Odbory požadovaly navýšení tarifů pro všechny pracovníky od září nejdřív o 15 procent, potom o deset procent. Ministerstvo práce původně navrhovalo přidat od příštího měsíce asi polovině pracovníků, a to buď o sedm procent, nebo o deset procent. Premiér Petr Fiala (ODS) v úterý zopakoval, že ve vládní rozpočtové rezervě na takové letošní přidání peníze nejsou, ale na navýšení platů od ledna má koalice shodu.

.Platové tarify ve veřejné sféře stanovuje pět tabulek. Vlastní tabulku mají ještě státní zaměstnanci. Vláda předákům dnes navrhla, aby se od září upravila nejnižší tabulka asi pro 359.900 úředníků, pracovníků v kultuře, technických pracovníků v sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogů ve školství. Podle návrhu měl tarif o pět procent vzrůst odměňovaným v sedmi nejnižších platových třídách. O tři procenta se měl upravit o tři procenta v pěti dalších třídách, tedy od osmé do 12. třídy. Od 13. do 16. třídy se výdělky zvedat neměly. Ministerstvo práce původně navrhovalo růst tarifů v první tabulce buď o sedm procent, nebo o deset procent. Stejně měl tarif růst i 70.400 státním zaměstnancům. Zbývající polovina z 846.300 zaměstnanců měla podle původního záměru dostat přidáno od ledna.

Podle Jurečky by se podle posledního návrhu přidání týkalo asi 348.000 lidí. V průměru by si první skupina polepšila asi o 925 korun měsíčně a druhé skupině o 870 korun. „Mrzí mě, že odbory se rozhodly na kompromis nepřistoupit a odmítly ho. Budeme dál jednat o nastavení tarifů od ledna 25. Budeme počítat s tím, že objem platů poroste o pět procent,“ uvedl Jurečka. Podle něj se odboráři nedokázali dohodnout na kompromisu mezi sebou a být solidární.

(ČTK)

Příspěvek Odboráři se nedohodli s vládou na růstu platů od září, návrh ministrů odmítli pochází z Zlato.cz

Americký dolar poté padl přes palubu po zprávách, že někteří čínští odborníci hovoří o tom, že Peking sáhne k dalšímu výprodeji amerických vládních dluhopisů. „Rizikové obchody tak byly tvrdě zasaženy. Týden tudíž začal útěkem do bezpečných útočišť,“ napsal server FX Street.

Peking oznámil, že od 1. června zatíží dovozy z USA celními tarify ve výši 5 až 25 % na zboží v hodnotě kolem 60 miliard dolarů. „Oznámení ještě zhoršilo kyselou náladu na trzích. Ta byla spojena také se zprávami, že Čína sníží nákupy americké energetiky, služeb i zboží od amerických zemědělců. Navíc se šíří klevety o výprodeji amerických dluhopisů,“ pokračuje FX Street.

Hlavně řeči o dluhopisech přiměly trhy zvýšit poptávku po bezpečných aktivech, z nichž už kvůli nejapné měnové strategii ČNB vypadla česká koruna, jak napsala agentura Bloomberg. Zlato zdražilo téměř o 1 %, bitcoin o 18 %. Zato americké akcie klesly o více než 2 %.

Z výhody nevýhoda?

Tvrdá čínská reakce následovala po asi 30 příspěvcích na Twitteru, které americký prezident na téma férových celních sazeb v čínsko-americkém obchodě vyslal během víkendu do světa. Rétorika a eskalace napětí jak z čínské, tak z americké strany naznačují, že pro obě strany teď bude těžké ustoupit.

„Trump na Twitteru neúnavně argumentoval finančními zisky z cel, jež spojil s 3,2% růstem HDP v prvním čtvrtletí. Prudký pokles amerických akcií to však může rychle změnit,“ uzavírá FX Street.

(rek)

Příspěvek Čínská odplata pomohla zlatu pochází z Zlato.cz

V roce 2017 dovezlo Rusko z USA zboží ve výši 12,5 miliardy dolarů, přičemž největší část tvořila letadla, automobily a zdravotnické prostředky. Samotný dovoz automobilů měl objem 837 milionů dolarů, informuje server GoldTelegraph.

Náměstek Jevtuchov hodlá problém nastupujících dovozních sazeb řešit se Světovou obchodní organizací (WTO), které plánuje navrhnout, aby i další země omezily svůj dovoz z USA. V obchodní válce, kdy se v úsilí o hospodářskou nadvládu používají místo zbraní cla, však na půdě WTO zatím nebyla učiněna žádná rozhodnutí.

Zlato jako záloha

Rusko již podniklo kroky k ochraně svých zájmů. V dubnu se zbavilo amerických pokladničních poukázek za téměř pět miliard dolarů. „To je špatná zpráva pro Fed (americká centrální banka). Zoufale totiž potřebuje kupce pro své dluhopisy k financování rostoucího zadlužení USA. Navíc Rusko v roce 2017 do svých rezerv přidalo 600 tisíc troyských uncí (18,66 tuny) zlata. Akumulace zlata je ruským trendem už od roku 2015,“ píše GoldTelegraph.

