Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že údaj za období od dubna do června zůstane proti původnímu odhadu beze změny, tedy na 2,4 procenta. Růst za druhé čtvrtletí přesto naznačuje, že ekonomika odolává vyšším nákladům na úvěry.

Růst největší světové ekonomiky zpomaluje měnová politika americké centrální banky (Fed). Ta ve snaze bojovat s inflací už více než rok zvyšuje základní úrokové sazby. Na konci července zvýšila základní úrok do pásma 5,25 až 5,50 procenta, což je maximum za 22 let. Růst v minulém čtvrtletí podpořily vyšší výdaje spotřebitelů i firem.

Američtí zaměstnavatelé navzdory politice Fedu také stále nabírají nové zaměstnance. Letos tvoří v průměru 258.000 pracovních míst měsíčně, i když průměr za poslední tři měsíce klesl na 218.000. Tvorba nových pracovních míst přesto stále zůstává výrazně pod úrovní před pandemií covidu-19.

Míra inflace od maxima 9,1 procenta z loňského června dosud víceméně stabilně klesala. Minulý měsíc činila 3,2 procenta, což je výrazné zlepšení, přesto ale zůstává nad dvouprocentním inflačním cílem Fedu.

Kombinace klesající inflace, pokračujícího ekonomického růstu a pomalejšího, ale stabilního náboru zaměstnanců vyvolala naděje na takzvané měkké přistání ekonomiky, uvedla agentura AP. To je scénář, ve kterém by se Fedu mělo podařit překonat vysokou inflaci, aniž by vyvolal hospodářskou recesi.

Dnešní zpráva o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) je druhá z celkem tří. Konečnou zprávu o vývoji HDP za druhé čtvrtletí ministerstvo vydá koncem příštího měsíce.

Údaje o růstu HDP ve Spojených státech ukazují, jak moc by americká ekonomika rostla, kdyby současné tempo pokračovalo celý rok. V Evropě se údaje přepočítávají jinak, a proto nejsou aktuální čísla o růstu HDP srovnatelná.

(ČTK)

Příspěvek Americká ekonomika po zpřesnění dat vzrostla ve čtvrtletí méně než podle odhadů pochází z Zlato.cz

Nejrychleji rostly ve čtvrtletí dividendy v Evropě, kde řada zemí, jako Itálie a Španělsko, zavedla nebo se chystá zavést mimořádnou daň z vysokých zisků bank a energetických společností. V Británii se však výplaty dividend snížily, protože zdejší ropné a plynárenské firmy zaznamenaly skokový růst výplaty poté, co ruská invaze na Ukrajinu způsobila zvýšení cen komodit.

Vysoký růst úrokových sazeb po celém světě znamenal, že banky přispěly ke zvýšení dividend po celém světě polovinou. V samotné Evropě pak čtvrtinou.

„Očekáváme, že růst dividend bude pokračovat,“ uvedl analytik firmy Janus Henderson Ben Lofthouse. Dodal, že pohonem růstu po zbytek roku bude bankovní sektor, a to navzdory slabšímu ekonomickému prostředí.

V USA růst dividend již šesté čtvrtletí za sebou zpomalil. I tak je ale situace v USA příznivá. Janus Henderson uvádí, že 98 procent sledovaných amerických společností buď výplaty zvýšilo, nebo je udrželo na stejné úrovni, což je výrazně nad celosvětovým průměrem. K růstu pomohly zejména zdravotnické a realitní společnosti. Naopak největší snížení dividend zaznamenali výrobce čipů Intel kvůli poklesu tržeb a firma Blackstone, které prudce klesl zisk.

V Asii je situace smíšená. V Japonsku více než polovina firem zvýšila dividendu o nejméně deset procent, v čele s automobilkou Toyota. V Číně však většina firem výplatu dividendy snížila.

(ČTK)

Příspěvek Výplaty dividend by letos mohly být rekordní, odhadla firma Janus Henderson pochází z Zlato.cz

Loni v březnu ceny v zemích používajících společnou evropskou měnu vzrostly meziročně o 7,4 procenta. Stejně jako v minulých měsících se na růstu cen podílelo především zdražování potravin. Naopak ceny energií po dlouhé době meziročně klesly.

V kategorii potravin, alkoholu a tabákových výrobků činila inflace 15,4 procenta, zatímco v únoru to bylo o 15 procent. Výrazně nižší byl růst cen u neenergetického průmyslového zboží (6,6 procenta) a služeb (pět procent). U energií se ceny snížily o 0,9 procenta, zatímco ještě v únoru jejich růst dosáhl 13,7 procenta.

Meziměsíčně se ceny v eurozóně zvýšily o 0,9 procenta. Rychlý odhad neobsahuje údaje za celou Evropskou unii – ty úřad zveřejní v polovině dubna.

