Stejný podíl firem, tedy 47 procent, předpokládá také růst globální ekonomiky, proti 37 procentům před rokem. Pozitivnější výhled se promítá i do očekávání vlastního hospodaření, když 44 procent firem očekává růst výnosů, což je významný posun proti 32 procentům o rok dříve. Současně však firmy zůstávají obezřetné na nákladové straně, 57 procent z nich stále předpokládá růst vstupních nákladů.

Firmy nejčastěji očekávají meziroční inflaci v pásmu tři až 3,9 procenta. Podíl podniků očekávajících inflaci nad pět procent meziročně výrazně klesl. Inflace se tak z pohledu firem posouvá z krizového faktoru do roviny řízeného rizika. „Firmy po dvou letech výrazné nejistoty znovu pracují s růstovým scénářem. Nejde o nekritický optimismus, ale o realistický pohled. Ekonomika má růstový potenciál a inflace už není hlavní brzdou strategických rozhodnutí,“ uvedl výkonný partner PKF Apogeo Tomáš Pacovský.

Největším aktuálním limitem zůstávají vysoké ceny energií, které uvádí 30 procent firem. U větších firem se výrazněji projevují také vysoké ceny surovin a materiálů, zatímco ty menší silněji pociťují vyčerpanost trhu práce. Z hlediska hrozeb pro následujících 12 měsíců firmy nejčastěji zmínily ceny energií a vstupů, inflaci a zvýšenou administrativní a kontrolní zátěž ze strany státu.

Dlouhodobě nejvýraznější obavou zůstává dostupnost kvalifikovaných pracovníků, které se v širším pohledu obává více než 70 procent firem. Zajímavý posun je patrný zejména u menších firem s méně než 50 zaměstnanci, které výrazně častěji než v minulém roce označují jako hlavní příležitost využití umělé inteligence. „Strukturální problémy, jako jsou ceny energií, regulace nebo dostupnost pracovní síly, zůstávají navzdory opakovaným vládním deklaracím prakticky beze změny,“ řekl partner PKF Apogeo Pavel Postl.

U lidských zdrojů se firmy připravují na rok 2026 bez dramatických zásahů, kdy 52 procent firem počítá se stejným počtem zaměstnanců, 33 procent očekává nárůst a 15 procent pokles. Významnou roli hraje také automatizace a AI. Zhruba 28 procent firem plánuje v horizontu roku 2026 nahradit alespoň část pracovních pozic technologiemi. Nejčastěji tento záměr uvádějí firmy se 100 až 250 zaměstnanci. Nejde však o masové propouštění, ale o reakci na dlouhodobý nedostatek lidí a tlak na produktivitu.

(ČTK)

Příspěvek Průzkum: Růst ekonomiky ČR čeká 47 procent firem, před rokem to bylo 34 procent pochází z Zlato.cz

Méně lidí se omezuje v běžných výdajích a výdajích na zábavu, sport a dovolenou, proti loňsku je to o pět bodů méně. Ve srovnání s rokem 2022 jde o pokles o 31 bodů. Na 55 procent stoupl podíl Čechů, kteří očekávají stejnou nebo lepší finanční situaci v příštím roce, což je o pět bodů více než v loňském roce.

Téměř 13 procent dotázaných uvedlo, že tento rok byl pro ně vyloženě finančně úspěšný a přebytečné peníze investovali, což je o osm bodů více ve srovnání s rokem 2022.

„Roste počet domácností, které si dávají stranou část příjmů, a mají tak vytvořenou rezervu na tři až šest měsíců. I když je tady stále velká skupina lidí, kteří si musejí utahovat opasky. Z našeho průzkumu vyplynulo, že jde o více než pětinu lidí, a dokonce čtvrtinu ve věku 36 až 53 let, což je stejné jako v loňském roce,“ uvedl analytik Provident Financial Petr Javůrek.

Výdaje na zábavu a volnočasové aktivity omezuje 33 procent Čechů, v loňském roce to bylo 36 procent lidí, v roce 2022 dokonce 47 procent. Také šetření na běžných výdajích kleslo z 57 procent v roce 2022 na 40 procent v letošním roce. „Stejně jako v loňském roce si více než čtvrtina Čechů pravidelně odkládá peníze stranou, což je pozitivní signál a ukazuje to na odpovědné finanční uvažování domácností,“ upozornil Javůrek.

