V platnosti zůstává maximální poměr výše hypotečního úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti (LTV) 80 procent, u žadatelů do 36 let 90 procent. Zbývající dva limity omezující výši splátek a zadlužení žadatele o hypotéku zůstávají deaktivované, uvedla ČNB.

„Rozhodnutí naznačuje, že ČNB považuje současné nastavení za adekvátní vzhledem k aktuálním podmínkám na trhu nemovitostí a v ekonomice obecně. Pro trh s hypotečními úvěry to znamená pokračování v dosavadním režimu, což by mělo přispět k jeho stabilitě a nemělo by ho ovlivnit výraznějším způsobem,“ řekl ČTK analytik Portu Marek Pokorný.

Parametry poskytování hypotečních úvěrů se podle očekávání nezměnily, doplnil hypoteční specialista společnosti Bidli Daniel Horňák. „Oživení trhu je zatím čerstvé, není důvod měnit parametry již nyní. Parametry DTI a DSTI jsou deaktivované, nicméně banky je ve svých propočtech stále uplatňují, ačkoliv by nemusely,“ uvedl. Očekává tedy, že by v tomto směru mohly banky v následujícím roce upravit svoje podmínky poskytování hypoték.

Díky tomu, že banky nezaznamenaly nárůst problematických úvěrů, nevidí ČNB důvod ke zpřísnění regulace hypotečního trhu, uvedl konzultant společnosti společnosti 4fin Jiří Ušjak. Tyto důvody však podle něj mohou mít paradoxně negativní vliv na snižování úrokových sazeb. „Banky v současné situaci nemají důvod sazby příliš snižovat, zájem roste, objemy jsou dostatečné a marže veliké. Dá se tedy očekávat, že pokles úrokových sazeb bude i nadále velmi pozvolný a pomalý,“ odhadl.

V tuto chvíli je pro většinu klientů nejzásadnějším problémem výše měsíčního zatížení splátky hypotečního úvěru kvůli vysokým průměrným cenám nemovitostí v krajských městech, upozornil finanční specialista Fingo Adam Kaška. Má i takové klienty, kteří na hypotéku dosáhnou, mají deset až dvacet procent vlastních zdrojů, ale odrazují je splátky hypotéky ve výši 30.000 korun měsíčně, když jsou v nájmu podobného bytu za 20.000 korun měsíčně.

Trh však podle Kašky už nepočítá u bank se snížením sazeb zpátky ke dvěma procentům a spotřebitelé si začínají zvykat na to, že bude normální úvěr se sazbou kolem čtyř procent. „Obáváme se tak následujícího období, kdy bude docházet ke konci pětiletých fixací z rekordních let 2019 až 2021. Spotřebitelům se totiž zvýší úroky z dvou na čtyři až pět procent, a tím jim vyskočí měsíční výdaje na bydlení až o desítky procent,“ dodal.

(ČTK)

Příspěvek Experti: Zachování pravidel ČNB pro hypotéky situaci na trhu nezmění pochází z Zlato.cz

Dosud mohly banky od klientů za předčasné splacení hypotéky žádat administrativní poplatek do 1000 korun. Od září mohou navíc žádat jako pokrytí svých účelně vynaložených nákladů až 0,25 procenta z nesplacené jistiny za každý započatý rok zbývajícího období do konce fixace úrokové sazby, maximálně však jedno procento.

„Budeme to uplatňovat, protože když splácejí klienti hypotéku předčasně ještě před uplynutím doby fixace, vznikají nám dvoje náklady. Administrativní náklady, spojené s administrací předčasného splacení, a náklady spojené s financováním hypoték, které se rovnají ceně peněz na finančním trhu, jež použijeme na financování dané hypotéky,“ řekl ČTK mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Počet hypoték, které klienti splácí předčasně před uplynutím doby fixace, se podle něj pohybuje v řádu nižších stovek měsíčně, což je 0,25 procenta z celkového objemu hypotečního portfolia.

Nové možnosti využijí podle zjištění ČTK i Komerční banka, ČSOB Hypoteční banka, Moneta či UniCredit Bank.

