Prezident na poradě s vládními špičkami, včetně ministra financí a šéfky centrální banky, podle agentury Reuters připustil, že je nutné stimulovat růst mezd. TASS napsal, že Putin „nařídil v letošním roce dosáhnout citelného růstu reálných mezd“. Reálný růst zohledňuje i vliv inflace.

Ruský prezident řekl, že zbrojní průmysl výrazně přispěl k „dynamice zpracovatelských odvětví“ za poslední rok. Některé zbrojovky podle Putina pracují na několik směn a některé vyrábějí i 24 hodin denně. „Chtěl bych v této souvislosti poděkovat všem odborníkům ve zbrojním průmyslu za intenzivní odpovědnou práci. Její význam je dnes zvláště vysoký,“ řekl Putin.

Ruská vojska loni 24. února na Putinův rozkaz vtrhla na Ukrajinu, čímž začal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Dosud si podle odhadů vyžádal desítky tisíc mrtvých na obou stranách, zatímco miliony lidí vyhnal z domovů. Západ na ruskou invazi zareagoval pomocí Ukrajině a přijetím sankcí proti Rusku. Ty na občany Ruské federace doléhají i tím, že přispěly ke zdražení výrobků či nedostatku některého zboží v obchodech.

(ČTK)

Příspěvek Putin: Ruská ekonomika se loni propadla méně, než jí mnozí prorokovali pochází z Zlato.cz

„Ve vztazích s Ruskem není cesty zpět do doby před invazí,“ uvedl. „Stejně tak je jasné, že je před námi čas nejistoty. O to více je důležitá jednota,“ řekl. Dodal, že takovou jednotu a přátelství si státy G7 vzájemně poskytují.

Podle Scholze budou země G7 pokračovat s politickým a ekonomickým tlakem na Putinův režim. Uvedl, že pro mírové soužití je nezbytný respekt nedotknutelnosti hranic a státní svrchovanosti.

Kyjev podle Scholze může s podporou G7 nadále počítat. Uvedl také, že Ukrajina se po skončení konfliktu neobejde bez obdoby Marshallova plánu, který umožnil poválečnou obnovu západní Evropy.

(ČTK)

Příspěvek Scholz: Čeká nás doba nejistoty, Putin ale nesmí na Ukrajině vyhrát pochází z Zlato.cz

Americký prezident Donald Trump tento měsíc podepsal zákon zahrnující uvalení sankcí na podniky spojené s výstavbou plynovodu Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět plyn z Ruska do Německa.

Rusko se nicméně domnívá, že je navzdory americkým sankcím schopno dokončit výstavbu plynovodu Nord Stream 2 během několika měsíců. Česká republika k němu bude připojena plynovodem Eugal.

Spojené státy svůj postup zdůvodňují obavami z nadměrné závislosti Evropy na ruském plynu. Podle Ruska je však Washington motivován vlastními ekonomickými zájmy a snaží se zajistit v Evropě odbyt dražšímu zkapalněnému zemnímu plynu (LNG) z USA.

(ČTK)

Příspěvek Kreml: Putin a Merkelová budou nadále podporovat Nord Stream 2 pochází z Zlato.cz

Hlavními postavami tohoto příběhu byli kromě Putina, saúdský korunní princ Mohammed bin Salman a nejvyšší íránští vůdcové ajatolláh Alí Chomejní a prezident Hasan Rúhání. „Putinova role byla v tomto jednání rozhodující, což svědčí o tom, že díky vojenské intrervenci v syrské občanské válce stoupl vliv Ruska na Středním východě,“ poznamenává CNBC.

Začalo to tím, že se Putin v září, během zasedání zemí G20 v Číně, setkal se saúdským princem Mohammedem. Ti dva se dohodli na spolupráci ve snaze vymazat nadbytek ropy ze světového trhu, protože důsledkem byl pokles cen na polovinu toho, za co se obchodovala v roce 2014.

Neblahé důsledky pocítily ve vládních příjmech jak Rusové, tak Saúdové. Byly to právě chybějící peníze, jež dokázaly i přes obrovské politické rozdíly mezi Ruskem a Saúdskou Arábií, i přes občanskou válku v Sýrii, přimět Rijád ke spolupráci.