Více než čtvrtina lidí si zlepšila svoji finanční situaci tím, že si řekli o zvýšení mzdy nebo si našli lépe placenou práci nebo další úvazek. Pětina lidí se v případě potíží obrací na rodinu, důvěru v rodinu mají více ženy.

Výdaje na bydlení, rekonstrukce domácností a letní prázdniny nejvíce zatěžují domácí rozpočty Čechů. V loňském roce bylo největším finančním strašákem pro domácnosti vyúčtování energií, když 40 procent dotázaných uvedlo, že tento výdaj jim nejvíce zatíží finanční rozpočet. Letos jsou to nájem nebo hypotéka, což zmínilo 29 procent respondentů.

I v příštím roce budou výdaje spojené s bydlením pro domácnosti nejnáročnější. Devětadvaceti procentům z těch, kterým končí fixace, to významně ovlivní rozpočet.Také postoj k cenám potravin se během roku změnil. Proti loňskému roku lidé již tolik nemusí šetřit na nákupu potravin, o devět bodů méně jich šetří na množství nebo dražších variantách. Ve slevách také nakupuje o devět procentních bodů méně Čechů.

(ČTK)

Příspěvek Průzkum: Finanční situace se lepší, letošek hodnotí jako úspěšný 35 procent Čechů pochází z Zlato.cz

V případě ztráty hlavního příjmu by 35 procent Čechů nemělo úspory, které by jim vystačily alespoň na tři měsíce. Zhruba 60 procent Čechů má úspory, které by pokryly ztrátu výdělku minimálně na tři měsíce. Toto číslo v čase mírně roste, ukázal průzkum.

„Mít našetřeno na nenadálý výpadek příjmu není pro každého samozřejmostí, a to z rozdílných důvodů. Někdy jde o nedostatečný příjem, kdy rodina žije od výplaty k výplatě, někdy je to způsobem života nebo nutností uhradit nenadálý výdaj,“ řekl analytik Provident Financial Petr Javůrek.

Nulový finanční polštář má 18 procent Čechů, což je proti loňsku o pět procentních bodů více. Na druhou stranu přibylo na 47 procent těch, které nezaskočí šestiměsíční výpadek příjmu. V loňském roce to uvedlo 45 procent dotázaných.

V Česku vzrostly především půjčky od rodinných příslušníků, a to o čtyři procentní body, ale také nebankovní půjčky. „Češi si v tomto roce začali více půjčovat také od svých kolegů. Z průzkumu navíc vyplynulo, že půjčky od kolegů preferují spíše muži, ženy se přiklání k půjčkám od přátel. Z výsledků je také patrné, že potřeba žádat o finanční výpomoc od přátel a kolegů, ale i rodiny klesá s narůstajícím věkem respondentů,“ uvedl Javůrek.

Za posledních 12 měsíců si 22 procent Čechů vzalo půjčku u finanční instituce. Nejméně se u těchto institucí zadlužují Maďaři a Lotyši, tvrdí průzkum. Poláci, kteří jsou ze sledovaných evropských zemí v zadlužování nejopatrnější, si ale půjčují nejvíce v rodině nebo v bance. Minimálně si pak říkají o peníze přátelům nebo kolegům. Rumuni, kteří se zadlužují nejvíce, si půjčují především v rodině nebo od přátel a kolegů.

Proti loňsku se více než zdvojnásobil počet Čechů, kterým je zamítnuta žádost o úvěr, ať už od banky nebo nebankovní instituce. Letos je to 14,2 procenta, loni to bylo 6,6 procenta. Zároveň přibylo lidí, kteří se někdy ocitli v situaci, že měli problém s úhradou běžných výdajů domácnosti. Letos to uvedl každý třetí Čech, v loňském roce jich tak odpovědělo 24 procent.