Další země, zejména Čína, hromadí zlato také již řadu let. Nárůst zahraničních nákupů zlata na zajištění jiných měn by časem mohl devalvovat americký dolar a sesadit ho z královského trůnu v systému globálních rezervních měn. To by pro zlato zcela jistě vytvořilo býčí (růstový) trh.

„USA uměle podhodnocují cenu zlata prostřednictvím obchodů s papírovým zlatem, aby zabránily další devalvaci dolaru. To na druhé straně, v Rusku a Číně, zlevňuje nákupy zlata a umožňuje jim zvětšovat své obrovské rezervy. A řada jiných zemí je následuje,“ tvrdí server.

Válka, dluhy, rezervy

V případě kolapsu dolaru jsou Rusko a Čína zajištěny dobře. Předpokládá se, že obě země zvažují svou měnu alespoň zčásti krýt zlatem jako zajištění proti americkému dolaru. Pokud by se tak stalo, pak by podle GoldTelegraphu americký dolar, který není krytý zlatem, mohl ztratit svou globální dominanci. „Zatímco hodnota měn bude kolísat, zlato si svou hodnotu udrží. Jako vždy bude drahocenný kov stabilním ostrovem uprostřed ekonomického chaosu,“ míní o zlatě server.

Rusko a Čína plují ve svém úsilí zvyšovat zlaté rezervy na stejné vlně, zatímco USA zůstávají, co se týče jejich skutečných zlatých rezerv,  vágní. Fed tvrdí, že má 8311 tun zlata, ale přesné množství nebylo nikdy zcela ověřeno, připomínají četní kritici.

Prezident Trump zdědil kolosální federální dluh ve výši 20 bilionů dolarů. Ten se za rok a půl jeho vlády zvýšil o 21,6 milionu dolarů. Celkové zadlužení však dosahuje zhruba 100 bilionů dolarů. V případě obchodní války by tato čísla mohla narůstat a zvýšit riziko inflace.

Pokud obchodní válka vypukne plnou silou, je pravděpodobné, že na tom ztratí všichni. Spor ovlivní všechny globální měny. Ekonomické turbulence potom nejlépe ustojí ti, kteří budou mít nejvíc zlata, uzavírá GoldTelegraph.

(rek)

Příspěvek Válečné zálohy pochází z Zlato.cz

Odbory požadují pro učitele o 15 procent vyšší sumu na platy a pro ostatní pracovníky veřejného sektoru zvýšení tarifů o deset procent, a to od října. Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden řekl, že do platů poputuje příští rok o deset procent peněz víc než letos. Učitelé by si měli přilepšit o 15 procent. Pro ostatní zaměstnance, tedy hasiče, policisty či úředníky má být na platy o šest procent prostředků víc. Tarify by se jim měly zvýšit o dvě procenta, zbytek by byl na odměny.

„Budeme dál jednat o možnosti změny v poměru mezi tarifním navýšením a tím, co by zůstalo nadřízeným na nadtarifní složku… Kompromis by se dal hledat v termínu, v poměru mezi objemem a faktickým přidáním do tarifů a v možnosti zrušení první tabulky pro nejhůře odměňované,“ uvedl Středula.

Podle něj má ministerstvo práce nyní spočítat, kolik by škrtnutí nejnižší tabulky a odměňování pracovníků podle vyšší tabulky stálo. U nejhůř placených by to představovalo navýšení asi o 3,5 procenta a vyšlo na několik stovek milionů, upřesnil Středula.

Babiš: Odměny by měli řešit nadřízení

Babiš už dřív řekl, že by se výdělky ve veřejném sektoru neměly zvedat plošně. Růst by měly nejhůře placeným pracovníkům a tam, kde zaměstnanci chybí. O odměňování by měli rozhodovat nadřízení. Odboráři trvají ale na navýšení tarifů. „Pokud se víc nenavýší tarifní složka platu, tak ty peníze k lidem nedoputují,“ dodal předseda ČMKOS.

Zástupci vlády odborářům víc peněz na platy neslíbili. Podle předáků by větší sumu ale mohla pak zajistit upřesněná predikce vývoje ekonomiky pro příští rok. Pokud by výsledky byly pozitivní a očekávaný růst vyšší, mohla by se zvednout i částka na výdělky. Roli by mohlo hrát také složení nové vlády a jednání s budoucími koaličními ministry, míní Středula. Ministerstvo práce má připadnout sociálním demokratům.

ČMKOS zastřešuje 13 svazů veřejného sektoru, a to třeba školské, hasičské, úřednické či zdravotnické odbory. Jejich předáci se dnešního jednání účastnili. Ve veřejných službách a správě loni podle informačního systému ministerstva práce o průměrném výdělku pracovalo přes 634.700 zaměstnanců. Průměrný hrubý plat rostl o 8,4 procenta, dosáhl 31.968 korun. Polovina pracovníků vydělávala víc než 29.840 korun hrubého. Částky jsou vyšší než v soukromém sektoru.

Odboráři vládu k jednání o zvýšení platů vyzvali v polovině března. Stěžovali si na to, že s nimi premiér nejedná. Pohrozili minulý týden protesty. Dnes se pak konala první schůzka.

(ČTK)

Příspěvek Odboráři zatím neuspěli. O růstu platů budou ale dále jednat pochází z Zlato.cz