Všechny modely IEA až do letošního roku předpokládaly, že spotřeba fosilních paliv dosáhne vrcholu v tomto desetiletí. Tento předpoklad ale ostře napadal ropný a plynárenský průmysl a také Bílý dům.

Ve své nejnovější zprávě nyní IEA uvedla, že pokud svět bude pokračovat současným tempem, poptávka po ropě a plynu bude i nadále růst a nedojde k žádnému významnému poklesu emisí oxidu uhličitého.

Zpráva představila scénář, který zohledňuje změny postojů jednotlivých zemí ke klimatickým cílům. Věnuje pozornost i rostoucí poptávce po bezpečné a cenově dostupné energii a zpomalení růstu prodeje elektromobilů.

Agentura předpověděla, že při zachování současné politiky dosáhne poptávka po ropě do poloviny století 113 milionů barelů denně. To představuje nárůst o 13 procent proti spotřebě v roce 2024.

Globální trh se zkapalněným zemním plynem (LNG) se podle IEA zvýší z přibližně 560 miliard metrů krychlových v roce 2024 na 880 miliard metrů krychlových v roce 2035 a na 1020 miliard metrů krychlových v roce 2050. Stane se tak v důsledku sílící poptávky v odvětví energetiky poháněné růstem datových center a umělé inteligence (AI).

Zpráva obsahuje i scénář nulových emisí, který popisuje cestu ke snížení globálních emisí z energetiky na nulovou úroveň do roku 2050. Na pařížských klimatických jednáních v roce 2015 se více než 190 zemí zavázalo, že se pokusí zabránit oteplení světa o více než 1,5 stupně Celsia. IEA však ukazuje, že v téměř všech scénářích oteplení přesáhne 1,5 °C a k poklesu dojde pouze v případě scénáře nulových emisí. Ten by nastal, pokud bude nasazena technologie k odstranění oxidu uhličitého z atmosféry.

(ČTK)

Příspěvek Světová poptávka po ropě a plynu může růst až do roku 2050, uvedla agentura IEA pochází z Zlato.cz

Drobní investoři na Západě obecně více poptávají reálná aktiva, tedy taková, na která si mohou sáhnout. I proto se v poslední době zvyšuje poptávka po zlatě, píše agentura Reuters.

„Zlato se tu kupuje i prodává, ale nákupy rozhodně převažují. I když jsou ceny vysoké, lidé stále nakupují. Mnozí věří, že ceny půjdou ještě výše,“ říká Mashhood, který pracuje v místním obchodě.

Cena zlata k okamžitému dodání se na začátku tohoto týdne dostala na rekordních 4381 dolarů (91.676 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Následný prudký výprodej cenu sice snížil o sedm procent na 4076 dolarů za unci, poptávka od drobných zákazníků ale zůstává silná.

Britská Královská mincovna vyvíjí díky prudkému nárůstu zájmu investorů rekordní aktivitu. Tento měsíc zaznamenala nejsilnější jednotlivý den co do nákupů na internetu, což odráží zvýšenou poptávku po fyzických drahých kovech.

„Registrujeme zhruba 60 procent stávajících a 40 procent nových zákazníků. Přičemž stávající investoři výrazně zvyšují průměrnou hodnotu objednávek a zdvojnásobují své pozice,“ řekl manažer pro analýzy trhu v Královské mincovně Stuart O’Reilly.

Zákazníci také zkoumají daňově efektivní strategie. „Měním své zlaté slitky na mince, abych se vyhnula dani z kapitálových výnosů. Část prodám, ale dvě třetiny si nechám, protože všude slyším, že ceny by mohly ještě růst,“ říká zákaznice Cherry Jephsonová v jednom z obchodů v Hatton Garden.

V Británii se daň z kapitálových výnosů vztahuje na zisky z prodeje zlatých slitků, které jsou považovány za zdanitelný majetek. Na některé britské zlaté mince, jako jsou například Sovereigne a Britannia, se však nahlíží jako na zákonné platidlo a jsou od daně z kapitálových výnosů plně osvobozeny.

Mimořádně silnou poptávku po fyzickém zlatu ze strany drobných investorů hlásí také obchodníci a banky v Německu a Rakousku. „Viděl jsem dlouhé fronty zákazníků jak ve vídeňském obchodě se zlatem Ögussa, tak i v obchodě Rakouské mincovny v centru města. Obchodníci v Německu hlásí stejný obrázek,“ řekl zakladatel poradenské společnosti pro drahé kovy Fragold GmbH Wolfgang Wrzesniok-Rossbach.