Průzkum pro mezinárodní skupinu International Personal Finance (IPF) uskutečnila výzkumná agentura Kantar na vzorku 5501 obyvatel devíti zemí – Austrálie, ČR, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Mexika, Polska a Rumunska. V každé zemi byl průzkum mezi 500 až 1000 osobami ve věku 18 až 75 let. IPF je mateřskou společností českého poskytovatele krátkodobých půjček Provident Financial.

(ČTK)

Příspěvek Průzkum: Za poslední rok se zadlužilo 53 procent Čechů, před rokem to bylo 46 pochází z Zlato.cz

Nejvyšší ochotu pořídit si elektromobil mají ze zemí, které sledoval Ipsos, Číňané. Elektrické auto by si pořídilo 37 procent z nich. Následuje Norsko s podílem 36 procent a dále Nigerie a Indie se zhruba 30 procenty. Naopak předposlední zemí před Českem je Polsko s pěti procenty zájemců a Japonsko se šesti.

Podle průzkumu, který udělal Ipsos mezi více než 1000 respondenty v Česku, dvě třetiny Čechů nikdy v elektromobilu neseděly. Výrazně větší zkušenost mají mladí lidé do 35 let z větších měst nad 100.000 obyvatel.

Za největší výhody elektromobilu Češi považují nižší hlučnost a nulové emise při provozu. Naopak obavy se nejčastěji týkají omezeného dojezdu. Okolo 60 procent by se bálo vyrazit elektromobilem k moři, celkem 29 procent lidí odrazuje vyšší pořizovací cena.

Parametry elektromobilů se podle jednatele společnosti E.ON Drive Infrastructure Martina Klímy výrazně posunuly, od výkonu a komfortu přes cenu po dojezd. „Moderní elektromobily běžně zvládnou 400 až 600 km na jedno nabití. Dvě nabíjecí zastávky tak na 1000 km dlouhé cestě k moři obvykle stačí. Řidič by je stejně musel udělat kvůli odpočinku. Navíc průměrný denní nájezd řidiče v Česku je 30 až 40 km,“ podotkl Klíma. Připustil, že elektromobily zůstávají pro většinu obyvatel ČR dražší než vozy se spalovacím motorem.

Návratnost investice do elektromobilu vidí zástupci E.ON především ve způsobu nabíjení. „S využitím domácí fotovoltaiky lze v jarních a letních měsících jezdit prakticky zadarmo. I při veřejném nabíjení vychází provoz elektromobilu levněji než u dieselového vozu,“ uvedl vedoucí Mobility services E.ON Energie Jakub Kott.

V Česku je v současnosti 5500 veřejných dobíjecích bodů, z toho přes 650 provozuje E.ON.

(ČTK)

Příspěvek Ipsos: Elektromobil by si pořídila čtyři procenta Čechů, nejméně v Evropě pochází z Zlato.cz

Téměř třetina mladých Čechů se podle průzkumu necítí z hlediska nakládání s financemi připravena na dospělý život. Více než polovině dotazovaných by se zlepšením orientace ve světě financí pomohlo více praktických příkladů ve výuce, srozumitelnější výklad považují za důležitý dvě pětiny respondentů. Téměř 40 procent mladých Čechů zhodnotilo úroveň své finanční gramotnosti známkou 3 a horší.

Nadace spustila vlastní digitální platformu Skoala zaměřenou na finanční vzdělávání pro základní a střední školy. Skoala reaguje na dlouhodobě chybějící metodické materiály k výuce finanční gramotnosti a pomáhá učitelům začlenit toto téma do školní výuky.

Finanční vzdělávání se podle nadace na českých školách vyučuje různými způsoby. Někde je začleněno do více předmětů, jinde existuje jako samostatný předmět, některé školy se látce věnují jednorázovými besedami s externími odborníky. Kvůli nejednotnému systému mají žáci rozdílnou úroveň znalostí a často získávají spíše teoretické než praktické dovednosti a postoje. Učitelé se musí spoléhat na vlastní iniciativu, protože jim chybí ucelené podklady a systematická podpora.

