Vedle aukce novoražeb svatováclavských dukátů z roku 1937 byla podle firmy v lednu sběratelskou lahůdkou aukce dvou zlatých svatováclavských dukátů z let 1935 a 1936. Dukáty byly certifikované numismatickou společností NGC, která se specializuje na určování kvality mincí či medailí.

„Jde o unikátní kusy ve výborném stavu, kterých je jen pár kusů na světě. Certifikace výslednou prodejní cenu 1,2 milionu korun rozhodně podpořila,“ uvedl odborník na starožitnosti a sběratelství portálu Pavel Krejčíř. Zájem o pamětní mince či medaile podle něj podtrhuje další pořadí první desítky. Pouze jediná položka je z jiné kategorie.

„Vedle svatováclavských dukátů, které patří dlouhodobě k nejvyhledávanějšímu zboží, se prodávaly medaile upomínající na oživení kremnického hornictví, dále pak mimořádné ražby ke stému výročí mistra Jana Husa, pamětní mince české mosty nebo zlaté mince upomínající na české hrady,“ upozornil Krejčíř.

V době sílící inflace jsou podle něj obdobné sběratelské předměty vhodným prostředkem jak udržet hodnotu vlastních úspor. „Lidé přemýšlí, kam svoje úspory vložit a toto je jedna z cest. Chuť po investici do mincí pozorujeme i u lidí, kteří se dříve o tuto oblast nezajímali,“ míní Krejčíř. Při srovnání situace třeba s trhem v Německu, kde jdou ceny v numismatice také nahoru, v Česku pozoruje ještě větší nárůst. Lidé dlouhodobě vkládají svoje peníze také do umění. V první desítce za leden je i bronzový odlitek od Otakara Švece. Futuristická socha motocyklisty, která českého umělce proslavila, našla nového majitele v aukci ukončené částkou 205 000 Kč.

(ČTK)

Příspěvek Žebříčku největších aukcí aukčního portálu Aukro v lednu vévodily vzácné mince pochází z Zlato.cz

České dukáty může ČNB nabídnout díky tomu, že od roku 2018 může vydávat i obchodní mince. Ty nejsou na rozdíl od pamětních mincí nebo bankovek součástí soustavy zákonných peněz a nemají denominovanou jednotku v korunách. „Fakticky jde o přechod dukátového regálu, tedy práva razit dukáty, ze státu na Českou národní banku. Stát měl toto právo od roku 1923 nepřetržitě do roku 2018, ale od roku 1982 ho nevyužíval,“ uvedl Benda.

Dukáty ČNB vydá v rámci pětiletého období dvakrát. Poprvé v roce 2023 k 100. výročí emise československých, takzvaných svatováclavských dukátů a posléze v roce 2025, tedy 700 let od zahájení ražby prvních českých zlatých mincí Janem Lucemburským.

V rámci pětiletého období ČNB chystá jednu zlatou a jednu stříbrnou minci v hodnotě 10.000 korun. Zlatou minci v nominální hodnotě 10.000 korun vydá ČNB v roce 2021 k 1100. výročí úmrtí kněžny Ludmily. K dispozici bude 15.000 kusů.

Stříbrnou minci banka plánuje na rok 2022 k 100. výročí založení Velké Prahy, kdy v roce 1922 přibylo k dosavadním osmi pražským čtvrtím a obvodům dalších 37 obcí, mimo jiné Břevnov, Dejvice, Karlín, Smíchov, Královské Vinohrady a Žižkov. Banka vydá 10.000 těchto stříbrných mincí s hmotností jeden kilogram. Nominální hodnota přitom obecně neodpovídá ceně, za kterou bude možné minci pořídit. Ta bývá vyšší.

Ostatní mince budou mít hodnotu od 200 do 5000 korun. Motivů stříbrných mincí v nominální hodnotě 200 Kč bude 16. Připomenou například 100 let od zahájení pravidelného vysílání Československého rozhlasu, 150 let od narození Františka Kupky nebo 900. výročí úmrtí kronikáře Kosmase.