Konkrétní částka, kterou klient při předčasném splacení hypotéky zaplatí navíc, záleží na více parametrech. „Jde o to, kolik má klient za sebou splátek, kolik zbývá splátek do konce fixace, kolikátá je to splátka v současné fixaci, jaká je původní úroková sazba nebo jaká je referenční sazba, kterou stanovila Česká národní banka,“ uvedl hypoteční specialista Bidli Daniel Horňák.

Pokud se podle hypoteční specialistky FinGO Jany Vaisové rozhodne klient splatit předčasně hypotéku 3,8 milionu korun s fixací na pět let, zaplatí na základě nových pravidel v tomto případě navíc 9500 korun.

Některým klientům se ale může vyplatit přechod k jiné bance, a tedy předčasné splacení u stávající banky, i při nových pravidlech. Musel by ale získat výhodnější úrokovou sazbu – a tím pádem i nižší splátku hypotéky. Pak by se dodatečné náklady mohly vyplatit, vyplývá z modelového výpočtu zemského ředitele 4fin Tomáše Trauškeho. Při průměrné hypotéce 3,49 milionu Kč při splatnosti 25 let, sazbě 5,79 procenta s fixací na tři roky do roku 2026, by při refinancování se sazbou 4,99 procenta mohl klient ušetřit i tak zhruba 21.000 Kč, vypočetl.

Zavedení poplatku za předčasné splacení hypoték mělo omezit takzvanou úvěrovou turistiku mezi bankami. Autoři návrhu předpokládali, že díky tomu banky získají jistotu, že nevynaloží peníze zbytečně, budou moct hypotéky zlevnit a začnou nabízet i dlouhodobé fixace. Zákon kromě poplatku za předčasné splacení hypotéky rozšířil možnosti splatit zbytek hypotéky bez sankce i o rozvod a následné vypořádání společného jmění manželů.

(ČTK)

Příspěvek Velké banky využijí nová pravidla, předčasné splacení hypoték bude dražší pochází z Zlato.cz

Pravidla mimo jiné stanovují maximální limit platby v hotovosti v celé EU na 10.000 eur (zhruba 246.500 korun). Na nejrizikovější subjekty bude dohlížet nová unijní agentura, Úřad EU pro boj proti praní špinavých peněz (AMLA), který bude sídlit ve Frankfurtu nad Mohanem.

„Nová přísnější pravidla posílí naše systémy v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu,“ uvedl belgický ministr financí Vincent Van Peteghem, jehož země nyní EU předsedá. „Na práci všech zapojených aktérů bude dohlížet nová agentura se sídlem ve Frankfurtu. To zajistí, že podvodníkům, organizovanému zločinu a teroristům nezbude žádný prostor pro legitimizaci jejich výnosů prostřednictvím finančního systému,“ dodal.

„Praní špinavých peněz je nebezpečný zločin, navíc je vždy završením dalších, obvykle velmi vážných zločinů, z nichž špinavé peníze pochází. Nemožnost ´peníze vyprat´ snižuje atraktivitu i těchto zločinů,“ uvedl již dříve český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP09, lidovecká frakce EPP), který byl zpravodajem jednoho z návrhů.

Připomněl také, že boj proti praní špinavých peněz nezahrnuje jen snahu využívat peníze nabyté z korupce, prodeje drog, či jiné trestné činnosti. Stejně významná je také snaha omezit možnosti anonymizace skutečných vlastníků, čehož hojně využívají třeba ruští oligarchové.

Součástí dohody je vznik koordinačního Úřadu EU pro boj proti praní špinavých peněz (AMLA). Odpovědnost bude dál v rukou členských států, ale AMLA bude monitorovat, podporovat a koordinovat uplatňování předpisů EU v jednotlivých zemích, což má snížit riziko, že některé státy se kvůli své nedostatečné činnosti v této oblasti stanou vstupní branou nelegálních peněz do unie.

