„K meziročnímu růstu průmyslové produkce v říjnu přispěly nejvíce kovozpracující průmysl, výroba strojů a zařízení a výroba pryžových a plastových výrobků, například pneumatik,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Růst pokračoval například i ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství. Klesla výroba motorových vozidel o 6,5 procenta, produkce v těžbě a dobývání se meziročně snížila o 14 procent.

Hodnota nových zakázek v běžných cenách v říjnu ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 2,9 procenta. Objednávky ze zahraničí se zvýšily o 6,5 procenta, tuzemské nové zakázky naopak klesly o 3,5 procenta. „K meziročnímu růstu hodnoty nových průmyslových zakázek v říjnu dominantně přispělo odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení, kde byly uzavřeny významné dlouhodobé zakázky ze zahraničí,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová. Hodnota nových zakázek naopak klesla například ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, v chemickém nebo textilním průmyslu.

Proti září objednávek ubylo. Hodnota nových zakázek byla meziměsíčně nižší o 1,8 procenta. V říjnu pokračoval úbytek pracovníků v průmyslu. Průměrný evidenční počet zaměstnanců meziročně klesl o 1,4 procenta.

(ČTK)

Příspěvek Průmyslová výroba v Česku v říjnu zrychlila meziroční růst na 1,1 procenta pochází z Zlato.cz

„V červnu pokračovala stavební produkce v dvouciferném růstu. Tahounem byly inženýrské stavby, ale nezaostávala ani výstavba budov,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Vyšší meziroční růst zaznamenala stavební výroba naposledy v březnu 2022. Letos rostlo stavitelství vedle května a června dvouciferným tempem ještě v březnu, tehdy to bylo o 12,5 procenta.

„Stavebnictví má dobře našlápnuto i pro další měsíce, což potvrzuje i statistika nových zakázek. Je jich sice co do počtu méně, ale jsou výrazně větší díky projektům v inženýrském stavitelství,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel předpokládá, že ve třetím čtvrtletí by stavebnictví mohlo zaznamenat mezičtvrtletní růst 2,4 procenta.

Produkce v pozemním stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, se v červnu meziročně zvýšila o 10,3 procenta a inženýrské stavitelství, kam spadá budování silnic nebo telekomunikačních a energetických sítí, meziročně vzrostlo o 20,3 procenta.

„Orientační hodnota povolených staveb v červnu klesla o 9,5 procenta zejména na nové výstavbě. Tento pokles se odehrával spíše v segmentu velkých staveb s rozpočtem nad miliardu korun, u menších staveb klesla orientační hodnota o dvě procenta,“ sdělila vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

V červnu se začalo stavět 2637 bytů, což je meziroční pokles o 2,5 procenta, naopak dokončeno bylo 3775 bytů, meziročně o dvě pětiny více.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se v červnu meziročně zvýšil o 0,3 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční mzda proti loňskému červnu vzrostla o 7,9 procenta.

(ČTK)

Příspěvek ČSÚ: Stavební produkce v Česku v červnu meziročně vzrostla o 14 procent pochází z Zlato.cz

Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejnil, že stavební produkce v Česku v květnu meziročně stoupla o 11,6 procenta. Orientační hodnota staveb, na které bylo v květnu vydáno stavební povolení, meziročně klesla o 39,6 procenta na 32 miliard korun.

„Květnové výsledky stavebnictví vypadají nadějně, avšak podobně jako v průmyslu je významně ovlivnil nízký srovnávací základ z předchozího roku. V každém případě trend růstu výstavby – ať už inženýrské nebo pozemní – je evidentní, zejména díky investicím veřejného sektoru,“ řekl analytik a ekonom banky Creditas Petr Dufek.

Stavební úřady letos podle Ondřeje Boreše, manažera společnosti Velux, udělily nejméně stavebních povolení za 25 let. České stavebnictví je pak podle něj paralyzováno především nefunkčním stavebním řízením. Udělení stavebního povolení trvá dlouho a neúměrně stavebníky zatěžuje. „Pozitivní zprávou zůstává rostoucí hodnota rekonstrukčních prací, domácnosti se při vylepšování svého bydlení soustředí hlavně na snížení energetické náročnosti a vhodné vnitřní klima,“ dodal Boreš.

