Změny se od začátku nového roku budou týkat například územních pracovišť ve Stříbře, Kaplici, Hlinsku, Moravské Třebové, Luhačovicích nebo Mariánských Lázních.

„V době zvýšeného náporu, například při výběru daňových přiznání, bude provozní doba úřadů rozšířena a pracoviště budou personálně posílena“, uvedla generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.

Finanční správa má 201 územních pracovišť. Z toho 23 územních pracovišť již od června 2016 funguje v režimu 2+2, tedy dva dny v týdnu v nich působí dva úředníci.

V souvislosti s omezením činnosti vybraných úřadů se také od 16. ledna změní poplatníkům místo uložení jejich daňových spisů. Spisy z 33 územních pracovišť tak budou přesunuty na jiná pracoviště v rámci stejného finančního úřadu. K tomu Generální finanční ředitelství vydalo pokyn, z kterého je možné zjistit nové umístění spisu.

Změny v činnosti úřadů souvisí s plánem snížit počet pracovníků a provozních nákladů finanční správy. Úspora související s omezováním činnosti vybraných úřadů by měla podle analýzy finanční správy činit v následujících pěti letech zhruba 660 milionů Kč a vést ke zrušení 123 míst.

Správa již dříve upozornila, že má v porovnání se sousedními zeměmi nejhustší síť územních pracovišť, a to 20,5 na milion obyvatel. Slovensko má podle správy na milion obyvatel 14,8 kontaktních míst, Polsko 10,8, Rakousko a Bavorsko osm a z ostatních států má například Dánsko 5,5 pracoviště na milion obyvatel.

Podle analýzy finanční správy se o omezení provozu jednalo u těch regionů, ve kterých finanční úřad obsluhoval maximálně 30.000 lidí a měl méně než 30 pracovníků. Dalším kritériem bylo, zda je možné zaměstnance správy převést na jiné místo a zda jsou v daném místě prostory pro zajištění omezeného provozu. Podmínky zkoumala finanční správa na 80 územních pracovištích.

Seznam finančních úřadů, které budou převedeny do tzv. režimu 2+2:

Zdroj: Finanční správa

(ČTK)

Příspěvek Omezení činnosti 33 finančních úřadů nastane hned od nového roku pochází z Zlato.cz

Nadměrný odpočet je fakticky nárok na vrácení peněz od finančního úřadu. Zjednodušeně jde o rozdíl mezi daní z přidané hodnoty toho, co podnikatel prodal, a toho, co podnikatel jako registrovaný pláce DPH nakoupil. Vzniká například tak, že v daném zdaňovacím období firma nakoupila více zboží a služeb, než ho prodala.

Snižování objemu zadržených nadměrných odpočtů ovlivnilo podle vyjádření Generálního finančního ředitelství zavedení nových nástrojů správy DPH, zejména kontrolního hlášení.

„Současný nárůst nadměrných odpočtů je marginální a nelze počítat s tím, že zadržené odpočty budou bez takovýchto výkyvů, ať jsou nahoru či dolů. Nulový objem zadržovaných nadměrných odpočtů nikdy nebude, neboť vždy bude určitá část ze strany finančních úřadů prověřována před jejich vyplacením,“ uvedla správa. Objem nadměrných odpočtů počátkem letošního roku mírně rostl.

Prokazování vzniku a oprávněnosti

U nadměrného odpočtu u DPH plátce musí prokazovat důvody jeho vzniku a oprávněnost. Pro plátce DPH takové řízení znamená citelnou zátěž, spočívající v zadržování peněz, která může v mezním případě vést i k likvidaci firmy. Zadržování nadměrných odpočtů trvá obvykle řadu měsíců, v některých případech i let. V případě ověření jeho správnosti potom náleží plátcům DPH finanční kompenzace v podobě úroku.

MF v novele daňového řádu navrhuje možnost vrátit část odpočtu, u které finanční úřad neprovádí žádnou kontrolu u žádajícího poplatníka. Novela přitom konkrétně zavádí v této souvislosti vyplácení záloh. Úřad tak mimo jiné reaguje na nedávný nález Ústavního soudu.

„Navrhovaná úprava by měla zamezit situaci, kdy správce daně zadržuje daňovému subjektu nadměrný odpočet v celé výši, přestože má pochybnosti pouze o jeho části,“ uvedl Jiří Žežulka z poradenské společnosti Apogeo.

Zároveň MF navrhlo zvýšit úrok vyplácený finančním úřadem poplatníkovi jako kompenzace za dlouhotrvající zadržení nadměrného odpočtu o dva procentní body na čtyři procenta plus základní úroková sazba ČNB.

Zdroj: Generální finanční ředitelství

(ČTK)

Příspěvek Objem zadržených odpočtů DPH postupně klesá, nejvyšší byl 2014 pochází z Zlato.cz

„Ten, kdo se rozhodne řešit své daně z domova či kanceláře, už nebude mít žádný důvod chodit na finanční úřad. Nekonečné fronty na finančním úřadě tak budou definitivně minulostí. On-line finanční úřad a tato novela, která je jeho základovým stavebním kamenem, usnadní život milionům občanů naší země,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

MF chce lidi zároveň motivovat k využití elektronické komunikace s finančním úřadem. „Těm, kteří podají daňové přiznání elektronicky, bude prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání k daním z příjmů o jeden měsíc a také získají benefit v podobě dřívějšího vrácení přeplatku na dani,“ uvedl úřad. Zároveň novela v této souvislosti zruší povinnost využívat elektronické formuláře pro poplatníky, kteří si dobrovolně zřídili datovou schránku.

