Beze změn by propad důchodového systému podle zprávy po polovině století činil pět procent HDP ročně, v dnešních hodnotách tedy asi 382 miliard korun. Loňské zpomalení valorizací a omezení předčasných penzí, chystané reformní změny s posunem důchodového věku i vysoká zaměstnanost by měly deficit snížit na jedno procento HDP, řekl Jurečka.

„Predikce, která byla, se posunuje. Počet starobních důchodců bude ještě vyšší. Má na to vliv posun doby dožití. Je pozitivní zpráva, že se budeme dožívat vyššího věku. Bude tu výrazný nárůst počtu lidí, kteří budou pobírat starobní důchod,“ uvedl Jurečka.

Starobní důchod nyní pobírá zhruba 2,4 milionu lidí. Počet začne výrazně růst po odchodu silné generace Husákových dětí ze 70. let do penze. Zvedat se začne od poloviny příštího desetiletí. Podle nové zprávy bude penzistů od 30. let přibývat rychleji, než se před pěti lety očekávalo. Třímilionovou hranici počet překročí o několik let dřív asi v polovině 40. let. Kolem roku 2060 by měl být nad 3,3 milionu. Po odchodu Husákových dětí začne klesat. Pokles by měl být ale také mnohem menší, než se předpokládalo.

„Tyto informace podtrhují to, že důchodová reforma je nezbytná a nutná. Říkat, že se vývoj zázračně a nepředvídatelně změní ve prospěch důchodového systému, aby se deficity začaly snižovat – tak tyto informace ve zprávě nejsou,“ uvedl ministr.

Systém důchodového pojištění skončil loni v dosud nejvyšším deficitu 72,8 miliardy korun. Je to kolem procenta HDP. Beze změn by se propad do poloviny století dostal na pět procent HDP. Nová zpráva zlepšuje bilanci, uvádí schodek kolem tří procent HDP. „Pět procent HDP je to bez loňských změn, tři procenta po nich. S dalšími změnami a reformou se dostáváme pak na minus jedno procento HDP,“ uvedl Jurečka.

Vláda loni prosadila návrat k pomalejší valorizaci penzí o třetinu růstu reálných mezd místo o polovinu či zpřísnění podmínek pro předčasné penze. V projednávané reformě má ke zlepšení kondice systému přispět posouvání věku odchodu do penze a nižší výpočet nových důchodů. K udržení schodku soustavy na procentu HDP přispívá i vysoká zaměstnanost či příliv cizinců včetně uprchlíků z Ukrajiny, dodal Jurečka.

(ČTK)

Příspěvek Zpráva o vývoji penzí: Počet seniorů v Česku bude vyšší, než se předpokládalo pochází z Zlato.cz

Ministerstvo financí zprávu přivítalo jako vklad do diskuse o reformě důchodového systému. „Problematika reformy důchodového systému, stejně jako dalších částí sociálního systému, je jednou z priorit současné vlády. Ministerstvo financí je připraveno poskytnout plnou součinnost gesčně příslušnému resortu práce a sociálních věcí při přípravě opatření, která přispějí k dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému,“ uvedl úřad. Dodal, že nyní bude zprávu podrobně analyzovat a k detailům se vyjádří v následujících dnech.

Zpráva uvádí, že nepříznivému vývoji by bylo možné zabránit zvýšením daní, posunutím věku odchodu do důchodu, nebo snížením důchodů vzhledem k průměrné mzdě.

„Ačkoli bude české hospodářství stejně jako dosud růst rychlejším tempem než ekonomiky vyspělejších zemí, což posílí daňové příjmy, nejsou české veřejné finance dlouhodobě udržitelné. Hlavním důvodem dlouhodobé neudržitelnosti českých veřejných financí je stárnutí obyvatelstva,“ uvedla rada ve zprávě.

Jedním z problémů je vývoj důchodového systému po roce 2030

Po roce 2030 začnou do důchodu odcházet silné ročníky. Do tohoto roku by měl být systém podle zprávy přibližně v rovnováze. „Do roku 2030 žádné zásadní riziko nehrozí,“ uvedla na tiskové konferenci předsedkyně rady Eva Zamrazilová.

Veřejný dluh v poměru k HDP má ČR aktuálně 35,3 procenta a v rámci EU je šestý nejlepší. EU požaduje podle současných pravidel dluh země pod 60 procenty HDP. Nejlépe je na tom Estonsko s 8,3 procenta, nejhůře pak Řecko (179,7 procenta) a Itálie (133,1 procenta).

Podíl lidí ve věku 65 a více let na celé populaci se podle zprávy v následujícím půlstoletí zvýší ze současných 19 procent na téměř jednu třetinu. S tím bude podle rady spojen nejen rostoucí objem výdajů na důchody, ale zvýšené nároky na zdravotní a dlouhodobou péči. Výdaje na starobní důchody by tak stouply ze stávajících zhruba sedmi procent HDP na zhruba 13 procent v roce 2059.

