Zlato tak tvoří 4,3 procenta rezerv ČNB a je tak za eurem, americkým dolarem a kanadským dolarem třetí největší položkou v měnové alokaci devizových rezerv. Se svými 65,26 tuny zlata se Česko vyšplhalo už na 48. místo světového žebříčku hned za Dánsko, jež má v rezervách jen o tunu zlata víc.

Zatímco světové agentury oznámily, že Čína v srpnu nakoupila necelé dvě tuny zlata již po desáté v řadě, nezveřejnily zajímavější údaj, že Česko je nejvytrvalejším kupcem zlata na světě. Srpnový nákup zlata byl již 29. nákupem v nepřerušené řadě.

Největším kupcem zlata v letošním roce s celkovými akvizicemi 67 tun zůstává Polsko, ačkoli se jeho rezervy od května nezměnily. Polský zlatý poklad o váze 515,3 tuny je 13. největší na světě a je o devět tun těžší než zlato v trezoru Evropské centrální banky.

Rudolf Marek

Příspěvek Zlaté rezervy Česka už se přiblížily Dánsku pochází z Zlato.cz

Hodnota  zlatých cihel v rezervách k prvnímu srpnu činila 6,76 miliardy dolarů (141,8 miliardy korun). Celkový objem devizových rezerv ČNB ke stejnému datu byl 161,3 miliardy dolarů (3,5 bilionu korun). Zlato tak zatím tvoří pouhých 4,2 procenta rezerv naší centrální banky.

Před druhou světovou válkou dosáhly zásoby zlata Národní banky československé 96,6 tuny, což je cíl i současného vedení ČNB pod taktovkou guvernéra Aleše Michla, který otevřeně hovoří o metě ve výši sta tun zlata v rezervách.

Není bez zajímavosti, že Aleš Michl začínal z podobného základu jako před sto lety nově vzniklá Národní banka československá. Michl po svém nástupu našel v trezoru 11,9 tuny zlata, Alois Rašín 12,1 tuny zlata převedených z Rakousko-uherské banky. V období první republiky se zlaté rezervy staly důležitou oporou naší nové měny – československé koruny, pro kterou bylo nutné získat důvěru doma i v zahraničí. 

Během druhé světové války se však zlaté rezervy ztenčily o 45,5 tuny, po výprodeji zlata guvernérem Tošovským v roce 1998 se národní poklad ztenčil dokonce o 56 tun. Tehdejší bankovní rada zlatem opovrhovala a považovala ho za relikt staromódního bankovnictví. Nejnižší objem zlatých rezerv pak měla centrální banka pod vedením Jiřího Rusnoka v roce 2019, kdy činil osm tun.

PSALI JSME: Rána pro Švýcarsko. USA mu zdanily zlato!

Rudolf Marek

Příspěvek Zlatým cílem ČNB je překonat 96,6 tuny z první republiky pochází z Zlato.cz

Zlato ve Spojených státech tvoří 78 procent devizových rezerv, v Belgii 49,9 procenta rezerv země. Belgie na rozdíl od USA své rezervy přeceňuje každý měsíc a z jejich hodnoty 842 milionů dolarů v roce 1957, bylo letos v březnu 21 miliard dolarů. Pro USA by obrovský zisk znamenalo přecenění největší zlaté rezervy na světě o váze 8 133,5 tuny z 12 miliard na 887,8 miliardy. Pro Belgii prodej alespoň části z 227 tun zlata k posílení obrany bez navýšení vládního deficitu. 

Belgická národní banka ale dala jasně najevo, že politici by na prodej zlata měli zapomenout. „Zisky realizované z transakcí se zlatem jsou účtovány na rezervní účet banky, který je určen pro správu devizových rezerv a ze zákona jej nelze použít k jiným účelům,“ utnula debatu centrální banka.

Případů, kdy země použily výnosy z přecenění zlatých a devizových rezerv, bylo za posledních 30 let zatím jen pět, uvádí americká centrální banka. Týkají se Německa, Itálie, Libanonu, ostrovů Curaçao a Svatý Martin a Jihoafrické republiky. Výnosy z přecenění byly použity buď centrální bankou, jako v případě Itálie, Curaçaa a Svatého Martina, nebo ústřední vládou, jako v Jihoafrické republice, v Libanonu a v Německu.