„Nařízení poprvé v celé EU vyčerpávajícím způsobem harmonizuje pravidla proti praní špinavých peněz,“ uvedla Rada EU v prohlášení. Opatření se rovněž budou vztahovat i na nové povinné subjekty, budou to například poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, obchodníci s luxusním zbožím nebo třeba profesionální fotbalové kluby a agenti.

Texty předpisů budou nyní zveřejněny v úředním věstníku EU a vstoupí v platnost. Nařízení nabývá účinnosti tři roky po vstupu v platnost. V případě směrnice budou mít členské státy EU dva či tři roky (pro některé části směrnice), aby ustanovení převedly do svého vnitrostátního práva. Úřad AMLA zahájí provoz v polovině roku 2025.

(ČTK)

Příspěvek Evropská unie schválila přísnější pravidla boje s praním špinavých peněz pochází z Zlato.cz

Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje určovat skutečné majitele firem a prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména těm podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích zneužitelných pro praní peněz nebo pro financování terorismu. Týká se například úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů a správců svěřenských fondů.

Nově budou muset klienty podle vládní novely prověřovat také insolvenční správci, restrukturalizační správci a provozovatelé on-line loterie a on-line binga. Předloha navíc výslovně zakotví obchodníky s drahými kovy, protože podle dosavadní úpravy nebylo jednoznačné, zda se na ně zákon vztahuje, stojí ve zdůvodnění. Rozšíření působnosti zákona si podle ministerstva financí vyžádaly zkušenosti z praxe.

Novela rovněž zvyšuje na milion korun horní hranici pokuty pro jednotlivce za neprovedení kontroly institucí, která zákonu podléhá. Dosavadní maximální postih 100.000 korun podle důvodové zprávy nesplňuje požadavek na to, aby byl dostatečně odrazující.

Sněmovna podle návrhu předsedy poslanců ODS Marka Bendy zpřístupnila bankám a pojišťovnám registr majetkových oznámení politicky exponovaných osob a dalších veřejných funkcionářů, jako tomu bylo v minulosti. Údaje z těchto oznámení by pak měly banky a pojišťovny podle úpravy přednostně využívat při zjišťování původu jejich majetku.

Poslanci souhlasili také s úpravou Jiřího Havránka (ODS), jež míří proti využívání padělaných nebo pozměněných průkazů totožnosti či odcizených dokladů k otevírání platebních účtů a také proti využívání služby úschovy cenností nebo pronájmu bezpečnostních schránek ke skrývání výnosů z trestné činnosti.

Zákon výslovně zakotví pravidlo, že úvěrové instituce a poskytovatelé platebních služeb pořídí v těchto případech kopii dokladu totožnosti klienta nebo elektronický dokument v případě jeho prokázání digitálním stejnopisem občanského průkazu. „Kopie průkazu totožnosti umožní následně prokázat nejen například zneužití identity klienta, který bude v postavení poškozeného, a nikoliv pachatele, ale též odhalit pachatele,“ stojí ve zdůvodnění Havránkova pozměňovacího návrhu.

Předloha přinese také možnost neprověření klienta v případě rizika, že by pro něj mohla být taková kontrola varováním před případným zásahem Finančního analytického úřadu (FAÚ). Subjekty podléhající zákonu ale budou muset v případě neprovedení kontroly ihned upozornit FAÚ na podezřelý obchod. Ministerstvo financí v důvodové zprávě k návrhu zákona poznamenalo, že využití tohoto ustanovení očekává jen výjimečně.

(ČTK)

Příspěvek Sněmovna schválila zpřísnění pravidel proti praní špinavých peněz pochází z Zlato.cz

Návrh pravidel zkrácené práce s příspěvkem státu posoudí sociální a na návrh opozice také hospodářský výbor. Vládní sociální demokraté neuspěli se snahou, aby výbory měly na debatu o kurzarbeitu jen 12 místo obvyklých 60 dnů.