„Průběžně aktualizované podklady na jednom místě šetří učitelům čas při přípravě výuky, která je o to náročnější, pokud si musí celý koncept a strukturu hodin vymýšlet sami. Díky flexibilitě platformy si nyní mohou obsah přizpůsobit na míru, ať už jde o celoroční plán nebo projektové dny. Sdílená platforma navíc poskytuje přehled o tom, co se v jednotlivých třídách probíralo, což usnadňuje návaznost výuky,“ uvedl David Hubáček, který stojí v čele týmu Skoala.

„Platformu jsme začali využívat už v pilotním režimu a velmi oceňujeme, že poskytuje promyšlenou strukturu i konkrétní výukové materiály. Učitelé mají k dispozici širokou škálu interaktivních prvků, které pomáhají zapojit studenty a připravit je do života,“ doplnil ředitel ZŠ Partyzánská v České Lípě Karel Minařík.

(ČTK)

Příspěvek Průzkum: Více než čtvrtina mladých Čechů se nedostatečně orientuje ve financích pochází z Zlato.cz

V hodnocení Zelené dohody pro Evropu je česká společnost rozpolcená. Souhlasí s ní 48 procent Čechů, z toho 11 procent rozhodně souhlasí a 37 procent spíše souhlasí. Opačný názor zastává rovněž necelá polovina respondentů, přičemž 31 procent s dohodou nesouhlasí spíše a 17 procent rozhodně. Zbylá čtyři procenta dotázaných se nedokázala rozhodnout.

Z podrobnější analýzy vyplývá, že souhlas častěji vyjadřují ženy a že klesá s rostoucím věkem. Naopak velmi výrazně narůstá spolu s rostoucími obavami z klimatické změny.

Mnohem častější je podle autorů průzkumu souhlas s dohodou u lidí, kteří si myslí, že změně klimatu lze čelit jen změnou způsobu života. Nesouhlas ve zvýšené míře vyjadřují ti, kdo zastávají spíše názor, že klimatickou krizi bude možné překonat technologickým pokrokem při zachování dosavadního způsobu života.

Politicky podpora Zelené dohodě sílí s příklonem dotázaných ke koalici Spolu. Naopak klesá s příklonem k opozičním uskupením Stačilo!, Přísaha a Motoristé sobě.

Obavu Green Deal vyvolává zejména kvůli dopadům na ceny energií. S výrokem, že dohoda přispívá k jejich neúměrnému zdražování v průzkumu souhlasilo 71 procent dotázaných. Opačnou odpověď volilo 22 procent lidí a sedm procent nevědělo. I mezi stoupenci Green Dealu souhlas s výrokem o neúměrném růstu cen energií převažoval nad nesouhlasem.

Výzkum také zjišťoval názory občanů na to, zda je v Česku reálné dosáhnout průběžného cíle dohody, kterým je omezení skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent v porovnání s rokem 1990. Za dosažitelné to považuje 28 procent lidí, zatímco skepsi vyjádřila téměř dvoutřetinová většina. Zbývajících osm procent respondentů se nedokázalo rozhodnout. „I mezi podporovateli dohody skeptici ohledně dosažitelnosti jejího cíle převládají,“ uvádí CVVM. Výjimku tvoří pouze lidé, kteří s Green Dealem rozhodně souhlasí. V této skupině převažovali lidé věřící v dosažitelnost cílů v poměru 57 ku 35 procentům.

Názory lidí sbíralo CVVM od 2. do 11. srpna loňského roku. Na dotazy odpovídalo 1022 obyvatel ČR ve věku od 15 let. Oproti předcházejícím rokům, kdy byly otázky kladeny, se loni změnila metodologie výběru respondentů. To znemožňuje srovnání aktuálního výsledku s předchozími průzkumy na toto téma.

(ČTK)

Příspěvek V názoru na Green Deal jsou Češi rozpolcení, většina se obává zdražování energií pochází z Zlato.cz

Češi stále vnímají jako nejbezpečnější způsob platby hotovost, a to nejen v Česku (93 %), ale i pro platby v zahraničí (88 %). Více než polovina respondentů nakupuje v obchodech nebo využívá služby, které přijímají pouze hotovost. Tento problém se týká zejména obyvatel menších obcí, kde digitální infrastruktura není dostatečná.

