Rozpočtové příjmy za první tři měsíce roku dosáhly 476,4 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 6,1 procenta. Přispělo k tomu vyšší inkaso většiny daní i povinného pojistného. Výdaje za první čtvrtletí byly 567,6 miliardy korun, proti stejnému období roku 2024 vzrostly o 2,4 procenta.

„Meziroční pokles deficitu za první čtvrtletí jasně ukazuje pozitivní vývoj hospodaření státu a to, že vládní kroky k ozdravění veřejných financí fungují. Plný dopad přijatých konsolidačních opatření se projeví v následujících měsících při ročním zúčtování daní,“ uvedl Stanjura.

Rozpočtové příjmy táhly vyšší výběr většiny daní a pojistného, naopak příjmy z Evropské unie meziročně klesly o 3,9 procenta. Z daní nejdynamičtěji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které se zvýšilo o 11,8 procenta na 45,7 miliardy korun. Stejným tempem se zvýšil i výběr spotřebních daní, který za čtvrtletí dosáhl 41,2 miliardy korun.

Největším daňovým příjmem byla daň z přidané hodnoty, na které rozpočet získal 92,2 miliardy korun, meziročně o 7,1 procenta víc. Podle ministerstva financí se na výběru pozitivně promítá růst spotřeby domácností. Inkaso daně z příjmu právnických osob se zvýšilo o 3,9 procenta na 42,2 miliardy korun. Meziroční pokles zaznamenal výběr daně z neočekávaných zisků, která za první čtvrtletí přinesla do rozpočtu devět miliard korun, loni to bylo 13 miliard korun.

Výdaje za první čtvrtletí dosáhly 567,6 miliardy korun, meziročně vzrostly o 2,4 procenta. Nejvýznamnější výdajovou položkou tradičně byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 230,4 miliardy korun, což odpovídalo loňské úrovni. Z této částky šlo 178,6 miliardy korun na výplatu důchodů.

Kapitálové výdaje meziročně klesly o 4,9 procenta na 31,9 miliardy korun. Za poklesem podle ministerstva financí stálo nepravidelné financování společných programů EU a Česka, na které šlo o 5,6 miliardy korun méně než před rokem. Naopak investice výhradně z národních zdrojů vzrostly o 3,9 miliardy korun. Ministerstvo také upozornilo na to, že kapitálové výdaje bývají v prvních měsících roku obvykle nízké, protože se investiční aktivita státu soustřeďuje do druhé poloviny roku.

V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek v historii Česka.

Hospodaření státu v milionech korun:

leden – březen	saldo
2011	-25.202
2012	-22.690
2013	13.965
2014	43.590
2015	19.915
2016	43.597
2017	4680
2018	16.259
2019	-9242
2020	-44.708
2021	-125.198
2022	-59.140
2023	-166.190
2024	-104.973
2025	-91.180

Zdroj: Ministerstvo financí

(ČTK)

Příspěvek Státní rozpočet měl ve čtvrtletí schodek 91,2 miliardy Kč, loni to bylo 105 milard pochází z Zlato.cz

Ministerstvo financí ve své středeční prognóze odhadlo letošní schodek veřejných financí na 2,8 procenta HDP, proti jeho srpnové predikci je o 0,3 procenta HDP hlubší. Podle ministerstva za prohloubením deficitu stojí dopady zářijových povodní.

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o ekonomický cyklus a mimořádné vlivy, by měl letos podle ČNB klesnout na 2,3 procenta HDP z loňských 3,4 procenta HDP. Na stejné úrovni zůstane i v příštím roce, v roce 2026 klesne na 2,1 procenta HDP. Centrální banka je v tomto směru pesimističtější než ministerstvo financí, které letos čeká strukturální deficit 2,1 procenta HDP a jeho snižování do roku 2026 na 1,7 procenta HDP.

Centrální banka také zhoršila odhad celkového zadlužení vládního sektoru v tomto roce na 43,5 procenta HDP, když v předchozí prognóze očekávala zadlužení 43,2 procenta. Do roku 2026 by měl dluh sektoru vládních institucí dál vzrůst na 44,7 procenta.

