Bailey řekl, že zatím není přesvědčen o nutnosti vytvářet nové formy peněz, aby lidé mohli těžit z technologického pokroku v platbách, jako jsou chytré smlouvy a opatření proti podvodům. Guvernérova slova jsou tak jedním z nejsilnějších signálů, že mezi britskými úředníky existují velké pochybnosti o tom, zda v projektu označovaném bitcoin pro spotřebitele pokračovat. Bitcoin je nejznámější a nejpoužívanější kryptoměnou.

Podle guvernéra Bank of England, jak zní oficiální název britské měnové autority, musejí nové technologie určené k platbám v širší ekonomice jasně ukázat svůj přínos. A také prokázat, že mohou fungovat jako peníze, pokud mají ospravedlnit široké využití mezi spotřebiteli.

K novým formám peněz patří vedle digitálních měn centrálních bank například i takzvané stablecoiny. To jsou digitální aktiva, která jsou navržena tak, aby si udržovala stabilní hodnotu, protože jsou navázána na reálné měny. Nejčastěji se snaží udržet paritu s americkým dolarem.

Většina existujících stablecoinů ale zatím nesplnila testy zajištění a jednotnosti peněz, uvedl Bailey. Jednotnost peněz znamená, že měna je vždy zaměnitelná v nominální hodnotě ve všech svých formách, ať už v hotovosti nebo v elektronických penězích.

„Podle mého názoru bychom se měli zaměřit na standardy pro stablecoiny, které zajistí, že projdou testem,“ řekl Bailey, kterého citovala agentura Reuters.

Regulační orgány v mnoha zemích jsou vůči kryptoměnám skeptické, protože jsou vnímány jako spekulativní a jako konkurence národních měn. Bailey zopakoval svůj názor, že nekryté kryptoměny, jako je například bitcoin, postrádají vlastnosti peněz a představují rizikové a příliš kolísavé investiční aktivum. „Kupující by si měli dávat pozor,“ řekl.

Britská centrální banka čelí od zahájení prací na vývoji digitální libry řadě obav ze strany veřejnosti, bankovního sektoru i zákonodárců. Nyní je ve fázi návrhu své digitální měny pro maloobchod, v jejím vytváření ale zaostává za jinými státy. Spolu s britským ministerstvem financí se ještě definitivně nerozhodla, zda vytvoří digitální libru určenou pro domácnosti.

Centrální banka ale podle guvernéra postupuje v plánu vytvořit digitální peníze pro velkoobchodní použití, například pro transakce mezi finančními institucemi. Z jeho slov je ale zřejmé, že má pochybnosti ohledně doprovodného projektu zaměřeného na běžné spotřebitele.

„Vycházím z předpokladu, že by zde měl být nějaký přínos – a pokud si myslíme opak, pak se zdá, že je to selhání představivosti,“ řekl Bailey. „Nicméně jsem i nadále přesvědčen, že k dosažení cíle musíme vytvořit nové formy peněz – jako je digitální měna centrálních bank pro retailové použití,“ dodal.

Činitelé, kteří se v Británii těmito plány zabývají, se v souvislosti s digitální librou snaží mírnit obavy o soukromí a bezpečnost. Konzultace k projektu obdržela přes 50.000 reakcí a digitální měny centrálních bank přitahují i pozornost konspiračních teoretiků. Banky se také obávají, že se spotřebitelé v době krize vrhnou do bezpečných, státem podporovaných digitálních měn, a proto volají po nižším limitu vkladů.

Britští představitelé uvádějí, že digitální libra nenahradí hotovost a nebude obsahovat ani programovatelné funkce, které by vládě umožnily občany více kontrolovat. Právě takové funkce by podle kritiků mohly být použity k určení toho, jak spotřebitelé utrácejí peníze nebo státní dávky.

(ČTK)

Příspěvek Šéf britské centrální banky zpochybnil potřebu digitální libry pro lidi pochází z Zlato.cz

Digitální měny centrálních bank (CBDC) se ocitly v centru pozornosti poté, co americký prezident Donald Trump v jednom ze svých prvních kroků po znovuzískání moci minulý měsíc zakázal pracovat na digitálním dolaru.

Průzkum byl dokončen před Trumpovým oznámením. Centrální banky, které se průzkumu zúčastnily, byly dotázány, zda kvůli problémům s digitálními aktivy neztrácejí zájem o CBDC. Zjistilo se, že 67 procent z nich svůj postoj za poslední rok nezměnilo, přičemž tři čtvrtiny plánují jejich vydání a stabilních 19 procent uvedlo, že tak učinit nehodlají.