„Hotovost zůstává klíčovým prvkem českého platebního systému, přestože digitalizace postupuje. Denně hotovostí platí necelá třetina lidí a alespoň jednou měsíčně vybírá z bankomatu 67 % respondentů. Přesto však mnoho Čechů naráží na problém s dostupností hotovosti, což potvrzuje i to, že 38 % lidí si alespoň občas nemá kde vybrat peníze,“ komentuje Ondřej Kozák, výkonný ředitel společnosti Euronet.

Lidé chtějí více bankomatů

Dostupnost bankomatů je v menších obcích alarmující. V obcích do 1000 obyvatel má bankomat v pěší vzdálenosti pouhých 10 % obyvatel. Pro mnoho z nich to znamená nutnost cestovat i desítky kilometrů k nejbližšímu bankomatu. Celkem 28 % respondentů uvádí, že má bankomat velmi daleko od svého bydliště.

Necelá polovina respondentů (44 %) by uvítala více bankomatů v místech, kde se během dne pohybují, přičemž největší zájem o zlepšení dostupnosti je právě v malých obcích. „Dostupnost bankomatů zůstává klíčovým problémem, který zasahuje do života lidí v menších obcích. Bez bankomatu v okolí jsou nuceni cestovat i desítky kilometrů, což pro ně znamená časovou i finanční zátěž,“ uvádí Kozák.

Ačkoliv jsou problémy s dostupností bankomatů dlouhodobé, situace se oproti loňskému roku nezlepšila. Podíl lidí, kteří si občas nemohou vybrat hotovost v okolí, zůstává téměř totožný (38 % v roce 2024 oproti 37 % v roce 2023). Stejně tak zájem o více bankomatů v místě pobytu zůstává stabilní na úrovni 44 %.

Dopad rušení bankomatů

Rušení bankomatů prohlubuje problém hotovostních pouští. Celkem 16 % dotázaných zaznamenalo úbytek bankomatů ve svém okolí, přičemž zrušení bankomatu by způsobilo větší nebo zásadní komplikace pro 39 % lidí.

Nejčastějším důvodem je, že další bankomat by byl příliš daleko (42 %), nebo by neměli kde vybírat hotovost (23 %). „Muselo by se jezdit k dalšímu, který je dostupný ve větší vzdálenosti. V bance vybrat nemůžu, tu ve městě zrušili,“ popsala situaci jedna z respondentek. Další uvádí: „Bydlím v menším městě, kde někteří obchodníci kartu neberou nebo služby. Musela bych jet asi 12 km do bankomatu a asi bych si vybrala větší hotovost.“

Provoz bankomatů je nákladná výzva

Ačkoliv moderní platební metody získávají na popularitě, hotovost zůstává nepostradatelnou součástí finančního systému, zejména v odlehlých oblastech a tam, kde digitální infrastruktura není dostatečná. Hotovost umožňuje lidem zůstat součástí ekonomického života a zajišťuje finanční inkluzi, což je klíčové pro sociální a ekonomickou stabilitu. Přesto však většina dotázaných (92 %) nemá představu o tom, jaké náklady jsou spojeny s provozem bankomatů. Za každým výběrem hotovosti stojí komplexní logistika od technologického zázemí přes zabezpečení až po pravidelné doplňování hotovosti.

Podle Kozáka se provoz jednoho bankomatu pohybuje v řádech desítek až stovek tisíc korun ročně. „Provoz bankomatů zahrnuje nejen náklady na instalaci a údržbu zařízení, ale i bezpečnostní opatření a logistiku doplňování hotovosti. Obzvláště v menších obcích, kde jsou výběry méně časté, je jejich provoz finančně náročný,“ vysvětluje. Dodává, že mnozí lidé i obce si neuvědomují, jak nákladné je zajistit dostupnost hotovosti. „Bankomaty jsou klíčové pro udržení dostupnosti hotovosti, ale jejich provoz není samozřejmostí a vyžaduje značné zdroje. Je nezbytné hledat rovnováhu mezi poptávkou a ekonomickou udržitelností,“ uzavírá.