Predikce ČNB také letos očekává zpomalení tempa růstu nominálních mezd na 6,4 procenta z loňských osmi procent. V reálném vyjádření ale mzdy letos vzrostou o 3,8 procenta, když předchozí dva roky klesaly. Reálný růst mezd bude podle centrální banky pokračovat i v dalších dvou letech, ale bude postupně zpomalovat na tři procenta v roce 2025 a na 2,8 procenta v roce 2026.

Nezaměstnanost podle prognózy mírně poroste, když letos dosáhne 3,8 procenta po loňských 3,6 procenta. V příštím roce očekává centrální banka další zvýšení nezaměstnanosti na čtyři procenta, na stejné úrovni zůstane podíl nezaměstnaných i v roce 2026.

(ČTK)

Příspěvek ČNB zhoršila odhad letošního schodku veřejných financí na 2,7 procenta HDP pochází z Zlato.cz

Letošní rozpočet Sněmovna původně schválila se schodkem 252 miliard. V říjnu ho však kvůli škodám ze zářijovým povodní navýšila o 30 miliard korun. Plánované příjmy na příští rok proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Příjmy představují 2,086 bilionu korun a výdaje 2,327 bilionu korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun.

Vláda za hlavní prioritu rozpočtu označila konsolidaci veřejných rozpočtů, posílení investic nebo odstranění následků nedávných povodní. Za další prioritu považuje udržení sociálního smíru. Rozpočet počítá s růstem ekonomiky o 2,7 procenta, růstem spotřeby domácnostní o 3,9 procenta a poklesem průměrné míry inflace na 2,3 procenta.

Na daních a poplatcích chce státní rozpočet získat téměř 1,031 bilionu korun, tedy meziročně o 78,5 miliardy navíc. Jen na dani z přidané hodnoty chce stát získat asi 414 miliard. Pojistné na sociální zabezpečení by mělo přinést asi 809 miliard. V případě firemních daní očekává vláda pokles příjmů z daně z neočekávaných zisků, ale na druhé straně očekává o 21 miliard korun víc v důsledku zvýšené sazby firemních daní z příjmů. Sazba se od letoška zvýšila z 19 na 21 procent, jak to vláda prosadila ve svém loňském konsolidačním balíčku.

Vláda počítá i s 30 miliardami korun z prodeje emisních povolenek, což je ale meziroční pokles o 10,7 miliardy korun. Nad tím se ale pozastavila Národní rozpočtová rada. Podle ní je očekávaný příjem z povolenek nadhodnocený zhruba o deset miliard korun. Jako problematický vnímá rada také očekávané příjmy z odvodů organizací vlastněných státem ve výši osm miliard korun. Není podle ní pravděpodobné, že státem vlastněné podniky vykážou tak vysoký zisk, aby odvedly tolik peněz.

Ministerstvo financí však argumentuje tím, že u příjmů a výdajů rozpočtu jsou nejistoty vždy a že rozpočet má mechanismy jako rozpočtovou rezervu nebo přesuny mezi kapitolami, kterými může na naplnění rizik reagovat.

Na platy zaměstnanců státu má směřovat meziročně o 19,4 miliardy korun víc. Celkové výdaje mají vzrůst až na 286 miliard korun. Zaměstnanci by si měli v průměru polepšit téměř o 3000 korun na 47.190 korun. Na sociální dávky, kam spadají hlavně důchody, má zamířit téměř 918 miliard korun. Na samotné důchody má směřovat 717 miliard korun.

Základní parametry loňského, letošního a příštího rozpočtu (údaje v bilionech Kč, pokud není uvedeno jinak):

(ČTK)

Příspěvek Poslance čeká první kolo debaty o rozpočtu se schodkem 241 miliard korun pochází z Zlato.cz

Rozpočtové příjmy do konce června dosáhly 956,2 miliardy korun, proti loňskému prvnímu pololetí se zvýšily o 4,2 procenta. Pololetní výdaje byly 1,135 bilionu korun, meziročně vzrostly o 0,2 procenta.

„Pozitivní zprávou pro mě je, že celkové rozpočtové příjmy prozatím rostou vyšším tempem, než bylo plánováno, a jsou na rozdíl od předchozího roku de facto na polovině celoročního očekávaného výsledku,“ uvedl Stanjura. „Výdaje i přes růst některých mandatorních výdajů stagnují. Tyto výsledky tedy ukazují, že jsme schopni dodržet plánovaný schodek,“ dodal.