Z dvacítky členských zemí eurozóny zůstává i nadále nejvyšší inflace ve trojici pobaltských států – v Lotyšku (17,3 procenta), Estonsku (15,6 procenta) a v Litvě (15,2 procenta). Jen těsně za nimi je Slovensko s hodnotou 14,8 procenta. Výrazný pokles, a to na 7,8 procenta z únorových 9,3 procenta, zaznamenala největší evropská ekonomika Německo.

Nejnižší inflaci hlásí za březen Lucembursko (tři procenta), Španělsko (3,1 procenta) a Nizozemsko (4,5 procenta).

(ČTK)

Příspěvek Inflace v eurozóně výrazně klesla, činí 6,9 procenta a je nejníže za rok pochází z Zlato.cz

„Vyhlídky světové ekonomiky se zlepšily, oživení ale pravděpodobně zůstane nerovnoměrné a závislé na účinnosti zdravotnických opatření a politické podpoře,“ uvedla OECD. „V řadě vyspělých zemí se očkuje čím dál více lidí, vládní stimuly podporují poptávku a podniky se lépe přizpůsobují restrikcím. V řadě rozvíjejících se ekonomik, kde je přístup k očkování i prostor pro vládní podporu omezený, však bude hospodářské oživení jen mírné,“ dodala organizace.

Odhad letošního růstu ekonomiky Spojených států, která je největší na světě, OECD zlepšila na 6,9 procenta z březnových 6,5 procenta. Letošní růst v eurozóně nyní odhaduje na 4,3 procenta, zatímco v březnu to bylo pouze 3,9 procenta. Číně na letošní rok OECD předpovídá růst o 8,5 procenta, zatímco v březnové předpovědi uváděla 7,8 procenta. Odhad na příští rok u Číny zlepšila ze 4,9 na 5,8 procenta.

(ČTK)

Příspěvek OECD zlepšila výhled světové ekonomiky, letošní růst odhaduje na 5,8 procenta pochází z Zlato.cz

„Navzdory postupnému zpomalování dynamiky cen potravin v průběhu roku vzrostly jejich ceny za celý loňský rok v průměru o pět procent a patřily tak mezi hlavní faktory vyšší inflace loni,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Další příčinou byly ceny spojené s bydlením, zejména růst cen elektrické energie, a zdražení tabáku a alkoholu kvůli vyšší spotřební dani.

Celkově pak podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka přispěl k rychlejšímu růstu inflace loni hospodářský vývoj z předchozích let, který vytvořil vhodné podmínky pro silnější inflační tlaky v domácí ekonomice. „Ty nedokázala zlomit ani probíhající pandemie covid-19,“ uvedl.

Za samotným poklesem inflace v prosinci bylo podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského pokračující zpomalování růstu cen potravin a cen elektřiny, u které se projevila vyšší srovnávací základna z předloňského prosince. „Průměrná inflace za loňský rok směřuje k hodnotě 3,2 procenta, což by bylo maximum od roku 2012,“ uvedl.

(ČTK)

Příspěvek Průměrná inflace loni byla podle odhadů nejvyšší od roku 2012 pochází z Zlato.cz

„Z mého pohledu jde o poměrně optimistickou prognózu, nejenom kvůli samotnému letošnímu odhadu, ale především očekávanému rychlému návratu na výchozí úroveň. Scénář MMF vypadá jako ostré písmeno V, které by nám umožnilo na současnou ‚korona-krizi‘ rychle zapomenout,“ řekl ČTK analytik ČSOB Petr Dufek. Považuje odhady na letošní i příští rok pouze za indikativní, protože nikdo v tuto chvíli ještě nemůže vědět, jak dlouho současné restrikce potrvají.

Minimálně vůči Česku je prognóza MMF příliš optimistická, dodal analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. Realističtější je podle něj předpoklad poklesu ekonomiky od osmi do 12 procent. „Českou ekonomiku zrazuje její citelnější závislost na automobilovém průmyslu a na Německu jako takovém. Německo by se podle MMF mělo letos propadnout dokonce o sedm procent a tímto svým pádem výrazně stáhne dolů také právě Česko,“ podotkl.

Podle analytika portálu Capitalinked.com Radima Dohnala je pozitivní, že vláda zveřejnila konkrétní plán otevírání jednotlivých segmentů ekonomiky a společnosti. „Za této nové situace je hodně pravděpodobné, že ekonomický propad v tomto roce bude pod osmi procenty,“ odhadl. Pro ČR je ale neméně podstatný plán uvolňování opatření u důležitých obchodních partnerů v Německu, Francii a Rakousku, dodal.