O průzkumu: Kvantitativní průzkum provedla agentura STEM/MARK v červenci/srpnu 2024 mezi 512 respondenty. Cílem průzkumu bylo zjistit, jak lidé používají hotovost, a zachytit změny ve využívání bankomatů v poslední době. Srovnání bylo provedeno s kvantitativním průzkumem, který provedla agentura STEM/MARK v červnu 2023 mezi 509 respondenty a květnu 2022 mezi 506 respondenty.

(ČTK)

Příspěvek Průzkum: 93 % Čechů věří hotovosti, ale každý třetí má problém s jejím výběrem pochází z Zlato.cz

Těch, kteří fyzické peníze nenosí nikdy, je ale podle průzkumu stále jen jedno procento. Klesající zájem o hotovost je přitom zřejmý, jelikož v roce 2022 obvykle nosilo hotovost přes tři čtvrtiny Čechů. Obecně tento zvyk dodržují spíše starší Češi ve věku 55 až 65 let. Zároveň platí, že čím vyšší příjem člověka, tím méně často u sebe hotovost nosí.

„Využívání hotovosti už není takovou samozřejmostí jako dřív. Pořád ji nosí nadpoloviční většina populace, doba platebních karet ale fyzické peníze jasně válcuje. Obzvláště dnes, když je samozřejmostí platit mobilem nebo hodinkami. Obchodníci tomu ale nejsou ve všech případech zatím plně uzpůsobení a přibývá tak leckdy starost s hledáním nejbližšího bankomatu,“ komentovala výsledky mluvčí banky Tereza Kaiseršotová.

Proti loňskému roku platí kartou častěji tři z deseti Čechů. Nejvíce těchto uživatelů narostlo v nejmladší věkové skupině 18 až 24 let. Pouze pět procent Čechů používá v letošním roce platby kartou méně.

(ČTK)

Příspěvek Průzkum: Počet Čechů nosících u sebe hotovost klesá, letos jich je 60 procent pochází z Zlato.cz

Platby kartou preferují lidé ve všech věkových skupinách, s rostoucím věkem ale přibývá lidí, kteří dávají přednost platbou v hotovosti. Převažuje využívání klasických platebních karet, platí s nimi 55 procent Čechů. „Kartu uloženou v telefonu volí 36 procent respondentů, na chytré hodinky se spolehnou necelá tři procenta a platby pomocí prstenů či náramků pak volí méně než procento Čechů,“ řekl šéfredaktor Evropy v datech Tomáš Odstrčil. Ve věkové kategorii do 24 let nicméně převažuje počet lidí s kartou v mobilu nad těmi, kdo využívají plastovou kartu.

Průzkum také ukázal, že Češi by uvítali povinné přijímání platebních karet u obchodníků. Pro zavedení takové povinnosti by bylo 71,3 procenta dotázaných. Zároveň ale 62,8 procenta lidí odmítá, aby se zrušila povinnost obchodníků přijímat hotovost.

Preference platebních karet se projevuje i v tom, kolik u sebe lidé nosí v hotovosti. „Celkem 58 procent Čechů má v hotovosti maximálně několik stovek korun a čtvrtina nosí jen drobné, tedy několik desítek korun. Pouze tři procenta respondentů prozradila, že s sebou nenosí žádnou hotovost a osm procent si vybírá bankovky pouze na konkrétní místa, kde ví, že se bez hotovosti neobejde,“ uvedl Odstrčil.

Využívání platebních karet převažuje i u nákupů přes internet, kde ji volí 60 procent lidí. S rostoucím věkem se ale zvyšuje podíl lidí, kteří platí bankovním převodem nebo objednávají zboží na dobírku.

Podíl hotovostních plateb za posledních pět let klesl z 56 na 37 procent, uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Podíl nákupů v obchodech na veškerých platbách kartou stagnuje, přibývá ale nákupů přes internet pomocí platební karty, jejichž podíl se od roku 2019 zvýšil ze šesti na 20 procent z veškerých karetních transakcí.

Z alternativních platebních metod je u Čechů nejoblíbenější platba prostřednictvím QR kódů, kterou využívají tři čtvrtiny lidí. Naopak výrazně menší zájem je o takzvanou platbu na kontakt, kterou banky spustily loni a u níž je možné lidem, kteří mají tuto službu aktivovanou, posílat peníze jen na základě znalosti jejich telefonního čísla. Zkušenosti s touto platební metodou má 11 procent Čechů.