Na příjmové straně rozpočtu nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob. Meziročně vzrostlo o 18 procent na 78,3 miliardy korun. Podle ministerstva financí k vyššímu výběru přispívá růst mezd, ale i změny obsažené v konsolidačním balíčku, jako snížení hranice pro vyšší sazbu daně. Příjmy státu z povinného pojistného vzrostly o devět procent na 369,9 miliardy korun, podle ministerstva na to má vliv znovuzavedení nemocenského pojištění a zvýšení vyměřovacího základu pro živnostníky.

Výběr spotřebních daní se meziročně zvýšil o 9,8 procenta na 74,8 miliardy korun. Roste především inkaso daně z minerálních olejů, což podle ministerstva způsobilo vrácení sazby daně z nafty na původní úroveň, a inkaso daně z tabákových výrobků, kde se odráží zvýšení sazby daně a její uvalení na některé výrobky, které jí v minulosti nepodléhaly.

Hlavním daňovým příjmem rozpočtu zůstává daň z přidané hodnoty (DPH), jejíž inkaso vzrostlo o 4,8 procenta na 180,7 miliardy korun. Za zvýšením podle ministerstva stojí růst spotřebních výdajů i letošní úpravy sazeb daně. Z daně z příjmu právnických osob šlo do rozpočtu 108,3 miliardy korun, o 0,2 procenta méně než loni. Stát v červnu také získal druhou letošní zálohu daně z neočekávaných zisků (windfall tax) ve výši 5,5 miliardy korun, od začátku roku na ní vybral 18,2 miliardy korun.

Na výdajové straně rozpočtu byly tradičně dominantní položkou sociální dávky. Meziročně se zvýšily o čtyři procenta na 452,6 miliardy korun, z toho 356,7 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. O 35,5 miliardy korun se snížily výdaje na podporu poskytovanou kvůli vysokým cenám energií.

Kapitálové výdaje v pololetí byly 76,5 miliardy korun, meziročně klesly o 3,3 procenta. Na poklesu se nejvíce podílely nepravidelně poskytované dotace Státnímu fondu životního prostředí, které se snížily o 8,6 miliardy korun, a Státnímu fondu dopravní infrastruktury, které klesly o 6,7 miliardy korun. Naopak o 6,2 miliardy korun vzrostly investiční nákupy ministerstva obrany.

Letos by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek je 252 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.

Hospodaření státního rozpočtu (v milionech korun):

Zdroj: Ministerstvo financí

(ČTK)

Příspěvek Rozpočet byl v pololetí ve schodku 178,6 miliardy, nejnižší za pět let pochází z Zlato.cz

Rozpočtová strategie je závazným vodítkem při přípravě návrhu státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů. Pro příští rok nastavuje výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů 2,364 bilionu korun, v roce 2026 by měl rámec být 2,408 bilionu korun a o rok později 2,43 bilionu korun.

Národní rozpočtová rada vydala souhlasné stanovisko k rozpočtové strategii. V dokumentu, který zveřejnilo ministerstvo financí, ale zároveň doporučila, aby skutečné výdaje státního rozpočtu a fondů pro rok 2025 byly nižší než rámec ve strategii. Vláda by si tak podle rady vytvořila prostor pro aktivní fiskální politiku v případě, že by se ekonomika vyvíjela hůř, než se očekává. Úplné vyčerpání rámců by podle rady také mohlo vést ke zvýšení strukturálního schodku veřejných financí.

Schodek veřejných financí vyjádřený v poměru HDP by se měl v příštích letech snižovat. „Ke snížení deficitu sektoru vládních institucí pod tři procenta HDP výrazně napomáhá vládní ozdravný balíček. Ten působí na saldo veřejných financí zejména v letošním roce, nicméně v menším rozsahu zlepší saldo i v letech 2025 a 2026,“ uvedlo ministerstvo financí v tiskové zprávě.

Materiál také očekává snižování strukturálního schodku veřejných financí, což je výsledek hospodaření očištěný o vliv ekonomického cyklu. V letošním roce by se měl snížit na dvě procenta HDP z loňských 2,4 procenta. Do roku 2027 by se měl strukturální deficit snížit na 1,6 procenta HDP.