MMF ve své prognóze českého hospodářství na příští rok očekává citelné oživení. Růst HDP by měl v Česku dosáhnout 7,5 procenta. V předchozí prognóze z loňského října měnový fond předpokládal, že česká ekonomika letos vykáže růst o 2,6 procenta.

V regionu střední, východní a jižní Evropy letos čeká masivní hospodářský propad podle MMF zejména Chorvatsko, pro které je důležitý turistický sektor. Právě na ten pandemie doléhá obzvlášť tvrdě.

(ČTK)

Příspěvek Analytici: Odhad MMF poklesu HDP ČR o 6,5 procenta je optimistický pochází z Zlato.cz

Ve druhém čtvrtletí průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 34.105 korun a poprvé tak ve čtvrtletním sledování překonala 34.000 korun. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stoupla o 4,3 procenta.

„Předpokládám, že se nezměnily základní trendy mzdového vývoje, podle nichž roste mzda rychleji v nepodnikatelských než podnikatelských sektorech a rychleji roste mzda zaměstnancům v nižších patrech mzdové škály,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Nominální růst odhaduje na 6,8 procenta a po zohlednění inflace 3,9 procenta.

Zpomalení růstu naznačuje podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera řada indikátorů. Jde o zpomalení výběrů daní z příjmů fyzických osob, sociálního pojištění i celkové zpomalení dynamiky objemu mezd a platů vyplacených v ekonomice ve třetím čtvrtletí, což odhalily detaily vývoje HDP. „Vzhledem k průměrné inflaci ve třetím čtvrtletí ve výši 2,8 procenta by měl růst reálných mezd dosáhnout 3,7 procenta, což bude nejslabší růst reálných mezd od prvního čtvrtletí roku 2017,“ uvedl.

Růst mezd nadále podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy podporuje napjatá situace na trhu práce. Ten vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti od druhé poloviny 90. let a rovněž nejnižší míru nezaměstnanosti v rámci zemí EU i OECD. „Růst mezd navíc podporuje letošní nárůst minimální mzdy, a tedy i mezd zaručených, a letošní plošné přidávání státním zaměstnancům,“ uvedl.

(ČTK)

Příspěvek Růst mezd podle odhadů ve třetím čtvrtletí zpomalil pochází z Zlato.cz

„Tahounem růstu byla hlavně domácí poptávka,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Výdaje domácností vzrostly meziročně o 2,7 procenta, výdaje vládních institucí se zvýšily o 3,4 procenta. Příspěvek zahraniční poptávky k meziročnímu růstu HDP byl 1,1 procentního bodu.

Podle analytiků spotřeba domácností ztlumila vliv zpomalující německé ekonomiky. Právě slabý výkon německé ekonomiky a také brexit mohu být podle nich důvodem, proč ve zbytku letošního roku zpomalí i český HDP. Ve třetím čtvrtletí může ekonomickou aktivitu ještě do jisté míry udržovat předzásobování před brexitem. „Čtvrté čtvrtletí ale bude pro firmy ve zpracovatelském průmyslu bez ohledu na formu či načasování brexitu poměrně těžké,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Také ekonom Komerční banky František Táborský očekává ve druhém pololetí další zpomalení globální ekonomiky, které postupně stáhne i domácí ekonomiku. Analytici očekávají, že za celý letošní rok by růst české ekonomiky mohl pohybovat kolem 2,5 procenta.

Vývoj HPD ve druhém čtvrtletí sice odpovídá odhadům centrální banky, ale proti její prognóze se u jednotlivých složek poptávky vyskytly odchylky. K růstu HDP přispěl proti očekávání kladně čistý vývoz. Dynamika spotřeby vlády byla ve srovnání s prognózou ČNB lehce vyšší. Růst hrubé tvorby kapitálu naopak zaostal za odhady banky. Spotřeba domácností rostla ve druhém čtvrtletí nepatrně pomaleji, než předpokládala ČNB.

„Zveřejněná data v souhrnu potvrzují vyznění stávající prognózy ČNB. Podle ní česká ekonomika letos vzroste o 2,6 procenta, přičemž růst HDP bude tažen všemi složkami konečné domácí poptávky,“ uvedl náměstek ředitele sekce měnové Luboš Komárek.

(ČTK)

Příspěvek HDP vzrostl v 2. čtvrtletí o 2,7 pct, podle analytiků ale zpomalí pochází z Zlato.cz

Za zhoršením prognózy podle centrální banky stojí slabší poptávka po francouzském exportu a neochota francouzských spotřebitelů utrácet, navzdory vládním opatřením na podporu kupní síly domácností.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v prosinci v reakci na protesty hnutí takzvaných žlutých vest slíbil řadu opatření ke zlepšení životní úrovně obyvatel, například zvýšení minimální mzdy.

