Připočteme-li růst hodnoty zlata jen v posledních sto letech, pak by to při prodeji zlatého pokladu Vatikánu přineslo zisk až 650 procent.

Vzhledem k tomu, že Vatikán od 14. do 17. století kontroloval až 60 procent celosvětových rezerv zlata, nevypadá ta spekulace nereálně. Vatikán ale není vzor transparentnosti. Podle webu contra-magazin se spíš snaží uvést v omyl své vlastní ovečky, aby si samy platily kněží, renovaci kostelů a provoz církve.

I kdyby nakonec šlo jen o deset tisíc tun zlata, což je v aktuálních cenách 747 miliard dolarů a ne o 30 tisíc tun v hodnotě asi 2,24 bilionu dolarů, je to ohromná suma. Vůbec poprvé Vatikán zveřejnil podrobnější přehled o svém hospodaření až v roce 2022.

PSALI JSME: Neobjevené bohatství – pět míst, která mohou skrývat zlaté poklady

Z výdajů v přepočtu 1,6 miliardy korun mířila většina na pokrytí nákladů na fungování vatikánských úřadů a příspěvky dalším církevním organizacím, na charitu a sociální projekty. O zlatých rezervách ani zmínka. Přitom už v roce 1952 byl italském časopise Oggi zveřejněn údaj, že Vatikán vlastní po USA druhý největší zlatý poklad v hodnotě 3,5 miliardy eur.

V článku International Business Times z konce roku 2014 se naopak uvádělo, že Vatikán má centrální bance USA zlato v hodnotě přibližně 20 milionů dolarů, což by mělo být jen asi 270 kilogramů. Avšak Vatikán kromě čistého zlata má i nespočet předmětů, které zlato obsahují.

V uměleckých dílech a liturgických předmětech jsou ho údajně tuny. Někteří odborníci proto říkají, že celková zlatá aktiva Vatikánu přesahují 50 miliard dolarů, což je v dnešních cenách 671 tun zlata.

PSALI JSME: Nejcennější poklad všech dob

„Vatikán drží fyzické zlato, aby si zajistil různé investice,“ píše Goldvault.sk. Zřejmě naráží na rozkvetlé podnikání Svatého stolce v bankovnictví. Ale těch oborů je víc. Angažuje se v průmyslu plastů, elektroniky, oceli, cementu, textilu, chemie, potravin a stavebnictví.

Finanční rezervy Vatikánu směřují hlavně na Wall Street. Už v roce 1958 se hodnota kapitálových účastí odhadovala na 50 miliard německých marek. Tato částka se mezitím údajně zvýšila na víc než 100 miliard eur.

Vatikán také přímo spravuje 4 072 nemovitostí, mezi něž patří nejen kostely, ale také kancelářské budovy, rezidence, byty a zemědělská půda. Ve Španělsku, Portugalsku a v Argentině 20 procent veškeré zemědělské půdy patří katolické církvi. Právě nemovitosti by měly být hlavním zdrojem jejích příjmů.

PSALI JSME: Z deseti nejhledanějších pokladů jich je devět zlatých (1. část)

(rek)

Příspěvek Zlatý poklad Vatikánu: Chiméra nebo realita? pochází z Zlato.cz

Součástí nařízení je i povinnost převést investice do Vatikánské banky, na kterou bude dohlížet oddělení nazvané Správa dědictví Svatého stolce (APSA). Hodnota investic se odhaduje téměř na dvě miliardy eur (49,1 miliardy Kč).

Prohlášení o investiční politice (IPS) přichází po letech finančních skandálů a představuje radikální změnu. Zejména zbavuje všechny vatikánské kongregace možnosti investovat své finanční prostředky nezávisle. Právě tento přístup umožnil státnímu sekretariátu investovat přímo do londýnské budovy, která byla centrem korupčního skandálu. Obchod způsobil ztrátu 140 milionů eur.

