Banky v Česku roky účtovaly poplatky za to, že klienti splatili své hypoteční úvěry předčasně. Před několika lety tuto praxi zčásti omezila novela zákona i doporučení centrální banky ohledně účtování účelně vynaložených nákladů. Některé banky i přesto dál žádaly od klientů také peníze, o které po předčasném splacení úvěru přišly na výnosech z úroků. ČNB jim proto uložila pokuty, které potvrdil i Městský soud v Praze. Poslanci poté znovu změnili zákon a stanovili podle nich přiměřenou výši poplatků, nyní by tedy podobný spor už vzniknout nemohl.

NSS minulý týden oba verdikty jako nepřezkoumatelné a částečně nezákonné zrušil. Prvoinstančnímu soudu v případě Komerční banky vytkl, že se v odůvodnění „paušálně ztotožnil se závěry ČNB“ a nezabýval se argumenty banky či expertními posudky, uvedly Hospodářské noviny. Poukázal také na směrnici EU o spotřebitelském úvěru i nejnovější evropskou judikaturu, která připouští odškodnění za ušlý zisk, včetně úroků. V případě UniCredit Bank zase soud zdůraznil to, že prvoinstanční soud nedostatečně specifikoval, co konkrétně banka porušila, a nezabýval se změnou zákona, která mezitím nastala.

„NSS zrušil rozsudky Městského soudu v Praze kvůli jejich nepřezkoumatelnosti, nikoli kvůli pochybení na straně ČNB,“ uvedl na dotaz Hospodářských novin mluvčí centrální banky Jakub Holas. Zástupci obou pokutovaných bank uvedli, že verdikty kvitují, další vývoj sporu ale nechtěli předjímat.

(ČTK)

Příspěvek HN: Soud vyhověl stížnostem bank pokutovaných za poplatky při splácení hypoték pochází z Zlato.cz

Zpomalení růstu naznačuje, že zisk bank se zřejmě přiblížil svému vrcholu. Nicméně bankám se většinou daří omezit bezprostřední dopad klesajících úrokových sazeb. Některé z nich investovaly do činností, za jejichž poskytování mohou vybírat poplatky, jako je správa aktiv a majetku nebo poradenství, aby snížily svoji závislost na příjmech z úvěrů.

Růst zisku v uplynulém roce také umožnil bankám zvýšit objem peněz, které vracejí investorům. Dvacítka největších bank v prvních dvou měsících letošního roku oznámila zpětný odkup akcií za 18,4 miliardy eur, což představuje ve srovnání se stejným obdobím loni nárůst o 29 procent, uvedl analytik Bloomberg Intelligence Ilia Shchupko. Analytici banky Barclays pak upozornili, že několik bank oznámilo vyplacení dividend a zpětný odkup akcií, které překonaly očekávání.

Nejvyšší zisk loni vykázala španělská Banco Santander, a to 12,6 miliardy eur. Na druhém místě skončila francouzská BNP Paribas, jejíž zisk činil 11,7 miliardy eur.

Naopak nejvíce loni vzrostl zisk francouzské Société Générale, a to o 69 procent. Za rok 2023 měla Société Générale, která vlastní českou Komerční banku, jeden z nejnižších zisků ze sledovaných bank. Nejvýraznější pokles pak zaznamenala německá Deutsche Bank, jejíž hospodaření negativně zasáhly mimořádné náklady na vyrovnání právních sporů. Zisk banky se snížil o 29,5 procenta. Loni zaznamenalo pokles zisku dohromady pět bank.

(ČTK)

Příspěvek Bloomberg: Dvacet největších bank v EU mělo loni opět rekordní zisk pochází z Zlato.cz

Dohoda má zajistit, aby byly náklady na přeshraniční platby v eurech v členských zemích EU stojících mimo eurozónu stejně nízké jako v eurozóně.

V rámci eurozóny se od roku 2002 uplatňují stejné poplatky na vnitrostátní platby v eurech jako na přeshraniční platby v eurech.

Dohoda podle Rady EU rozšíří levné přeshraniční platby v eurech asi na 150 milionů spotřebitelů z členských zemí EU stojících mimo eurozónu.

„Včerejší dohoda je významným krokem pro spotřebitele a podniky na jednotném trhu. Nejenže snižujeme poplatky za platby v eurech v rámci EU, ale rovněž zajišťujeme vyšší transparentnost poplatků spojených se směnárenskými službami,“ uvedl rakouský ministr financí Hartwig Löger, jehož země v současnosti předsedá Evropské unii.

(ČTK)

Příspěvek EU se dohodla na krocích ke snížení poplatků za platby v eurech pochází z Zlato.cz

I po snížení budou ale poplatky podle zdrojů zřejmě vyšší než poplatky za karty vydané v EU.

Evropská komise (EK) bojuje za snížení těchto nákladů a současně za podporu přeshraničního obchodu už přes deset let. Situace se nelíbí regulačním úřadům na obou stranách Atlantiku.

Částky, které platí obchodníci z transakcí prostřednictvím karet, jsou pro finanční ústavy lukrativním zdrojem příjmů. Podle obchodníků ale představují skryté náklady.

Rovněž EK poukazuje na to, že poplatky účtované maloobchodníkům za karty vydané za hranicemi unie mohou zvyšovat ceny za zboží a služby, které platí spotřebitelé.