PSALI JSME: Libanonská centrální banka přepočítává své zlato

V Itálii výnos z přecenění pokryl jednorázovou ztrátu z úhrady dluhopisu, který vlastnila Banca d’Italia. Na Curaçau a Svatém Martinu přecenění pokrylo ztráty způsobené poklesem výnosů z cenných papírů a ztráty z přecenění, jelikož centrální banka rebalancovala portfolio. Použití výnosů z přecenění sice dočasně zvýšilo zisky obou centrálních bank, ale pouze na Curaçau a Svatém Martinu to bylo spojeno s dalšími opatřeními k trvalému generování dodatečných příjmů.

Pokud šlo o vlády, ty čerpaly výnos z přecenění k úhradě dluhů. Snižování objemu zadlužení pomocí výnosů z přecenění však zlepšuje fiskální situaci jen okrajově a neřeší větší strukturální problémy. Například poměr dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) se v Libanonu zvyšoval i poté, co byly výnosy z přecenění použity k úhradě části dluhů.

V Německu to byla zase obava kancléře Helmuta Kohla a ministra financí Theo Waigela z nesplnění maastrichtských kritérií v roce 1997. Podle výroční zprávy Bundesbanky to znamenalo převod 13 miliard marek ze získaných 20 miliard do rozpočtu, ačkoli německý fiskální deficit v roce 1997 nakonec splňoval maastrichtská kritéria i bez výnosu z přecenění.

PSALI JSME: 267 966 zlatých cihel Bundesbank

(rek)

Příspěvek Belgie utnula politikům choutky na prodej zlata pochází z Zlato.cz

Od konce loňského roku se objem zlata v devizových rezervách zvýšil o čtvrtinu. Hodnota zlata v rezervách na konci července činila 6,76 miliardy dolarů (141,8 miliardy korun). Celkový objem devizových rezerv ČNB byl 161,26 miliardy dolarů.

ČNB začala zlato ve větší míře nakupovat v roce 2023, v současnosti ho nakupuje tempem zhruba pěti tun za čtvrtletí. Podle vyjádření představitelů centrální banky ČNB při nákupu zlata nespekuluje na cenu. Guvernér ČNB Aleš Michl v minulosti uvedl, že do roku 2028 by měly zlaté rezervy dosáhnout 100 tun.

Většinu devizových rezerv ČNB tvoří dluhopisy. Zlato by podle centrální banky mělo sloužit k diverzifikaci devizového portfolia, protože jeho cena se vyvíjí nezávisle na cenách ostatních aktiv, což by mělo snížit volatilitu hospodářského výsledku ČNB.

Zlato, které má ČNB v rezervách, není všechno fyzicky uloženo v jejích budovách, tam se nachází jeho část. Většina je v zahraničí, zejména v trezorech britské centrální banky. Část zlata ČNB půjčuje za úrok jiným centrálním bankám.

Po rozdělení Československa měla ČNB v rezervách 63,3 tuny zlata. Po roce 1998 rozhodla tehdejší bankovní rada o prodeji větší části zlatých rezerv, následní jí zůstalo 14 tun. Nejnižší objem zlatých rezerv měla centrální banka v roce 2019, kdy činil osm tun.

Zlaté rezervy ČNB:

Zdroj: ČNB

(ČTK)

Příspěvek Objem zlata v rezervách ČNB dosáhl na konci července rekordních 63,58 tuny pochází z Zlato.cz

Ve zprávě pojišťovny lze najít ještě několik zajímavých údajů. Například, že centrální bankéři po celém světě nakoupili v roce 2024 zlato v hodnotě 84 miliard dolarů. To je v kontrastu s 85 miliardami dolarů, které centrální banky utratily za žlutý kov během 16 let v období 2000 až 2016.

„Takový příval nákupů zlata odráží zalíbení většiny zemí v držení rezervních aktiv v jiných než dolarových,“ cituje ze zprávy portál TradingView. „Drahý kov se v poslední době ukázal jako jediná důvěryhodná alternativa posilující devizové rezervy.“ Banky přitom v cizích měnách drží přibližně 12,5 bilionu dolarů, z toho 3,3 biliony připadají na Čínu.