„Putin chce dohodu. Ruské firmy budou muset omezit těžbu,“ uvedl tehdy ruský zdroj informovaný o jednáních. V září na schůzce v Alžíru se členové OPEC v zásadě dohodli, kdo a o kolik by měl snížit svůj výkon a poprvé od finanční krize v roce 2008 dosáhnout dohody o snížení těžby.

Diplomacie

Aby se členové OPEC dohodli na kvótách, bylo ještě před finálním jednáním ve Vídni zapotřebí hodně diplomacie. Všechny předchozí schůzky OPEC selhaly, zejména kvůli sporům s Íránem, který odmítá omezit svou těžbu, dokud se nedostane na úroveň, jíž měla před sankcemi západních zemí. Navíc války v Sýrii a Jemenu zhoršily desetileté napětí mezi saúdským sunnitským královstvím a íránskou šíitskou republikou.

Když se účastníci rokování do Vídně sjížděli, vyhlídky na dohodu ještě nebyly dobré. Ropné trhy se však dlouhodobě propadaly a saúdský princ Mohammed opakovaně požadoval, aby se Írán na snížení dodávek ropy podílel. Ještě několik dní předtím Rijád pohrozil, že necouvne-li Írán, dohoda nebude.

Putin ale zjistil, že Saúdové jsou ochotni nést lví podíl na omezení těžby, pokud to nebude vypadat jako příliš velký ústupek vůči Íránu v tom, že mu povolí zvyšovat těžbu na úroveň před sankcemi, ale ne víc. Dohoda se tedy jevila jako možná, pokud po jejím uzavření nebude Írán slavit vítězství nad Saúdy.

Chameneí pochválil Putina

Telefonický rozhovor mezi Putinem a íránským prezidentem Rúháním pak uhladil cestu. Po jeho ukončení Rúhání a ministr ropného průmyslu Bijan Zanganeh šli ke svému nejvyššímu vůdci pro požehnání, prozradil zdroj blízký ajatolláhovi.

„Během setkání Chameneí zdůraznil, že je důležité držet se íránského cíle a nepodlehnout politickým tlakům a ve Vídni nepřijímat žádné snížení,“ uvedl zdroj. „Zanganeh po důkladném vysvětlení své strategie dostal souhlas. Politické lobbování Putina Chameneí schvaloval.“

Saúdové se pak skutečně v OPEC dohodli na snížení produkce, zatímco Írán smí mírně zvýšit svůj výkon. Íránský ropný ministr Zanganeh se během jednání držel podle delegátů zpátky. Dohodu odsouhlasil za pomoci Alžírska jako zprostředkovatele, už noc předtím. A dával si pozor, aby se po jejím podpisu nestrhl žádný povyk.

Po jednání se obvykle bojovný Zanganeh vyhnul veškerým komentářům, které by mohly být vykládány jako vítězství Teheránu nad Rijádem. „Byli jsme pevní,“ řekl pak doma státní televizi. „Telefonát mezi Rúháním a Putinem sehrál při jednání hlavní roli. A taky to, že Rusko rovněž potvrdilo omezení těžby.“

Drama až do konce

Ale OPEC by nebyl tím, čím je, aniž by do poslední chvíle nehrozilo odmítnutí dohody. Problémem se stal Irák, druhý největší producent v OPEC. Ten během debaty ministrů tvrdil, že si vzhledem k nákladům na válku proti Islámskému státu nemůže dovolit snížit výkon.

Ale nakonec po tlaku ostatních členů OPEC irácký ministr ropného průmyslu Alí al-Jabar Luaibi zvedl před svými partnery telefon a zavolal svému premiérovi Hajdaru Abádímu. „Abádí pouze řekl: Jdi na dohodu. A to bylo všechno,“ konstatoval informovaný zdroj z OPEC.

