Dluhy po splatnosti mají nejčastěji lidé v produktivním věku 35 až 54 let, kde jde skoro o každého osmého dlužníka. I tak ale jde podle autorů průzkumu o významné snížení z loňských 17 procent dlužníků v této věkové kategorii. Závazky po splatnosti zpravidla nemají dlužníci ve věku 65 a více let, kde je jich mírně přes dvě procenta. Své dluhy ale poměrně často nezvládají splácet nejmladší dlužníci ve věku 18 až 24 let, kde jich je téměř sedm procent.

V porovnání s předchozím rokem dále narostl podíl nesplacených dluhů u nebankovních subjektů, tedy třeba u krátkodobých půjček nebo třeba nákupů na splátky, a to z 35 procent na současných 42 procent. Následují nesplacené bankovní úvěry s mírným nárůstem ze 32 na 33 procent a dlužné platby za bydlení, tedy nájem či energie, kde se zvýšil podíl z 22 procent na 26 procent. Následují nesplacené dluhy za služby typu telefonu či internetu s meziročním nárůstem z 22 na 24 procent a skoro každý pátý nesplácený závazek představuje dluh vůči příbuzným nebo přátelům.

„Dlužníků s nesplácenými závazky je sice meziročně méně, ale na druhou stranu mají výrazně vyšší nesplacené dluhy. Na 41 procent nesplácených dluhů je od 10.000 do 100.000 korun a téměř třetina dlužníků má nesplacené závazky přes 100.000 korun. Poměrně vysoké závazky po splatnosti mají také lidé v nejvyšší věkové kategorii přes 65 let, kteří mohou jen velmi těžko získat další zdroje příjmů pro splacení svých dluhů,“ uvedla říká ředitelka KRUK Jaroslava Palendalová.

Stejně jako v předchozím roce je nejčastější příčinou nesplácení závazků ztráta zaměstnání. Podíl této příčiny ale klesá, z loňských 38 procent dlužníků na současných 33 procent. Jako další nejčastější příčinu nesplácených svých dluhů uvádí 27 procent respondentů průzkumu vysoké splátky úvěrů, 26 procent nemoc dlužníka nebo člena jeho rodiny a 23 procent velké nečekané výdaje.

„Neschopnost splácet své dluhy řeší Češi nejčastěji omezením svých výdajů a dohodou s věřitelem o úpravě výše splátek a splátkového kalendáře. Také se snaží najít si další práci nebo jiný zdroj příjmů, aby mohli své závazky začít opět splácet,“ řekla Palendalová. „Především mladší lidé ale velmi riskují a berou si na splácení svých současných závazků další úvěry a skoro každý pátý dlužník nad svými nesplácenými závazky zavírá oči,“ dodala.

(ČTK)

Příspěvek Průzkum: Podíl Čechů se závazky po splatnosti letos klesl na osm procent pochází z Zlato.cz

Nejčastěji mají dlužníci závazky po splatnosti u nebankovních subjektů – jsou to například krátkodobé půjčky nebo nákupy na splátky. Následují bankovní úvěry po splatnosti a dluhy související s bydlením, jako jsou nájmy a energie.

Průzkum ukázal, že 35 procent závazků po splatnosti tvoří dluhy od 50 000 do 100 000 korun. Dluhy do 50 000 korun a nad 100 000 korun mají shodný podíl 32 procent. Polovinu dlužníků, kteří mají závazky po splatnosti za víc než 100 000 korun, tvoří lidé starší 65 let.

„Inflace a obecně nepříznivá ekonomická situace vedou k meziročnímu zvýšení podílu lidí, kteří nezvládají pravidelně splácet své závazky. Alarmující je především vysoký podíl lidí v důchodovém věku s nesplácenými dluhy přes 100 000 korun, kteří mají jen velmi omezené možnosti zvýšení svých příjmů, aby mohli své závazky uhradit,“ upozornila generální ředitelka společnosti KRUK Jaroslava Palendalová.