Podíl centrálních bank nakloněných vydání vlastní digitální měny v novém průzkumu mírně klesl. Podíl těch, které jsou nyní spíše proti vydání vlastní měny, ale vzrostl na 15 procent. V roce 2022 přitom žádná banka tento názor nezastávala.

„Jen velmi málo (centrálních bank) zatím přijalo rozhodnutí o emisi, a to navzdory velkému množství průzkumných prací,“ uvádí se ve zprávě. Banky jsou v této otázce váhavé. Zhruba 31 procent z nich zatím odložilo termíny na spuštění CBDC, včetně téměř poloviny z těch, které doufají, že je budou mít připravené do tří až pěti let.

Příznivci digitálních měn tvrdí, že by CBDC mohly umožnit platby mezi různými měnami v reálném čase 24 hodin denně sedm dní v týdnu a jsou přirozenou alternativou fyzické hotovosti, která se zdá být na ústupu. Odpůrci však tvrdí, že pokroku dokáže být dosaženo se stávajícími systémy. Veřejné protesty proti CBDC se zaměřují na jednu z hlavních výtek amerického prezidenta Trumpa, že by vlády tyto měny mohly využívat ke špehování. To ale centrální bankéři popírají.

Rozdíl mezi CBDC a kryptoměnami je ten, že CBDC má pod kontrolou centrální banka, zatímco kryptoměny jsou téměř vždy decentralizované. To znamená, že jsou navržené tak, aby je nikdo nemohl kontrolovat.

(ČTK)

Příspěvek Třetina centrálních bank podle průzkumu odložila zavedení digitálních měn pochází z Zlato.cz

Rusko v posledních letech podobně jako další země vyvíjí digitální měnu centrální banky (CBDC) s cílem modernizovat finanční systém a potlačit kryptoměny, jako je například bitcoin. Podle amerického institutu Atlantická rada (Atlantic Council) zatím CBDC zavedlo 11 zemí, včetně Nigérie a několika států v Karibiku. Řada dalších zemí provádí rozsáhlé testy používání takovéto digitální měny.

Rusko už delší dobu testuje používání digitálního rublu v bankách. Nová fáze testů bude podle centrální banky zahrnovat zřízení digitálních peněženek a uskutečňování nákupů a převodů v digitálních rublech zhruba mezi 600 spotřebiteli a 30 podniky z jedenácti měst.

První náměstkyně guvernérky ruské centrální banky Olga Skorobogatová uvedla, že systém digitálního rublu ve finále umožní Rusku rozvíjet přeshraniční platby s jiným zeměmi používajícími digitální měny. Moskva plánuje plošné zavedení digitální měny v roce 2025. V příštím roce má centrální banka v úmyslu rozšířit počet finančních institucí, které jsou do systému zapojeny, uvedl Reuters.

Rusko nyní potřebuje rozvíjet svou platební infrastrukturu, protože ruský finanční sektor se stal jedním z terčů sankcí, kterými západní země reagovaly na invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Západní země loni v rámci sankcí mimo jiné zablokovaly předním ruským bankám přístup do mezinárodního platebního systému SWIFT.

(ČTK)

Příspěvek Rusko začne testovat používání digitálního rublu mezi spotřebiteli pochází z Zlato.cz

„CBDC by neměly být roztříštěnými národními návrhy. Pro efektivnější a spravedlivější transakce potřebujeme systémy, které propojují jednotlivé země: potřebujeme interoperabilitu,“ uvedla Georgievová na konferenci v Maroku. „Z tohoto důvodu MMF pracuje na konceptu globální platformy CBDC,“ dodala.

MMF chce, aby se centrální banky dohodly na společném regulačním rámci pro digitální měny, který by umožnil globální interoperabilitu, což je schopnost různých systémů vzájemně spolupracovat, poskytovat si služby a dosáhnout vzájemné součinnosti. Pokud by se na společné platformě nedohodly, vzniklo by vakuum, které by pravděpodobně zaplnily kryptoměny, upozornila Georgievová.

Rozdíl mezi CBDC a kryptoměnami je ten, že CBDC má pod kontrolou centrální banka, zatímco kryptoměny jsou téměř vždy decentralizované. To znamená, že jsou navržené tak, aby je nikdo nemohl kontrolovat.

Možnost CBDC nyní zkoumá 114 centrálních bank. Zhruba deset z nich už podle Georgievové je téměř u cíle. Pokud ale země vyvíjejí CBDC jen pro domácí použití, nejsou dodatečně využívány jejich kapacity.