Současně s rozpočtovou strategií schválila vláda také konvergenční program, který popisuje cíle hospodářské politiky zasazené do makroekonomického kontextu. Vláda ho zašle k posouzení Evropské komisi. Konvergenční program slouží Komisi k dohledu nad rozpočtovými pravidly EU. Unijní pravidla vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP.

(ČTK)

Příspěvek Schodek veřejných financí má být letos 2,3 procenta HDP, v dalších letech klesne pochází z Zlato.cz

Rozpočtové příjmy za první dva měsíce roku dosáhly 173,1 miliardy korun, proti stejnému období minulého roku vzrostly o 10,7 procenta. Výdaje byly 375,5 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 2,5 procenta.

„Tradiční únorový propad v hospodaření státního rozpočtu byl letos výrazně nižší než v loňském roce, což považuji za dobrou zprávu. Toto zlepšení souvisí s tím, že stát už nemusí pomáhat domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Na příjmové straně se už začíná pozitivně projevovat opatření ozdravného balíčku, a to vyšším výběrem DPH, daně z příjmů fyzických osob nebo sociálního pojištění,“ uvedl Stanjura.

„Trajektorie státního rozpočtu je prozatím podobná jako v loňském roce, kdy ale v polovině roku došlo k významnému navýšení příjmů, mj. díky výnosům z windfall tax, rekordní dividendě společnosti ČEZ a vyšším než očekávaným příjmům z daně z příjmů právnických osob. Naplnění letošního deficitu tak může být i vzhledem k možnému pomalejšímu ekonomickému růstu další výzvou,“ uvedl k výsledkům rozpočtu analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.

„Pozitivním trendem je zpomalení růstu výdajů. Výdaje rostly o 2,5 procenta meziročně, a to navzdory dynamickému růstů výdajů na obranu a na důchody. Za zpomalením růstu výdajů stojí zejména snížení podpory v oblasti energií,“ uvedl ekonom Deloitte Václav Franče. Daňové příjmy se podle něj vybírají v souladu s plánem.

K meziročnímu růstu příjmů přispěl zejména výběr daní a povinného pojistného. Inkaso daně z příjmu fyzických osob se zvýšilo o 15,5 procenta na 26,7 miliardy korun. Podle ministerstva financí se na něm pozitivně projevil růst mezd i dopady některých opatření konsolidačního balíčku. Pojistné přineslo do rozpočtu 118,1 miliardy korun, což představovalo meziroční nárůst o 7,6 procenta. Ministerstvo upozornilo na to, že se projevuje znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců i zvýšení minimálního vyměřovacího základu u živnostníků.

Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal 60,8 miliardy korun, meziročně o sedm procent víc. Inkaso spotřebních daní meziročně vzrostlo o 11,2 procenta na 24,3 miliardy korun. Na dani z příjmu právnických osob se vybralo 3,2 miliardy korun, o 22,4 procenta víc než loni. Inkaso daně je v prvních měsících roku vždy nízké vzhledem k pozdější platbě záloh.

Na výdajové straně rozpočtu byly největší položkou sociální dávky, které dosáhly 153,7 miliardy korun, meziročně o 6,8 procenta víc. Z toho 121,4 miliardy korun tvořily důchody, jejichž objem proti loňsku narostl o 7,7 procenta. O 26,1 procenta se zvýšily transfery příspěvkovým organizacím, které dosáhly 29,8 miliardy korun. K jejich zvýšení podle ministerstva financí nejvíc přispěly výdaje na výzkum, vývoj a inovace v objemu šesti miliard, které šly do rozpočtů vysokých škol a veřejných výzkumných organizací.

Kapitálové výdaje dosáhly 20,8 miliardy korun, a zůstaly tak na loňské úrovni. V prvních měsících roku jsou tyto výdaje obvykle nízké, protože investiční aktivita je silnější ve druhé části roku.

V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 252 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek od vzniku Česka.

Hospodaření státu v milionech korun:

Zdroj: Ministerstvo financí

(ČTK)

Příspěvek Rozpočtový schodek v únoru vzrostl na 102,5 z lednových 26 miliard Kč pochází z Zlato.cz

Fiala zdůraznil, že rozpočet bude zaměřen na podporu investic, vyzdvihl zejména oblasti dopravy a obrany. Vláda se podle něj také snaží najít dostatečné prostředky pro podporu vzdělávání, výzkumu a inovací.

