měl v této ekonomicky přívětivé době snahu začít řešit své dluhy, ten už v tomto směru začal nějaké kroky podnikat,“ uvedl Vachel.

Výrazné rozdíly ve splácení jsou mezi regiony. Mezi kraji s nejvyšší průměrnou splátkou jsou Vysočina (3777 Kč) a Zlínský kraj (3749 Kč). „Konkrétně u Vysočiny došlo k překvapivému skoku. Za rok 2018 měla vůbec nejhorší platební morálku, nyní patří mezi top regiony s Prahou a Pardubickým krajem,“ upozornil Vachel. Naopak nejpomaleji dlužníci splácí v Ústeckém kraji (1767 Kč).

(ČTK)

Příspěvek Inkasní agentura: Češi hradí dluhy nejrychleji za šest let pochází z Zlato.cz

Zdroj agentury Reuters uvedl, že Řecko tento týden plánuje požádat evropský záchranný fond ESM o potřebné svolení k předčasnému splacení dluhů u MMF.

Dodal, že Řecko chce splatit asi 3,7 miliardy eur (zhruba 95 miliard Kč). Podle dalšího zdroje jde o úvěry, jejichž splatnost vyprší v letošním a příštím roce.

Předseda ESM Klaus Regling tento měsíc označil předčasné splacení půjček za rozumný krok, protože úvěry od MMF jsou nyní pro Atény nákladnější než získávání peněz na dluhopisových trzích.

Dluh dosahuje 180 procent HDP

Podle Reuters se úroky u těchto úvěrů pohybují kolem pěti procent. Výnos desetiletých dluhopisů řecké vlády se přitom nacházel pod 3,3 procenta.

Řecko se v roce 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat mezinárodní věřitele o úvěrovou pomoc. Země od té doby prošla třemi záchrannými programy, půjčky poskytnuté mezinárodními věřiteli však doprovázely přísné podmínky.

Dluh Řecka v současnosti dosahuje zhruba 180 procent hrubého domácího produktu země, což je nejvyšší úroveň v eurozóně.

(ČTK)

Příspěvek Řecko jedná o předčasném splacení části dluhů u MMF pochází z Zlato.cz

„Řešíme situaci určité skupiny lidí, která je nezodpovědná. Kladu otázku, zda je to úplně správné. Myslím si, že ne,“ uvedl Pavel Blažek (ODS). Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) připustil, že návrh je o pomoci nezodpovědným. „Ale je to zodpovědný krok, když jich jsou statisíce,“ zdůraznil ministr. Snazší oddlužení nezodpovědných lidí bude podle něho podmíněno tím, že se stanou zodpovědnými.

„Jediný, kdo to má zaplatit, jsou věřitelé. Stát nepomáhá,“ podotkl předseda výboru Marek Benda (ODS). Poslanec KDU-ČSL Marek Výborný v této souvislosti hovořil o možné poslanecké úpravě, která by věřitelům umožnila daňově odepsat nedobytné pohledávky.

Vládní novela předpokládá, že proces oddlužení by trval tři, pět nebo sedm let v závislosti na výši splacených dluhů. Neexistovala by nynější vstupní podmínka, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech aspoň 30 procent svých dluhů.

Jistotu má jen insolvenční správce

Oddlužení nebo také osobní bankrot je způsob řešení úpadku, který má dlužníkovi umožnit nový start a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování dluhu. Předloha předpokládá, že dlužník bude oddlužen, jestliže za tři roky splatí alespoň polovinu pohledávek věřitelů, nebo za pět let alespoň 30 procent pohledávek, nebo bude po sedm let o splácení pohledávek usilovat – pak může být uspokojení věřitelů nižší než 30 procent, třeba i nic. Nutná by byla pravidelná měsíční tisícikorunová platba insolvenčnímu správci.

Příslušný podvýbor podpořil už dřív úpravu Patrika Nachera (ANO), podle níž by dlužník nemusel splatit za pět let povinně alespoň 30 procent svých závazků, mohlo by to být i méně. Soud by ale musel uznat, že se dlužník o splacení dluhů pod dohledem insolvenčního správce snažil. Varianta zvaná „sedm – nula“ by z předlohy zmizela. Kněžínek Nacherův návrh v debatě podpořil. Podvýbor podpořil také snazší oddlužení seniorů, jak chce Kateřina Valachová (ČSSD). Bylo by rychlejší, bez dluhů by mohli být už za tři roky.