Atraktivita zlata pro drobné investory se letos prudce zvýšila v důsledku nejistoty v globální ekonomice a rostoucího geopolitického napětí. To zvýrazňuje jeho prestiž jakožto takzvaného bezpečného přístavu. Cena se za poslední dva roky zdvojnásobila a jen od začátku letošního roku vzrostla asi o 60 procent.

Data Světové rady pro zlato (WGC) ukazují, že investiční poptávka po zlatých slitcích v roce 2024 vzrostla o deset procent, zatímco nákupy mincí se o 32 procent snížily.

Vzhledem k tomu, že lidé hledají jistotu a likviditu, by fyzické zlato mohlo v nadcházejících měsících zůstat klíčovou součástí portfolií drobných investorů. „Svět je i nadále hluboce neklidný a zlato je toho odrazem,“ uvedl analytik Adrian Ash z internetového tržiště BullionVault.

(ČTK)

Příspěvek Reuters: Investoři chtějí aktivum, na které si mohou sáhnout, poptávají zlato pochází z Zlato.cz

V Praze a v Brně rostly ceny nájmů nejčastěji o 11 procent, maximálně o 14 procent. V Ostravě, Plzni a v Olomouci byl meziroční cenový růst nájmů u větších dispozic pod deseti procenty. „Ve třetím kvartálu zaznamenáváme výraznější růst cen nájmů pravidelně. Na trhu totiž vstoupí do hry poptávka studentů, což tlačí ceny dále nahoru. Situace na trhu s bydlením se nijak výrazně nemění. Nabídka bytů je stále zoufale nízká, převis poptávky tak dává prostor pro cenový růst,“ uvedl ředitel UlovDomov.cz Michal Hrbatý.

Byt o velikosti 2+kk v Praze bylo možné podle analýzy pronajmout ve třetím čtvrtletí za zhruba 24.600 korun. V Brně to bylo kolem 20.000 korun, v Ostravě zhruba 13.400 korun a v Olomouci a v Plzni okolo 16.000 korun. Pronájem bytu dispozice 1+kk činil v průměru od 8900 korun v Ostravě do 17.400 korun v Praze. Cena za pronájem bytu 3+kk byla od necelých 20.000 korun v Ostravě či Plzni do téměř 37.000 korun v Praze.

Podle Hrbatého se byty prodávaly v průměru dráž než před létem. Například starší byty v Praze v průměru zdražily o 4000 korun za metr čtvereční. Úrokové sazby hypoték se přitom drží na podobných úrovních již řadu měsíců. „Bydlení je tedy dražší jak pro lidi, kteří si pořizují vlastní nemovitost na úvěr, tak pro ty, kteří hledají pronájem,“ řekl.

Měsíční náklady na hypotéku byly podle analýzy ve třetím čtvrtletí o třetinu až 80 procent dražší než výdaje na nájem. Konkrétně u bytů dispozice 2+kk v Praze a u bytů 3+kk v Brně byla hodnota indexu 1,8. Platba nájmu tak vycházela 1,8krát levněji než splátka úvěru bytu koupeného na úvěr.

U bytu po rekonstrukci v dobrém stavu se cena za metr čtvereční pohybovala v Praze kolem 149.600 korun a v Brně kolem 116.400 korun. Splátka 90 procent hypotéky sjednané na 30 let při průměrné nabídkové úrokové sazbě 5,29 procent ročně by u bytu o rozloze 60 metrů čtverečních vycházela na zhruba 45.000 korun v Praze a na 35.000 korun v Brně. Pořízení vlastního bydlení na hypotéku bylo nejvýhodnější v Ostravě, kde se hodnoty indexu pohybovaly od 1,3 do 1,4.

Ceny nájemního bydlení ve velkých městech za třetí čtvrtletí roku 2025 (v Kč)

Zdroj: UlovDomov.cz

(ČTK)

Příspěvek Analýza: Nájmy ve velkých městech rostly ve 3. čtvrtletí meziročně o 3 až 14 procent pochází z Zlato.cz

Společnost Metals Daily na svých stránkách zveřejňovala graf zlatého FOMO, což je anglická zkratka pro strach z promeškání příležitosti, v našem případě z příležitosti promeškání nákupu zlata kvůli vysoké ceně, což by mělo vést k poklesu poptávky a vyčkávání na levnější nabídky. Jenže poslední dva roky přestávají tradiční ekonomické poučky platit a ukázalo se to i na FOMO, které zřejmě z tohoto důvodu Metals Daily ze svých stránek stáhla.

