Od října začala platit novela insolvenčního zákona, která zkracuje například dobu oddlužení z pěti let na tři roky. Dlužníci také nebudou muset dosáhnout paušálně stanovené míry splacení dluhů.

Oddlužení je soudní řízení, ve kterém zadlužení lidé splácejí své závazky po určenou dobu podle svých možností, případně se také zpeněží jejich majetek. Pokud dlužník splní podmínky oddlužení a uhradí alespoň část svých závazků, je soudem osvobozen od placení zbytku dluhů. Do českého práva bylo oddlužení zavedeno při přijetí insolvenčního zákona účinného od roku 2008. První etapa trvala do konce května 2019, druhá do konce září 2024.

Ve druhé etapě byla zrušena minimální hranice 30 procent, takže oddlužit se mohl každý dlužník, který na konci oddlužení prokázal vynaložení veškerého úsilí, které lze po něm požadovat. Soudy v ní podle Insolcentra povolily oddlužení 124.000 osob, z nichž 17 procent jej splnilo, téměř deset procent případů se zrušilo, protože dlužníci nebyli schopni splácet a 73,5 procenta ve splácení pokračuje.

Definitivní výsledky druhé etapy budou podle jednatelky Insolcentra Jarmily Veselé známy v roce 2030, kdy skončí poslední pětiletá oddlužení zahájená v první polovině roku 2024. „Podle naší predikce oddlužení splní 100.000 lidí, což je úspěch insolvenčních soudů, zpracovatelů insolvenčních návrhů, insolvenčních správců a koneckonců i dlužníků,“ uvedla Veselá.

Splněnými procesy oddlužení projde v druhé etapě přihlášených 135 miliard Kč nezajištěných pohledávek, věřitelé dostanou 18 procent, tedy 24,3 miliardy Kč. Zbytek se dlužníkům odpustí, ale stát a všichni občané musí počítat s tím, že doplatí rozdíl 110,7 miliardy Kč. „Evidujeme nebezpečné trendy, prudký nárůst dluhu a prudké snížení míry uspokojení,“ řekla Veselá. „Je zřejmé, že dlužníkům přestává na výši dluhu záležet. Drobní věřitelé přestávají přihlašovat pohledávky, výnos jim nezaplatí ani náklady,“ podotkla.

Mezi insolvenčními dlužníky převažují muži, nejčastější věkovou skupinou jsou lidé ve věku 30 až 44 let. Průměrný dluh činí 1,35 milionu Kč. Nejvyšší průměrný dluh vykazuje Praha, přičemž má nejnižší míru uspokojení věřitele. Nejlépe je na tom Ústecký kraj, kde lidé průměrně dluží nejméně a mají nejvyšší míru uspokojení.

Změny insolvenčního zákona vycházejí z evropské směrnice. Podle zastánců zkrácení získají předlužení lidé šanci rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Podle kritiků změna neúměrně zhorší pozici věřitelů. „Teprve budoucnost ukáže, zda se vyplní všeobecné obavy z nefunkčnosti z nově přijaté právní úpravy oddlužení,“ uzavřela Veselá.

(ČTK)

Příspěvek Insolcentrum: V ČR se oddlužilo 183 000 lidí, soudy povolily 312 000 oddlužení pochází z Zlato.cz

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele.

Zkrácení doby oddlužení výrazně změkčí podmínky osobních bankrotů a podle České asociace věřitelů sníží návratnost pohledávek, řekla ČTK její ředitelka Petra Kolářová. Návratnost pohledávek by mohla podle propočtů odpůrců změny klesnout na pět až deset procent. Postihne to věřitele, mezi něž patří třeba pronajímatelé bytů, matky samoživitelky nebo společenství vlastníků bytových jednotek. Exekutorská komora tvrdí, že změna spolu se změnou regulace srážek ze mzdy podle ní tento stav ještě více prohloubí. „Věřitelé během oddlužení obdrží násobně méně než doposud. Na to v konečném důsledku doplatí platící zákazníci věřitelů, ale i daňoví poplatníci,“ uvedla komora.

Novelu naopak uvítali vedoucí programu Dluhové poradenství v organizaci Člověk v tísni Daniel Hůle a zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl. Podle Hůleho novela zlepší transparentnost procesu oddlužení. Hůle zalitoval, že se součástí novely nestala úprava, která měla motivovat dlužníky jít do oddlužení s co nejvyšším legálním příjmem. Hůle také upozornil, že nová pravidla se budou vztahovat jen na nově schválená oddlužení.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim. Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů už nebude podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně.