(rek)

Příspěvek Dohodu o ropě zinscenoval Putin pochází z Zlato.cz

Model smartphonu se nazývá Supremo Putin Damascus, informovala ruská infomační agentura Sputnik. Do prodeje se dostalo pouze několik stovek kusů přístrojů s pamětí 128GB a 256 GB. Exkluzivní model ve verzi se žlutým zlatem byl vyroben v počtu 64 kusů a je k mání za 207 tisíc rublů (100 rublů je aktuálně přibližně 39 Kč – pozn. red.). Dalších 64 kusů bylo vyrobeno z bílého zlata a jeden z nich přijde na 217 tisíc rublů.

Série Supremo Putin Gold Black Edition, kdy jeden smartphone přišel na 189 tisíc rublů, již byla vyprodána. Pro zájemce o luxusní telefon s vyobrazením ruského prezidenta ve zlatě je však k dispozici ještě nejdražší edice – Supremo Putin Diamante. V ní bylo vyrobeno 44 přístrojů, z nichž jeden přijde bezmála na čtvrt milionu rublů, tedy necelých 100 tisíc korun.

Společnost Caviar přišla s luxusními mobilními telefony s vyobrazením prezidenta Putina v 18ti karátovém zlatě už v roce 2014, tehdy s modelem iPhone 5. Tehdy, jako i nyní, byl každý kousek prací italského zlatnictví Perla Penna. IPhonů 5 nazývaných „putinphone“ bylo vyrobeno jen 144 kusů a prodaly se během jediného dne v červnu, kdy byly uvedeny na trh, uvedl v roce 2014 britský deník Daily Mail s tím, že telefony bylo možné pořídit jen v Rusku.

Původně plánovaná limitovaná kolekce 299 telefonů iPhone 6 s názvem Supremo Putin II byla zrušena kvůli negativní odezvě z Putinova tábora, napsal deník. Prezidentův mluvčí Peškov oznámil, že Putinovi se nelíbí, že jeho podobizna je použita ke komerčním účelům, ale současně uvedl, že prezident proti „putinphonům“ nepodnikne žádné kroky.

Caviar tak před dvěma lety uvedl na trh jen 100 již vyrobených smartphonů a jde tak o skutečně limitovanou edici. Stojí ovšem také za povšimnutí, že zatímco na české verzi webu ruské agentury Sputnik je uvedeno jen datum narozenin ruského prezidenta (7. října – pozn. red), na německé verzi se dozvíme, že Putinovi bylo minulý pátek 64 let.

(red)

Příspěvek Putin ve zlatě a s diamanty za čtvrt milionu rublů pochází z Zlato.cz

Vyšetřovatelé našli v jeho domě podle ruských sdělovacích prostředků deset milionů rublů, 400.000 dolarů a 300.000 eur, což odpovídá v přepočtu více než 24 milionům korun. Dům byl prohledán v souvislosti s případem pašování alkoholu, do kterého je zapojen miliardář Dmitrij Michalčenko.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ještě ve středu tvrdil, že Beljaninov nebyl z ničeho obviněn a v případu vyšetřování figuruje jako svědek. Beljaninov byl ve funkci deset let a patřil ke spolupracovníkům prezidenta Vladimira Putina. K nalezeným penězům řekl, že to jsou jeho úspory z doby, kdy podnikal.

(ČTK, red)

Příspěvek U Putinova spolupracovníka se našly miliony rublů v krabicích od bot pochází z Zlato.cz

Hospodářská opatření omezující především ruský přístup na finanční trhy a zakazující export určitých typů výrobků přijala Evropská unie v roce 2014 v reakci na ruský postup v ukrajinské krizi, včetně zabrání Krymu.

K jejich zrušení požaduje, aby Moskva spolupracovala při plném prosazení mírových dohod z Minska, které by měly přispět k vyřešení krize kolem ozbrojené revolty proruských separatistů na východě Ukrajiny podporované Ruskem.

Moskva reagovala v srpnu 2014 vlastními sankcemi na dovoz nejrůznějšího spotřebitelského zboží, hlavně potravin, ze západních států. Zákaz se týkal importu hovězího, vepřového a drůbežího masa, ryb, ovoce a zeleniny, sýrů, mléka a většiny dalších mléčných výrobků z USA, EU, Kanady, Austrálie a Norska.

(ČTK)

Příspěvek Putin prodloužil odvetné sankce proti západním zemím pochází z Zlato.cz