„Základním cílem je investice ukáznit a centralizovat,“ řekl jeden z vysokých vatikánských úředníků, který si nepřál být jmenován. „Je to organizovanější, kontrolovanější a transparentnější, rozhodně je to krok vpřed.“

Státní sekretariát – nejdůležitější vatikánský útvar, který dohlíží na diplomacii a všechny ostatní resorty – byl už zbaven kontroly nad svými financemi v roce 2020. Minulý měsíc pak byl zřízen výbor, který má dohlížet na etiku investování. Jeho členy jsou irsko-americký kardinál Kevin Joseph Farrell, který působí ve Vatikánu, a čtyři externí finanční odborníci z Británie, Německa, Norska a Spojených států.

Dvacetistránkový dokument IPS uvádí, že upřednostňovat se budou investice, které „přispívají ke spravedlivějšímu a udržitelnějšímu světu“. Zakazuje investice spojené přímo i nepřímo s pornografií, hazardními hrami, zbrojním průmyslem, zdravotními centry podporujícími potraty, a laboratořemi nebo farmaceutickými společnostmi vyrábějícími antikoncepci nebo pracujícími s embryonálními kmenovými buňkami.

IPS odmítá i spekulativní investice do komodit, ropy, těžby, jaderné energie či alkoholických nápojů. Podle IPS je také důležité vyhýbat se investicím do složitých finančních a strukturovaných produktů a také do těch, které zahrnují obchody spekulující na pokles cen, a rovněž denní obchodování.

Investiční výbor bude také schvalovat správce portfolia, kteří mají být profesionálové s dobrou pověstí u známých finančních institucí, a „ne jen něčí kamarádi“, dodal vatikánský úředník, na kterého se odvolává Reuters. Mnoho vatikánských finančních skandálů v minulosti pramenilo z přehnané důvěry ve finanční manažery, téměř vždy Italy, kteří byli přáteli vatikánských úředníků.

Vatikán už by také neměl investovat do fondů soukromého kapitálu. Státní sekretariát kdysi investoval do jednoho takového fondu, který prováděl investice považované mezi konzervativními katolíky za neetické.

(ČTK)

Příspěvek Nová politika Vatikánu nařizuje uzavřít všechny zahraniční investiční účty pochází z Zlato.cz

Informace byly součástí dvou dokumentů, v konsolidovaném finančním výkazu Svatého stolce, který je centrální správou Vatikánu, za loňský rok a v poprvé veřejně představeném rozpočtu Správy dědictví Svatého stolce (APSA). To je jakási všeobecná účetní kancelář, která spravuje nemovitosti a investice, vyplácí mzdy a funguje jako nákupní kancelář a personální oddělení.

Každý z dokumentů obsahuje nebývalé množství grafů a map. Rozpočet APSA má 30 stránek a podle něj vlastní Vatikán 4051 nemovitostí v Itálii a zhruba 1120 v zahraničí, bez zahrnutí ambasád po celém světě. Pouze 14 procent italských nemovitostí bylo pronajato za tržní ceny. Ostatní za snížené, většinou církevním zaměstnancům. Asi 40 procent tvoří institucionální budovy, jako jsou školy, kláštery a nemocnice.

Z dokumentů rovněž vyplývá, že APSA vlastní nemovitosti jako investice v luxusních oblastech Londýna, Ženevy, Lausanne a Paříže. Veřejně známou se stala investice do budovy v londýnské čtvrti South Kensington z roku 2014, která se stala ztrátovou. Kvůli nákupu budovy začne v úterý ve Vatikánu soudní proces s deseti lidmi, včetně jednoho známého kardinála. Obviněni jsou z trestných činů finanční povahy, včetně zpronevěry, praní špinavých peněz, podvodu, vydírání a zneužití pravomoci.

Zpráva ukázala, že rozpočtový deficit loni klesl na 64,8 milionu eur (1,7 miliardy Kč) ze 79,2 milionu eur v roce 2019. Přispěly k tomu nižší výdaje.