Tři roky bude podle vládní novely trvalo první oddlužení konkrétního dlužníka. Do stejného procesu by pak nesměl vstoupit ve lhůtě 12 let místo nynějších deseti let. Tříletým oddlužením by však dlužník mohl projít pouze jednou za zhruba 24 let. Pokud by se v době 20 let po osvobození od placení zbývajících pohledávek opět dostal do úpadku a pokusil se do oddlužení vstoupit znovu, musel by plnit splátkový kalendář pět let.

(ČTK)

Příspěvek Doba oddlužení se od srpna zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pochází z Zlato.cz

Podle údajů komory sice lidí v exekuci od roku 2017 ubývá, počet dlužníků s devíti a více exekucemi ale roste. Na konci roku 2017 bylo v exekuci 863 000 lidí, loni 790 000. Devět exekucí mělo před třemi roky 29 100 lidí, loni zhruba o tisícovku víc. Deset exekucí řešilo v minulém roce 25“900 lidí, tedy o 1300 víc než v roce 2017. Víc než deset řízení mělo 131.400 osob, tedy zhruba o 7200 víc. S minimálně devíti exekucemi v Česku před třemi lety žilo bezmála 178 000 lidí, loni přes 187 400.

V roce 2016 a 2017 měl dlužník v průměru 5,3 exekuce. Do loňska se průměrný počet zvedl zhruba na 5,8. Průměrná vymáhaná jistina na jednoho dlužníka, tedy částka bez úroků, penále a dalších poplatků činila v únoru 371.880 korun. Za poslední rok vzrostla o 10 803 korun. Průměrná exekuce byla na 64 432 korun.

Víc než 55 procent řízení vede 20 exekutorů. Exekutor s nejmenším počtem případů jich měl 12. Exekutorský úřad s největším množstvím exekucí jich vyřizoval 332 606. “Soudní exekutoři, kteří mají sídlo v obvodu Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Plzni, vedou dohromady výrazně více exekučních řízení, než kolik by odpovídalo systému založenému na místní příslušnosti soudních exekutorů,“ uvedla komora. Počet exekucí podle ní ovlivňuje “volba věřitelů“.

Podle statistiky by exekutoři v Praze měli podle bydliště dlužníků řešit zhruba 544.000 případů. Mají jich ale téměř 1,15 milionu. V Plzni by mělo být podle bydliště kolem 473 500 exekucí, je jich 915 800. Pod Ústí nad Labem by spadalo zhruba 900 800 exekucí, vyřizuje se jich v místě asi 383 600. Tři pětiny exekucí, které mají lidé v regionu, se tak řeší jinde. Podobný podíl je i na Českobudějovicku a Královéhradecku.

Podle organizací na pomoc lidem v tísni, expertů na dluhovou problematiku a odborů vysoký počet exekucí u různých úřadů po republice řešení předluženosti komplikuje. Představuje překážku i v zaměstnávání. Firmy mají totiž kvůli srážkám ze mzdy a vyřizování pracovníkova případu u víc exekutorů zvýšené náklady.

Organizace, experti a odboráři prosazují takzvanou čistou teritorialitu, kdy by exekutora v bydlišti vybíral soud. Nesouhlasí s vládním návrhem takzvané sněhové koule, kdy by sice všechna řízení řešil jeden exekutor, ale mohl by být odkudkoliv z republiky a vybral by ho věřitel. Exekutorská komora uvedla, že pokud by se schválil princip sněhové koule, většina exekucí by se soustředila u 20 až 40 exekutorů a nerovnoměrné rozložení by se ještě prohloubilo.

Podle šéfa Institutu prevence a řešení předlužení Radka Hábla má čistá teritorialita podporu většiny stran ve Sněmovně, klíčový bude ale postoj vládního hnutí ANO. “V zákulisí vidíme tvrdý tlak,“ uvedl Hábl. Experti na dluhovou problematiku se obávají toho, že by se kvůli průtahům přijetí novely nemuselo do voleb stihnout.