Zkrácená práce s částí mzdy od státu tedy nebude zavedena od listopadu, jak kabinet navrhoval. Podle původních představ měla navázat na dočasný podpůrný program Antivirus, který byl zaveden kvůli epidemii nového koronaviru. Nyní není ani jisté, zda budou nová pravidla kurzarbeitu schválena tak, aby byla účinná od ledna.

Nynější podobu parametrů zkrácené práce kritizují vedle opozice také zaměstnavatelé a odbory a zpochybnil ji v pondělí rovněž premiér Andrej Babiš (ČSSD). Pozměňovací návrhy ohlásila i koaliční ČSSD.

Předseda frakce TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že ve Sněmovně nepamatuje situaci, kdy vláda žádá poslance o podporu pro předlohu, o níž premiér řekl, že se nepovedla. Její vrácení kabinetu k přepracování ale neprosadil. Ani předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, jak uvedl, si nevzpomíná, že by něco takového v minulosti nastalo. O tom, že se pravidla kurzarbeitu nepovedla, mluvil premiér Babiš na pondělním sněmu Svazu průmyslu a dopravy.

Poslankyně STAN Věra Kovářová zdůraznila, že Česko zkrácenou práci potřebuje, navrhované parametry ale nejsou efektivní. Pirátka Olga Richterová volala mimo jiné po objektivních kritériích pro spouštění státní podpory zaměstnavatelům v podobě hrazení platů zaměstnanců v době, kdy pro ně není práce. Podle vládní předlohy by rozhodoval kabinet. „Shodu na této verzi nenajdeme. Ani za KSČM nevidíme, že bychom pro tuto podobu hlasovali,“ uvedla komunistická poslankyně Hana Aulická Jírovcová.

Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura (ODS) očekával, že vláda nabídne opozici jednání, na kterém se principy kurzarbeitu dohodnou a vládní legislativci je sepíšou do jednoho pozměňovacího návrhu. Poslankyně ČSSD Kateřina Valachová uvedla, že se o pravidlech bude dál jednat v tripartitě a schůzka zástupců parlamentních stran se chystá.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) označila vládní návrh za výsledek kompromisu. Opatření podle ní nesmí blokovat zaměstnance na neperspektivních místech. „Stát svými zásahy nesmí podnikatelské prostředí deformovat,“ zdůraznila. O kompromisu, který chce vláda projednat s parlamentními stranami, mluvil také ministr Tomáš Petříček (ČSSD). Návrh uváděl za ministryni práce Janu Maláčovou (ČSSD), která je kvůli kontaktu člověkem nakaženým koronavirem v domácí izolaci.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas.

Dolní komora minulý týden odmítla projednat vládní návrh pravidel zkrácené práce ve stavu legislativní nouze, o což kabinet žádal. V legislativní nouzi je možné schválení předlohy za jediný den.

(ČTK)

Příspěvek Sněmovna podpořila kurzarbeit, pravidla chce ale upravovat pochází z Zlato.cz

„V praxi se hodně setkáváme hlavně s lehkomyslností. Lidé nerespektují pravidla, protože si chtějí zjednodušit život a pak na to doplácí,“ uvedl expert na odškodnění Vindicie Tomáš Beck. Uvádí příklad ženy, která si krátila cestu skrz výrobní halu, kam měla zakázaný přístup. V prostoru ji následně zasáhlo do hlavy těžké břemeno, takže utrpěla vážné zranění.

Dopravní pravidla hrubě porušila celá pětina Čechů. „Je alarmující, že se každý šestý respondent přiznal k řízení po konzumaci alkoholu. Jen za loňský rok zavinili opilí řidiči více než 4500 nehod, které si vyžádaly 53 obětí na životech. Viníky pak čeká kruté vystřízlivění. Pojišťovny totiž vyplatí odškodnění zraněným či pozůstalým a následně částku vymáhají po řidiči, protože alkohol je považován za velmi přitěžující okolnost,“ upozornil Beck. Výrazně častěji takto hřeší muži.