Samotnou výši schodku Fiala označil za realistickou, podle něj už je na ní ve vládě dohoda. Ocenil, že proti letošku, kdy je deficit plánovaný na 295 miliard korun, se hospodaření státu má zlepšit. Podle něj se podaří přiblížit schodek k úrovni tři procent hrubého domácího produktu (HDP), zatímco při nástupu vlády byl schodek kolem pěti procent HDP.

Premiér neočekává, že by vláda v příštích letech připravovala další konsolidační balíčky kromě toho, který v současnosti projednává Sněmovna. Podle něj je už současný soubor opatření nastavený tak, že pomůže snižovat schodky státního rozpočtu i v dalších letech.

(ČTK)

Příspěvek Schodek rozpočtu na příští rok 252 miliard korun je podle Fialy realistický pochází z Zlato.cz

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

ČNB zároveň mírně zhoršila odhad celkového zadlužení vládního sektoru pro letošní rok na 44,1 procenta HDP, když v květnu předpokládala 44 procent. Loni bylo zadlužení 44,2 procenta HDP. V příštím roce se podle prognózy centrální banky zadlužení mírně sníží na 44 procent HDP, v roce 2025 dále klesne na 42,7 procenta HDP.

Centrální banka ve své predikci také předpokládá, že růst nominálních mezd letos zrychlí na 8,7 procenta z loňských 5,7 procenta. V reálném vyjádření ale mzdy poklesnou o dvě procenta, protože nominální růst nepřekoná inflaci. Bude to druhý pokles v řadě po loňském propadu reálných mezd o 8,4 procenta. K růstu se reálné mzdy vrátí v příštím roce, kdy by se měly zvýšit o 5,6 procenta. V nominálním vyjádření by měly růst o 7,8 procenta.

„Stále nízká nezaměstnanost bude do budoucna podporovat vyjednávací sílu zaměstnanců, kteří budou usilovat o obnovení svého podílu na příjmech v rámci celé ekonomiky. Rychlý růst mezd proto bude odeznívat jen pozvolna, avšak dezinflační proces to již nezlomí,“ konstatovala ČNB v úvodní kapitole zprávy o měnové politice.

Podíl nezaměstnaných podle metodiky Úřadu práce ČR by měl letos vzrůst na 3,6 procenta z loňských 3,4 procenta, uvádí prognóza ČNB. Nezaměstnanost by se měla mírně zvyšovat i v dalších dvou letech, když v roce 2024 by měla dosáhnout 3,9 procenta a o rok později čtyř procent.

(ČTK)

Příspěvek ČNB mírně zlepšila odhad schodku veřejných financí na 3,8 procenta HDP pochází z Zlato.cz

Důchody se zvedly kvůli inflaci naposledy v červnu. Vláda kvůli prudkému růstu výdajů a zadlužování prosadila nižší přidání. I tak se počítá v důchodovém pojištění pro letošek s deficitem zhruba 80 miliard korun, na penze se má vyplatit celkem asi 690 miliard korun. Je to zhruba 30 procent státních výdajů. Opoziční ANO si na snížení valorizace stěžuje u Ústavního soudu. Jeho politici mluví o obírání důchodců.

Za první pololetí se na důchodovém pojištění vybralo 305,2 miliardy korun. Výdaje dosáhly 345,53 miliardy korun. Do penzí z toho putovalo 342,03 miliardy korun, zbytek se využil na správu. Propad činil 40,33 miliardy. Za stejné období loni byl čtvrtinový, a to 10,27 miliardy korun. V covidovém roce 2020 se dostal na 13,86 miliardy korun.

Dosud nejhorší byl rok 2013 po minulé ekonomické krizi. Tehdy roční schodek při nižší vyplacené sumě a menším výběru pojistného dosáhl 55,1 miliardy korun. V pololetí činil tehdejší deficit 23,87 miliardy korun, což odpovídalo zhruba 14,5 procenta tehdejších příjmů. Nyní je deficit na úrovni asi 12 procent pololetních příjmů.

Podle ministerstva financí schodek důchodového systému neznamená to, že stát na výplatu penzí nemá. „Musí však využít v rozpočtu jiné zdroje financování, které potřebu vyšších výdajů na důchody pokryjí,“ uvedl resort financí.