Na další průtahy upozornili Piráti. “Na ústavně právním výboru Sněmovny došlo k opětovnému odložení novely exekučního řádu, tentokrát až na září. Vedlo k tomu předložení 20 pozměňovacích návrhů na poslední chvíli, tedy mimo stanovený a domluvený harmonogram,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí strany Karolína Sadílková. “Vnímám to jako jasnou zdržovací taktiku,“ řekl autor návrhu místní příslušnosti exekutorů, pirátský poslanec Lukáš Kolářík. Podle Pirátů projednání exekucí “betonují“ vládní poslanci společně s ODS.

(ČTK)

Příspěvek Statistika: Průměrnému dlužníkovi přibylo exekucí, má jich šest pochází z Zlato.cz

Banka uvedla, že měsíční splátky u hypotéky budou standardní, o větší sumu než dlužník zaplatí bude ale každý měsíc snižována zbývající pohledávka. Pokud si tedy někdo půjčí na bydlení milion dánských korun a za deset let hypotéku zcela splatí, pak celková zaplacená částka bude činit 995.000 dánských korun.

Server Business Insider ale upozorňuje, že banky si často účtují poplatky spojené s obsluhou úvěru, což znamená, že zájemce nakonec může zaplatit víc, než si vypůjčil, i když má hypotéku se zápornou sazbou.

Jyske Bank zdůraznila, že hypotéka na tak krátkou dobu není navržena na financování celé nemovitosti a je považována za doplňkovou. Další dánská banka Nordea ale připravuje hypotéku se splatností 20 let, a tu chce úročit sazbou nula procent. U třicetileté hypotéky pak chystá sazbu 0,5 procenta.

Záporné sazby jsou obecně známkou toho, že věřitelé jsou opatrní. Některé banky jsou nyní ochotny akceptovat menší ztrátu nabídnutím nízkých nebo záporných úrokových sazeb, místo aby riskovaly, že dlužníci, kteří jsou zatíženi vyššími úroky, je v budoucnu nebudou moci splácet.

Taková hypotéka je možná, protože Dánsko, stejně jako Švédsko a Švýcarsko, zaznamenaly pokles sazeb na peněžních trzích na úroveň, která situaci v bankovnictví zásadně změnila. Jak uvedl ekonom Jyske Bank Mikkel Höegh, banka je s to vypůjčit si peníze za negativní úrok u institucionálních investorů, a to pak promítne do hypoték pro klienty.

Změny v sektoru na druhou stranu znamenají, že úspory střadatelům nic nevynášejí. Sazba pro depozita je v Jysku nyní nulová a podle Höegha banky v Dánsku zvažují záporné sazby.

Zatímco Evropská centrální banka (ECB) drží hlavní úrokovou sazbu na nule a britská na 0,75 procenta, Dánsko, které není v eurozóně, ji má na minus 0,4 procenta.

(ČTK)

Příspěvek Dánská Jyske Bank nabízí hypotéky se záporným úrokem pochází z Zlato.cz

Podle ČOI provozovatelé služby uvádějí, že klienti mohou pomocí potvrzení o bezdlužnosti, které registr údajně vydává, zjistit, zda je v registru evidován jejich dluh vůči bankám, obchodním společnostem, úvěrovým a leasingovým společnostem nebo státní instituci. Registr k tomu podle webových stránek umožňuje zobrazení údajů vedených v jednotlivých databázích registrech státní správy, bankovních registrů nebo databází soukromých subjektů.

Banky i úvěrové společnosti se však od této databáze distancovaly. „Bankovní a Nebankovní registr klientských informací ani jeho členové nepředávají tzv. Centrálnímu registru dlužníků žádná data o svých klientech, jejich závazcích, realizovaných úvěrech či půjčkách. CERD proto nemá žádný přístup k údajům o dlužnících těchto subjektů,“ uvádí ve společném prohlášení.

Inspekce loni kvůli registru uložila americké firmě pokutu 60.000 korun, protože podle ní klamavě vytvářel dojem, že jde o oficiální registr dlužníků v České republice, přestože žádný takový neexistuje.

ČOI zároveň varovala spotřebitele o komplikacích při snaze ukončit předplatné kvůli řadě stížností týkajících se problematické komunikace ze strany firmy. Provozovatel navíc podle inspekce řádně neinformoval spotřebitele o dalších podmínkách předplatného.

V minulosti před CERD varoval také Úřad pro ochranu osobních údajů, podle něhož není zapojen do legálních dlužnických registrů, které mohou být legálně vedeny.

(ČTK)

Příspěvek ČOI: Centrální registr dlužníků neprovozuje stát, není relevantní pochází z Zlato.cz