Meziměsíčně byla letos v květnu stavební produkce vyšší o 2,3 procenta. „Vypadá to, že čísla ovlivnilo letošní načasování Velikonoc, které se negativně projevilo na dubnových datech. Meziměsíční pokles byl výrazných 4,8 procenta po sezonním očištění, květen znamenal vzestup o 2,3 procenta. Nicméně kumulativně je od počátku roku stavební produkce stále o půl procenta níže. Letos se daří zejména pozemnímu stavitelství, inženýrské zaostává. Zklamáním za květen byla orientační hodnota staveb s novým vydaným stavební povolením,“ uvedl ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

V sektoru pak podle Vejmělka pokračuje snižování zaměstnanosti. V květnu byla meziročně o 0,7 procenta nižší. Průměrná hrubá měsíční mzda pak byla proti loňskému květnu vyšší o 5,4 procenta.

Stavebnictví zaznamenalo v květnu sedmý meziroční růst v řadě, v letošním roce rostlo nejvýrazněji v březnu, a to o 12,5 procenta. V dubnu pak tempo růstu zpomalilo na 1,9 procenta.

(ČTK)

Příspěvek Analytici: Meziroční propad hodnoty staveb s nově vydaným povolením je zklamáním pochází z Zlato.cz

Odhad vychází z údajů o sklizni ve 29 zemích, které se na loňské produkci podílely 85 procenty. V roce 1961 produkce činila 220 milionů hektolitrů. Proti průměru za posledních deset let bude letošní produkce nižší zhruba o 13 procent.

„Klimatické problémy na obou polokoulích jsou opět hlavní příčinou sníženého objemu světové produkce,“ uvedla OIV. Ve většině regionů produkce klesla.

(ČTK)

Příspěvek Světová produkce vína bude letos asi nejnižší od roku 1961, odhaduje organizace pochází z Zlato.cz

„Před svatomartinskými oslavami mívají chovatelé vyprodáno a sehnat husu domácího původu už není možné nebo se to prodraží. Ani letošní rok není výjimkou a volné kapacity má jen několik málo chovatelů,“ řekla předsedkyně drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Drůbežáři letos v Česku podle unie vykrmili 178.654 kusů vodní drůbeže, zhruba o deset procent více než loni. „Tradiční výkrm hus, kdy mají husy přístup do volného výběhu či na vodní plochy, se v Česku zvyšuje,“ uvedla Dlouhá. Označila to za pozitivní vývoj po dlouhodobé stagnaci. Například v roce 2019 vykrmili chovatelé asi 155.000 hus.

Z každé husy lze podle unie připravit zhruba šest porcí. Cena za kilogram chlazené husy domácího původu bude letos začínat na 250 korunách, v restauracích zákazníci zaplatí za porci včetně přílohy 500 až 700 korun, vyplývá z odhadu unie. Celé menu včetně dalších pokrmů může vyjít i na více než 1000 korun. Levnější variantou je podle Dlouhé připravit si husí menu doma.

„Pokud si lidé chtějí na letošní svatomartinské oslavy opravdu pochutnat, měli by sáhnout po huse domácího původu. Je kvalitnější, její maso je křehčí a celkově je chutnější i proto, že neputovalo v kamionech stovky kilometrů napříč Evropou,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Dlouhá dodala, že čeští chovatelé vykrmují husy tradičním způsobem v kombinaci s pastvou, proto je jejich maso kvalitnější, ale zároveň dražší. Husa ze zahraničí může být podle unie až o sto korun levnější.

Doležal i Dlouhá upozornili také na nepříznivou situaci českého drůbežnictví. Doležal řekl, že chovatelé v současnosti čelí nízkým výkupním cenám a vysokým nákladům, které zvyšují přibývající požadavky na hospodaření, a obávají se také ptačí chřipky. „Jedná se o nákazu, která ztratila svou sezonnost a vyskytuje se v průběhu celého roku,“ uvedl za Státní veterinární správu Petr Šatrán.

Podle správy je základním preventivním opatřením chov v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. Šatrán nicméně ujistil, že i přes šíření nákazy je drůbež nabízená v obchodech bezpečná. „V případě podezření odebíráme vzorky, přijímáme opatření, a v případě potvrzení nákazy se drůbež vždy stahuje,“ řekl.

Veterináři v letošním roce v ČR potvrdili osm ohnisek ptačí chřipky v komerčních chovech. Podle Šatrána zatím veterinární správa neuvažuje o plošné vakcinaci, protože nezabrání infekci, ale pouze tlumí klinické příznaky. Šatrán ale dodal, že pokud by byla vakcinace potřeba, jsou veterináři připraveni ji provést.

