Dluhy domácností u bank se trvale zvyšují od února 2016. Výjimkou byl duben 2022, kdy se meziměsíčně snížily, což ale bylo podle ČNB kvůli odebrání bankovní licence české pobočce ruské Sberbank.

Většinu dluhů domácností, více než tři čtvrtiny, dlouhodobě představují úvěry na bydlení. Jejich objem se v červnu podle ČNB meziměsíčně zvýšil o dalších 0,7 procenta, a dosáhl tak na téměř 1,9 miliardy Kč.

„Trend vyššího tempa zadlužování domácností proti loňskému roku, viditelný od ledna, se potvrdil i v červnu. Hypoteticky může za vyšší poptávkou po úvěrech stát vedle ochoty domácností utrácet i opačný fakt, že meziročně vzrostl počet lidí, kteří nejsou schopni z měsíčního příjmu nic uspořit,“ řekl ČTK analytik Provident Financial Petr Javůrek. Tito lidé mají podle něj vyšší potřebu sáhnout po externím financování. Ve střednědobém horizontu nečeká změnu tohoto trendu, pokud se výrazně nezhorší makroekonomické prostředí nebo nebudou dál eskalovat geopolitická rizika.

Objem dluhů firem kolísá. Loni se jejich zadlužení do dubna zvyšovalo, poté střídavě zhruba co dva měsíce klesalo a rostlo. Od začátku letošního roku zadlužení zatím setrvale roste. Nejvýznamnější podíl u dluhů firem mají dlouhodobé úvěry. Nicméně v červnu se podle ČNB meziměsíčně snížily o dvě miliardy na 779 miliard korun, představovaly tak 53 procent z objemu úvěrů nefinančních podniků. Naopak nejvyšší nárůst zaznamenaly krátkodobé úvěry, vzrostly o 17 miliard na 333 miliard Kč, uvedla centrální banka.

ČNB zveřejňuje bankovní statistiku každý měsíc. V červnu byla sestavena ze zdrojových dat 43 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank, bez ČNB.

(ČTK)

Příspěvek ČNB: Dluhy domácností u bank v červnu stouply na 2,464 bilionu Kč pochází z Zlato.cz

„V prosinci tempo zadlužování potvrdilo trend předchozích měsíců a ve srovnání s prosincem 2023 mírně zrychlilo,“ řekl ČTK finanční analytik Provident Financial Petr Javůrek. Upozornil, že za celý loňský rok se dluhy domácností zvýšily o 133 miliard korun, z toho 102 miliard korun tvořily úvěry na bydlení. „Pro rok 2025 očekáváme minimálně stejnou dynamiku růstu zadlužování jako v roce předchozím,“ dodal Javůrek.

Dluhy domácností u bank se trvale zvyšují od února 2016. Výjimkou byl duben 2022, kdy se meziměsíčně snížily, což ale bylo podle ČNB kvůli odebrání bankovní licence české pobočce ruské Sberbank. Většinu dluhů domácností, více než tři čtvrtiny, dlouhodobě představují úvěry na bydlení. V posledním měsíci loňského roku se jejich objem podle ČNB meziměsíčně zvýšil o 0,6 procenta na 1,834 bilionu korun.

Objem dluhů firem kolísá. Letos se jejich zadlužení do dubna zvyšovalo, v květnu kleslo, poté dva měsíce opět rostlo, v srpnu znovu kleslo a k poklesu se po zářijovém a říjnovém růstu vrátilo i v závěru roku. U dluhů firem mají nejvýznamnější podíl dlouhodobé úvěry. V prosinci činily 782 miliardy Kč, tedy 55 procent z objemu úvěrů nefinančních podniků.

Centrální banka zveřejňuje bankovní statistiku každý měsíc. V prosinci 2024 byla sestavena z dat 43 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank, bez ČNB.