CBDC by podle šéfky měnového fondu mohly také podpořit finanční začlenění a zlevnit převody peněz. Průměrné náklady na převod peněz činí 6,3 procenta, ročně to je zhruba 44 miliard USD (957,4 miliardy Kč).

Georgievová ale podle agentury Reuters zdůraznila, že CBDC by měly být podloženy aktivy. Dodala, že kryptoměny jsou investiční příležitostí, pokud jsou podloženy aktivy, ale pokud nejsou, je to spekulativní investice.

(ČTK)

Příspěvek MMF pracuje na globální platformě pro digitální měny centrálních bank pochází z Zlato.cz

Spotřebitelé a podniky by digitální libru mohli používat pro každodenní platby v obchodech i na síti. Digitální měna by mohla být zavedena nejdříve v druhé polovině tohoto desetiletí a hotovost by neměla nahrazovat, ale doplňovat.

„Hotovost bude i nadále existovat,“ řekl ministr financí Jeremy Hunt. „Digitální libra vydaná a garantovaná Bank of England by mohla být novou platební metodou, která je důvěryhodná, dostupná a snadno použitelná.“ Proto by se podle něj mělo prozkoumat, co je možné, a zároveň chránit finanční stabilitu. Digitální libra by se používala prostřednictvím funkce peněženky v chytrém telefonu nebo čipové karty, uvedl Hunt. Sloužila by čistě jako platební prostředek, neúročila by se.

Podobné plány existují také v eurozóně. Tamní strážcové měny už nějakou dobu prověřují možné zavedení digitální verze společné evropské měny. V polovině července 2021 se Evropská centrální banka (ECB) rozhodla posunout přípravné práce na další úroveň. V nynější dvouleté prověřovací fázi se zkoumají technologie a ochrana údajů. Zavedení digitálního eura se očekává nejdříve v roce 2026, uvedla agentura DPA. Zavedení digitálních měn zvažují i další centrální banky po celém světě.

(ČTK)

Příspěvek Británie zvažuje, že vedle hotovosti zavede digitální libru pochází z Zlato.cz

„Nebude pro mě šok, když uvidím, jak se Čína stane první velkou zemí, kde vydá digitální měnu centrální banka,“ řekl Hunt pro web Asia Markets. „A to bude finanční vyhlášení války americkému dolaru.“

Hunt se domnívá, že vytvoření nové digitální měny by Číně posloužilo ke dvěma účelům. Prvním by bylo zpochybnit americký dolar jako světovou rezervní měnu. Druhým pak vytvořit způsob, jak sledovat a kontrolovat své občany.

„Čína je v čele s biometrickým rozpoznáváním obličeje a sociálním hodnocením,“ uvedl Hunt. „Digitální měna centrální banky by umožnila sledovat a kontrolovat každou transakci, kterou občané provedou.“

PSALI JSME: Čína nabídne na olympiádě digitální jüan, aby otestovala jeho atraktivitu

Hunt zastává odvážný názor, že americký dolar bude prudce stoupat, jak se svět bude přibližovat k ekonomické depresi, a že čínští občané pak budou mít pocit, že nemají jinou možnost, než přijmout nový platební systém.

„Nárůst amerického dolaru bude potvrzením a ospravedlněním toho, aby si řekli: Potřebujeme svůj vlastní systém. Potom budou po určitou dobu tyto dva systémy soutěžit a myslím, že dolar ze svých závratných výšin opět spadne.“

PSALI JSME: Tisk: Čína by mohla už v listopadu zavést vlastní kryptoměnu

„Lidé budou chvíli zkoumat povahu nových digitálních měn centrálních bank, ale pak ji stejně budou muset povinně přijmout,“ prorokuje Hunt. Asia Markets navíc tvrdí, že Čína a Rusko prokazatelně nakupují enormní množství zlata a mnoho pozorovatelů, včetně Hunta, se prý domnívá, že hromadění zlatých zásob by mohlo být přípravou na spuštění digitální měny kryté zlatem.

Hunt dál spekuluje, že digitální měna by mohla vzniknout v partnerství Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky (BRICS). „Buď Rusko a Čína nebo společný projekt… Nakolik si měnu hodlají udržet jako národní státy v BRICS nebo jestli to udělají společně, nevíme,“ uzavírá svou konspirační teorii Hunt.