Za další výzvu označili drůbežáři zákaz klecových chovů, který začne platit za dva roky. Podle nich lze očekávat, že česká vejce nahradí vejce z klecových chovů ze zahraničí, kde zákaz neplatí, což povede ke zhoršení konkurenceschopnosti českých chovatelů na domácím trhu, ale i poklesu soběstačnosti Česka v produkci vajec.

(ČTK)

Příspěvek Čeští chovatelé dodají přes milion porcí svatomartinských hus, víc než loni pochází z Zlato.cz

Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) stavební výroba v Česku v dubnu znovu klesla, meziroční pokles zrychlil na 6,4 procenta z revidovaných 2,6 procenta v březnu. Nižší byla produkce v pozemním i inženýrském stavitelství. Meziměsíčně byla stavební produkce nižší o 3,4 procenta.

„Na stavebnictví doléhají důsledky vysoké inflace a recese, která přinutila privátní i veřejný sektor k přehodnocení a odkladu jejich investičních záměrů,“ sdělil ČTK hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Zároveň ale dodává, že pokles ve stavebnictví může mít i pozitivní konsekvence, neboť může přispět k normalizaci cen stavebních materiálů. S Dufkem souhlasí také generální ředitel investiční společnosti Fingood Vít Endler. „Jednou z největších brzd českého stavebnictví je ztížený přístup k financování. Kromě vysokých úrokových sazeb a delšího procesu banky totiž v poslední době také výrazně zpřísnily pravidla pro poskytování úvěrů. A právě v oblasti financování nemovitostních projektů je tento změněný přístup nejvíce vidět,“ dodal Endler.

Zrychlení poklesu stavebních prací znepokojuje i prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzu. „K poklesu navíc přispělo jak pozemní, tak inženýrské stavebnictví. Jedná se o třetí měsíc v poklesu, což už je varování, které musíme brát vážně,“ řekl Nouza.

Podle ekonoma z Komerční banky Martina Gürtlera v blízkých měsících nelze očekávat zlepšení situace. „Identickým tempem jako celková stavební produkce se v dubnu meziměsíčně snižovala produkce jak pozemního, tak i inženýrského stavitelství. Nejenže se tedy nedaří v oblasti bytové výstavby, ale podle dat ze stavebnictví váznou i inženýrské stavby z velké části financované ze státního rozpočtu,“ řekl Gürtler. Investice do dopravní infrastruktury budou podle něj zároveň zpomalovat úsporná opatření vlády.

(ČTK)

Příspěvek Analytici: Pokles stavební výroby zapříčinily vysoké úrokové sazby a inflace pochází z Zlato.cz

Obchodní sdružení All India Sugar Trade Association (AISTA) odhaduje, že v pěstitelském roce 2022 až 2023 Indie vyprodukuje 33,5 milionu tun cukru. Indie je druhým největším producentem cukru na světě a v minulé sezoně tam produkce dosáhla 34,5 milionu tun. To znamená, že v tomto pěstitelském roce, který končí v září, indické úřady už nemusejí povolit žádný dodatečný vývoz cukru nad rámec původního plánu.

Nižší produkce se v tomto pěstitelském roce čeká i v Thajsku a Číně. Peking snížil odhad produkce z loňských téměř 9,5 milionu na méně než devět milionů tun, uvedla agentura Reuters. Naproti tomu vyhlídky v Brazílii, což je největší producent cukru na světě, jsou příznivější. Tamní úřady předpokládají, že v nynější sezoně, která tam právě začala, dosáhne produkce cukru 40,3 milionu tun. To by byla druhá nejvyšší produkce v historii.

Do cen se ale ještě může promítnout postoj producentů. Kvůli zvýšeným cenám etanolu v důsledku překvapivého snížení těžby ropy ze strany Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) teď producenti cukrové třtiny někdy místo drcení cukru upřednostňují možnost dávat část produkce na výrobu biopaliv, což je pro ně výnosnější.

(ČTK)

Příspěvek Cukr na světových trzích dál zdražuje, jeho cena je nejvyšší od roku 2012 pochází z Zlato.cz

Těžba na nalezišti, které se nachází zhruba 19 kilometrů severně od pobřeží obou zemí, by měla začít do konce roku 2024. Německá spolková země Dolní Sasko se sice loni rozhodla neposkytnout tomuto projektu povolení, kvůli válce na Ukrajině však své rozhodnutí změnila, uvedlo nizozemské ministerstvo hospodářství.

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom v úterý zastavila dodávky plynu do Nizozemska. Zdůvodnila to tím, že nizozemská obchodní firma GasTerra, která dovoz plynu do Nizozemska zajišťuje, nezaplatila za surovinu dodanou v dubnu. GasTerra už v pondělí avizovala, že nepřistoupí na platby v rublech, jak požaduje Kreml. Problémy se zásobováním v důsledku zastavení dodávek neočekává.