(ČTK)

Příspěvek ČNB: Dluhy domácností u bank loni v prosinci stouply na 2,381 bilionu pochází z Zlato.cz

Dluhy po splatnosti mají nejčastěji lidé v produktivním věku 35 až 54 let, kde jde skoro o každého osmého dlužníka. I tak ale jde podle autorů průzkumu o významné snížení z loňských 17 procent dlužníků v této věkové kategorii. Závazky po splatnosti zpravidla nemají dlužníci ve věku 65 a více let, kde je jich mírně přes dvě procenta. Své dluhy ale poměrně často nezvládají splácet nejmladší dlužníci ve věku 18 až 24 let, kde jich je téměř sedm procent.

V porovnání s předchozím rokem dále narostl podíl nesplacených dluhů u nebankovních subjektů, tedy třeba u krátkodobých půjček nebo třeba nákupů na splátky, a to z 35 procent na současných 42 procent. Následují nesplacené bankovní úvěry s mírným nárůstem ze 32 na 33 procent a dlužné platby za bydlení, tedy nájem či energie, kde se zvýšil podíl z 22 procent na 26 procent. Následují nesplacené dluhy za služby typu telefonu či internetu s meziročním nárůstem z 22 na 24 procent a skoro každý pátý nesplácený závazek představuje dluh vůči příbuzným nebo přátelům.

„Dlužníků s nesplácenými závazky je sice meziročně méně, ale na druhou stranu mají výrazně vyšší nesplacené dluhy. Na 41 procent nesplácených dluhů je od 10.000 do 100.000 korun a téměř třetina dlužníků má nesplacené závazky přes 100.000 korun. Poměrně vysoké závazky po splatnosti mají také lidé v nejvyšší věkové kategorii přes 65 let, kteří mohou jen velmi těžko získat další zdroje příjmů pro splacení svých dluhů,“ uvedla říká ředitelka KRUK Jaroslava Palendalová.

Stejně jako v předchozím roce je nejčastější příčinou nesplácení závazků ztráta zaměstnání. Podíl této příčiny ale klesá, z loňských 38 procent dlužníků na současných 33 procent. Jako další nejčastější příčinu nesplácených svých dluhů uvádí 27 procent respondentů průzkumu vysoké splátky úvěrů, 26 procent nemoc dlužníka nebo člena jeho rodiny a 23 procent velké nečekané výdaje.

„Neschopnost splácet své dluhy řeší Češi nejčastěji omezením svých výdajů a dohodou s věřitelem o úpravě výše splátek a splátkového kalendáře. Také se snaží najít si další práci nebo jiný zdroj příjmů, aby mohli své závazky začít opět splácet,“ řekla Palendalová. „Především mladší lidé ale velmi riskují a berou si na splácení svých současných závazků další úvěry a skoro každý pátý dlužník nad svými nesplácenými závazky zavírá oči,“ dodala.

(ČTK)

Příspěvek Průzkum: Podíl Čechů se závazky po splatnosti letos klesl na osm procent pochází z Zlato.cz

Podle analytika Raiffeisenbank Martina Krona s poklesem úrokových sazeb také oživuje hypoteční trh. „V únoru bylo poskytnuto 13,2 miliardy korun nových hypoték, což je o téměř 75 procent více než v únoru 2023, avšak stále zhruba o třetinu méně než v letech 2022 a 2021,“ uvedl.

Dluhy domácností u bank v ČR rostou téměř nepřetržitě od února 2016. Výjimkou byl duben 2022, kdy se meziměsíčně snížily, což ale podle ČNB ovlivnilo odebrání bankovní licence české pobočce ruské Sberbank. Loňskou dubnovou statistiku, kdy objem úvěrů domácností meziměsíčně stoupl o zhruba 31 miliard, naopak ovlivnil odkup portfolia úvěrů Sberbank CZ. Její úvěroví klienti totiž přešli podle dřívějšího vyjádření insolvenční správkyně banky Jiřiny Lužové do České spořitelny.

Naprostou většinu z celkového objemu dluhů domácností tvoří úvěry na bydlení. Ke konci února činily 1,749 bilionu Kč, tedy zhruba čtyři pětiny všech dluhů domácností. V únoru vzrostl objem úvěrů na bydlení meziměsíčně o 0,2 procenta.