Pravidla bere část Čechů na lehkou váhu i v práci. Například čtvrtina respondentů v zaměstnání porušuje zásady bezpečnosti. Ignorují třeba nošení povinných ochranných pomůcek, čímž riskují nejen své zdraví, ale i případnou ztrátu místa. Oblibě se netěší ani čtení firemních manuálů a směrnic, které obvykle zaměstnavatel vyžaduje. Pouští se do něj pouhé dvě třetiny pracovníků.

Ledabylost v práci či nekázeň na silnici doplňují i trestné činy a přestupky. Celkem 16 procent respondentů se netají tím, že alespoň jednou v životě něco zcizili.

Lidé důsledky porušování pravidel pocítí nejčastěji na své peněžence. Tři respondenti ze čtyř připouští, že po přistižení museli platit pokutu či jiný peněžitý trest. Třetina dostala napomenutí v práci, lidé přiznávali i to, že jim byl odebrán řidičský průkaz. A každý dvacátý čelil dokonce hrozbě vězení.

Češi ale často nedomýšlí, že konečné důsledky porušování pravidel mohou být daleko vážnější. Nejde jen o finanční sankce či pokárání od nadřízeného. Pokud se člověk zraní v práci, má většinou nárok na odškodnění. O ten ovšem přichází právě ve chvíli, kdy se zjistí porušení pravidel, například ignorování povinných ochranných pomůcek. Stejná situace panuje na silnici. Jestliže jako spolujezdec nepoužije bezpečnostní pás a následně se zraní při nehodě, ztrácí právo například na 30 procent z odškodnění.

„V konečném důsledku tak lidé přichází o statisíce. Jednomu z našich klientů kvůli opakovanému ignorování pásů snížili odškodnění o 720.000 korun,“ varoval Beck. Zaměstnanci navíc riskují výpověď.

(ČTK)

Příspěvek Průzkum: Pravidla porušuje alespoň někdy 82 procent Čechů pochází z Zlato.cz

Swedbank, která je předmětem společného vyšetřování švédských a pobaltských regulátorů, uvedla, že zpráva citovaná SVT byla zařazena do širšího externího vyšetřování, které banka oznámila minulý týden, a byla zpřístupněna úřadům.

Švédská banka provedla revizi estonské pobočky po vypuknutí skandálu kolem Danske Bank, jejíž estonská pobočka je zapletena do aféry týkající se praní špinavých peněz pocházejících z Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu. Danske Bank loni v září připustila, že v letech 2007 až 2015 provedla transakce ve výši 200 miliard dolarů (4,56 bilionu Kč), které mohly napomáhat k legalizaci výnosů z trestné činnosti.

Podle televize SVT byla ve Swedbank Estonia zjištěna řada pochybení včetně přijetí zákazníků, kteří z hlediska praní špinavých peněz představují vysoké riziko. Finanční ústav klienty přijal „navzdory nedostatku informací o skutečných vlastnících, struktuře společnosti, zdroji finančních prostředků a skutečné povaze a účelu podnikatelského vztahu“. Banka také selhala v tom, že podezřelé transakce a aktivity neoznámila příslušným úřadům. Interní šetření banky pokračuje.

Švédská televize v únoru uvedla, že asi 50 klientů převedlo v letech 2007 až 2015 nejméně 40 miliard švédských korun (99 miliard Kč) mezi účty u pobaltských poboček Swedbank a Danske Bank.

(ČTK)

Příspěvek Švédská Swedbank zjistila problémy v estonské pobočce pochází z Zlato.cz

V posledním měsíci roku 2018 bylo sjednáno 6565 hypotečních úvěrů, o 2052 smluv méně než v listopadu. Počty podepsaných hypotečních úvěrů klesl i v meziročním srovnání, a to o 2786. V prosinci 2018 si lidé takto půjčili 14,94 miliardy korun, což je o 4,56 miliardy méně než v listopadu. Meziroční pokles činil 5,2 miliardy korun.

Rychleji rostly sazby naposledy v létě roku 2008, kdy ale průměrné úrokové sazby podle Hypoindexu dosahovaly rekordních hodnot. Tehdy si lidé sjednávali hypotéky s úrokovou sazbou kolem 5,8 procenta.