ČR v dluhové pasti?

Zároveň podle zprávy bude ubývat obyvatel v produktivním věku. „Česká společnost se tak bez ohledu na technologický pokrok, ekonomické sbližování s vyspělými zeměmi nebo další možné pozitivní změny ocitne před základní otázkou: zvýšit daně, posunout věk odchodu do důchodu, nebo připustit snížení důchodů vzhledem k průměrné mzdě,“ uvádí zpráva.

Rada upozornila, že rychlejší růst výdajů v porovnání s příjmy by sám o sobě prohloubil dluh na zhruba 180 procent HDP. „Překročení dluhové brzdy, jež je nyní zákonem stanovena na 55 procent HDP, a následné další zvyšování zadlužení by ale vyvolalo reakci finančních trhů,“ uvádí dokument. Investoři by požadovali za půjčení peněz státu rizikovou prémii, která by zvýšila úroky u půjček. Země by se tak ocitla v dluhové pasti.

Za bezpečné rozpočtová rada považuje udržovat podíl veřejného dluhu k HDP na maximálně 40 procentech. To by zajistilo, aby se v případě krize nebo jakéhokoliv nepříznivého vývoje neúnosně nezvyšovalo zadlužení země.

O vzniku Národní rozpočtové rady rozhodl loni schválený zákon o rozpočtové odpovědnosti, který má pomoci vytvořit brzdu proti nadměrnému zadlužování státu.

(ČTK)

Příspěvek Rozpočtová rada: Veřejné finance nejsou dlouhodobě udržitelné pochází z Zlato.cz

„Zvýšený dohled není čtvrtý (záchranný) program. Nezahrnuje žádné nové závazky ani podmínky. Je to systém na podporu dokončení současných reforem,“ uvedl evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Pierre Moscovici. Odmítl přitom kritiku, že tento systém poskytne věřitelům nadměrnou kontrolu nad řeckou ekonomikou.

Zástupci věřitelů budou každé tři měsíce navštěvovat Atény, aby odhalili případná rizika a zajistili, že Řecko bude pokračovat v realizaci dohodnutých reforem daní, důchodového systému a trhu práce.

Řecko se v roce 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat mezinárodní věřitele o úvěrovou pomoc. V současnosti země prochází už třetím záchranným programem, který skončí 20. srpna. Atény jsou přesvědčeny, že si pak budou schopny zajišťovat potřebné finanční prostředky na dluhopisových trzích.

„Zvýšený dohled má za úkol pomoci Řecku získat důvěru u finančních trhů, investorů a podniků,“ uvedl místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.

Před skončením záchranného programu získá Řecko od věřitelů z eurozóny poslední půjčku v objemu 15 miliard eur (389 miliard Kč). Věřitelé navíc Aténám slíbili zlepšení podmínek pro splácení stávajících dluhů.

(ČTK)

Příspěvek Věřitelé budou dál kontrolovat rozpočtovou politiku Řecka pochází z Zlato.cz

Tržní hodnota fondu vystoupila na 1,001 bilionu dolarů. Podle představitelů fondu jde o první překonání bilionové hranice, které bylo podle agentury Reuters dosaženo již 12. září.

„Nemyslím si, že by kdokoliv očekával, že fond někdy dosáhne jednoho bilionu dolarů, když došlo k prvnímu převodu příjmů z ropy v květnu 1996. Dosažení jednoho bilionu dolarů je milníkem a růst tržní hodnoty fondu byl ohromující,“ řekl generální ředitel Yngve Slyngstad.

Majetek fondu se od roku 2002 zvýšil třináctkrát. Zhruba polovinu z něj představovaly na konci loňského roku výnosy z předchozích investic a asi 45 procent příjmy z ropy a zemního plynu. Zbytek připadal na výnosy z pohybu kurzů měn.

Letos už bez ČEZu. Kvůli uhlí

Fond, který byl ve své současné podobě založen v roce 1998, spravuje centrální banka s cílem střádat obyvatelům Norska peníze na důchod. Fond investuje výnosy z rozsáhlé těžby ropy a plynu v Norsku. Vlastní podíly ve zhruba 9000 firmách po celém světě a 1,3 procenta všech akcií obchodovaných na burzách.

Investiční strategie fondu klade důraz na etické, sociální a environmentální ohledy. Fond například neinvestuje do firem, které byly obviněny z porušování lidských práv, ze zaměstnávání dětí či z vážného znečišťování životního prostředí. Vyhýbá se i zbrojařskému a tabákovému průmyslu.

V březnu fond vyřadil z portfolia akcie české elektrárenské společnosti ČEZ a dalších devíti světových firem, které těží nebo využívají uhlí.

(ČTK)

Příspěvek Centrální banka střádá ve fondu Norům na důchod pochází z Zlato.cz