Objem dluhů firem v minulosti spíše kolísal. Od loňského března, kdy činil 1,265 bilionu korun, ale vytrvale rostl až do listopadu, kdy se zadlužení firem meziměsíčně snížilo. Většinu dluhů firem tvoří dlouhodobé úvěry. Jejich objem ke konci druhého kalendářního měsíce letošního roku dosáhl 755 miliard Kč, což představuje 55 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru.

Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. Letos v únoru byla bankovní statistika v ČR sestavena ze zdrojových dat 46 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank, bez ČNB.

(ČTK)

Příspěvek ČNB: Dluhy českých domácností u bank v únoru stouply na 2,259 bilionu korun pochází z Zlato.cz

„Celková zadluženost roste konstantním tempem. U spotřebitelských úvěrů po poptávkově slabším prosinci, kdy zadluženost klesla o 0,1 procenta, došlo v lednu k oživení a růstu o 0,3 procenta. To je na leden poměrně výrazné, v předchozích dvou letech byl růst maximálně 0,2 procenta,“ řekl ČTK hlavní finanční analytik společnosti Provident Financial Petr Javůrek.

Dluhy domácností u bank v ČR rostou téměř nepřetržitě od února 2016. Výjimkou byl duben 2022, kdy se meziměsíčně snížily, což ale podle ČNB ovlivnilo odebrání bankovní licence české pobočce ruské Sberbank. Loňskou dubnovou statistiku, kdy objem úvěrů domácností meziměsíčně výrazně stoupl – zhruba o 31 miliard, naopak ovlivnil odkup portfolia úvěrů Sberbank CZ. Její úvěroví klienti totiž poslední dubnový víkend přešli podle dřívějšího vyjádření insolvenční správkyně banky Jiřiny Lužové do České spořitelny.

Naprostou většinu z celkového objemu dluhů domácností tvoří úvěry na bydlení. Ke konci ledna činily 1,745 bilionu korun, tedy skoro čtyři pětiny všech dluhů domácností. V lednu vzrostl objem úvěrů na bydlení meziměsíčně o 0,2 procenta.

Objem dluhů firem v minulosti spíše kolísal. Od loňského března, kdy činil 1,265 bilionu korun, ale vytrvale rostl až do listopadu, kdy se zadlužení firem meziměsíčně snížilo. Většinu dluhů firem tvoří dlouhodobé úvěry. Jejich objem ke konci ledna dosáhl 752 miliard korun, což je 55 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru.

Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. Letos v lednu byla bankovní statistika v ČR sestavena ze zdrojových dat 46 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank, bez ČNB.

(ČTK)

Příspěvek ČNB: Dluhy českých domácností u bank v lednu stouply na 2,253 bilionu korun pochází z Zlato.cz

Dluhy domácností u bank rostou od února 2016 téměř nepřetržitě. Výjimkou byl jen loňský duben, kdy se meziměsíčně snížily, což ale podle ČNB tehdy ovlivnilo odebrání bankovní licence české pobočce ruské Sberbank. Letošní dubnovou statistiku, kdy objem úvěrů domácností meziměsíčně výrazně stoupl – o více než 31 miliard, naopak zase ovlivnil odkup portfolia úvěrů Sberbank CZ. Poslední dubnový víkend totiž přešli úvěroví klienti Sberbank CZ podle dřívějšího vyjádření insolvenční správkyně banky Jiřiny Lužové do České spořitelny.

Naprostou většinu z celkového objemu dluhů domácností tvoří úvěry na bydlení. Ke konci listopadu činily zhruba 1,741 bilionu korun, tedy skoro čtyři pětiny všech dluhů domácností. V listopadu objem úvěrů na bydlení meziměsíčně vzrostl o 4,6 miliardy. Spotřební úvěry domácností v listopadu činily 326,7 miliardy, což bylo meziměsíčně o 1,9 miliardy korun více.

Objem dluhů firem v minulosti spíše kolísal. Od letošního března, kdy činil 1,265 bilionu korun, ale vytrvale rostl. Až v listopadu se růst přerušil. Většinu dluhů firem tvoří dlouhodobé úvěry, jejichž objem ke konci listopadu činil 733,8 miliardy korun, tedy více než polovinu dluhů podniků. Objem dlouhodobých úvěrů v listopadu meziměsíčně klesl o 4,9 miliardy.