Podání daně online

Portál bude nově například nabízet možnost předvyplnění daňového přiznání údaji, jimiž finanční úřad disponuje z dřívějších daňových řízení, bude poskytovat další informace o historii poplatníka a současně rozšíří možnost podání daňových přiznání prostřednictvím internetu.

Podle návrhu vznikne rozšířením již existující daňové informační schránky (DIS), kterou podle MF využívá pouze malá část poplatníků. Systém by měl být podobný internetovému bankovnictví a přihlásit by se k němu mohli lidé například přes e-občanku, přihlašovací údaje do systému datových schránek nebo údaje přidělené finančním úřadem.

V případě nadměrných odpočtů DPH MF navrhuje možnost vrátit část odpočtu, u které finanční úřad neprovádí žádnou kontrolu u žádajícího poplatníka. Novela přitom konkrétně zavádí v této souvislosti vyplácení záloh. „Dojde tedy k zásadnímu zvýšení právní i podnikatelské jistoty u plátců DPH, kteří dle stávajícího zákona někdy čekají na vyplacení mnohamilionových nadměrných odpočtů i dlouhé měsíce, ačkoliv je finančním úřadem prověřována pouze jejich nepatrná část,“ uvedlo MF.

Nadměrný odpočet je fakticky nárok na vrácení peněz od finančního úřadu. Zjednodušeně jde o rozdíl mezi daní z přidané hodnoty toho, co podnikatel prodal, a toho, co podnikatel jako registrovaný pláce DPH nakoupil. Vzniká například tak, že v daném zdaňovacím období firma nakoupila více zboží a služeb, než ho prodala.

Snížení úroků z prodlení

Změna daňového řádu také počítá s se snížením úroků z prodlení o šest procentních bodů. V současnosti je úrok stanoven na 14 procenta plus základní úroková sazba ČNB, která je nyní dvě procenta. Zároveň tak klesnou úroky z posečkané částky na polovinu.

V situacích, kdy je naopak úrok vyplácen finančním úřadem poplatníkovi jako kompenzace za dlouhotrvající zadržení nadměrného odpočtu, dojde ke zvýšení o dva procentní body na čtyři procenta plus základní úroková sazba ČNB.

(ČTK)

Příspěvek MF poslalo k připomínkám novelu daňového řádu, zavádí online daně pochází z Zlato.cz

Svěřenské fondy už získávají své identifikační číslo, což usnadnilo například komunikaci s bankami. „Zároveň existuje lepší přehled, kolik trustů na trhu skutečně je. Očekávali jsme, že letos bude evidováno kolem tisícovky svěřenských fondů. Aktuální počet nás překvapil, situaci na trhu nadále sledujeme, abychom na ni mohli případně reagovat,“ sdělil Adam Hexner z legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti ČR.

Aktuálně vzniká 100 až 200 svěřenských fondů měsíčně. „Pokud trusty takové tempo udrží, můžeme koncem příštího roku očekávat 3000 svěřenských fondů. Potenciál je velký, přibývá majetku, který bude potřebovat profesionální správce. Vedle toho vzniká poptávka po specializovaných službách spojených s trusty, například po daňovém poradenství nebo pojišťovnictví,“ doplnil ředitel klientského servisu společnosti Svěřenská správa Petr Kováčik.

Češi nemusí zakládat svěřenské fondy jen v ČR. Otevřené jsou jim i další evropské země, například Lichtenštejnsko. „Aktuálně spravujeme majetek za 2,5 miliardy amerických dolarů. Svěřenský fond u nás může být založen k jakémukoli účelu, pokud účel není ilegální nebo nemorální,“ uvedl generální partner Audina Treuhand AG v Lichtenštejnsku Christoph Gassner.

Jedním z prvních zakladatelů trustů v ČR se stal textař, podnikatel a prezidentský kandidát Michal Horáček. „Za život jsem prožil řadu změn a byl bych rád, aby moji obmyšlení, tedy mé děti nebo děti mých dětí, měli alespoň některé jistoty. Prostředky z trustu jim budou otevřené, pokud vážně onemocní, budou chtít studovat a vzdělávat se, nebo přijdou se zajímavým podnikatelským záměrem. Investoval jsem konzervativním způsobem a reálný výnos se pohybuje kolem 4,47 procenta,“ dodal.

Povinnost zápisu se týká všech fondů. Díky rejstříku jsou všechny podstatné informace o svěřenském fondu dostupné pro státní orgány jako jsou Finanční úřad, Policie ČR či Česká národní banka. Do svěřenských fondů vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol kvůli zákonu o střetu zájmů loni v únoru premiér Andrej Babiš (ANO).

Vznik svěřenských fondů umožnil občanský zákoník z roku 2014. Do svěřenského fondu může zakladatel vložit majetek a tak si ho chránit před situacemi, při kterých může o majetek přijít. Fondy jsou tak mimo jiné využívány při situacích jako rozvod, insolvence nebo mohou nahradit dědické řízení. O fond se stará správce. Činnost správce mohou kontrolovat zakladatel či jiné k tomu určené osoby.

(ČTK)

Příspěvek Zájem o svěřenské fondy v ČR roste, je jich 1233 pochází z Zlato.cz