PSALI JSME: Indická centrální banka představí v příštím finančním roce digitální měnu

(rek)

Příspěvek Plánují Čína a Rusko rezervní měnu krytou zlatem? pochází z Zlato.cz

Finanční rok začíná v Indii v dubnu. Centrální banka podle ministryně pracuje na strategii postupného zavádění kryptoměny, která by snížila závislost na hotovosti. Digitální měna má také přinést levnější a efektivnější správu měny.

Vláda se také rozhodla zatížit příjmy z převodu jakýchkoliv virtuálních digitálních aktiv nejvyšší daňovou sazbou. Rozhodnutí o zdanění bylo vyvoláno rychlým přijetím virtuálních měn v Indii a varováním centrální banky, že virtuální měny přinášejí rizika praní špinavých peněz, financování terorismu a kolísání cen.

„Je zde enormní nárůst transakcí s virtuálními digitálními aktivy,“ uvedl Sítarámanová. „Vzhledem k rozsahu a četnosti těchto transakcí je nezbytné stanovit zvláštní daňový režim.“

Ztráty z prodeje digitálních aktiv pak nebude možné započítat k jiným příjmům, upozornila ministryně. Odhady z odvětví naznačují, že v Indii je 15 až 20 milionů investorů do kryptoaktiv, kteří celkem drží aktiva přibližně za 400 miliard rupií (přes 115 miliard Kč). Žádné oficiální údaje o velikosti indického trhu s kryptoměnami nejsou k dispozici. Podle říjnové zprávy výzkumné společnosti Chainalysis v Indii vzrostl za rok do června 2021 trh s kryptoměnami o 641 procent.

Testy vlastní digitální měny spustila v několika městech Čína. Možnosti digitální měny pro své ekonomiky zkoumají také americká a britská centrální banka, připomíná agentura Bloomberg.

(ČTK)

Příspěvek Indická centrální banka představí v příštím finančním roce digitální měnu pochází z Zlato.cz

Podle státního finančního ústavu Bank of China, který je oficiálním partnerem her, si návštěvníci mohou stáhnout aplikaci nebo získat kartu, která uchovává digitální jüan. Případně si v samoobslužných automatech mohou směnit zahraniční měnu za digitální jüany označované e-CNY. Sportovci a jejich trenéři mohou získat náramky, které fungují jako elektronické peněženky a lze jimi platit za zboží a služby.

Obchody, kavárny a obchodníci uvnitř olympijské vesnice, kde budou sportovci bydlet a trávit volný čas, budou vybaveni automaty pro příjem plateb digitálními jüany. Stejně vybavené budou také obchody na železničních stanicích v blízkosti konání her.

Manažer provozního týmu olympijské vesnice v Pekingu Čchü Sung-ming uvedl, že platby na hrách budou omezeny pouze na několik málo metod. Na všech soutěžních i nesoutěžních událostech v době olympiády bude možné platit pouze v hotovosti jüany, kartami Visa a digitálními jüany. Visa je sponzorem her.

Zimní olympijské hry, které oficiálně začínají 4. února, jsou vnímány jako příležitost pro čínskou centrální banku (PBOC), aby zvýšila povědomí o e-CNY. Od roku 2020 digitální měna pokročila a nyní se testuje ve zhruba desítce regionů po celé zemi.

Podle úředníků se do začátku listopadu zaregistrovalo k účtu v digitálním jüanu 140 milionů lidí, i když obyvatelé při každodenních platbách stále v drtivé většině spoléhají na službu Alipay od firmy Alibaba a na službu WeChat Pay od společnosti Tencent Holdings. Obě aplikace nyní podporují platby v digitálních jüanech, avšak pro platby na olympiádě je nebude možné použít. Platby v e-CNY přijímá i řada internetových gigantů, jako je například JD.com, Trip.com a Meituan.

PBOC nemá časový plán pro oficiální zavedení digitální měny. Minulý týden však učinila další krok k jeho zavedení, když zveřejnila v obchodech testovací verzi aplikace digitálního jüanů pro operační systémy iOS a Android. Obyvatelé ve zkušebních zónách si mohou aplikaci stáhnout a zaregistrovat si účet. Aplikace umožňuje lidem převádět peníze z bankovních účtů do elektronické peněženky a provádět nebo přijímat platby naskenováním QR kódu nebo přiložením telefonu k platebnímu zařízení. Dříve mohli spotřebitelé stáhnout elektronickou peněženku pouze přes neveřejný odkaz získaný od pracovníků banky při žádosti o účet.