Námětem řady stříbrných pětisetkorun jsou slavné dopravní prostředky. Na rubu mincí budou zvěčněny takové ikony českého průmyslu, jako parní lokomotiva Škoda 498, motocykl Jawa 250 nebo automobil Tatra 603. Banka bude vydávat mince s jedním motivem ročně.

V případě zlatých pětitisícikorun se objeví deset vybraných městských památkových rezervací, například Litoměřice, Hradec Králové, Kroměříž či Štramberk.

Banka vydá také jednu pamětní bankovku, celkově druhou v pořadí. Ta bude mít nominální hodnotu 100 korun a bude v roce 2022 věnována ekonomu Karlu Englišovi, několikanásobnému prvorepublikovému ministru financí. První pamětní bankovku vydala ČNB v roce 2019 s portrétem Aloise Rašína, prvního československého ministra financí.

První pamětní mince vznikly na území ČR již za panovníků habsbursko-lotrinské dynastie a všeobecného rozšíření dosáhly za panování Františka Josefa I. Československá republika na ně navázala v roce 1923, ale teprve od roku 1964 jsou vydávány bez přerušení každoročně, a to do roku 1989 státem a od roku 1990 centrální bankou.

(ČTK)

Příspěvek ČNB plánuje 36 emisí pamětních mincí a bankovek, vydá i dukáty pochází z Zlato.cz

Vyhledávanými mincemi mezi sběrateli jsou oběžné mince vzácných ročníků, které byly vyraženy v malém nebo neznámém počtu kusů. „Za nejvzácnější oběžnou minci Československa je považován pětihaléř 1924, který je znám pouze v několika kusech (přesný počet není znám) a jehož cena může dosahovat několika set tisíc korun. Setkat se můžeme i s celou řadou padělků této mince,“ uvedl Funk.

Ceněné jsou také takzvané pokusné odražky, tedy mincovní zkoušky, které nikdy nebyly zařazeny do oběhu. Těch bývá jen několik kusů. „Příkladem mohou být pokusné odrážky prvních nerealizovaných návrhů ČSR mincí, kdy se kromě korun uvažovalo ještě o zavedení měny s názvem sokol, stotina apod.,“ sdělil ČTK Funk.

Zájem je i o nevydané mince, které byly připraveny, ale nakonec nebyly poslány do oběhu. Mezi takové mince patří například pětikoruna z roku 1952, která byla vyražena v plném počtu, ale kvůli změnám spojeným s měnovou reformou v roce 1953 nikdy nebyla uvedena do oběhu. Řada z nich je v soukromých a státních sbírkách.

Rozhodující jsou poptávka, stav a vzácnost

Hodnotnost mincí pro sbírku ovlivňují tři faktory. Jedním je nabídka a poptávka, dále se do hodnoty promítá také stav mince, kdy mince bez známek oběhu mají mnohonásobně vyšší hodnotu, a podstatná je také vzácnost mincí, tedy objem vyražených mincí.

Například padesátihaléřů, jejichž platnost byla ukončena před deseti lety, bylo vyrobeno celkem 453 milionů padesátihaléřů, sběratelé proto spíše vyhledávají vzácné ročníky. Tím je například rok 1998, kdy bylo vyrobeno pouze 25.000 kusů, a v roce 2008 bylo vydáno 17.000 padesátihaléřů, které zamířily pouze do sbírek.

„Jednotlivé mince v dokonalém stavu mají dnes hodnotu u běžných ročníků maximálně desítek korun, u vzácných ročníků však tato cena dosahuje hodnoty mnohonásobně vyšší, výjimečně i tisícikoruny. Svou cenu samozřejmě mají i kompletní sbírky všech ročníků, případně ročníkových sad,“ sdělil Funk ke sbírání haléřových mincí.

Haléř jako nejmenší nominál korunové měny zavedl císař František Josef I. v rámci reformy roku 1892, když Rakousko-Uhersko hledalo náhradu za krejcary a zlatky. Za dobu existence Československa a České republiky byly haléřové mince raženy v celkem osmi nominálních hodnotách: jedna, dva, tři, pět, deset, 20, 25 a 50 haléřů.

(ČTK)

Příspěvek Československé svatováclavské dukáty mají hodnotu milionů korun pochází z Zlato.cz