Dluhy po splatnosti mají nejčastěji lidé zaměstnaní v zemědělství a lesnictví. S odstupem následují lidé pracující v obchodu a ve službách a zaměstnanci ve stavebnictví.

Nejčastější příčinu nesplácení závazků je ztráta zaměstnání, uvádí ji 38 procent dlužníků. Ztráta zaměstnání přitom postihuje především lidi se základním a středním vzděláním a ve větší míře ženy než muže. Jako druhou nejčastější příčinu nesplácení závazků dlužníci označují vysoké splátky úvěrů, uvedlo to 17 procent lidí. Pro 16 procent je hlavním důvodem nesplácení nemoc dlužníka nebo člena rodiny.

(ČTK)

Příspěvek Průzkum: Závazky po splatnosti má deset procent Čechů, víc než loni pochází z Zlato.cz

Nejvíce Čechů s dluhy po splatnosti pochází z Moravskoslezského kraje, jde o více jak 15 procent českých dlužníků s průměrným dluhem 37 600 Kč. Následuje Středočeský kraj s 12 procenty dlužníků a průměrným dluhem 37.300 korun a Ústecký kraj s 11 procenty dlužníků a průměrným závazkem 39 700 korun. Nejvyšší průměrný dluh mají dlužníci z Jihočeského kraje, přibližně 43.200 Kč. Nejméně dlužníků má kraj Vysočina (čtyři procenta) s průměrným dluhem 42 500 korun.

„Loňský rok byl pro většinu českých domácností z pohledu schopnosti splácet své závazky velmi náročný, zvýšené ceny energií a inflace vytvořily enormní tlak na domácí rodinné rozpočty a tím si také vysvětlujeme tento skokový nárůst průměrného dluhu napříč všemi regiony,“ uvedla generální ředitelka společnosti KRUK Jaroslava Palendalová.

„V případě, že dlužník z nějakého důvodu nemůže aktuálně splácet své závazky, je nezbytné, aby včas kontaktoval věřitele, vysvětlil jim situaci a hledali společně řešení, jak dále postupovat,“ dodala.

Češi mají finanční závazky po splatnosti především v produktivním věku. Téměř 31 procent českých dlužníků je ve věku mezi 25 až 34 lety a jejich průměrný dluh činí 35 200 korun. Věková kategorie 35 až 44 let reprezentuje 27 procent dlužníků s průměrným dluhem přes 43 000 korun. Necelých pět procent dlužníků s průměrným dluhem 22 600 Kč spadá do věkové kategorie 18 až 24 let. Přes sedm procent dlužníků je ve věku nad 65 let, v průměru dluží téměř 39 300 korun.

„Z naší analýzy dat také vyplývá, že skoro polovina dlužníků svoje závazky zatím ani nezačala splácet. Současně opakovaně narážíme na kumulaci dluhů, téměř třetina dlužníků má více než jeden dluh po splatnosti. V letošním roce se obtíže se splácením budou pravděpodobně prohlubovat vzhledem k celkově výrazně vyšším životním nákladům napříč veškerým sortimentem a službami,“ doplnila Palendalová.

(ČTK)

Příspěvek Inkasní agentura: Dluh lidí se závazky po splatnosti loni výrazně stoupl pochází z Zlato.cz

Ještě v roce 2011 převyšoval podíl problematických úvěrů u podniků osm procent, u spotřebitelských úvěrů 11 procent a u hypoték tři procenta. „Kvalita úvěrového portfolia v Česku působících bank je stále velmi dobrá. Očekávání, že v důsledku otřesů způsobených válečným konfliktem na Ukrajině dojde k jeho zhoršení v řádu procentních bodů naštěstí nenastalo ani rok poté,“ uvedl poradce asociace Miroslav Zámečník.