Podle centrální banky však obyvatelé dodatečné příjmy využívají spíše ke spoření než k utrácení, uvedla agentura Reuters.

Hospodářské vyhlídky Francie navíc podobně jako v případě dalších evropských zemí zastiňuje zpomalující růst globálního obchodu. Ke zhoršení hospodářského výhledu už minulý týden přikročily centrální banky v Německu a v Rakousku.

(ČTK)

Příspěvek Francouzská centrální banka mírně zhoršila výhled ekonomiky pochází z Zlato.cz

Motorem růstu ekonomiky podle komise pravděpodobně v letošním i příštím roce zůstane domácí poptávka, kterou podporuje růst mezd. Investice by také měly pokračovat v růstu, ale pomalejším tempem než v loňském roce.

Komise také předpokládá, že import se nadále bude zvyšovat rychleji než export. Obchodní bilance se tak zřejmě bude zhoršovat a zahraniční obchod bude v letošním i příštím roce brzdit hospodářský růst. Konkurenceschopnost českého exportu podle komise možná začaly podkopávat rychle rostoucí mzdy.

Komise předpověděla, že rychlý růst mezd bude v letošním i příštím roce pokračovat v důsledku přetrvávajícího nedostatku pracovních sil. Očekává také, že růst zaměstnanosti v České republice bude v letošním i příštím roce zpomalovat. Míra nezaměstnanosti podle komise letos zůstane na 2,2 procenta a příští rok vystoupí na 2,3 procenta.

Komise předpokládá, že míra inflace v Česku v letošním roce zrychlí na 2,4 procenta z loňských dvou procent. Příští rok by se inflace měla podle komise vrátit na dvouprocentní úroveň.

Poměr vládního dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) podle dnešní prognózy komise letos klesne na 31,7 procenta z loňských 32,7 procenta. V příštím roce očekává další pokles, a to na 31,1 procenta.

(ČTK)

Příspěvek EK snížila odhad letošního růstu české ekonomiky na 2,6 procenta pochází z Zlato.cz

Snížení očekávaného přebytku z 1,2 na 0,3 procenta HDP vychází podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně ze zhoršené prognózy hospodářského růstu.

„Skutečnost bude pravděpodobně ještě horší a pravděpodobně se z přebytku přehoupneme do schodku vzhledem k neutuchajícím plánům ministrů o rozšiřování sociální podpory a státních platů, které nejsou kryté ničím jiným než neuskutečnitelným sněním o zdanění zahraničních internetových firem,“ uvedl.

Celkový vládní dluh by podle odhadů ČNB měl letos klesnout na 30,9 procenta HDP z loňských 32,7 procenta HDP. Příští rok by měl dluh dále klesnout na 29,3 procenta HDP. Odhady centrální banka proti únorové prognóze zhoršila. Podle kritérií pro přijetí eura by vládní dluh neměl překročit 60procentní hranici.

Podle odhadů ministerstva financí v aktualizované verzi konvergenčního programu, kterou tento týden schválila vláda, by se veřejné finance měly dostat z letošního plánovaného přebytku 0,3 procenta HDP do schodku 0,2 procenta příští rok. Naopak podíl vládního dluhu na HDP by měl v následujících letech podle odhadů MF klesat. Z letos plánovaných 31,5 procenta HDP by měl klesnout příští rok na 30,8 procenta,

Zhoršení odhadu růstu pro letošní i příští rok

ČNB zároveň v nové prognóze, kterou představila ve čtvrtek, zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,5 procenta a pro příští rok na 2,8 procenta. Zároveň banka v nové prognóze očekává slabší kurz koruny.

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

(ČTK)

Příspěvek ČNB zhoršila odhad vývoje veřejných financí pochází z Zlato.cz

Zpráva o plánovaném zhoršení výhledu měla negativní dopad na italské akcie i na kurz eura. Itálie je třetí největší ekonomikou eurozóny po Německu a Francii.

Včera kolem 16:00 SELČ jednotná evropská měna ztrácela vůči dolaru zhruba 0,2 procenta na 1,1215 USD. Hlavní index italských akcií FTSE MIB vykazoval pokles také o zhruba 0,2 procenta.

Evropská komise již minulý měsíc snížila odhad letošního růstu italské ekonomiky na 0,2 procenta z dříve předpokládaných 1,2 procenta.

Předseda komise Jean-Claude Juncker tento týden uvedl, že ho zpomalování růstu italské ekonomiky znepokojuje. Vyjádřil naději, že italská vláda podnikne kroky na podporu hospodářského růstu.

(ČTK)

Příspěvek Řím prý výrazně zhorší odhad letošního růstu italské ekonomiky pochází z Zlato.cz