Nizozemsko bylo po desetiletí významným dodavatelem zemního plynu, v posledních letech se však změnilo v jeho čistého dovozce, protože drasticky omezilo těžbu na rozsáhlém nalezišti Groningen na severu země, která způsobuje seismické problémy. Nizozemská vláda v posledních měsících opakovaně uvedla, že o zvýšení těžby na tomto nalezišti by uvažovala pouze v případě, že by to byla jediná možnost, jak zabezpečit dodávky plynu domácnostem.

(ČTK)

Příspěvek Nizozemsko a Německo budou společně těžit plyn na novém poli v Severním moři pochází z Zlato.cz

Skupina OPEC+ se předloni v dubnu dohodla na snížení těžby o rekordních 9,7 milionu barelů denně. Reagovala tak na prudký pokles cen ropy v důsledku pandemie nemoci covid-19. Ve druhé polovině roku 2020 ale začala omezení těžby postupně zmírňovat a loni v červenci se dohodla, že bude každý měsíc zvyšovat denní produkci o 400 000 barelů.

V prosinci OPEC ve své pravidelné zprávě o situaci na trhu s ropou předpověděl, že nová koronavirová varianta omikron bude mít na poptávku po ropě pouze mírný dopad, protože svět se už dokáže šíření koronaviru lépe přizpůsobovat.

OPEC v pondělí oznámil, že jeho novým generálním tajemníkem se v srpnu stane kuvajtský odborník na ropný trh Haísám Ghais. Vystřídá tak nynějšího generálního tajemníka Mohammeda Barkinda z Nigérie, kterému na konci července vyprší druhé tříleté funkční období.

Ghais v pondělí předpověděl, že celosvětová poptávka po ropě by se do konce letošního roku měla vrátit na úrovně z období před začátkem pandemie. Dodal, že skupina OPEC+ je důležitá pro zajišťování stability a rovnováhy na trhu s ropou a že jeho nejvyšší prioritou je zajistit, aby tato skupina dál fungovala.

(ČTK)

Příspěvek Skupina OPEC+ v únoru zvýší těžbu o dalších 400 000 barelů denně pochází z Zlato.cz

Problém s křemíkem ukazuje, jak se globální ekonomická krize kaskádovitě šíří mnoha způsoby. Snížení výroby v Číně, která je zdaleka největším světovým producentem křemíku, je důsledkem snahy o snížení spotřeby energie. A pro řadu průmyslových odvětví je nemožné vyhnout se nepříznivým dopadům jeho nedostatku.

Křemík je po kyslíku druhým nejvíce zastoupeným prvkem v zemské kůře, tvoří ji asi z 28 procent. Používá se ve všem, od počítačových čipů přes beton po sklo či automobilové součástky. Lze jej vyčistit na ultravodivý materiál, který pomáhá v solárních panelech přeměnit sluneční světlo na elektřinu. A je surovinou pro výrobu silikonu – sloučeniny odolné vodě a teplu, která se hojně používá v lékařských implantátech, těsnících hmotách, deodorantech, kuchyňských rukavicích a dalších produktech.

Kovový křemík se vyrábí tavením písku v peci. Po většinu času se od začátku tohoto století jeho cena pohybovala v rozmezí 8000 a 17 000 jüanů (27 100 až 57 600 Kč) za tunu. Pak ale bylo producentům v provincii Jün-nan nařízeno, aby od září do prosince snížili výrobu o 90 procent pod srpnovou úroveň kvůli nedostatku elektřiny. Cena od té doby vystřelila na 67 300 jüanů (přes 228 000 Kč) za tunu.

Jün-nan je druhým největším producentem křemíku v Číně, na celkové výrobě má podíl 20 procent. S omezením dodávek elektřiny se také potýká provincie S‘-čchuan, třetí největší producent s podílem zhruba 13 procent. Největším producentem je provincie Sin-ťien, ta zatím větší problémy s elektřinou nepociťuje.

Spolu s vyššími cenami ropy a kovů, jako je hliník a měď, nedostatek křemíku ještě více zvyšuje tlak, jemuž čelí dodavatelské řetězce. Ty mají na výběr – buď přijmou snížení marže, anebo zvýší ceny pro zákazníky. Tak či onak škodlivý dvojí účinek – na inflaci a na ekonomický růst – vyvolává obavy z celosvětové stagflace, tedy stagnaci ekonomického růstu při vysokém růstu cen.