Centrální banka zveřejňuje tuto statistiku každý měsíc. Za letošní listopad byla bankovní statistika sestavena ze zdrojových dat 46 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank v Česku.

(ČTK)

Příspěvek ČNB: Dluhy českých domácností u bank v listopadu stouply na 2,244 bilionu korun pochází z Zlato.cz

Od začátku roku do konce září zapsaly členské společnosti do negativního registru fyzických osob Solus nový dluh po splatnosti u 79 000 spotřebitelů. U 37 000 z nich již v daném okamžiku evidovaly jiný dluh po splatnosti. Zbylých 42 000 osob v dané chvíli žádný záznam v registru nemělo, do vážných potíží s úhradou svých závazků se tak dostali tito spotřebitelé až v letošním roce.

„Více než polovina spotřebitelů, u kterých byla během letošního roku zapsána do negativního registru Solus informace o nové dlužné částce po splatnosti, v posledních 12 měsících své závazky řádně splácela. Nejde o osoby, které své závazky notoricky neplatí, a projevuje se tak zřejmě i růst životních nákladů a vyčerpání finančních rezerv těchto spotřebitelů,“ uvedl tajemník sdružení Jan Stopka.

Celkový počet občanů s dluhem po splatnosti zapsaným v registru Solus se během třetího čtvrtletí snížil o 2000 osob na 406 000. Zastavil se také pokles dlužné částky po splatnosti, která zůstala na 30,7 miliardy korun. „Zdá se, že z hlediska celkového počtu osob zapsaných v negativním registru Solus se po řadě let poklesů blížíme k dosažení pomyslného dna. Úroveň mezi třemi a pěti procenty dlužníků zapsaných v negativních registrech je srovnatelná s registry ve vyspělých zemích Evropy,“ doplnil Stopka.

Zápis v registru Solus spotřebitele chrání především před dalším neodpovědným zadlužením. Motivuje je ale také k úhradě svých závazků po splatnosti, pokud chtějí mít přístup k dalšímu úvěru či jiné službě s odloženou splatností za výhodných podmínek. Solus sdružuje přes 50 společností, které poskytují služby spotřebitelům ohledně bankovních úvěrů a stavebního spoření, nebankovních půjček, telekomunikačních služeb či distribuce energií.

(ČTK)

Příspěvek Sdružení: Podíl Čechů, kteří neplatí včas dluhy, letos klesl na 4,53 procenta pochází z Zlato.cz

Dluhy českých domácností u bank rostou od února 2016. Nad bilion korun se poprvé dostaly v červnu 2010, úroveň 1,5 bilionu přesáhly v září 2017 a loni v říjnu se dostaly nad dva biliony.

Víc než tři čtvrtiny dluhů domácností u bank připadají na úvěry na bydlení. V letošním lednu stouply proti konci loňska o 10,7 miliardy na 1,608 bilionu korun. Spotřebitelské úvěry se meziměsíčně zvýšily zhruba o půl miliardy na 282,4 miliardy korun, vyplývá z čísel ČNB.

Na rozdíl od domácností zadlužení firem kolísá. Loni se meziměsíčně snížilo v červnu a prosinci, v ostatních měsících rostlo. Podle původní doby splatnosti mají mezi úvěry poskytnutými nefinančním podnikům nejvýznamnější podíl dlouhodobé úvěry se splatností nad pět let. V lednu měly objem 674 miliard korun, což bylo 56 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru.

Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. Odvozuje se z bilancí měnových finančních institucí, které zahrnují vedle centrální banky, obchodních bank a poboček zahraničních bank v Česku také fondy peněžního trhu, úvěrní a spořitelní družstva.