Do zlaté hry totiž vstupují stále nové impulsy, ne obnovené, ale dosud neviděné faktory, které na budoucí cenu zlata určitě zapůsobí. Digitální zlato, které hodlá zavést organizace obchodu se zlatem World Gold Council (WGC), projekt hybridního zlata a bitcoinu švýcarských správců majetku, záměr kryptoměnového promotéra Tether nabízet stablecoiny kryté zlatem ve švýcarských bankách, to vše přidává nové vrstvy budoucí poptávky.

Plány WGC a kryptoměn směřují k otevírání nových trhů pro zlato, která už dnes částečně nahrazuje pokles maloobchodní poptávky milovníků šperků a drobných investorů. Tady už nejde o hledání bezpečného útočiště uprostřed geopolitického napětí a politických nejistot, dedolarizace, obav z fiskálních deficitů i možného návratu inflace v USA včetně obav o nezávislost americké centrální banky, jak píší francouzští experti BNP Paribas.

„Možným důvodem pozitivních tipů na cenu zlata, jako je nejnovější 4 000 dolarů za unci od ANZ Bank, je plán WGC na vytvoření digitálního zlatého produktu s cílem rozšířit poptávku, a to spolu s rostoucím zájmem ze strany propagátorů kryptoměn,“ usuzuje australský odborník Tim Treatgold na webu společnosti Resources Rising Stars.

Ross Norman, se ve svém nejnovějším newsletteru sice zaměřil na FOMO, ale za hlavní hnací motor ceny zlata považuje nákupy centrálních bank. Především ty tajné. „Hlavními faktory ovlivňujícími cenu zlata zůstává nehlášená poptávka centrálních bank spolu se silnými spekulativními a pákovými mimoburzovními nákupy z Číny,“ tvrdí Norman už delší dobu.

Rudolf Marek

Příspěvek Únava ze zlata? pochází z Zlato.cz

Druhé čtvrtletí charakterizovala vysoká poptávka po akciích krytých zlatem, což sehrálo klíčovou roli v celkové poptávce. „Příliv investic podpořila nejistá světová obchodní politika, geopolitické turbulence a rostoucí cena zlata. Rovněž centrální banky zůstaly důležitým pilířem poptávky, když zvýšily oficiální zlaté rezervy o 166 tun. Přestože se tempo nákupů značně zmírnilo, výhled poptávky bank zůstává zdravý,“ konstatuje marketingová organizace World Gold Council (WGC).

Do boje se zapojili i drobní investoři do zlatých slitků a mincí, které přitahoval jak zisk na rostoucí ceně, tak snaha zaplout do bezpečného přístavu. Dvě po sobě jdoucí čtvrtletí znamenala nejsilnější první pololetí investic do slitků a mincí od roku 2013.

Obvykle hlavní zdroj růstu ceny zlata, poptávka po špercích, dál propadal s rostoucí cenou vzácného kovu, ale přesto příjmy zlatníků podle WGC právě kvůli vysoké ceně zlata neklesly. A to se objemy prodeje vrátily na úroveň z pandemie v roce 2020.

A ještě jeden zajímavý údaj: Průměrná cena zobchodovaného zlata na londýnském trhu ve druhém čtvrtletí minulého roku byla 2 338,20 dolaru, letos 3 280,40 dolaru, což je doslova obří cenový skok o 942,20 dolaru u pouhé jedné unce (31,1 gramu), což představuje meziroční nárůst o 40 procent a mezičtvrtletní o 15 procent.

PSALI JSME: Zlato zpomalilo, ale v každém čtvrtletí přesto rostlo

(rek)

Příspěvek Za čtvrtletí se prodalo 1 249 tun zlata za rekordních 132 miliard dolarů pochází z Zlato.cz

„Zlato dál konsoliduje, ale objevují se otázky ohledně jeho schopnosti vyhnout se hlubšímu propadu, když se vrací chutě k riziku,“ říká analytik Saxo Bank Ole Hansen a poznamenává, že investice do zlatých fondů se minulý týden rovněž snížily podobně jako zmíněné spekulativní pozice na Comexu.