Navyšování vydané sumy na penze loni a letos výrazně zrychlily mimořádné valorizace k dorovnání inflace. K propadu teď přispělo také vyplácení takzvaného výchovného. Tento bonus 500 korun za dítě má v tomto roce stát asi 19 miliard korun, v dalších letech suma poroste. Národní ekonomická rada vlády (NERV) označila výchovné za nekoncepční nástroj, který politici před posledními sněmovními volbami prosadili bez zajištění příjmů. Opatření je tedy na dluh. NERV ho doporučovala nezavádět.

Starobní penze od sociální správy pobírá 2,36 milionu lidí a invalidní a pozůstalostní důchody pak dalších 479.000. Průměrný starobní důchod činil na konci prvního čtvrtletí 19.461 korun. Letos od června se zvedl zhruba o 760 korun. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by se průměrná částka měla do konce roku dostat asi na 20.300 korun, příští rok v lednu při pravidelné valorizaci by se pak mohla zvýšit asi o 400 korun. Několik desítek tisíc penzí vyplácejí systémy resortů obrany, spravedlnosti a vnitra. Jejich průměrné starobní důchody jsou o pár tisíc vyšší.

Sněmovna nyní projednává vládní novelu, která má růst penzí zpomalit. Opozice změny kritizuje, mluví o okrádání seniorů. Podle většiny ekonomů je systém bez úprav neudržitelný.

(ČTK)

Příspěvek Údaje MF: Důchodový systém skončil za 1. pololetí v deficitu 40,3 miliardy Kč pochází z Zlato.cz

Podle zdroje agentury AFP by návrh předložený Bidenem šéfovi Sněmovny reprezentantů Kevinu McCarthymu snížil deficit o „více než bilion dolarů během deseti let“. Tento návrh by rozšířil dříve slíbené snížení deficitu o tři biliony dolarů během deseti let, píše AFP.

V uplynulém fiskálním roce, který skončil loni v září, činil rozpočtový schodek USA podle vládních údajů 1,375 bilionu dolarů. Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) v únoru odhadl letošní deficit na 1,4 bilionu dolarů a předpověděl, že v letech 2024 až 2033 bude průměrný roční deficit činit dva biliony dolarů.

Yellenová zopakovala, že bez zvýšení dluhového stropu se americká vláda začátkem června dostane do problémů při splácení svých závazků. Varovala, že pokud Kongres zvýšení dluhového stropu včas neschválí, budou ministerstvo financí a prezident Biden čelit obtížným volbám. „Určité závazky nebudeme schopni uhradit,“ prohlásila.

Ministryně rovněž vyjádřila přesvědčení, že dohoda o zvýšení dluhového stropu je možná. „Dluhový strop prostě musíme zvýšit,“ prohlásila. Poukázala rovněž na určité napětí, které kvůli dluhovému stropu panuje na finančních trzích.

(ČTK)

Příspěvek Yellenová: Biden nabídl změny, jež sníží rozpočtový schodek USA o bilion dolarů pochází z Zlato.cz

„Pokud je systém důchodového pojištění ve schodku, neznamená to, že stát nemá na výplatu starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů. Musí však využít v rozpočtu jiné zdroje financování, které potřebu vyšších výdajů na důchody pokryjí,“ uvádí ministerstvo financí.

Za první čtvrtletí se na důchodovém pojištění vybralo 147,4 miliardy korun. To je zhruba o 13,1 miliardy korun víc než před rokem. Výdaje jsou ale téměř o 29,6 miliardy vyšší než v loňském prvním kvartále. Dosáhly 173,1 miliardy korun.

Ekonomové poukazují na to, že penzijní systém je neudržitelný. Vláda chce v květnu představit návrhy jeho reformních změn. Mluví se o dřívější penzi pro náročné profese, pozdějším nástupu do důchodu u ostatních podle doby dožití a odpracovaných let či o mírnějším růstu penzí. Nižší přidání prosadila vláda už pro mimořádnou červnovou valorizaci. Stát by to mělo letos 15,4 miliardy korun.

Výdaje na důchody se za posledních 15 let zdvojnásobily. Loni se přiblížily 600 miliardám korun. Navyšování vydané sumy minulý rok zrychlilo po mimořádných valorizacích k dorovnání inflace. Letos do penzí poputuje asi 30 procent státních výdajů. Vyplatit by se mělo téměř 690 miliard korun.

