– Na plynovodu Nord Stream 2 se dohodla ruská plynárenská společnost Gazprom v červnu 2015 s německými společnostmi Uniper SE a BASF/Wintershall, s rakouskou OMV, francouzskou Engie a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell. Společnosti uvedly, že dvě nové větve plynovodu mají mít kapacitu 55 miliard krychlových metrů ročně, tedy stejnou jako dvě dosavadní potrubí plynovodu Nord Stream 1, jehož první větev byla uvedena do provozu v listopadu 2011 a druhá v říjnu 2012.

– V prosinci téhož roku ale Slovensko spolu s dalšími šesti státy EU (Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Polskem, Maďarskem a Rumunskem) varovaly v dopise adresovaném Evropské komisi (EK) před rozšířením plynovodu Nord Stream. Uvedly, že projekt jde proti zájmům EU a obsahuje riziko další destabilizace Ukrajiny. Projekt kritizovala i Česká republika, ale k dopisu se nepřipojila. Ukrajina čelila od dubna 2014 ozbrojenému povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny a v březnu 2014 také Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.

– V dubnu 2017 se západoevropští partneři společnosti Gazprom dohodli, že zaplatí 50 procent nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2, odhadovaných na 9,5 miliardy eur. Při podpisu v Paříži se pět firem z konsorcia – Uniper, Wintershall, Shell, OMV a Engie – usneslo, že každá poskytne po deseti procentech z celkové částky, což pro každou představuje až 950 milionů eur. V březnu 2018 Německo schválilo výstavbu a provoz plynovodu Nord Stream 2 ve svých vodách a pokládka potrubí v Baltském moři začala v září téhož roku.

– Projekt plynovodu čelil také kritice Spojených států, které hrozily sankcemi. V červenci 2021 ale Spojené státy a Německo dosáhly dohody, která měla umožnit dokončit Nord Stream 2 bez uvalení dalších amerických sankcí. Obě země se ale v rámci dohody zavázaly, že uvalí na Rusko sankce v případě, že Moskva plynovod využije jako politickou zbraň.

– Loni v září Gazprom oznámil, že Nord Stream 2 je hotov. Stavba za 11 miliard USD (235 miliard Kč) vede z ruského Vyborgu do Lubminu u Greifswaldu na severovýchodě Německa. Má roční přepravní kapacitu 55 miliard metrů krychlových. Plyn z 1230 kilometrů dlouhého potrubí by měl pokrýt potřeby asi 26 milionů domácností.

– Loni v listopadu Spolková agentura pro sítě, provádějící certifikaci plynovodu, oznámila, že je proces schvalování Nord Stream 2 dočasně pozastaven. Německý regulační úřad požadoval, aby provozovatel nejprve upravil svou obchodní strukturu podle německého práva.

– Po začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února německý kancléř Scholz konstatoval, že udělení definitivního souhlasu k provozu není kvůli postupu Ruska vůči Ukrajině možné. V německém tisku se objevily zprávy, že Německo zvažuje přeměnu části plynovodu Nord Stream 2 na přípojku na zkapalněný zemní plyn (LNG) na pobřeží Baltského moře. Washington po invazi uvalil na společnost Nord Stream 2 AG sankce.

– Počátkem března provozovatel plynovodu Nord Stream 2 propustil všech 140 zaměstnanců. Surovinu z tohoto potrubí měla využívat i ČR, která se na Nord Stream 2 měla napojit prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

– Problémy má však i plynovod Nord Stream 1. Letos v červnu Gazprom snížil dodávky plynu na 40 procent, což Německo označilo za politické rozhodnutí. Poté kvůli údržbě plyn na určitý čas nedodával a v červenci největší německý výrobce elektřiny a rovněž dovozce ruského plynu RWE oznámil, že obdržel od Gazpromu vyrozumění, že ruská firma dál nemůže plnit své závazky z důvodu zásahu vyšší moci. Stejné sdělení dostal od Gazpromu také Uniper, který je největším dovozcem ruského plynu do Německa. V posledních měsících dodávky plynu plynovodem klesaly, což Moskva zdůvodňovala evropskými sankcemi, které údajně zpozdily opravu turbíny a před několika dny Gazprom uvedl, že údržba jediné provozuschopné turbíny plynovodu Nord Stream 1 odhalila závady. Do jejich odstranění zůstane plynovod mimo provoz.