„Investoři v Číně však během poklesů neustále nakupují zlato, což je mnohem stabilnější než krátkodobé obchodování západních fondů,“ říká Bruce Ikemizu z Japonské asociace trhu se zlatem.

„Celková poptávka po zlatě v Číně v prvním čtvrtletí sice meziročně klesla o 6 % kvůli poklesu prodeje šperků z důvodu prudce rostoucí ceny, avšak poptávka po malých zlatých slitcích a mincích naopak vzrostla o třetinu, přestože v Číně zlato oproti prvnímu minulého roku zdražilo o 37 %,“ píše Acuko Whitehouse na portálu BullionVault.

Také všechny čtyři kryptoměny kryté zlatem stouply za poslední měsíc o 7 %, meziročně dokonce o víc než 40 %, uvádí CoinTelegraph, přičemž Tether Gold souběžně s rekordní cenou zlata zaznamenal vrchol 3 529 dolarů a Paxos Gold dosáhl ceny 3 520 dolarů.

(rek)

Příspěvek Cenu zlata teď diktuje Čína pochází z Zlato.cz

V první polovině března překonala cena zlata poprvé hranici 3000 dolarů za trojskou unci a roste dál. Nový rekord pokořila ve středu 19. března, kdy vzrostla na 3045 amerických dolarů. Poptávka po fyzických drahých kovech se výrazně zvýšila v únoru a zejména v březnu, kdy společnost eviduje dvojnásobný zájem proti stejnému období loňského roku.

Zájem o zlato obecně od začátku roku roste, doplnil spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy Roman Pilíšek. Češi se podle něj učí nakupovat drahý kov za výhodnější cenu, čekají tedy i na drobné propady a pak zlato kupují. V takových okamžicích prodeje rostou i o 100 procent, dodal.

Podle odhadů expertů se v českých domácnostech nachází přibližně 20 tun zlata. Ve srovnání s ostatními Evropany jsou jejich zásoby drahého kovu zanedbatelné. Přesto se Češi pomalu učí zlato nakupovat a zájem drobných střadatelů v současnosti roste, shodují se experti. Mnozí čeští kupci se podle něj naučili čekat právě na cenové výkyvy.

Příspěvek Češi kupují zlato i při růstu jeho ceny, obchodníci hlásí výrazný růst obchodů pochází z Zlato.cz

Investiční poptávka po zlatě se v loňském roce podle WGC zvýšila o 25 procent na čtyřleté maximum 1180 tun. Velkým zdrojem poptávky zůstaly centrální banky, které už třetím rokem za sebou nakoupily více než 1000 tun zlata. Největší nákupy vloni uskutečnila polská centrální banka, která své zlaté rezervy rozšířila o 90 tun, píše WGC.

Česká národní banka (ČNB) už dříve oznámila, že v loňském roce nakoupila 20,5 tuny zlata. Ke konci prosince tak jeho objem v rezervách ČNB činil 1,645 milionu troyských uncí, což odpovídá 51,2 tuny. Guvernér ČNB Aleš Michl v lednu uvedl, že chce do konce svého mandátu v červnu 2028 zvýšit objem zlata v rezervách na 100 tun.

WGC předpokládá, že poptávku po zlatě budou v letošním roce dál podporovat nákupy ze strany centrálních bank a také investorů. „Převládajícím tématem by letos měla být geopolitická a makroekonomická nejistota, což by mělo podporovat poptávku po zlatě jako uchovateli hodnoty a pojistce proti rizikům,“ uvedla podle agentury Reuters analytička WGC Louise Streetová.

Cena zlata minulý týden poprvé překonala hranici 2800 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu), dnes se vyšplhala na téměř 2870 dolarů (zhruba 69 400 Kč) za unci. Podle obchodníků ji podporují rostoucí obavy z nové obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou.