Průzkum také ukázal, že 63 procent Čechů využívá předplacené služby, jako jsou streamovací služby Netflix či Spotify nebo internetová platforma OnlyFans. Zároveň ale čtvrtina lidí přiznala, že už v minulosti na některou předplacenou službu zapomněli a platili za ni, přestože ji už nevyužívali. Zapomínání na předplatné bylo častější mezi lidmi do 29 let.

(ČTK)

Příspěvek Průzkum: Tři čtvrtiny Čechů při placení preferují bezhotovostní platby pochází z Zlato.cz

Nejčastějším incidentem byl podvod při on-line nakupování (31 procent) a falešné zprávy o doručení balíků (22 procent), které ve 42 procentech případů napodobovaly Českou poštu. Právě těchto podvodů zaznamenali uživatelé produktů Genu v druhé polovině letošního roku o pětinu více.

„Zdánlivé informační zprávy o doručení zásilek mohou obsahovat nebezpečné odkazy, jejichž cílem je vylákat z oběti osobní údaje nebo peníze. Před jejich rozkliknutím doporučujeme nejdříve zjistit, zda jde skutečně o očekávanou zásilku. Snadno to lze ověřit na oficiálních stránkách přepravních služeb, které poskytují trasovací údaje o zásilkách, anebo posouzením, zda číslo objednávky z obchodu souhlasí s údaji o doručení,“ uvedl analytik Genu Jakub Vávra. Pokud relevantní identifikace zásilky chybí, s velkou pravděpodobností podle něj jde o phishing.

Češi si rizika ve značné míře uvědomují. Více než tři čtvrtě dotazovaných vnímá předvánoční období jako nejrizikovější z celého roku a 55 procent lidí se i obává, že se při nakupování stane obětí kyberzločinu. To je o desetinu více než loni.

S rostoucími obavami z on-line podvodů se zvyšuje zájem o nakupování v kamenných prodejnách. Až 53 procent dotázaných plánuje nakoupit raději v kamenném obchodě než on-line, což je víc než loni, kdy to bylo 49 procent.

Polovina respondentů také tvrdí, že neuskuteční nákup, pokud používá nezabezpečenou nebo veřejnou Wi-Fi síť. Právě nezabezpečené připojení a veřejné Wi-Fi sítě mohou představovat vysokou hrozbu úniku osobních dat nebo platebních údajů.

Stejně tak je důležité ověřit si legitimitu samotných prodejců. Nápadně velké slevy a nízké ceny, obvykle trvající krátkou dobu pro vyvolání nátlaku na spotřebitele, jsou často příkladem chování podvodných e-shopů. Před nákupem na e-shopu či u prodejce na on-line tržišti je proto podle zástupců Genu vhodné vyhledat si jeho hodnocení. To podle průzkumu plánuje provést 75 procent Čechů. Často se zákazníci o existenci obchodů přesvědčují také skrz jejich profily na sociálních sítích (64 procent).

(ČTK)

Příspěvek Gen: Při vánočních nákupech se stala terčem podvodu pětina Čechů pochází z Zlato.cz

Přestože v případě ekonomické situace země stále výrazně převažují negativní hodnocení nad kladnými, proti začátku roku jejich podíl znatelně klesl. V prvním čtvrtletí hodnotilo ekonomickou situaci špatně dokonce 58 procent Čechů. Podobně vysoký podíl negativních odpovědí trval od poloviny roku 2022.

Optimismus je mimo jiné vyšší u lidí, kteří se na pravolevé škále politické orientace řadí doprava. Výrazné rozdíly v hodnocení jsou pak spojené s důvěrou vládě. Lidé, kteří kabinetu Petra Fialy (ODS) důvěřují, hodnotí v polovině případů ekonomickou situaci ČR jako dobrou. Naopak mezi těmi, kteří vládě nedůvěřují, uvedlo pozitivní hodnocení jen deset procent dotázaných. Nejkritičtější jsou voliči hnutí SPD, negativně vnímá ekonomickou situaci 70 procent z nich. „Relativně kritičtější jsou i rozhodní nevoliči,“ uvedlo CVVM.