Nedostatek se již projevuje v solárním průmyslu. Ceny polysilikonu, hlavní složky fotovoltaických panelů, jsou teď nejvyšší od roku 2011. Od začátku června 2020 se cena tohoto materiálu zvýšila o více než 400 procent.

Křemík také hraje důležitou úlohu v hliníkových slitinách, kde působí jako změkčovadlo. Díky němu je kov méně křehký, když ho výrobci tvarují do výrobků potřebných v různých odvětví, od automobilů po spotřebiče.

Očekává se, že ceny zůstanou kolem současné úrovně až do léta příštího roku, než se v druhé polovině roku nespustí nové výrobní závody, uvedla analytička společnosti Shanghai Metals Market Jang Siao-tching. Poptávka navíc roste od sektorů zaměřených na solární energii a elektroniku. „I kdyby nebyly omezené dodávky energie, byl by průmyslového křemíku nedostatek,“ uvedla.

(ČTK)

Příspěvek Bloomberg: Světu hrozí další cenový šok, křemík zdražil o 300 procent pochází z Zlato.cz

„Dvouciferný meziroční nárůst produkce průmyslu byl ještě ovlivněn nízkou srovnávací základnou. Produkce českého průmyslu v prvním pololetí roku 2021 byla o 15 procent vyšší než před rokem a dosáhla předcovidové úrovně,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Červnový meziroční růst nejvíce ovlivnila výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, která se zvýšila o 21 procent. Produkce aut byla meziročně o sedm procent vyšší, více se vyráběly i pryžové a plastové výrobky. Klesla naopak výroba energií, farmaceutických přípravků a oděvů.

Nové zakázky ze zahraničí se v červnu zvýšily o 20,5 procenta, zatímco tuzemské zakázky vzrostly o 27,9 procenta. V případě automobilového průmyslu byly zakázky letos vyšší o 18 procent, ve slévárenství a hutním zpracování kovů se zvedly téměř dvojnásobně, výroba kovových konstrukcí zaznamenala růst bezmála o třetiny. Meziroční pokles zakázek eviduje výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, menší zájem je rovněž o farmaceutické produkty a oděvy.

Zaměstnanců v průmyslu v červnu proti loňsku ubylo o 0,9 procenta. Jejich průměrná mzda se zvýšila o 10,1 procenta. „Růst průměrné mzdy byl opět ovlivněn nízkou srovnávací základnou a vyplácením mimořádných odměn,“ uvedl ČSÚ.

(ČTK)

Příspěvek Průmysl v červnu zpomalil růst na 11,4 procenta, zakázek přibylo téměř o čtvrtinu pochází z Zlato.cz

1. Muruntau, Uzbekistán

Povrchový důl Muruntau ležící v Uzbekistánu vyprodukoval v minulém roce celkem dva miliony uncí zlata. Těžbu provádí státem vlastněná společnost Navoi. 

Rozloha těžební jámy dosahuje délky 3,3 kilometru, šířky 2,5 kilometru a hloubky bezmála 600 metrů. Zásoby drahého kovu v tomto ložisku přesahují 150 milionů uncí.

Zlaté ložisko v této oblasti bylo objeveno již v roce 1958 a těžba nepřetržitě pokračuje od zahájení těžby v roce 1967. 

2. Carlin, Spojené státy Americké

Důl Carlin je vlastně celou sérií zlatých dolů táhnoucí se v délce 56 kilometrů podél ložiska Carlin v americkém státě Nevada. Celý komplex se skládá z deseti podzemních a 12 povrchových těžebních jam, které spadají pod společnost Barrick Gold.

Zlato se zde nachází v mikroskopických částečkách. V odborném světě se pojem Carlin vžil pro typové označení ložisek s mikroskopickým zlatým prachem. Roční těžba zlata z tohoto ložiska dosáhla v loňském roce hodnoty 1,665 milionu uncí. 

3. Olimpiada, Rusko

Povrchový důl Olimpiada provozuje ruská společnost Polyus se sídlem v Moskvě. Jeho roční produkce dosahuje hodnoty 1,2 milionu uncí zlata. 

Tento povrchový důl je v provozu od roku 1996 a nachází se v Krasnojarském kraji. Podle dostupných zdrojů se v ložisku nacházejí zlaté rezervy v množství 24 milionů uncí drahého kovu.

(ska)

Příspěvek Pět procent světové těžby zlata obstarají tři největší doly pochází z Zlato.cz