(ČTK)

Příspěvek Světová rada pro zlato: Globální poptávka po zlatě byla vloni rekordní pochází z Zlato.cz

Firemní poptávka po úvěrech rostla druhé čtvrtletí v řadě. Zájem o půjčku se zvýšil u všech typů podniků bez ohledu na jejich velikost, mírně větší byla poptávka po krátkodobých úvěrech. „K růstu poptávky přispívala zvýšená potřeba financování fixních investic, provozního kapitálu a po určité odmlce i potřeba financování fúzí a akvizic a restrukturalizací podniků,“ uvedla ČNB. Zároveň ale podle ní z průzkumu plyne, že firmy zůstávají v investování opatrné kvůli nejistotám ohledně dalšího vývoje ekonomiky.

Poptávka domácností po úvěrech na bydlení rostla šesté čtvrtletí v řadě, tempo růstu se ale proti předchozímu kvartálu zpomalilo. Podle bank bylo nicméně zpomalení růstu zájmu o úvěry očekávané. „K růstu poptávky přispívala zejména mírně snížená úroveň úrokových sazeb z hypoték a zlepšení spotřebitelské důvěry,“ uvedla centrální banka. V letošním prvním čtvrtletí banky očekávají, že se růst poptávky po úvěrech zastaví a zůstane na podobné úrovni jako v závěrečném kvartálu předchozího roku.

Růst poptávky domácností pokračoval i u spotřebitelských úvěrů. „Pokračující úvěrový apetit odrážel zlepšenou spotřebitelskou důvěru, zvýšené financování spotřebních výdajů domácností a podporu prodeje spotřebitelských úvěrů bankami,“ uvedla ČNB.

(ČTK)

Příspěvek ČNB: Poptávka firem i domácností po úvěrech ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla pochází z Zlato.cz

Očekávaný skok v poptávce přichází v době, kdy se podíl uhlí coby energetického zdroje s vysokým obsahem uhlíku snížil v celosvětovém energetickém mixu při výrobě elektřiny na 35 procent. Je tak dosud nejnižší, což je dáno zejména silným růstem dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů, které v mnoha zemích pomáhají uspokojovat rostoucí poptávku po energii.

Očekává se také, že Indie bude v letošním roce spotřebovávat více uhlí než Evropská unie a Spojené státy dohromady. U poptávky po uhlí v Indii se letos očekává růst o více než pět procent na 1,3 miliardy tun. Tak vysoká byla dříve poptávka jen v Číně. Celosvětové prvenství Číny v nákupu a spotřebě uhlí je patrné z vysokého objemu dovozu. Očekává se, že letos Čína doveze rekordních 500 milionů tun uhlí, což by byl více než dvojnásobek proti druhému největšímu dovozci – Indii.

Zároveň se očekává, že Čína bude v nadcházejících letech pokračovat v diverzifikaci zdrojů. Urychluje rozvoj větrné a solární energie a postupuje ve výstavbě jaderných elektráren, což by mělo snížit její závislost na uhlí. Kolem tohoto vývoje ale stále panuje nejistota, poznamenala IEA.

Spotřeba elektřiny se v příštím roce bude zvyšovat v důsledku kombinace faktorů, včetně elektrifikace služeb, jako je doprava a vytápění, rostoucí poptávky po chlazení a rostoucí spotřeby v nově se rozvíjejících sektorech, jako jsou datová centra.

„Faktory počasí – zejména v Číně, která je největším spotřebitelem uhlí na světě – budou mít velký dopad na krátkodobé trendy poptávky po uhlí,“ uvedl ředitel IEA pro trhy s energií a bezpečnost Keisuke Sadamori. „Ve střednědobém horizontu bude velmi důležitá i rychlost růstu poptávky po elektřině,“ dodal.

(ČTK)

Příspěvek IEA: Spotřeba uhlí ve světě bude letos rekordní a podobná zůstane i další roky pochází z Zlato.cz

„Za 250 gramů pražené zrnkové kávy jsme v prvních osmi měsících roku 2024 v průměru zaplatili 130 Kč, což je o deset Kč více než ve stejném období minulého roku. V roce 2025 ceny kávy stoupnou o dalších deset až 30 procent,“ řekl ČTK analytik XTB Jiří Tyleček. Tento trend se podle něj odráží nejen v maloobchodních cenách, ale i v cenách za šálek kávy v kavárnách.

Aktuálně cena kávy odrůdy Arabica překonala tři dolary za libru, což je nejvíce od roku 2011, uvedl ředitel neziskové organizace Fairtrade ČR a SR Lubomír Kadaně. Důvodem je očekávaný pokles produkce způsobený suchem v Brazílii, která je dlouhodobě největším světovým producentem tohoto druhu kávy. Obchodníci na základě toho reagují a výsledkem je vysoká cena kávy, dodal.