Ministerstvo financí poukazuje na to, že systém důchodového pojištění je silně závislý na ekonomickém cyklu. Z červených čísel se roční hospodaření dostává jen na vrcholu konjunktury. Pomyslný důchodový účet tak byl v přebytku v letech 2018 a 2019 či v letech 2004 a 2005 a pak 2007 a 2008. Zatím nejvyšší deficity byly v krizových letech 2012 a 2013, a to 55 miliard korun za rok.

Podle zprávy Národní rozpočtové rady (NRR) o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí by koncem 50. let mohlo saldo systému důchodového pojištění dosahovat čtyř procent hrubého domácího produktu (HDP). V dnešních cenách by tak výdaje převýšily příjmy z pojistného o víc než 250 miliard korun. Zatímco nyní stát dává do důchodů skoro devět procent HDP, v polovině století by to bylo téměř 13 procent. Dosud nejvíc to bylo v krizovém roce 2012, a to 9,5 procenta HDP. Nejmenší podíl putoval do penzí v letech 2004 a 2007. Bylo to 7,6 procenta HDP.

Důchod od České správy sociálního zabezpečení pobíralo na konci loňska přes 2,84 milionu lidí, z nich bylo téměř 2,37 milionu starobních důchodců a důchodkyň. Průměrná starobní penze v lednu činila 19 438 korun. Dalších asi 49 100 starobních důchodů vyplácely resorty obrany, vnitra a spravedlnosti, průměrná částka byla o několik tisíc korun vyšší. Tato ministerstva poskytovala i invalidní a pozůstalostní penze.

(ČTK)

Příspěvek MF: Důchodový systém skončil za 1. čtvrtletí v nejhorším deficitu 25,7 miliardy Kč pochází z Zlato.cz

„Je to fiktivní rozpočet, který neodpovídá realitě,“ uvedla exministryně Alena Schillerová (ANO). Už nyní je podle ní zřejmé, že v rozpočtu budou chybět příjmy z daně z neočekávaných zisků ve výši asi 60 miliard Kč nebo z prodeje emisních povolenek za 50 miliard korun. Vedle toho podle Schillerové nejsou v rozpočtu ani peníze na výdaje za další desítky miliard korun na další valorizaci důchodů nebo pro Státní fond dopravní infrastruktury.

Deficit rozpočtu minimálně nad 300 miliard korun očekávají i další bývalí ministři financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a Jiří Rusnok. Podle Kalouska je jisté, že příjmy nebudou tak vysoké, jak se předpokládalo. Vláda by podle něj měla hledat úspory ve výdajích z rozpočtu, bez toho podle něj hrozí Česku v budoucnu státní bankrot. Kalousek upozornil, že výdaje výrazně vzrostly už za předchozí vlády premiéra Andreje Babiše (ANO).

Podle Rusnoka bude schodek s jistotou vyšší o desítky miliard korun. Vláda nyní podle něj musí provést řadu kroků, aby byl nárůst deficitu co nejnižší.

Podle Kalouska i Rusnoka musí vláda provést ve výdajích státu plošné škrty. Rusnok navrhl například zmrazení nákladů na platy státních zaměstnanců nebo důchody. Vláda by podle něj měla revidovat také systém neinvestičních dotací, který označil za přebujelý. Kalousek by chtěl ušetřit také například snížením počtu státních zaměstnanců, které by podle něj mělo být výrazně ambicióznější, než se plánuje. Omezil by také některé státní příspěvky. Všichni tři bývalí ministři se shodli na nutnosti dalšího omezování provozních výdajů státu ve výši kolem šesti procent.

Exministři se věnovali také úpravám daňového systému, které nyní připravuje vláda. Změny v dani z přidané hodnoty (DPH) nejsou podle nich v současné době vhodné, protože by působily proinflačně. Podle Kalouska by vláda měla hledat vyšší příjmy spíše v dani z příjmů, přičemž připomněl dřívější tzv. superhrubou mzdu.

Státní rozpočet skončil v březnu ve schodku 166,2 miliardy korun. Je to nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku Česka. Loni byl březnový schodek 59,1 miliardy korun.

(ČTK)

Příspěvek Exministři financí: Schválený deficit státního rozpočtu je nereálný, bude vyšší pochází z Zlato.cz