„Lídři Brazílie, Číny a Indie, kteří měli před deseti lety hlavní projevy, tam teď nejsou. Rusko nebylo pozváno už několik let. Keir Starmer tam nebude, Macron tam nebude,“ řekl profesor na univerzitě v Leidenu Jan Aart Scholte, který se věnuje globální transformaci a řízení.

Ze skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 se davoského fóra osobně zúčastní zástupce pouze jedné země – přijede německý kancléř Olaf Scholz. Ten ve funkci brzy skončí, protože v Německu se budou po rozpadu vládní koalice v únoru konat předčasné parlamentní volby. Skupinu G7 tvoří Spojené státy, Kanada, Japonsko, Británie, Itálie, Německo a Francie.

Letošního ročníku se podle organizátorů zúčastní téměř 3000 lídrů z více než 130 zemí, z toho asi 60 hlav států a vlád. Shromáždění podle nich „ukáže kritickou potřebu dialogu ve stále více nejisté době“. Za Čínu v Davosu bude místopředseda vlády Ting Süe-siang, přijede argentinský prezident Javier Milei, jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za Českou republiku ministr zahraničí Jan Lipavský.

„Je pravda, že tam bude španělský premiér a pak ještě pár dalších, ale obecný obraz hlav států a vlád, které tam jsou, je takový, že to nejsou velcí hráči. Myslím, že pokud si projdete seznam G20, bude to malá menšina (která se účastní),“ dodal Scholte.

Očekává se, že přes telemost ve čtvrtek promluví k účastníkům davoského fóra nový americký prezident Donald Trump. Funkce se ujímá dnes po slavnostní inauguraci ve Washingtonu.

Letošní ročník WEF je pětapadesátý a má podtitul „Collaboration for the Intelligent Age“, tedy spolupráce pro inteligentní věk. Hlavní část potrvá do čtvrtka, akce oficiálně končí v pátek.

Světové ekonomické fórum založil německý ekonom Klaus Schwab. Akce už více než 50 let hostí světové lídry, obchodní manažery a nevládní organizace, aby diskutovali o aktuálních problémech ve světě. V diskusích se ale probírá spousta témat, včetně pokroku ve vědě a technice a vyhlídkách globální ekonomiky.

(ČTK)

Příspěvek Začíná ekonomické fórum v Davosu, část světových lídrů akci letos vynechá pochází z Zlato.cz

„Zatímco miliony lidí nevědí, jak mají zaplatit za jídlo a energie, krize naší doby přináší miliardářům obrovský růst bohatství,“ uvedl konzultant Oxfamu Manuel Schmitt.

Zpráva například uvádí, že více než 95 potravinářských a energetických firem ve světě loni více než zdvojnásobilo své zisky. Celkový objem neočekávaných zisků, kterého firmy dosáhly, činí 306 miliard USD (6,8 bilionu Kč). Z toho 257 miliard dolarů, tedy 84 procent, firmy rozdělily mezi akcionáře, zatímco vyšší náklady byly přeneseny na spotřebitele. Oxfam definuje jako neočekávaný zisk takový, který přesahuje průměr z let 2018 až 2021 nejméně o deset procent.

Za vítěze energetické krize a pandemie nemoci covid-19 označil Oxfam korporace a superbohaté. Od začátku pandemie, tedy za poslední dva roky, jedno procento nejbohatších lidí v populaci mělo na celkovém růstu nového bohatství dvoutřetinový podíl a získalo dvakrát více majetku než zbývajících 99 procent populace. Celkový majetek všech miliardářů se od roku 2020 zvyšuje v průměru o 2,7 miliardy USD denně.

Zároveň nejméně 1,7 miliardy pracujících žije v zemích, kde je inflace vyšší než růst mezd. Zhruba každý desátý člověk ve světě hladoví.

Oxfam považuje za východisko z krize vyšší daně pro bohaté. Desetiletí snižování daní pro nejbohatší a pro podniky nerovnost ve světě ještě prohloubilo. V některých zemích mají nejchudší lidé vyšší daňové sazby než miliardáři. Podle Oxfamu pocházejí po celém světě z daní z majetku stále jen čtyři procenta daňových příjmů.

„Korporace a jejich hlavní superbohatí vlastníci musejí konečně spravedlivě přispět ke společnému dobru,“ uvedl Schmitt.