Nové sklizně jsou dražší v průměru o 30 až 40 procent za kilogram, doplnila manažerka pražírny a internetového obchodu Upraženo Adéla Ladman. „Ačkoliv zdražila všechna káva, promítli jsme zdražení jen u těch, kde bylo skutečně výrazné, a to maximálně o deset procent. Plošnému zdražení kávy se ale již po Vánocích nevyhneme,“ dodala.

Dalším faktorem v rostoucí ceně je větší poptávka po kávě na globálním trhu. Podle analytika Purple Trading Petra Lajska roste poptávka zejména v Asii. „Rostoucí počet konzumentů v Číně a Jižní Koreji žene ceny vzhůru. Tato kombinace nižší nabídky a rostoucí poptávky vytváří tlak na ceny, které rostou o desítky procent,“ uvedl Lajsek. Tyleček doplnil, že káva je stále populárnější také v Jižní Americe a mezi mladšími generacemi.

Analytici i prodejci kávy zároveň v poslední době evidují změnu v preferencích při konzumaci kávy, což má vliv také na její cenu. Zatímco v minulosti byla podle Tylečka instantní káva nejčastější volbou, dnes se lidé více přiklání ke kvalitní zrnkové kávě. S rostoucím zájmem o zrnkovou kávu vzrůstá také zájem o domácí kávovary.

Z květnové ankety ČTK mezi firmami nabízející kávovary například vyplývá, že prodeje kávovarů v Česku meziročně stouply o deset až 20 procent. Zvýšený zájem pozorují také společnosti, které nabízí baristické kurzy. Zvyšující se spotřeba kávy podle analytiků současně tlačí na růst její ceny. Podle dat Českého statistického úřadu spotřeboval v roce 2022 jeden Čech 2,6 kilogramu zrnkové kávy, zatímco v roce 2013 to bylo 1,9 kilogramu.

Jedním z důvodu zdražování je také úprava legislativy v rámci EU, která po farmářích požaduje kompenzaci deforestace způsobenou pěstováním kávy, připomněla Ladman. Všichni dovozci kávy do EU tak musí deklarovat, že vozí kávu z farem, které tyto podmínky dodržují. „Podle predikce konzumace versus produkce bude rok 2025 prvním, kdy se více kávy vypije, než vypěstuje. Je tedy možné, že káva se stane v budoucnu nedostatkovým zbožím,“ uzavřela.

(ČTK)

Příspěvek Experti: Ceny kávy na trzích jsou rekordně vysoké a dále porostou pochází z Zlato.cz

Eurofer letos ke zhoršení výhledu přikročil už počtvrté. „Negativní trend na trhu s ocelí, který začal ve druhé polovině roku 2022, pokračoval i v letošním druhém čtvrtletí,“ uvedl svaz. Poukázal na negativní dopady války na Ukrajině a dalších geopolitických konfliktů, na zhoršující se vyhlídky zpracovatelského průmysl v EU i na celkovou ekonomickou nejistotu.

V příštím roce Eurofer nadále očekává růst poptávky po oceli v EU. Odhad tempa tohoto růstu dnes nicméně snížil na 3,8 procenta, zatímco dosud růst odhadoval na 4,1 procenta. Objem spotřeby podle svazu navzdory oživení v příštím roce zůstane výrazně pod úrovněmi z doby před pandemií covidu-19.

V letošním druhém čtvrtletí se poptávka po oceli podle Euroferu snížila o 1,3 procenta po tříprocentním poklesu v prvním čtvrtletí. „Takovéto údaje potvrzují, že jsou naléhavě zapotřebí kroky na úrovni EU, které by zachovaly udržitelnou produkci oceli a kvalitní pracovní místa v Evropě,“ uvedl podle agentury Reuters šéf Euroferu Axel Eggert.

Eggert zároveň vyzval EU k řešení problémů s nadměrnými globálními kapacitami pro výrobu oceli, nepoctivými obchodními praktikami a vysokými cenami energie. Například plyn je v Evropě asi čtyřikrát dražší než ve Spojených státech.

(ČTK)

Příspěvek Svaz Eurofer letos očekává pokles poptávky po oceli v EU, dosud čekal růst pochází z Zlato.cz