„Zákazníci si o to říkají a očekáváme, že jim to budeme připraveni nabídnout do konce léta,“ řekl předseda představenstva IB Thomas Peterffy. Jeho firma zákazníkům, které kryptoměny zajímají, zatím nabízela pouze bitcoinové termínové kontrakty (futures). Peterffy nicméně zdůraznil, že stále přetrvávají otázky ohledně bezpečnosti odvětví.

Zpráva přichází ve stejný den, kdy středoamerický stát Salvador jako první země na světě přijal nejznámější kryptoměnu bitcoin jako zákonné platidlo. Návrh 39letého prezidenta Nayiba Bukeleho schválil tamní parlament.

Bitcoin kolem 18:30 SELČ přidával na burze Bitstamp 12,8 procenta na více než 36.300 dolarů (756.971 Kč). K maximu blízko 65.000 USD, kde byl v dubnu, mu ale ještě hodně chybí.

(ČTK)

Příspěvek Makléřská firma Interactive Brokers plánuje nabídnout obchodování kryptoměn pochází z Zlato.cz

Ministři se také dohodli, že se budou zabývat daňovými problémy, které přináší digitální ekonomika, a budou se snažit prosadit plány na minimální firemní daň. S odkazem na návrh prohlášení, které má být zveřejněno na závěr zasedání, to dnes uvedla agentura Reuters.

Jednání dominoval plán Facebooku zavést vlastní digitální měnu libra. Facebook přišel se svým nápadem v době, kdy mezi politiky narůstají obavy z přílišného vlivu velkých technologických firem a jejich snahy o vstup do oblastí, o kterých dosud rozhodovaly vlády. Jako je například právě vydávání měn.

Kanadský ministr financí Bill Morneau uznává, že nové technologie mohou přinést výhody. Lidé však podle něj nechtějí pouze to, aby vše bylo levné, ale aby to bylo i bezpečné. „A tak naše práce je myslet i na bezpečnost. Máme nový pocit, že na tom musíme pracovat společně,“ citovala ho agentura Reuters.

Kromě obav z kryptoměn se ministři také zabývali tím, jak nejlépe zdanit velké technologické společnosti. Francie chce využít svého předsednictví v G7, aby získala podporu pro minimální zdanění podniků, které by mělo zabránit technologickým firmám ve snaze převádět zisky do zemí s nízkými daněmi. Ministři se podle prohlášení shodli, že minimální daň by přispěla k zajištění toho, že firmy odvádějí spravedlivý podíl na daních.

Setkání se uskutečnilo v době rostoucí globální hospodářské nejistoty způsobené obchodním napětím mezi Spojenými státy a Čínou. Hrozí, že zpomalení globálního obchodu podkopá dlouhotrvající oživení. Japonský ministr financí Taró Aso uvedl, že ministři financí G7 stále považují za platné hodnocení ze setkání širší skupiny zemí G20, na kterém se země shodly, že globální ekonomika zůstává na cestě k oživení.

„Byla zde shoda (mezi členy G7), že globální ekonomika pravděpodobně v příštím roce oživí,“ řekl Aso.

(ČTK)

Příspěvek Ministři G7 vyzvali k přísné kontrole kryptoměn pochází z Zlato.cz

Stát by podle Lagardeové mohl poskytovat peníze digitální ekonomice, aby se vyvaroval situace, kdy by „příliš mnoho moci mohlo padnout do rukou malého množství soukromých poskytovatelů platebních služeb“.

„Domnívám se, že bychom měli zvážit možnost vydávat digitální měny,“ uvedla Lagardeová na konferenci v Singapuru. „Výhoda je zřejmá. Vaše platba bude okamžitá, bezpečná, levná a potenciálně poloanonymní. A centrální banky si v platbách udrží své postavení,“ dodala.

Centrální banky nejsou jednotné v názoru, jak reagovat na rozvoj digitálních plateb, které zpochybňují jejich status monopolního emitenta oficiální měny. Některé, včetně švédské, kanadské a čínské, již uvažují o emisích digitálních měn veřejnosti. Jiné se však obávají, že poskytnutí přímého přístupu spotřebitelů k virtuálním penězům centrální banky by mohlo ohrozit finanční stabilitu.

V současné době centrální banky vydávají elektronické peníze pouze bankovním ústavům. Když spotřebitelé platí elektronicky, využívají peníze poskytované komerčními institucemi. Banka pro mezinárodní platby (BIS) v březnu varovala, že taková zásadní změna by mohla ohrozit obchodní model bank a umožnit „digitální run“ na centrální banky „bezprecedentní rychlostí a rozsahem“.

Podle MMF je ještě příliš brzy na závěry, zda bude digitální měna pro centrální banky čistým přínosem. Situace se přitom bude stát od státu lišit. Nicméně Lagardeová není přesvědčena, že k zakotvení důvěry v nové formy peněz a zajištění cílů veřejné politiky bude stačit jen regulace.

Virtuální měna vydávaná centrální bankou by byla závazkem státu stejně, jako je hotovost. Z toho by měli prospěch spotřebitelé, protože transakce by byly bezpečnější, běžnější a v důsledku i levnější.

Lagardeová už dříve uvedla, že anonymita měn jako je bitcoin znamená, že je využívají zločinci a teroristé.

(ČTK)

Příspěvek Lagardeová: Centrální banky by měly vydávat digitální měny pochází z Zlato.cz