(ČTK)

Příspěvek Před rokem byl dostavěn plynovod Nord Stream 2, nikdy nebyl spuštěn pochází z Zlato.cz

Plynovod je dokončen od září a čeká na konečnou certifikaci německou agenturou pro sítě. Ta uvedla, že v první polovině roku 2022 žádné rozhodnutí nepřijme. To zhoršilo diplomatické vztahy mezi zeměmi, které jsou již tak napjaté kvůli konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, a podpořilo spekulace, že by plynovod mohl být využit k politickému nátlaku na Moskvu.

„Nevidím žádné politické vměšování, síťová agentura provádí přezkum podle plánu. Mohlo by se tak stát v polovině roku 2022. Nord Stream 2 je důležitý,“ prohlásil Maubach.

Hlavním investorem projektu plynovodu je ruský Gazprom. Uniper patří mezi pět evropských energetických firem, které zaplatily polovinu z 11 miliardy USD (241,7 miliardy Kč), které plynovod stál. Dalšími jsou Wintershall Dea, Shell, OMV a Engie.

„Každá další možnost dovozu pomůže zmírnit situaci na trhu s plynem,“ dodal Maubach. „Existují však samozřejmě politická rizika: pokud se konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vyostří, může se plynovod stát terčem amerických sankcí,“ připustil.

Nord Stream 2 má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Dříve vybudovaný podmořský plynovod Nord Stream, který je v provozu od roku 2011, má stejnou kapacitu. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

(ČTK)

Příspěvek Nord Stream 2 by podlé šéfa Uniperu mohl být schválen v polovině 2022 pochází z Zlato.cz

Druhá ze dvou potrubních linek plynovodu Nord Stream 2 byla podle Putina naplněna plynem. „Chtěl bych pogratulovat Gazpromu a vašim partnerům v projektu Nord Stream 2 k dokončení prací a vytvoření této další velké páteřní trasy a k tomu, že je připravena k provozu,“ řekl ruský prezident na zasedání vlády, kterého se zúčastnil šéf Gazpromu Alexej Miller.

Německý energetický regulační úřad v listopadu zastavil proces certifikace plynovodu s tím, že konsorcium bude muset v Německu založit dceřinou společnost, aby splnilo evropské předpisy pro regulaci energetického sektoru. V polovině prosince úřad uvedl, že v první polovině příštího roku plynovodu zelenou patrně ještě nedá.

Nord Stream 2 čelí kritice ze strany Spojených států a některých evropských zemí, podle nichž chce Moskva tohoto projektu využít jako geopolitické zbraně ke zvýšení závislosti Evropské unie na Rusku. Trasa plynovodu navíc obchází Ukrajinu, která tak zřejmě přijde o poplatky za tranzit ruského plynu.

Plynovod za 11 miliard dolarů (242 miliard Kč) vybudoval Kremlem kontrolovaný plynárenský gigant Gazprom a polovinu nákladů zaplatily evropské energetické společnosti.

Evropa letos zažívá prudký růst cen zemního plynu. Moskva se v této souvislosti stala terčem obvinění, že se omezováním dodávek plynu snaží přimět Německo a Evropskou unii k rychlému schválení provozu plynovodu Nord Stream 2. Rusko taková obvinění odmítá a odběratelé v evropských zemích potvrzují, že dostávají od Gazpromu tolik plynu, kolik si objednali.