V případě živnostníků po řadu měsíců klesala výše úvěrů, u nichž je nepravděpodobné plné splacení. Například před rokem jich bylo 2,87 miliardy Kč, o rok později zhruba 2,33 miliardy Kč, když podíl se snížil meziročně o více než jeden procentní bod z 6,09 na 5,06 procenta. U domácností se rovněž objem nevýkonných spotřebních úvěrů snížil meziročně 12,7 miliardy na 12 miliard, procentuální podíl klesl ze 4,48 na 3,97 procenta.

Samostatně sledovanou kategorií jsou úvěry na bydlení, tedy především hypotéky zajištěné nemovitostí, které tradičně patří k těm nejspolehlivějším z hlediska splácení. Meziročně klesl podle Zámečníka podíl hypoték po lhůtě splatnosti delší než 90 dní z 0,71 na 0,57 procenta, čímž se vyrovnal dosavadní rekord z listopadu 2022. I pokud jde o objemy, registruje u hypoték pokles nevýkonných půjček z 10,8 miliardy korun na devět miliard. „Opět můžeme potvrdit, že kvalita portfolia patří k nejlepším v Evropě,“ uzavřel Zámečník.

(ČTK)

Příspěvek Banky: Podíl problematických bankovních úvěrů neroste pochází z Zlato.cz

Přes 35 procent dlužníků se závazky po splatnosti má podle něj neuhrazené splátky bankovních úvěrů, jen o málo méně (32 procent) dluží splátky úvěrů u nebankovních subjektů. V loňském průzkumu podle firmy dominovaly neuhrazené splátky nebankovních úvěrů (41 procent), následované nesplacenými půjčkami u bank (37 procent). Jako třetí v pořadí závazků (24 procent) jsou neuhrazené poplatky za bydlení.

Na 15 procent Čechů potřebovalo podle aktuálního průzkumu v loňském roce odklad splátek svých závazků. Častěji šlo o muže (17 procent) než ženy (12 procent) a zpravidla o mladší lidi ve věku 35 až 44 let (25 procent). Dlužníci mají nejčastěji závazky po splatnosti 10 000 až 100 000 korun (37 procent), nebo do 10 000 korun (35 procent).

„Výsledky průzkumu ukazují, že závazky po splatnosti má jen o necelé procento více Čechů než v předchozím roce, ale zároveň jsou tyto dluhy menší než dříve. Ženy mají především závazky do 10.000 korun a také méně častěji využily možnost odložení splátek. Muži častěji než ženy nezvládají splácet úvěry od nebankovních subjektů a půjčky od přátel a rodiny,“ uvedla generální ředitelka KRUK Jaroslava Palendalová.

Zdaleka nejčastější příčinou (41 procent) nesplácení závazků je podle průzkumu ztráta zaměstnání, která je výrazně častější v případě žen (46 procent) než mužů (35 procent). Téměř 30 procent Čechů nesplácí svoje závazky z důvodu nemoci a každý pátý dlužník uvádí jako příčinu nezvládnuté plánování financí. Tento důvod uvádějí častěji muži než ženy.

„Nižší nesplácené závazky žen a menší problémy s plánováním osobních financí svědčí o větší pečlivosti a menšímu sklonu k riziku v ženské části populace. Zároveň se ale ukazuje, že ztráta zaměstnání v souvislosti s koronavirovou pandemií postihla mnohem častěji ženy než muže. Problémy se splácením svých závazků mají také častěji zaměstnanci v zemědělství a lesnictví a jen minimálně lidé pracující ve školství, vědě a výzkumu či ve státní správě,“ řekla Palendalová.

Češi jsou podle průzkumu k dlužníkům s nesplacenými závazky zpravidla velmi shovívaví. Nejčastěji (38 procent) souhlasí s tím, že se do dluhů může dostat každý, ale že je potřeba finance dobře plánovat a držet si rezervu na nečekané výdaje. Přes 16 procent Čechů si ale myslí, že se tito lidé vyhýbají zodpovědnosti za své dluhy a že jde o lidi s nedostatečnou finanční gramotností (16 procent).

(ČTK)

Příspěvek Závazek po splatnosti má sedm procent Čechů, ukázal průzkum pochází z Zlato.cz