„V závěru minulého roku již banky neměly žádný důvod otálet se zvyšováním sazeb a průměrné sazby se velmi rychle přiblížily ke tříprocentní hranici. Objemy hypotečních úvěrů zůstávají relativně silné díky stále rostoucím cenám nemovitostí. Před rokem a půl se do jen mírně nižšího objemu vešlo o desetinu více úvěrů,“ uvedl hlavní analytik Fincentra Josef Rajdl.

Během celého roku rostla průměrná výše hypotéky, v prosinci 2018 dosáhla 2,274.871 korun. Klienti bank si tedy půjčují o více jak 120.000 korun víc než v lednu loňského roku.

Banky do sazeb promítly přísnější pravidla ČNB

Se zpožděním jsou nyní vidět kompletní důsledky říjnového zpřísnění pravidel pro získávání hypoték a zvyšování základní úrokové sazby Českou národní bankou, řekl ČTK analytik Chytrého Honzy Daniel Horňák. Nárůst sazby odráží to, že banky zdražování úvěrů naplno promítly do svých úrokových sazeb. Propad objemu není podle něj nijak tragický, v roce 2016 byl prosinec proti listopadu ještě výrazně slabší. Ochota lidí půjčovat si však nezmizela, už v lednu je opět vidět rostoucí zájem klientů o hypotéky, dodal.

Nižší zájem o hypoteční úvěry je dán především úbytkem kvalitních nemovitostí na trhu, upozornil obchodní ředitel realitní společnosti Bidli Roman Weiser. Pramení podle něj z nedostatečné výstavby hlavně ve velkých městech, kde mohou ceny nemovitostí stále ještě růst. I z toho důvodu neočekává cenový propad, trh maximálně lehce zpomalí. Počet sjednaných hypoték klesá také proto, že na ně dosáhne méně lidí, podotkl.

(ČTK)

Příspěvek Průměrná sazba hypoték v prosinci stoupla nejrychleji za 10 let pochází z Zlato.cz

Mediální karanténa dosud spočívala v tom, že týden před měnovým zasedáním a zhruba týden po zasedání, tedy do zveřejnění záznamu z jednání bankovní rady, se členové bankovní rady i experti ČNB zdržovali jakýchkoli mediálních výstupů a komentářů k měnové politice, ekonomickému výhledu a dalším tématům, která mohla být relevantní pro rozhodnutí o nastavení měnové politiky.

Nově tak budou moci představitelé ČNB vystupovat v médiích a na veřejnosti již od ukončení tiskové konference, která následuje po měnovém zasedání. Tato vystoupení však mohou až do konce karantény obsahovat pouze informace obsažené v již publikované oficiální komunikaci ČNB. Tou je například prohlášení bankovní rady přednesené na tiskové konferenci, prezentace z tiskové konference, setkání s analytiky nebo shrnující kapitoly a tabulky klíčových makroindikátorů ze zprávy o inflaci.

„Své individuální názory budou moci členové bankovní rady i nadále prezentovat až po konci karantény, tedy po zveřejnění Záznamu z jednání bankovní rady, což je obvykle osm dní po měnovém zasedání,“ uvedla mluvčí ČNB Markéta Fišerová.

Upozornila, že mediální karanténa je pro centrální banky standardním komunikačním nástrojem. Jejím smyslem je snaha centrální banky předcházet vzniku spekulací o aktuálním měnovém rozhodování a zajistit zejména finančním trhům rovné podmínky pro přijetí a zpracování této citlivé informace.

(ČTK)

Příspěvek ČNB upravila pravidla pro vyjádření členů rady k měnové politice pochází z Zlato.cz

„Česká republika splnila první zkoušku, neboť všem jednotlivým resortům operačních programů se podařilo do konce roku odeslat do Evropské komise žádosti o platbu plnící limit pravidla N+3. Podařilo se tak vyčerpat všechny peníze, které byly přiděleny v roce 2014 a 2015, kdy byly programy schváleny,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Pravidlo N+3 znamená, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny. V minulém programovém období muselo Česko v prvním roce, kdy bylo nutné toto pravidlo splnit, Evropské unii vrátit 11,5 miliardy korun.