Podle Moskvy k růstu cen plynu přispívá vedle vysoké poptávky například i růst cen zkapalněného zemního plynu (LNG), který Evropa dováží z mimoevropských oblastí. Místopředseda ruské vlády a ministr energetiky Alexandr Novak tento týden řekl, že prudký růst cen suroviny lze přičíst i chybným rozhodnutím evropských politiků a neschopnosti dohodnout se na dlouhodobých smlouvách.

Nord Stream 2 má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Dříve vybudovaný podmořský plynovod Nord Stream, který je v provozu od roku 2011, má stejnou kapacitu. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

(ČTK)

Příspěvek Plynovod Nord Stream 2 je připraven k exportu zemního plynu, oznámil Putin pochází z Zlato.cz

Dodávky z Ruska pokrývají více než třetinu spotřeby zemního plynu v Evropě. Většina těchto dodávek se uskutečňuje prostřednictvím plynovodů. Kromě Jamalu ruský plyn transportují plynovod Nord Stream, který vede po dně Baltského moře, či plynovody procházející přes Ukrajinu, píše agentura Reuters.

V letošním roce byla dokončena výstavba plynovodu Nord Stream 2, který však ještě nezískal povolení k zahájení provozu. Šéf Spolkové agentury pro sítě (Bundesnetzagentur) Jochen Homann uvedl, že rozhodnutí ohledně schválení provozu nepadne dříve než v červenci příštího roku.

Moskva se letos stala terčem obvinění, že se omezováním dodávek plynu snaží přimět Německo a Evropskou unii k rychlému schválení provozu plynovodu Nord Stream 2. Rusko však taková obvinění odmítá.

(ČTK)

Příspěvek Cena zemního plynu v Evropě uzavřela na rekordním maximu pochází z Zlato.cz

Plynovod je dokončen. Nyní se očekává na certifikaci. Ta by měla trvat až čtyři měsíce, ale začne až po získání všech dokumentů, což zahrnuje i testy německého ministerstva hospodářství a ruského plynárenského gigantu Gazprom.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová uvedla, že Rusko doufá v rychlé rozhodnutí německé strany. „Načasování komerčních dodávek závisí na stanovisku německého regulátora. Doufáme, že miliony evropských zákazníků budou moci v nejbližší době začít dostávat ruský plyn tou nejkratší, nejekonomičtější a nejekologičtější cestou,“ prohlásila.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov doufá, že nic a nikdo nezabrání spuštění plynovodu Nord Stream 2, napsala agentura Reuters.

Projekt za 11 miliard USD (237 miliard Kč) má přepravní kapacitu 55 miliard metrů krychlových. Projekt čelí politickému odporu ze strany Spojených států, ale také Ukrajiny a Polska. Zejména Ukrajina může v případě zprovoznění projektu přijít o lukrativní tranzitní obchody.

(ČTK)

Příspěvek Rusko zahájí prodej plynu z Nord Stream 2 po souhlasu německého regulátora pochází z Zlato.cz

Spojené státy projekt dlouhodobě kritizují, protože plynovod podle nich zvýší politický a ekonomický vliv Ruska na Evropu. Kritice čelí projekt Nord Stream 2 také ve střední a východní Evropě. Trasa plynovodu se totiž vyhýbá Polsku a Ukrajině, které tak nebudou dostávat tranzitní poplatky a přijdou rovněž o část svého diplomatického vlivu.

Nord Stream 2 má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Nynější podmořský plynovod Nord Stream, který je v provozu od roku 2011, má stejnou kapacitu. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

Podle agentury Reuters je velmi pravděpodobné, že Nord Stream 2 bude jedním z témat pátečních rozhovorů ruského prezidenta Vladimira Putina a s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Moskvě.

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů.