Za porušení pravidel hospodářské soutěže může EK vyměřit pokut do výše deseti procent celosvětového obratu firem, které se proviní.

Visa a Mastercard musely v minulých letech na základě vyšetřování EK snížit poplatky za přeshraniční transakce uskutečněné v Evropě.

(ČTK)

Příspěvek Reuters: Visa a Mastercard nabízejí Evropské komisi ústupky pochází z Zlato.cz

Výše mýtného se bude lišit v závislosti na objemu motoru a množství produkovaných emisí. Desetidenní poplatek se bude pohybovat v rozmezí od 2,5 eura do 25 eur (zhruba 68 až 676 korun), dvouměsíční od 7 do 50 eur (189 až 1351 korun). Nejdražší roční mýtné přijde na 130 eur (3513 korun).

Dálniční známka bude elektronická a řidiči si ji budou moci koupit na internetu, v mobilní aplikaci nebo na dálnicích poblíž německých hranic. Musí přitom uvést poznávací značku vozu i údaje o objemu motoru nebo jeho emisní normě. Pokud technické údaje nevyplní, bude jim automaticky účtován nejvyšší poplatek za vybrané časové období.

Německo už sice zákon o mýtném pro osobní auta schválilo v roce 2015, kvůli výhradám Evropské komise a protestům sousedních zemí ho ale dosud nezavedlo. Evropská komise původní normu považovala za diskriminační a spolkovou republiku loni v září žalovala u unijního soudu. Po zhruba dvou měsících se obě strany dohodly na kompromisu, který spočívá ve zvýhodnění velmi ekologických vozů a snížení cen za krátkodobé dálniční známky pro cizince.

Spolkový sněm dnes tento kompromis vtělil do dvojice novel navzdory odporu opozičních stran Levice a Zelených, podle níž je finančně nejistý, protievropský a zavádí nové hranice. Ministr dopravy je naproti tomu přesvědčen, že mýtné, které se má začít vybírat za dva roky, je spravedlivé, evropské a ekologické.

Poplatky jen pro zahraniční řidiče

I dnes schválené úpravy ale počítají s tím, že dálniční poplatky budou fakticky platit jen zahraniční řidiči. Řidiči aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze se jim ale o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel. Majitelé nejekologičtějších aut s velmi nízkými emisemi získají dokonce ještě větší úlevu, než kolik zaplatí na dálničních poplatcích.

Takový systém však kritizuje několik evropských zemí, podle nichž je nadále diskriminační vůči zahraničním řidičům. Rakousko kvůli němu hrozí žalobou, se skepsí na něj hledí i Česko. Na německé politické scéně zase budí rozpaky finanční stránka plánu, který může být podle některých odborníků i ztrátový. Ministr dopravy Dobrindt si od zavedení dálničních poplatků pro osobní auta slibuje čistý roční příjem kolem 524 milionů eur (14,2 miliardy korun).

Budou výjimky v pohraničí?

Terčem debat je také otázka provozu na dálnicích v příhraničních regionech, které často využívají i cizinci. Výjimky v pohraničí žádá komora německých zemí Spolková rada, protože se obává, že by paušální zavedení mýtného ohrozilo příhraniční obchod a spolupráci.

Ministerstvo dopravy s výjimkami na dálnicích nepočítá a argumentuje tím, že cizinci už takhle budou osvobozeni od platby za použití silnic prvních tříd. Není vyloučeno, že kvůli tomu Spolková rada uplatní právo námitky, což by zavedení mýtného mohlo ještě zkomplikovat.

Spolková republika je poslední velkou evropskou zemí, která dosud nezpoplatnila své dálnice pro osobní auta. Nákladní vozy už za jejich použití platí řadu let.

(ČTK)

Příspěvek Za německé dálnice budou od roku 2019 platit i osobní auta pochází z Zlato.cz

Žalobu podala právní firma Quinn Emanuel jménem bývalého finančního ombudsmana Waltera Merrickse. Z případné výplaty odškodného by mohlo podle právní společnosti těžit až 46 milionů uživatelů karet MasterCard v Británii. Podle agentury Reuters by při odškodném 14 miliard liber mohl každý, koho se bude nárok na odškodné týkat, dostat více než 300 liber (9600 Kč).

Žaloba obviňuje MasterCard, že účtoval obchodům mezi lety 1992 a 2008 neoprávněně vysoké poplatky za transakce, které byly přeneseny na spotřebitele v podobně přemrštěné ceny za zboží a služby. Žaloba přichází poté, co v roce 2014 rozhodl antimonopolní úřad EU, že poplatky účtované firmou MasterCard majitelům obchodů za zpracování zahraničních plateb v rámci EU byly příliš vysoké.

Merricks v prohlášení uvedl, že případ je zlomový pro odškodnění spotřebitelů v Británii. Merricks působil do roku 2009 deset let jako šéf úřadu pro dohled nad finančními službami a pomáhal urovnat spory mezi spotřebiteli a firmami poskytujícími finanční služby. MasterCard jakékoliv pochybení popírá.

(ČTK)

Příspěvek MasterCard čelí v Británii žalobě kvůli poplatkům pochází z Zlato.cz