V dodržení pravidla N+3 si nejlépe vedly Program rozvoje venkova a operační program Zaměstnanost. Odborníci však dlouhodobě poukazují na to, že splnění takzvaných měkkých programů, pod které patří například rekvalifikace, školení nebo semináře, není takový problém. Podle nich je třeba peníze nasměrovat zejména do infrastrukturních staveb. Naopak jen těsně splnil podmínku program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, kde má Česko problémy s čerpáním dotací na vysokorychlostní internet.

ČR se v čerpání zlepšila

V polovině prosince byly pozastaveny dotace pro holding Agrofert, spadající převážně do Programu rozvoje venkova. Komise je zastavila do té doby, než se vyjasní problém okolo možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Babiš dříve Agrofert vlastnil, předloni jej převedl do svěřenského fondu.

„Česká republika v posledním čtvrtletí znatelně zlepšila své čerpání evropských dotací. Zatímco ještě koncem září měla proplaceno 19 procent celkového objemu, koncem roku už to bylo 25 procent. Jde však stále o mírně podprůměrný výsledek, jelikož průměr všech zemí EU ke konci roku byl 27 procent,“ sdělil ČTK analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.

Podle údajů Evropské komise je Česko v rychlosti proplácení sedmé až osmé od konce. „Proti situaci v převážné části minulého roku je to mírné zlepšení. V posledním čtvrtletí vláda aktivizovala svoji investiční činnost, z velké části právě kvůli splnění pravidla N+3. Tyto peníze pomáhají oživit například stavebnictví,“ doplnil Kovanda.

Letos Evropská komise vyhodnotí země a jejich programy podle toho, jak plní své závazky vůči strategii Evropa 2020. V případě neplnění může Česko přijít o šest procent z přidělené částky na celé programové období, tedy 37,1 miliardy korun z celkových 620 miliard korun. Objem smluvně zajištěných i proplacených peněz MMR hodnotí vůči celkové sumě bez šestiprocentní rezervy.

V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun. Asi čtyři procenta nebyla vyčerpána.

(ČTK)

Příspěvek Evropská komise do konce roku proplatila Česku čtvrtinu dotací pochází z Zlato.cz

„Odsouhlaseno máme přibližně 90 procent textu, ale je potřeba vyřešit ještě některé méně důležité otázky,“ řekl agentuře Reuters na závěr setkání v Bruselu nejmenovaný evropský úředník.

Dohoda přichází po dva roky trvajících rozhovorech a pravidla EU uzpůsobuje smlouvám uzavřeným na globální úrovni s americkými a japonskými regulačními orgány. Schválený návrh ale obsahuje na jedné straně i zpřísnění globálních standardů a na straně druhé množství výjimek.

Evropská osmadvacítka dospěla ke kompromisu již v květnu, ale rozhovory se vedly o změnách, které v textu učinil Evropský parlament.

ESM jako poslední záchrana

Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který dosud převážně vypomáhal státům ve finanční nouzi, bude nově nasazován jako takzvaná poslední záchrana Jednotného fondu pro řešení krizí (SRF). Do SRF vkládají peníze samy banky, do roku 2024 by měl mít k dispozici 55 miliard eur (1,4 bilionu Kč). Pokud by mu ale peníze došly, bude nově nasazen ESM. „Fond pro řešení krizí tak bude mít k dispozici nutnou munici pro případ velkých problémů,“ řekl agentuře DPA šéf ESM Klaus Regling.

Závazný pákový poměr, který je jedním z finančních ukazatelů schopnosti instituce plnit své finanční závazky, je stanoven na tři procenta.

Finanční rezerva proti krizi

Systémoví věřitelé, jako je například Deutsche Bank nebo Société Générale, budou muset dodržovat takzvaný standard TLAC, tedy držet dostatečnou finanční rezervu, aby dokázali přestát případné finanční krize.