(ČTK)

Příspěvek Gazprom: Nord Stream 2 letos přepraví 5,6 miliardy krychlových metrů plynu pochází z Zlato.cz

„Aktivní práce pokračují, dokončit zbývá už jen kousek,“ řekl Zubkov. „Budou určitě dokončeny letos, rozhodně,“ dodal. Plynovod už je podle něj hotov z 90 až 92 procent.

Nord Stream 2 má zdvojnásobit přepravní kapacitu již existujícího plynovodu Nord Stream na 110 miliard krychlových metrů ročně. Projekt se letos ještě více zpolitizoval v souvislosti s uvězněním ruského opozičního předáka Alexeje Navalného.

Výstavba plynovodu byla přerušena v prosinci 2019, když práce zastavila švýcarská společnost Allseas. Ta se specializuje na pokládku potrubí, k zastavení prací ji donutila právě hrozba sankcí ze strany Washingtonu. Loni v prosinci pokládku obnovila společnost Nord Stream 2 AG a stavební práce teď pokračují u dánského pobřeží.

Z projektu Nord Stream 2 se kvůli obavám ze sankcí podle agentury Reuters před měsícem stáhla i německá zajišťovna Munich Re. Americká vláda hrozí sankcemi evropským firmám, které se projektu účastní. Spojené státy tvrdí, že Evropa je až příliš závislá na ruských energiích. Podle analytiků ale za snahou výstavbu zablokovat stojí i snaha Spojených států prosadit se na evropském trhu se zemním plynem.

Projekt Nord Stream 2 vede ruská plynárenská společnost Gazprom, v níž má hlavní slovo stát. Asi polovinu financí poskytly německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská společnost Shell, dále rakouská OMV a také francouzská Engie.

Příspěvek Gazprom: Plynovod Nord Stream 2 bude letos určitě dokončen pochází z Zlato.cz

Trump minulý týden podepsal zákon zahrnující uvalení sankcí na podniky spojené s výstavbou plynovodu Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět plyn z Ruska do Německa.

Spojené státy svůj postup zdůvodňují obavami z nadměrné závislosti Evropy na ruském plynu. Podle Ruska je však Washington motivován vlastními ekonomickými zájmy a snaží se zajistit v Evropě odbyt dražšímu zkapalněnému zemnímu plynu (LNG) z USA, napsala agentura DPA.

„Americký prezident se pokouší ekonomicky si podmanit Evropu,“ řekl Walter-Borjans listu Passauer Neue Presse na dotaz ohledně amerických sankcí vůči projektu Nord Stream 2.

Rusko se domnívá, že je navzdory americkým sankcím schopno dokončit výstavbu plynovodu Nord Stream 2 během několika měsíců. Česká republika k němu bude připojena plynovodem Eugal.

(ČTK)

Příspěvek Trump si podle šéfa německé SPD chce ekonomicky podmanit Evropu pochází z Zlato.cz

Prezident Donald Trump už dříve oznámil, že ho podepíše, jakmile ho bude mít na stole. Česko bude k projektu Nord Stream 2 připojeno plynovodem Eugal.

Německý deník Bild včera uvedl, že německá vláda očekává, že sankce vstoupí v platnost nejpozději v pátek, DPA ale napsala, že Trump celý balík zákonů čítající 3500 stran podepíše zřejmě příští týden.

Plynovodem Nord Stream 2 má ruský plyn do Německa začít proudit v polovině příštího roku, řekl nedávno ruský vicepremiér Dmitrij Kozak. Potrubí povede po dně Baltského moře a vyhýbá se polskému a ukrajinskému území.

Doposud bylo postaveno více jak 2100 kilometrů plynovodu, chybí ještě asi 300 kilometrů. Kongres USA chce dokončení tohoto projektu zabránit, zavedení sankcí by ho mohlo přinejmenším oddálit, píše DPA. V Moskvě ale nikdo nepochybuje o tom, že se ho podaří dokončit, v důsledku sankcí se projekt nicméně může prodražit a jeho dokončení zpozdit.