Kněžínek se vyslovil například i pro úpravu, podle níž by se přednostně uspokojovaly dluhy na výživném na děti. S jeho podporou budou poslanci hlasovat i o návrhu, který by zavedl možnost proces oddlužení z objektivních důvodů přerušit. Bylo by to možné třeba v situaci, kdy dlužník ztratí práci.

Někteří poslanci ale pochybovali i o možnosti, podle které by za tři roky bylo možné splatit jen polovinu závazků. Upozorňují na to, že takoví lidé by v konečném důsledku byli schopni uhradit za šest let celý svůj dluh.

Předloha stanoví i překážky pro vstup do oddlužení. Například by možnost osobního bankrotu neměli mít lidé s dluhy přesahujícími asi 2,2 milionu korun, konkrétně tisícinásobek životního minima.

Příspěvek K podobě zmírnění osobních bankrotů se výbor vyjádří koncem září pochází z Zlato.cz

„Zvýšený dohled není čtvrtý (záchranný) program. Nezahrnuje žádné nové závazky ani podmínky. Je to systém na podporu dokončení současných reforem,“ uvedl evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Pierre Moscovici. Odmítl přitom kritiku, že tento systém poskytne věřitelům nadměrnou kontrolu nad řeckou ekonomikou.

Zástupci věřitelů budou každé tři měsíce navštěvovat Atény, aby odhalili případná rizika a zajistili, že Řecko bude pokračovat v realizaci dohodnutých reforem daní, důchodového systému a trhu práce.

Řecko se v roce 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat mezinárodní věřitele o úvěrovou pomoc. V současnosti země prochází už třetím záchranným programem, který skončí 20. srpna. Atény jsou přesvědčeny, že si pak budou schopny zajišťovat potřebné finanční prostředky na dluhopisových trzích.

„Zvýšený dohled má za úkol pomoci Řecku získat důvěru u finančních trhů, investorů a podniků,“ uvedl místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.

Před skončením záchranného programu získá Řecko od věřitelů z eurozóny poslední půjčku v objemu 15 miliard eur (389 miliard Kč). Věřitelé navíc Aténám slíbili zlepšení podmínek pro splácení stávajících dluhů.

(ČTK)

Příspěvek Věřitelé budou dál kontrolovat rozpočtovou politiku Řecka pochází z Zlato.cz

Schválené reformy zahrnují například snížení penzí či změny ve zdravotnictví a daňovém systému. Řecko by v srpnu mělo záchranný program po osmi letech opustit a začít si peníze normálně půjčovat na dluhopisových trzích, jak to činí i jiné státy. Situaci ale nebude mít lehkou: jeho dluh dosahuje 179,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což je nejvíce v eurozóně.

Atény mají podle agentury Reuters zájem na tom, aby úspěšně prošly závěrečnou revizí dodržování reforem předepsaných věřiteli před zasedáním ministrů financí eurozóny, které se bude konat 21. června. To by mělo vést k uvolnění nových půjček asi za 12 miliard eur (309 miliard Kč) z třetího záchranného programu, jehož celková hodnota dosahuje 86 miliard eur.

Závěrečná platba z finančních prostředků na záchranu by zvýšila hotovostní rezervu, kterou vytvořila řecká vláda, a mohla by sloužit jako „železná zásoba“ pro potřeby refinancování.

Zákonodárci v 300členném parlamentu schválili reformní balík 154 hlasy proti 144. Pro návrh byli poslanci vládní koalice, zatímco všechny opoziční strany hlasovaly proti.

„Tato vláda zatěžovala občany Řecka daněmi, zničila růst a zatlačila střední vrstvu do chudoby,“ uvedl konzervativní opoziční vůdce Kyriakos Mitsotakis. „Vytvořili jste mnoho zoufalých lidí, kteří se topí v dluzích a nemají žádnou naději na budoucnost,“ řekl.

Atény souhlasily s dodržováním fiskální disciplíny, která se zaměřuje na dosažení primárních rozpočtových přebytků, do nichž se nezapočítávají výdaje na obsluhu dluhu, a to ve výši 3,5 procenta HDP do roku 2022 a poté nejméně na dvou procentech.

Reformní legislativní balíček zahrnuje opatření na urychlení privatizace firem v energetickém sektoru a na zlepšení výběru daní z nemovitostí. Připravuje také podklad pro opatření, která vstoupí v platnost v období po ukončení pomoci. Jde o škrty ve vyplácení důchodů v roce 2019 a snížení hranice příjmů osvobozených od daní v roce 2020.

(ČTK)

Příspěvek Řecko schválilo poslední balík reforem požadovaných věřiteli pochází z Zlato.cz