Daň pět procent pro světové multimilionáře a miliardáře by mohla přinést 1,7 bilionu USD ročně. To by stačilo na to, aby se z chudoby vymanily dvě miliardy lidí.

Některé státy se už rozhodly zavést daň z neočekávaných zisků pro firmy zaměřené na fosilní paliva, protože válka na Ukrajině způsobila loni prudký růst cen ropy a zemního plynu. To zhoršilo finanční situaci domácností po celém světě. Oxfam chce, aby se tato myšlenka rozšířila i na velké potravinářské koncerny, a to jako způsob, jak zmenšit propast mezi bohatými a chudými.

Bohaté korporace využívají válku jako záminku k tomu, aby si mohly výrazněji zvýšit ceny, uvádí zpráva Oxfam. Potravinářství a energetika patří mezi odvětví, kterým dominuje malý počet hráčů, mají tak efektivní oligopol a nedostatek konkurence jim umožňuje udržovat vysoké ceny.

(ČTK)

Příspěvek Oxfam: Extrémní bohatství i chudoba se poprvé za 25 let zvýšily současně pochází z Zlato.cz

„Na 23. května je naplánován můj projev k účastníkům fóra v Davosu. Letos bude konference mimořádně důležitá pro naši zemi. Bude se posuzovat poválečná obnova,“ řekl ukrajinský prezident. „Děláme vše, abychom získali maximální podporu světa. A účast v práci davoského fóra je pro to jednou z nejlepších možností,“ dodal.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že na samém fóru se má organizovat sbírka peněz pro Ukrajinu.

Zelenskyj také zdůraznil potřebu ustavičného zesilování sankcí proti Rusku. „Nyní je hlavní embargo na ropu. Ať by se v Moskvě sebevíc snažili překazit toto rozhodnutí, doba závislosti Evropy na ruských energetických surovinách končí, a to nelze změnit,“ řekl. „Je nutné, aby partneři každý týden přijímali rozhodnutí omezující spojení Ruska se světem. Okupanti musí cítit, že cena za válku se ustavičně zvyšuje,“ zdůraznil.

Letošní Světové ekonomické fórum (WEF) se bude v Davosu konat od 22. do 26. května. Organizátoři loni v prosinci kvůli šíření koronavirové varianty omikron výroční jednání Světového ekonomického fóra, které se mělo ve švýcarských Alpách konat v lednu, odvolali. Místo toho se uskutečnila série online debat nazvaná State of the World (Situace ve světě).

(ČTK)

Příspěvek Zelenskyj bude v Davosu hovořit o poválečné obnově Ukrajiny pochází z Zlato.cz

„Jako milionáři víme, že současný daňový systém není spravedlivý. Většina z nás může říct, že zatímco svět prošel v posledních dvou letech obrovským utrpením, my jsme ve skutečnosti viděli v době pandemie, jak náš majetek roste – přesto jen několik z nás, pokud vůbec někdo, může upřímně říct, že platíme svůj spravedlivý podíl na daních,“ uvádí se v otevřeném dopise.

Agentura Reuters loni informovala o ohromném růstu majetku miliardářů v roce 2020, kdy se svět ocitl kvůli pandemii covidu-19 v krizi a globální ekonomika čelila nejhorší recesi od druhé světové války. To přimělo více než 130 zemí uzavřít dohodu, která zajišťuje, aby velké společnosti platily celosvětově minimální sazbu daně 15 procent, což má ztížit možnost vyhýbat se zdanění. Podle skupiny milionářů ale bohatí musí přispívat více.

Studie organizace Oxfam zveřejněná tento týden ukázala, že za dva roky pandemie se majetek deseti nejbohatších jednotlivců světa zvýšil na 1,5 bilionu USD (32,3 bilionu Kč).

Mluvčí WEF uvedl, že placení spravedlivého podílu na daních je jedním z principů fóra. Za dobrý model pro zavedení ve světě považuje daň z majetku, jaká je ve Švýcarsku, kde WEF sídlí.

Ve většině zemí nemusí bohatí platit roční daň z majetku, jako jsou nemovitosti, akcie nebo umělecká díla. Tento majetek je zdaněn jen při jeho prodeji.