Spojené státy argumentují, že plynovod bude pro Německo znamenat závislost na Rusku. V „zákonu na ochranu evropské bezpečnosti“, který Senát včera přijal, se uvádí, že vztahy s Evropou a Německem mají rozhodující význam pro národní bezpečnost Spojených států a že má být uděláno vše proti tomu, aby byly tyto vztahy oslabovány. Kritici USA nicméně podotýkají, že Američané se snaží do Evropy prodat vlastní zkapalněný plyn, který je dražší než ten ruský.

Sankce proti majitelům plavidel

Sankce jsou namířené proti provozovatelům plavidel, která pracují při pokládání potrubí pro plynovod v Baltském moře. Jejich cílem je, aby tyto společnosti od projektu ustoupily. Trestná opatření se mají týkat i plynovodu Turkish Stream pod Černým mořem, kterým poteče ruský plyn do Turecka. Sankce se dotknou i projektů napojených na stavbu obou plynovodů.

Podle zákona má americký ministr zahraničí po domluvě s ministrem financí do 60 dnů informovat Kongres, která plavidla byla při budování plynovodu nasazena a které firmy je pro to daly k dispozici. Na manažery těchto firem a jejich hlavní akcionáře má být uvalen zákaz vjezdu do Spojených států a pokud mají platná víza, přijdou o ně. Mají být také blokovány transakce těchto lidí, jež se týkají jejich obchodních zájmů ve Spojených státech.

Zavedení sankcí bude podle DPA znamenat nejtěžší zkoušku pro německo-americké vztahy od nástupu Trumpa do úřadu. Beztak už je ale poznamenaly útoky amerického prezidenta na Německo kvůli jeho přebytku v obchodu s USA nebo kvůli poměrně nízkým výdajům největší evropské ekonomiky na obranu.

(ČTK)

Příspěvek DPA: Senát USA schválil sankce kvůli plynovodu Nord Stream 2 pochází z Zlato.cz

Projekt je rozšířením plynovodu Nord Stream, který obchází tranzitní trasy přes Ukrajinu nebo Polsko. Nord Stream 2 má zdvojnásobit přepravní kapacitu plynovodu na 110 miliard krychlových metrů plynu ročně, připomněla agentura Reuters.

Plynovod se nelíbí především Polsku a Ukrajině, která je nyní klíčovou tranzitní zemí, ale i některým dalším státům. Hlasitým odpůrcem jsou i Spojené státy, které upozorňují na rostoucí závislost Evropy na dodávkách energií z Ruska.

Polovinu nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2 nese ruský plynárenský gigant Gazprom. Jeho evropskými partnery jsou německé firmy Uniper a Wintershall, dále britsko-nizozemská společnost Royal Dutch Shell, rakouská ÖMV a francouzská Engie.

Důležitou roli při transportu ruského plynu přes Nord Stream 2 by mělo mít i Česko. Právě přes něj bude směřovat většina suroviny, kterou plynovod dopraví z Ruska do Německa. Desítky miliard metrů krychlových plynu ročně má do Česka přivádět nový plynovod Eugal. Tato trasa umožní tranzit ruského plynu do Bavorska, Rakouska, Itálie či Chorvatska.

Praha sice zprvu plány na rozšíření plynovodu Nord Stream kritizovala, pak ale řady kritiků opustila: koncem listopadu 2015 bylo Česko mezi deseti státy EU, které rozšíření kritizovaly, v prosinci 2015 ale vláda Bohuslava Sobotky na návrh ministra průmyslu Jana Mládka rozhodla, že se Česko nepřipojí k dopisu členských států unie proti Nord Stream.

(ČTK)

Příspěvek Rusko očekává spuštění Nord Stream 2 v polovině příštího roku pochází z Zlato.cz

Plynovod má být dlouhý 1230 kilometrů a nyní je ve výstavbě. Projekt vedený ruskou firmou Gazprom kritizují Spojné státy, ale také některé země ve východní Evropě, Skandinávii a Pobaltí. Upozorňují, že zvýší závislost Evropy na ruském plynu.