Reforma také zavádí novou závaznou normu pro absorpci ztrát u velkých bank a minimální požadavky na vlastní kapitál a způsobilé závazky, takzvaný požadavek MREL. Ten je stanoven na osm procent celkových závazků a vlastních zdrojů bank, ale dozorčí orgány EU jej mohou zvýšit.

(ČTK)

Příspěvek EU se v zásadě dohodla na reformě bankovních pravidel pochází z Zlato.cz

Komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici zdůraznil, že řízení nyní ještě přímo nezačíná. „Strukturální deficit Itálie se příští rok zvýší asi o procento hrubého domácího produktu. Čísla hovoří sama za sebe,“ poznamenal Dombrovskis.

Italský premiér Giuseppe Conte nicméně uvedl, že je i nadále přesvědčen o opodstatněnosti rozpočtových plánů své vlády. Potvrdil, že bude v sobotu o situaci hovořit s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.

Po včerejším stanovisku komise mají členské země dva týdny na vlastní posouzení situace. „Pokud budou souhlasit se závěrem komise – a na rovinu: bylo by to logické – připravíme samotné řízení pro nadměrný schodek i nová doporučení pro Itálii, jak by mohla svůj schodek i dluh napravit,“ vysvětlil komisař. Na konci řízení mohou zemi hrozit i finanční sankce.

O konkrétních detailech je podle něj možné v příštích dnech a týdnech vyjednávat, a to v první řadě s italskou stranou samotnou. „V dané situaci je třeba chladná hlava i chladnokrevnost. A my jsme odhodláni oboje ukázat,“ zdůraznil Moscovici.

Itálie již nyní překračuje refereční hodnotu zadlužení

EK připomněla, že v roce 2017 dosáhl italský dluh 131,2 procenta HDP, tedy v přepočtu asi 37.000 eur (přes 960.000 Kč) na obyvatele a překračuje referenční hodnotu 60 procent HDP. Podle Dombrovskise to komisi opravňuje řízení spustit, dluh by se totiž neměl v příštích letech od asi 130 procent nějak výrazně odchýlit.

Experti komise museli ve druhé polovině roku znovu analyzovat rozpočtové plány nové italské vlády, které se značně lišily od původních předpokladů z května.

Nová vláda totiž přišla v návrhu rozpočtu s deficitem 2,4 procenta a pesimistické důsledky pro další růst dluhu, které předpokládá komise odmítá s poukazem na výraznou stimulaci hospodářského růstu. Komise původní plán odmítla už v říjnu, Řím ale předložil nový návrh s nezměněnými hlavními parametry.

Podle Dombrovskise je situace v Itálii věcí sdílených obav pro všechny země používající euro. „Země eurozóny jsou v jednom týmu a měly by hrát podle stejných pravidel. Jsou k tomu, aby nás chránila, dávala nám jistotu a umožňovala vzájemnou důvěru,“ zdůraznil.

Italské hospodářství ohrožuje zemi

Itálie si podle něj v zásadě plánuje znovu výrazně začít půjčovat v situaci, kdy už má vysoký dluh, místo toho, aby se chovala fiskálně odpovědně. Dopad podobně koncipovaného rozpočtu na růst italského hospodářství podle něj bude negativní.

„Chybí v něm prorůstová opatření a růst úrokových sazeb bude mít dopad na italskou ekonomiku,“ upozornil. Plány podle něj také omezí schopnosti italských bank půjčovat firmám i domácnostem za dostupné úroky. „Nechápeme, jak by mohla taková zranitelnost přispět k hospodářské nezávislosti země. Myslím, že na konci téhle cesty čekají jen další úsporná opatření,“ varoval místopředseda komise.

Rostoucí nejistota kolem vývoje italského hospodářství podle Dombrovskise ohrožuje kroky, které ke zlepšení svého ekonomického výkonu země udělala v minulých letech.

(ČTK)

Příspěvek Dombrovskis: Návrh rozpočtu Itálie odporuje doporučením komise pochází z Zlato.cz