Ve zprávě se také uvádí, že kdyby se do zlata mělo přesunout pět procent světových devizových rezerv, vedlo by to k trvalému a významnému růstu ceny vzácného kovu. Avšak zlata prý není tolik, aby dokázalo takový podíl absorbovat. Neklidná povaha amerických státních dluhopisů přesto učinila ze zlata atraktivní nástroj pro centrální banky. Poptávka po zlatě proto zůstává silná.

PSALI JSME: Zlato je lepší než faktura

(rek)

Příspěvek Poptávka po zlatě zůstává silná pochází z Zlato.cz

Centrální banka začala ve větší míře nakupovat zlato v roce 2022, od té doby pokračuje v nákupech tempem zhruba pěti tun za čtvrtletí. Na počátku letošního roku bylo v rezervách ČNB 51,2 tuny zlata. Po rozdělení Československa měla ČNB v rezervách 63,3 tuny zlata, což byla nejvyšší hodnota. Nejmenší zlaté rezervy měla centrální banka v roce 2019, kdy činily osm tun.

Většinu devizových rezerv ČNB tvoří dluhopisy. Zlato by podle centrální banky mělo sloužit k diverzifikaci devizového portfolia, protože jeho cena se vyvíjí nezávisle na cenách ostatních aktiv, což by mělo snížit volatilitu hospodářského výsledku ČNB.

Zlato, které má ČNB v rezervách, není všechno fyzicky uloženo v jejích budovách, tam se nachází jeho část. Většina je v zahraničí, například v trezorech britské centrální banky. Část zlata ČNB půjčuje za úrok jiným centrálním bankám.

Zlato v rezervách ČNB:

Zdroj: ČNB

(ČTK)

Příspěvek ČNB ve druhém čtvrtletí nakoupila 5,75 tuny zlata, v rezervách ho má 62 tun pochází z Zlato.cz

Turecko k tomuto kroku přistoupilo už v roce 2018, kdy se většina zlata drženého v USA, Velké Británii a Švýcarsku začala stěhovat domů. V roce 2024 repatriovala zlato držené v Londýně Indie. Česká národní banka ale Londýnu věří a většinu ze svých 60 tun zlata má právě tam. Kromě Německa a Itálie drží dál zlato v Americe ještě Francie, Čína, Švýcarsko a Indie, tvrdí turecký deník Daily Sabah.

Zatímco úvahy o repatriaci zlata bývají dlouhodobé, nákupy zlata centrálními bankami se evidují každý měsíc. V květnu to bylo dalších 20 tun. Národní banka Kazachstánu navýšila rezervy o sedm tun zlata, polská a turecká centrální banka oznámily nákup šesti tun, Čínská lidová banka a Česká národní banka přidaly po dvou tunách následované centrálními bankami, Kyrgyzské republiky, Kambodže, Filipín a Ghany s nákupem jedné tuny zlata.

Podle ankety organizace World Gold Council, které se zúčastnilo rekordních 73 centrálních bank, zůstává pro ně zlato prioritou, přičemž 95 % respondentů oproti 81 % v loňském roce se domnívá, že se zlaté rezervy budou dál zvyšovat. Rekordních 43 % centrálních bankéřů také uvedlo, že se k navyšování rezerv v příštích 12 měsících připojí.

(rek)

Příspěvek Centrální banky dál syslí zlato pochází z Zlato.cz

Silná poptávka centrálních bank po zlatě v posledních letech přispívá k růstu ceny tohoto kovu. Vzhůru ji tlačí i geopolitické napětí a v poslední době také nejistota kolem celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Letos v dubnu se cena zlata vyšplhala na rekordních 3500,05 dolaru (zhruba 75.000 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Od února 2022, kdy Rusko zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu, se tak zvýšila asi o 95 procent, napsala agentura Reuters.

„Centrální banky v každém z posledních tří let naakumulovaly přes 1000 tun zlata, což znamená výrazný nárůst z průměrných 400 až 500 tun v předchozím desetiletí. Toto výrazné zrychlení tempa akumulace nastalo na pozadí geopolitické a ekonomické nejistoty,“ uvedla WGC.

Nárůst podílu zlata v rezervách v příštích pěti letech podle průzkumu očekává 76 procent centrálních bank, zatímco s poklesem podílu dolarů počítá 73 procent respondentů. Průzkum se uskutečnil v období od 25. února do 20. května a zapojilo se do něj 73 centrálních bank z celého světa.