(ČTK)

Příspěvek Dluhy českých domácností u bank v lednu stouply na 2,060 bilionu korun pochází z Zlato.cz

„Rizika a překážky pro vyvážené globální oživení se staly zřetelnějšími,“ uvedla Georgievová. Oživení světové ekonomiky v poslední době brzdí vzestup počtu případů nákazy koronavirem v řadě částí světa a výpadky v dodavatelských řetězcích, které přispívají také k růstu inflace. Šéfka MMF varovala, že vysoká inflace by mohla přimět centrální banky k rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb, což by mohlo vést k dalšímu zpomalení hospodářského růstu.

Georgievová upozornila, že Spojené státy a Čína, tedy dvě největší ekonomiky světa, zůstávají důležitými motory hospodářského růstu. Poukázala rovněž na příznivý vývoj v Evropě. „Naproti tomu v řadě jiných zemí se hospodářský růst dál zhoršuje, brzdí ho malý přístup k vakcínám (proti covidu-19) a omezená politická opatření,“ dodala.

MMF podle Georgievové předpokládá, že vyspělé ekonomiky se vrátí na úrovně z období před pandemií již v příštím roce, zatímco většina rozvíjejících se ekonomik bude k plnému oživení potřebovat „mnohem více let“. Georgievová rovněž vyzvala bohaté země, aby zvýšily dodávky vakcín proti covidu-19 do rozvíjejících se zemí a odstraňovaly obchodní bariéry.

V reakci na otázku ohledně rostoucího zadlužení v Evropě šéfka MMF uvedla, že zlepšující se stav ekonomiky poskytuje tomuto kontinentu prostor, aby se dokázal vyhnout nové dluhové krizi. Upozornila však, že evropské země nyní musí pečlivě připravit plány na přechod ke konsolidaci veřejných financí, aby smazaly zvýšenou dluhovou zátěž vyvolanou pandemií, aniž by musely přikročit k „brutálním“ škrtům ve výdajích na vzdělávání či zdravotní péči.

(ČTK)

Příspěvek MMF: Růst světové ekonomiky letos nedosáhne dříve očekávaných šesti procent pochází z Zlato.cz

Dluhy domácností rostou vytrvale od února 2016. Bilion korun překonaly v květnu 2010, v září 2017 se jejich objem přehoupl přes 1,5 bilionu. Od hranice dvou bilionů je dělí přibližně 78 miliard, o takovou částku stouply dluhy domácností za uplynulých osm měsíců.

V květnu měly domácnosti dluhy z úvěrů za bydlení za 1,49 bilionu korun, proti dubnu tak stuoply o 0,9 procenta. Spotřebitelské úvěry se meziměsíčně zvýšily podel ČNB o 0,9 procenta na hodnotu 267 miliard korun.

Zadlužení firem naopak kolísá. Loni meziměsíčně stouplo v lednu, březnu a dubnu a pak od srpna do října. V ostatní měsíce klesalo. Od letošního ledna zadlužení firem opět každý měsíc roste. Z úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům mají při rozdělení podle původní doby splatnosti nejvýznamnější podíl dlouhodobé půjčky. V květnu jejich objem dosáhl 648 miliardy korun, což je 57 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru, uvedla banka.

Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. Odvozuje se z bilancí měnových finančních institucí, které zahrnují vedle centrální banky, obchodních bank a poboček zahraničních bank v Česku také fondy peněžního trhu, úvěrní a spořitelní družstva.

(ČTK)

Příspěvek Dluhy domácností u bank v květnu stouply na 1,922 bilionu korun pochází z Zlato.cz

Obsluha dluhu zůstává nízká kvůli relativně nízkým úvěrovým sazbám. Janus Henderson odhaduje, že náklady na úroky se letos zvýší jen málo a příští rok klesnou. Světové vlády za obsluhu dluhu loni zaplatily dvě procenta ve srovnání se 7,6 procenta v roce 1995, zmiňuje zpráva.

V Británii se loni schodek rozpočtu rovnal pětině britské ekonomiky. Britské náklady na úroky byly ale nejnižší od roku 2009 a v roce 2022 dosáhnou rekordního minima, očekává investiční společnost.