Podle studie, kterou uskutečnili vlastenečtí milionáři spolu s Oxfamem a dalšími neziskovými organizacemi, by progresivní daň z majetku začínající na dvou procentech u těch s majetkem přes pět milionů USD a končící na pěti procentech pro miliardáře, mohla přinést 2,52 bilionu USD (54,2 bilionu Kč). To by stačilo na to, aby se 2,3 miliardy lidí na světě vymanilo z chudoby, a pro zajištění zdravotní péče a sociálního zabezpečení pro osoby v zemích s nižšími příjmy.

Světová banka v roce 2021 zveřejnila článek, ve kterém vyzvala země, aby zvážily zavedení daně z majetku, která by pomohla snížit nerovnost, doplnit státní rozpočty vyčerpané pandemickými záchrannými programy a obnovit sociální důvěru. Kromě Argentiny a Kolumbie však od začátku pandemie nebyl jinde zaveden žádný nový systém daně z majetku.

(ČTK)

Příspěvek Skupina především amerických milionářů vyzvala ke zdanění bohatých pochází z Zlato.cz

„Světové ekonomické fórum odkládá své každoroční jednání v Davosu kvůli přetrvávající nejistotě kolem šíření omikronu,“ stojí ve sdělení. Koronavirová varianta omikron se poprvé objevila koncem listopadu v Jihoafrické republice a za necelý měsíc se rozšířila do mnoha zemí, včetně evropských.

Jednání WEF se mělo konat od 17. do 21. ledna 2022. Místo toho bude pouze série on-line debat nazvaná State of the World (Situace ve světě), na kterých se budou světoví lídři věnovat nejpalčivějším problémům lidstva.

„Vzhledem k současným pandemickým podmínkám je mimořádně složité uspořádat globální jednání s osobní účastí. S přípravami nám radili experti a přispěla k nim úzká spolupráce se švýcarskou vládou na všech úrovních,“ uvádí se ve sdělení WEF.

Jednání Světového ekonomického fóra se každoročně koná ve švýcarském horském letovisku Davos. O problémech globálního významu a vyhlídkách světové ekonomiky tam vždy debatují desítky zástupců firem a států, v minulosti se akce účastnili i čeští zástupci.

Výroční jednání WEF se kvůli pandemii nekonalo ani letos v lednu. Účast byla rovněž pouze virtuální.

(ČTK)

Příspěvek Světové ekonomické fórum v Davosu kvůli pandemii v lednu nebude pochází z Zlato.cz

Jedenapadesáté zasedání WEF se původně mělo konat 26. až 29. ledna ve švýcarském Davosu. Organizátoři ale již dříve uvedli, že se akci kvůli koronaviru rozhodli odložit na květen.

„Světové ekonomické fórum se v roce 2021 sejde na zvláštním výročním zasedání v Singapuru od 13. do 16. května,“ uvedli organizátoři v dnešní zprávě. Dodali, že v roce 2022 se zasedání vrátí zpátky do Davosu.

Zasedání se doposud mimo Švýcarsko uskutečnilo pouze jednou. Bylo to v roce 2002, kdy se konalo v New Yorku na znamení solidarity po teroristických útocích z 11. září 2001, upozornila agentura AFP.

Zasedání WEF se každoročně účastní špičky světové politiky, podnikatelé, ekonomové i aktivisté. Letos v lednu do Davosu dorazili například americký prezident Donald Trump, německá kancléřka Angela Merkelová, americký miliardář a filantrop maďarského původu George Soros či švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová.

(ČTK)

Příspěvek Zasedání Světového ekonomického fóra se uskuteční v Singapuru pochází z Zlato.cz

ČR obdržela celkem 71,2 bodu ze 100 možných bodů. Na špici celkového žebříčku konkurenceschopnosti nenastaly meziročně změny. Nejvyšší hodnocení obdržely Spojené státy (85,6), Singapur (83,5) a Německo (82,8). Od letošního roku je přitom žebříček sestavován podle nové metodiky, který více reflektuje digitální transformaci hospodářství. V posledních několika letech bylo Česko na 31. místě.