Česká národní banka (ČNB) v letošním prvním čtvrtletí nakoupila zhruba pět tun zlata. V nákupech tak pokračovala podobným tempem jako v předchozích čtvrtletích. Ke konci března měla v rezervách 1,807 milionu troyských uncí zlata, což odpovídá 56,2 tuny. Guvernér ČNB Aleš Michl v minulosti uvedl, že do roku 2028 by měly zlaté rezervy dosáhnout 100 tun.

(ČTK)

Příspěvek Průzkum: Podíl zlata v rezervách centrální bank poroste na úkor dolarů pochází z Zlato.cz

Zásoby zlata centrálních bank se blíží úrovním naposledy zaznamenaným v 60. letech minulého století. V roce 2023 se podíl zlata a eura na globálních oficiálních rezervách shodoval zhruba na úrovni 16,5 %, jak ukazuje výpočet televize CNBC. V roce 2024 se tento podíl posunul na 16 % pro euro a 19 % pro zlato – přičemž americký dolar tvořil 47 %.

Zlaté rezervy centrálních bank, které dosáhly vrcholu 38 000 tun v polovině 60. let, podle nejnovějších údajů ECB v roce 2024 dosáhly 36 000 tun. „Centrální banky na celém světě nyní drží téměř tolik zlata jako v roce 1965,“ uvádí se ve zprávě ECB.

Centrální banky hromadí likvidní aktiva, jako jsou cizí měny a zlato, jako ochranu proti inflaci a umožňuje jim to prodávat tyto rezervy na podporu vlastní měny ve špatných dobách. Poptávka centrálních bank v roce 2024 proto představovala přes 20 % celosvětové poptávky po zlatě ve srovnání s průměrem kolem 10 % v roce 2010,“ doplňují The Financial Times. 

Centrální banky v roce 2024 získaly přes 1 000 tun zlata již třetí rok po sobě. Čína byla hlavním tahounem tohoto zlatého boomu, následovaná Polskem, Indií a Tureckem. Pochybnosti o statutu dolaru jako bezpečného útočiště mohou v nadcházejících letech atraktivitu zlata i eura jako rezervních aktiv ještě zvýšit.

„V pěti z deseti největších ročních nárůstů podílu zlata na devizových rezervách od roku 1999 čelily zúčastněné země sankcím ve stejném nebo předchozím roce,“ ukazuje analýza ECB a dodává, že  nejvíc zlata v posledních třech letech nahromadily „země, které jsou geopoliticky blízké Rusku“.

Míra nákupů zlata centrálními bankami ale v prvních třech měsících roku mezičtvrtletně klesla o 33 %, hlavně čínské nákupy se výrazně snížily. „Vzhledem k silnému růstu ceny zlata dynamika nákupů mohla zpomalit. Ale z dlouhodobého hlediska nejisté geopolitické pozadí a touha po diverzifikaci podpoří akumulaci zlata jako rezervy,“ řekla CNBC Janet Muiová z Royal Bank of Canada.

Ačkoli se poptávka centrálních bank v posledních třech letech zvýšila, přesto většina poptávky po zlatě, asi 70 %, pochází z oblastí šperkařského průmyslu a investic, ukazují údaje ECB. 

(rek)

Příspěvek Zlato v rezervách překonalo euro, přiznává ECB pochází z Zlato.cz

Nyní centrální banka plánuje transport části rezerv z Londýna do Polska, kde chce skladovat asi třetinu svého zlata. Již v roce 2019 polská centrální banka převezla 100 tun zlata z Bank of England do trezorů v Polsku. Tajná operace tehdy probíhala v osmi tranších po 12,5 tunách.

Centrální banky po celém světě mají přes 36 tisíc tun zlata. Nejvíc USA (8,1 tis. tuny), Německo (3,4 tis.), Itálie, Francie, Rusko a Čína víc než dva tisíce tun. Po finanční krizi v roce 2008 mnoho západních centrálních bank přestalo královský kov prodávat a rozvojové země zase rozjely nákupy.

Především Čína, Rusko, Indie, Turecko a Kazachstán. V roce 2018 se k této skupině po 20leté pauze připojily Polsko a Maďarsko, v roce 2023 i Česká republika (18,8 tuny, v roce 2024 dalších 20,6 tuny) a připojilo se i Srbsko (8 tun).