Načasování dokončení projektu je důležité pro novou smlouvu o tranzitu plynu mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina je nyní hlavní ruskou trasou pro vývoz do Evropy. Tranzitní dohoda je zdrojem značných příjmů ukrajinského rozpočtu, na konci letošního roku ale její platnost končí. Podle původního plánu měl být do té doby zahájen provoz plynovodu Nord Stream 2.

Gazprom dokončil více než 70 procent plynovodu, od dubna 2017 ale čeká na schválení žádosti o položení potrubí v dánských vodách od úřadů v Dánsku. Plynovod vede vodami Finska, Švédska, Dánska a Německa a vyjma Dánska už získal povolení od všech zemí.

Zpoždění možná až osm měsíců

Provozovatel plynovodu už podal v Dánsku dva návrhy trasy s žádostí o schválení, první před více než dvěma lety. V březnu dánský energetický úřad požádal o posouzení vlivu na životní prostředí u třetí možnosti trasy. Nord Stream 2 označil třetí žádost o novou trasu za úmyslný pokus dokončení projektu zpozdit.

Podle dopisu provozovatele plynovodu dánským úřadům, který získala agentura Reuters, požadavek na třetí trasu může způsobit zpoždění plynovodu až o osm měsíců a dodatečné náklady 560 milionů eur. Mimo to už firmě v souvislosti s tímto novým požadavkem na třetí trasu vznikly náklady 100 milionů eur. Původní rozpočet na plynovod je 9,5 miliardy eur.

Gazprom poskytl projektu zhruba polovinu financí, druhou polovinou se na něm podílejí německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská Shell, rakouská OMV a francouzská Engie.

Dánsko mohlo vetovat první návrh trasy. Podle zákona z roku 2017 může země z bezpečnostních důvodů zakázat, aby plynovod procházel jejími teritoriálními vodami. Na další dvě možné trasy však veto uplatnit nemůže, protože vedou výlučnou ekonomickou zónou, ne teritoriálními vodami.

Plynovod má z Ruska do Německa ročně dodávat až 55 miliard metrů krychlových zemního plynu a je v podstatě rozšířením existujícího plynovodu Nord Stream zprovozněného v roce 2011. V květnu provozovatel uvedl, že plynovod možná nebude spuštěn do konce roku 2019, ale spíše až v roce 2020.

(ČTK)

Příspěvek Plynovod Nord Stream 2 bude mít asi kvůli Dánsku zpoždění pochází z Zlato.cz

„Nord Stream 2 ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy a národní bezpečnost Ameriky,“ uvedl Cruz. „Spojené státy zkrátka nemohou dovolit Rusku ovládnout energetickou budoucnost Evropy,“ dodal.

Shaheenová konstatovala, že Německo je sice modelovým příkladem amerického spojence, ale ruský prezident Vladimir Putin se vidinou levného plynu snaží získat monopol na energetické dodávky do Evropy, a tak situaci na kontinentu destabilizovat. „Spojené státy nemohou stát nečinně, zatímco Kreml buduje trojského koně,“ řekla.

Pokud návrh obou senátorů Kongres USA schválí, bude to znamenat sankce pro plavidla a společnosti podílející se na budování plynovodu a také odmítnutí vstupu do USA představitelům těchto firem.

Americký prezident Donald Trump opakovaně varoval, že Nord Stream 2 učiní Německo zcela závislým na ruské energii. Washington se rovněž obává, že projekt připraví Ukrajinu o důležité příjmy z tranzitu plynu, a tvrdí, že Moskva projekt využívá k rozdělení Evropy.

(ČTK)

Příspěvek Senátoři USA Cruz a Shaheenová navrhují sankce za Nord Stream 2 pochází z Zlato.cz