„Vlak nejlepších nám ujíždí. Situace se oproti loňsku v zásadě nezměnila,“ uvedl Pavel Kafka, prezident České manažerské asociace, která se na sběru dat pro studii podílí. Ve střední Evropě si ČR vede nejlépe, následují ji sedmatřicáté Polsko, jedenačtyřicáté Slovensko a osmačtyřicáté Maďarsko.

Konkurenceschopnost ČR letos opět sráží špatná infrastruktura, nedostatek kvalifikované pracovní síly, stav institucí a zaostávání v informačních technologiích. Nová metodika hodnocení, díky které je meziroční srovnání žebříčků nemožné, více reflektuje proces digitální transformace hospodářství a celé společnosti.

V inovacích si nevedeme dobře

„V tomto procesu hrají klíčovou úlohu inovační schopnosti naší ekonomiky. Bohužel právě v tomto pilíři si nevedeme celkově příliš dobře,“ uvedla ministryně průmyslu Marta Nováková (za ANO). MPO podle ní podniká řadu kroků, aby situaci zlepšilo, například změny v systému investičních pobídek. Ty budou do budoucna zaměřeny na projekty s vysokou přidanou hodnotou. Po přepočtení podle nové metodiky by ČR i v minulých letech skončila na 29. pozici. Cílem ministerstva je umístění v první dvacítce.

Podle zprávy WEF ztrácí ČR například v oblasti optického připojení k internetu. Slábne aktivita v oblasti informačních technologií, což naznačuje i klesající podíl vývozů high-tech výrobků, jako jsou letecké a kosmické produkty, počítačové zařízení, elektronika a telekomunikace. V porovnání s EU zaostává ČR ve výdajích veřejného sektoru na výzkum a vývoj.

WEF porovnává země podle 12 faktorů, které zahrnují infrastrukturu, vzdělání a zdravotnictví, efektivitu pracovního trhu, technologickou připravenost, inovace, velikost trhu, makroekonomické prostředí, transparentnost a výkonnost vlády. Žebříček zahrnuje 140 zemí z celého světa.

Žebříček konkurenceschopnosti zemí:

Zdroj: WEF

(ČTK)

Příspěvek ČR zaostává proti prvním 15 zemím EU v 11 ukazatelích pochází z Zlato.cz

Sedmaosmdesátiletý George Soros opět dostál své pověsti ostrého kritika mnoha vlád, včetně administrativy amerického prezidenta Trumpa. „V USA by Trump rád zřídil stát mafie, ale nepodaří se mu to. Stojí proti tomu ústava, další instituce a živoucí občanská společnost,“ řekl Soros.

„Ale v sázce není jen přežití otevřené společnosti, nýbrž civilizace jako takové,“ prohlásil Soros. Důvodem je podle něj vzestup vůdců, jako jsou Kim Čong-un v Severní Koreji nebo právě Donald Trump v USA. Oba jsou podle něj zjevně ochotni riskovat i jadernou válku, jen aby se udrželi u moci. Přesto Soros Trumpovu vládu označil za „dočasný fenomén“, který skončí nejpozději v roce 2020, „nebo dokonce dříve“.

Pozor na monopoly

Soros dále varoval například před dopady klimatické změny a před velkými internetovými společnostmi, jako jsou Facebook a Google, v nichž vidí „stále mocnější monopoly“, které mohou být v pokušení opírat se o autoritářské režimy. Nakonec může vzniknout „totalitní síť, jakou si nedokázali představit ani Aldous Huxley nebo George Orwell“ ve svých románech Konec civilizace a 1984.

Soros vyzval také k potřebě reformy stranických systémů v Evropě. Jako problémový příklad uvedl bavorskou Křesťanskodemokratickou unii (CSU), která byla podle něj po vzniku populistické Alternativy pro Německo (AfD) nucena posunout se dál doprava, čímž se mezi CSU a sesterskou CDU kancléřky Angely Merkelové podle něj vytvořil nepřekonatelný příkop. „Německý stranický systém tak bude do značné míry nefunkční, dokud se CDU a CSU nerozdělí,“ domnívá se Soros.

(ČTK)

Příspěvek Soros v Davosu varoval před zánikem civilizace, kritizoval Trumpa pochází z Zlato.cz

Podle organizátorů se letos WEF soustředí na hledání cest k upevnění mezinárodní spolupráce v oblasti klíčových společných zájmů, jako jsou mezinárodní bezpečnost, životní prostředí a světová ekonomika. Do Davosu se chystá rovněž český premiér Andrej Babiš, který tam chce navazovat politické kontakty a mimo jiné přesvědčovat, že migrační kvóty k přerozdělování uprchlíků jsou cestou do pekel.