Životní úroveň své domácností hodnotí 16 procent lidí jako velmi dobrou a 48 procent jako spíše dobrou. Za špatnou ji označilo devět procent Čechů. „Aktuální výsledek je nejlepší od začátku roku 2022, i když v březnu a dubnu 2022 a ještě i v únoru a březnu 2023 byly zaznamenány výsledky statisticky srovnatelné,“ sdělili statistici.

Hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti se zlepšuje s rostoucím příjmem či stupněm dokončeného vzdělání, s rostoucí spokojeností s vlastním životem i s ekonomickou a politickou situací v České republice. S rostoucím věkem se naopak hodnocení mírně zhoršuje.

Průzkum se uskutečnil od 10. června do 27. srpna a zúčastnilo se ho 922 lidí.

(ČTK)

Příspěvek CVVM: Ekonomickou situaci ČR hodnotí pozitivně pětina Čechů pochází z Zlato.cz

„Skončení fixace hypotéky se každoročně týká desetitisíců domácností. I když aktuálně úrokové sazby postupně klesají, v porovnání s dobou před pěti lety, kdy mnozí respondenti své hypotéky uzavírali, jde o nárůst téměř tři procenta,“ uvedl Marek Bečička z Generali Investments.

Více než třetina Čechů si bude moci dovolit připlatit do 2000 Kč měsíčně, další více než pětina dokáže najít až o 5000 Kč navíc. Přes tři procenta respondentů uvažuje v případě zvýšení úrokových sazeb o prodeji nemovitosti a přestěhování se do nájmu.

V porovnání se zářím 2019 stoupla průměrná úroková sazba ze 2,47 na 5,38 procenta. Zájemci o vlastní bydlení v Praze si tak před pěti lety mohli při fixaci na 30 let za pět milionů korun s měsíční splátkou zhruba 20.000 Kč pořídit byt v novostavbě o výměře 45 metrů čtverečních. Nyní je velikost nového bytu, který si Češi mohou pořídit s hypotékou pět milionů korun a měsíční splátkou 28.014 Kč, 32 metrů čtverečních.

V pětiletém horizontu se změnil rovněž podíl platu, který kupující musí vynaložit na podobnou hypotéku. V roce 2019 činila splátka 59 procent. Letos stoupla na 64 procent průměrné čisté mzdy v Praze.

Ačkoli úrokové sazby mírně klesají, Češi nevěří v jejich další pokles do konce roku. Třetina respondentů naopak očekává opětovný růst a přes 40 procent se domnívá, že do dalšího kalendářního roku budou sazby stagnovat.

Podíl Čechů, kteří očekávají, že ceny nemovitostí budou i nadále růst stávajícím tempem, vzrostl proti minulému roku ze 40 procent na více než polovinu. Opačný trend lze pozorovat u respondentů, kteří věří ve zpomalení nárůstu cen. Zatímco loni zastavení růstu očekávala více než třetina, letos 30 procent. „Realitní trh se oproti vývoji z minulých let stabilizoval a začíná ožívat. Ceny nemovitostí prošly po turbulentních letech mírnou korekcí a úrokové sazby začínají klesat. To povede k tomu, že klesající úrokové sazby zpřístupní hypotéku více zájemcům a ceny opět porostou,“ míní Bečička.

Letošní pokles úrokových sazeb nabízel možnost k vyjednání snížení měsíční splátky úrokové míry při stávající fixaci. Na svou banku se s takovou žádostí obrátilo 11 procent respondentů, kteří aktuálně splácí hypotéku. Více než polovině banka vyšla vstříc a splátku snížila. Z těch, kteří banku oslovili, ale vstříc jim nevyšla, plánuje téměř polovina změnit poskytovatele hypotéky. Necelá čtvrtina jednání teprve plánuje. Přes 60 procent respondentů se na vyjednávání výhodnější splátky ani nechystá, i když doba je na to vhodná, dodal Bečička.

(ČTK)

Příspěvek Průzkum: Pětina lidí by si zvýšení splátky za hypotéku nemohla dovolit pochází z Zlato.cz