Rozpočet Svatého stolce zahrnuje ústřední správu římskokatolické církve, známou jako kurie, která dohlíží na správu církve po celém světě, její diplomatická zastoupení a mediální aktivity. Liší se od rozpočtu městského státu, který zahrnuje i muzea, banku či poštovní služby.

(ČTK)

Příspěvek Vatikán poprvé zveřejnil informace o nemovitostech ve svém vlastnictví pochází z Zlato.cz

Stanovy schválené v papežském dokumentu byly zveřejněny včera. Papež František učinil z reformy vatikánské banky jednu ze svých priorit. Krátce po svém zvolení dokonce zvažoval, že banku zavře, nakonec se ale rozhodl, že bude pokračovat v reformách, které zahájil jeho předchůdce, papež Benedikt XVI.

Banka byla v minulosti zapletena do případů korupce, daňových úniků, zpronevěry, praní špinavých peněz a podvodů s nemovitostmi. Některé se týkaly nejvyšších představitelů a prelátů, což poškozovalo pověst Vatikánu.

Šéf mediálních služeb Vatikánu Andrea Tornielli označil nová pravidla za důležitý krok v procesu dodržování nejlepších mezinárodních standardů.

Stanovy zavádějí povinnost externího auditu. I když ten se v posledních letech uskutečnil, předchozí stanovy vydané v roce 1990 papežem Janem Pavlem II. požadovaly jen interní audity.

Peníze pro instituce a na charitu

Nová pravidla také zakazují zaměstnancům banky, z nichž téměř všichni nejsou duchovní, vykonávat jinou aktivitu či poradenství uvnitř i vně Vatikánu, a to ani zdarma.

Počet členů světské dozorčí rady, kterou tvoří mezinárodně známí finanční odborníci, se zvýší z pěti na sedm. To posílí úlohu rady a oslabí dozorčí komisi kardinálů, která i nadále bude mít pět členů.

Hlavní účel IOR definovaný ve stanovách zůstává podle vatikánského rozhlasu nezměněn. Tím je chránit a spravovat movitý i nemovitý majetek, který byl převeden nebo svěřen tomuto institutu fyzickými či právnickými osobami, a je určen k náboženským nebo dobročinným účelům.

Vatikánskou banku založil v roce 1942 papež Pius XII., aby spravovala převážně peníze určené pro církevní instituce a charitativní práce. Banka není přístupná veřejnosti, její klienty tvoří instituce spojené s Vatikánem, řádová společenství nebo jiná církevní zařízení, zaměstnanci Vatikánu a akreditovaní diplomaté ve Vatikánu. Na konci loňského roku měla téměř 15.000 klientů.

(ČTK)

Příspěvek Papež schválil stanovy vatikánské banky, završil tak její reformu pochází z Zlato.cz

Podle vatikánského úřadu pro filatelii a numizmatiku rozhodnutí, že mince v hodnotě od jednoho centu do dvou eur napříště nebude zdobit Františkův obličej, přijal Vatikán na výslovnou žádost samotného pontifika.

František byl od roku 2014 zobrazen na mincích ve třech různých verzích. Své portréty měli na euromincích také papež Jan Pavel II. a Benedikt XVI. V období sedisvakance po smrti Jana Pavla II. v roce 2005, tedy v době, kdy papežský úřad nebyl obsazen, Vatikán vyrazil také 60 000 kusů mincí s emblémem papežské kanceláře.

Vatikán není členem Evropské unie, na jeho území se ale platí eurem a může razit vlastní mince. Dohoda s Bruselem z roku 2010 stanovila jejich celkovou hodnotu na 2,3 milionu eur (62 milionů Kč). Tuto částku doplňuje ještě obnos, který se pravidelně nově počítá. Vatikánské mince jsou velmi žádané mezi sběrateli.

(ČTK)

Příspěvek Papež František nechce být na vatikánských euromincích pochází z Zlato.cz