Zakladatel WEF Klaus Schwab uvedl, že jednou z hlavních otázek čtyřdenního setkání bude „budoucnost globální spolupráce v oblasti obchodu, životního prostředí, boje proti terorismu, daňových systémů a konkurence“. „V tomto světle je zcela nezbytné, aby tu s námi byl prezident Trump,“ dodal. Právě Trump podle organizátorů pronese na letošním fóru závěrečnou řeč. O úvodní projev se postará indický premiér Naréndra Módí.

Přijede Trump?

Nad Trumpovou účastí v Davosu se však začala vznášet nejistota poté, co se americký Kongres minulý týden nedokázal dohodnout na dočasném rozpočtu pro federální vládu, která tak nyní nemá k dispozici peníze pro financování běžného provozu. Schwab v neděli uvedl, že organizátoři fóra s Trumpovou účastí stále počítají.

Motem 48. ročníku fóra je podle organizátorů „Vytváření sdílené budoucnosti v roztříštěném světě“. „Náš svět je roztříštěn rostoucím soutěžením mezi zeměmi a hlubokými sociálními propastmi,“ prohlásil Schwab.

Trump bude prvním úřadujícím prezidentem Spojených států na Světovém ekonomickém fóru v Davosu od účasti Billa Clintona v roce 2000. Trumpova mluvčí uvedla, že prezident hodlá na fóru hájit svůj protekcionistický program „Amerika na prvním místě“.

Není vítán

Právě tato Trumpova politika či jeho záměr odstoupit od pařížské dohody o ochraně klimatu by mohly na setkání vyvolávat kontroverze. „Na světě existuje jen málo věcí, které by země spojovaly tolik, jako antipatie vůči Trumpovy a jeho krokům,“ uvedl prezident poradenské společnosti Eurasia Group Ian Bremmer, který je pravidelným návštěvníkem fóra v Davosu. „Ve Spojených státech jeho kroky možná podporuje 40 procent lidí, v Davosu se to však blíží pěti procentům,“ dodal.

Na internetu po ohlášení Trumpovy účasti začala kolovat petice, podle které americký prezident není v Davosu vítaný. Objevily se rovněž obavy, že Trumpova přítomnost by mohla obnovit násilné protesty, jimž Světové ekonomické fórum čelilo začátkem tohoto století.

Na bezpečnost fóra bude letos dohlížet tisíc policistů, kterým by v případě potřeby mohlo pomáhat až pět tisíc vojáků. „Davos bude přinejmenším několik dní stát v centru světa,“ uvedl šéf místní hotelové asociace Ernst Wyrsch. „Každý rok tu máme dvě desítky prezidentů z celého světa. Jsme na návštěvy prezidentů zvyklí,“ dodal.

Procento nejbohatších ovládá 82 procent bohatství

Čtyři pětiny bohatství, vytvořeného loni ve světě, skončily u jednoho procenta nejbohatších lidí planety, zatímco nejchudší polovina lidstva nezískala nic. Upozornila na to nezisková organizace Oxfam, která závěry svých analýz nerovností ve světě tradičně zveřejňuje v předvečer Světového ekonomického fóra v Davosu.

Podle zprávy 3,7 miliardy lidí, tedy polovina lidí na Zemi, nezískalo z loňského světového růstu vůbec nic, zatímco jedno procento největších boháčů si strčilo do kapsy 82 procent loňských výsledků.

Oxfam vypočítal, že bohatství této ekonomické elity se od roku 2010, tedy krátce po propuknutí hospodářské krize v roce 2008, se zvětšovalo v průměru o 13 procent ročně, tedy šestkrát rychleji než průměrné mzdy. Vrcholem bylo období mezi březnem 2016 a březnem 2017, kdy počet lidí s majetkem přesahujícím miliardu dolarů (asi 21 miliard Kč) rostl tempem jeden miliardář každé dva dny.

(ČTK)

Příspěvek Do Davosu míří řada státníků, budou řešit ekonomiku i bezpečnost pochází z Zlato.cz