Výpůjční náklady pomohly dolů srazit centrální banky svými masivními nákupy dluhopisů. Centrální banky podle zprávy vlastnily na konci loňského roku 24 procent globálního vládního dluhu a více než polovina všech nových vládních půjček v loňském roce byla splacena nově vytištěnou hotovostí od centrálních bank.

Jako klíčového poskytovatele úvěrů na rozvíjejících se trzích zpráva identifikovala Čínu.„V roce 1995 Čína na rozvíjejících se trzích půjčila jednu z každých třiceti miliard dolarů. Loni to byla jedna z každých tří miliard dolarů,“ uvedla společnost Janus Henderson.

(ČTK)

Příspěvek Janus Henderson: Dluhy vlád po celém světě vystoupaly na rekordní úroveň pochází z Zlato.cz

Na 78 procent respondentů podle průzkumu považuje za správné, že je možné prodat dlužníkův movitý majetek. Většina by zachovala i svobodnou volbu exekutora a možnost vymáhat dluh tak dlouho, dokud ho dlužník nesplatí, vyplývá dále z průzkumu STEM/MARK.

Podle většiny účastníků průzkumu (82 procent) by měl stát pomocí zákonů zajistit, aby se věřitel dostal ke svým penězům. Naopak osm procent si myslí, že by zákonodárci měli dlužníkům dluhy odpustit. Za neodpustitelné respondenti průzkumu považují všechny typy dluhů od výživného přes odměnu za práci až po hypotéky, spotřebitelské úvěry či poplatky za energie. Vstřícnější by byli u půjček příbuzným či přátelům, uvádí průzkum.

Na 16 procent lidí podle něho považuje za správné, že současná pravidla osobního bankrotu umožňují, aby byly dlužníkovi dluhy smazány i v případě, kdy z nich splatí méně než 30 procent. Ještě méně účastníků průzkumu (10,5 procenta) by podpořilo další zmírnění podmínek oddlužení v podobě jeho zkrácení z aktuálních pěti let na tři roky, jak navrhuje vláda.

Mezi respondenty průzkumu dále převažuje názor (56 procent), že by věřitel měl mít možnost dluh vymáhat až do té doby, dokud ho dlužník nesplatí. S omezením vymáhání na dobu tří let, jak navrhuje projednávaná novela exekučního řádu, by souhlasilo 12 procent účastníků průzkumu. Tam, kde by splácení dluhu formou srážek ze mzdy trvalo příliš dlouho, by podle většiny respondentů (78 procent) měla být zachována možnost, aby exekutor provedl mobiliární exekuci a prodal dlužníkův zbytný movitý majetek.

„Průzkum jasně ukazuje, že většina lidí si stále myslí a trvá na tom, že dluhy se mají platit. Výsledky se prakticky neliší od průzkumu, který na toto téma STEM/MARK dělal před dvěma lety, a to navzdory aktuální nelehké situaci. V odpouštění dluhů by lidé dnes dokonce byli ještě o něco přísnější,“ uvedl prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.

Ten míní, že postoje občanů jsou v drtivé většině případů odlišné od legislativních změn, které stát v posledních letech zavádí. „Je zřejmé, že pohled zákonodárců je v této věci velmi výrazně zkreslen zájmy a názory hrstky bojovníků za práva dlužníků, kteří jsou bohužel na rozdíl od běžných občanů a věřitelů velmi aktivní v médiích a na sociálních sítích,“ dodal Staněk.

Pokud by se lidé sami ocitli v pozici věřitele, bylo by podle průzkumu pro většinu z nich (86 procent) zásadní, aby se domohli zaplacení dluhu v co nejkratším čase a s co nejmenšími náklady. Pouze 6,5 procenta lidí by na základě průzkumu souhlasilo s tím, aby věřitel musel před započetím exekuce zaplatit exekutorovi nevratnou zálohu, jak navrhuje novela ministerstva spravedlnosti. Odměna exekutora by podle většiny lidí měla být odvislá od toho, jak dobře vykonává svoji práci, uzavírá průzkum.

(ČTK)

Příspěvek Průzkum STEM/MARK: Češi nesouhlasí s dalšími úlevami pro dlužníky pochází z Zlato.cz