(rek)

Příspěvek Cíl dosažen. Polsko má 500 tun zlata pochází z Zlato.cz

„V roce 2023 úředníci centrální banky cestovali do Londýna a zkontrolovali 205 cihel, včetně 200 předem vybraných a pěti náhodně vybraných na místě. Bylo to poprvé za 33 let, kdy Bank of England dovolila korejskému týmu fyzicky zkontrolovat držbu zlata s odvoláním na bezpečnostní obavy,“ píše Korea JoongAng Daily.

Korejské zlato bylo dříve umistěno na několika místech, včetně Federální rezervní banky v New Yorku a švýcarské banky UBS. Ale v roce 1990 Korea přestěhovala veškeré zlato do Londýna, což oddůvodnila rolí britské metropole jako globálního centra pro obchodování se zlatem. „Není reálné spravovat velké množství zlata doma,“ řekl představitel Korejské banky a dodal, že v Londýně získává jisté výnosy také půjčováním uloženého zlata.

PSALI JSME: Zlatý poklad České republiky se opět zvětšil

„Rostoucí cena zlata vyvolala i v Koreji výzvy na zvýšení rezerv, ale centrální banka zůstává opatrná. Její předtsavitelé tvrdí, že dodatečné nákupy nabízejí malý přínos, pokud nejsou spojeny geopolitickou nestabilitou nebo volatilitou směnných kurzů,“ uvedla anglická verze korejského deníku. 

Korejská banka začala budovat svůj zlatý poklad zlatem darovaným během národní kampaně v roce 1997 na podporu země během asijské finanční krize. Naposledy koupila zlato v roce 2013 a většinu svých současných držeb získala v letech 2011 až 2013. Dnes preferuje držení dolaru s odkazem na lepší likviditu ve srovnání se zlatem nebo cennými papíry.

PSALI JSME: Polsko na trhu se zlatem řádí. Skupuje desítky tun

(rek)

Příspěvek Korejská banka věří víc dolaru než zlatu pochází z Zlato.cz

„ČNB je konzervativním investorem, na cenu zlata nespekuluje. Drahý kov nakupuje postupně na základě takzvaného efektu průměrování. Jedná se o přístup, kterým investoři budují velká portfolia a snižují tak riziko nesprávného načasování nákupů,“ uvedlo tiskové oddělení banky na svých webových stránkách.

„Tohle bych doporučoval i investorům, aby investovali pravidelně, postupně, bez nějakých spekulací,“ prohlásil loni v říjnu guvernér ČNB Aleš Michl.

Ať tak či onak, zlatý poklad České republiky se zvýšil na 56,3 tuny a je tak co do velikosti 50. největší na planetě. Hodnota tohoto zlata včetně zisku z jeho zapůjčování dosáhla 5,6 miliardy dolarů, což je stále jen nepatrná část z celkových devizových rezerv ČNB ve výši 152,5 miliardy dolarů (víc než 3,5 bilionu korun).

PSALI JSME: Místo dluhopisů centrální banky nakupují zlato

Fyzické zlato tak tvoří jen 3,7 procenta veškerých devizových rezerv naší centrální banky, zatímco u hospodářsky vyspělých zemí a některých dalších jako je Bolívie, Portugalsko nebo Uzbekistán je to kolem 70 procent.

Analýzy expertům ČNB ukázaly, že pokud bude centrální banka držet pět procent devizových rezerv ve zlatě, “sníží se volatilita jejího hospodářského výsledku. V praxi to znamená, že bude méně náchylný vůči rychlým změnám či výkyvům na finančních trzích a mělo by přispět k vyššímu výnosu portfolia. Zlato má nulovou korelaci k vývoji na akciových trzích a je proto důležitou součástí velkého portfolia devizových rezerv, které ČNB má“.

Plánovaných pět procent devizových rezerv ve zlatě dnes odpovídá zhruba 100 tunám. „Stihneme to. Budeme nakupovat,“ opakuje často Michl, čímž má na mysli polovinu roku 2028, kdy vyprší jeho mandát.

PSALI JSME: Polsko na trhu se zlatem řádí. Skupuje desítky tun

Rudolf Marek

Příspěvek Zlatý poklad České republiky se opět zvětšil pochází z Zlato.cz