Bank of China dodala, že to bude poprvé, kdy její aplikace bude přístupná i cizincům. Bude to zásadní test jejích služeb a banka uvedla, že je pro ni důležité, aby zajistila, že zahraniční návštěvníci budou mít s digitálním jüanem dobrou zkušenost.

Zda zahraniční sportovci přijmou digitální jüan vzhledem ke zvýšenému politickému napětí v souvislosti s hrami a obavám z rizik spojených se získáváním osobních údajů, to se teprve ukáže. Tři američtí republikánští senátoři loni v červenci vyzvali americký olympijský výbor, aby americkým sportovcům zakázal používat digitální jüan, a to s odkazem na obavy ze špionáže a o bezpečnost dat.

(ČTK)

Příspěvek Čína nabídne na olympiádě digitální jüan, aby otestovala jeho atraktivitu pochází z Zlato.cz

Na tiskové konferenci Jaron uvedl, že banka zrychluje studium, výzkum a přípravu digitální měny. Zdůraznil ale, že se podobně jako ostatní centrální banky zatím nerozhodla, zda digitální měnu opravdu vydá. Tuto možnost stále prověřuje.

Jsme odhodláni být v čele ekonomických a technologických znalostí v této oblasti,“ řekl Jaron.

Centrální banka začala zvažovat možnost vydání digitální měny centrálních bank (CBDC) na konci roku 2017, uvedla agentura Reuters. O rok později byl vytvořen tým, který měl tuto záležitost prostudovat a který doporučil CBDC v blízké budoucnosti nevydávat. O tom, že zvažuje vydání digitálního šekelu, informovala banka znovu v květnu.

Nejdále je se svou digitální měnou čínská centrální banka. Digitální jüan má umožňovat platby pomocí aplikace v mobilním telefonu a má podle plánů existovat vedle hotovosti. Čína před zimními olympijskými hrami plánovanými na únor tlačí na americké maloobchodní řetězce, které v Číně podnikají, aby digitální měnu centrální banky přijímaly.

(ČTK)

Příspěvek Izraelská centrální banka zrychluje přípravy na digitální měnu pochází z Zlato.cz

Podle ministra financí Gernota Blümela chtěl kabinet přispět k odbourání nedůvěry a předsudků vůči novým technologiím. „Zároveň zajišťujeme větší spravedlnost pro investory a rovné podmínky na trhu,“ řekl ministr.

V České republice se kryptoměny daní stejně jako akcie sazbou 15 procent ze zisku. Zatímco v případě akcií je držitel v případě, že cenný papír prodá po déle než třech letech, od placení daně osvobozen, v případě kryptoměn to neplatí.

Kryptoměny dále posilují. Bitcoin překonal hranici 68 000 dolarů (bezmála 1,5 milionu Kč), a vystoupal tak během obchodování v Asii na dosavadní maximum. Na rekord se vyšplhala i druhá největší kryptoměna ethereum.

vjn mka

Příspěvek V Rakousku bude od března platit daň na příjmy z kryptoměn 27,5 procenta pochází z Zlato.cz

– Kryptoměny, což jsou digitální či elektronické peníze, vznikaly původně jako programátorský teoretický koncept decentralizované nepadělatelné a neovlivnitelné měny, oddělené od konkrétního subjektu. To znamená, že jsou nezávislé na centrálních autoritách, které by řídily například množství peněz v oběhu. Jsou navrženy tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, ničit, padělat, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci.

– Aktuálně existují tisíce kryptoměn, které plní různé úkoly a slouží různému praktickému použití. První a nejznámější vlastností kryptoměn byla schopnost anonymně převádět peněžní prostředky kamkoliv po světě v řádu desítek vteřin za relativně nízké poplatky. Podle České národní banky kryptoměny nenaplňují klasické charakteristiky měn a spíše se jedná o komodity.

– Nejstarší a nejužívanější kryptoměnou je bitcoin, jehož systém vytvořil anonymní vývojář pod pseudonymem Satoši Nakamoto (od tohoto měsíce má v Maďarsku i sochu) a poprvé se objevil 3. ledna 2009. Nakamoto při vytvoření měny vycházel ze svého článku „A Peer-to-Peer Electronic Cash System“, ve kterém v říjnu 2008 popsal technologii, na základě které vznikl bitcoin (i další kryptoměny). Bitcoiny vznikají tak, že počítač řeší komplikované matematické algoritmy a za vyřešení obdrží jeho majitel odměnu v podobě určitého množství bitcoinů. Procesu se říká těžba a lidem, kteří získávají bitcoiny, těžaři nebo mineři. Po vytěžení je suma převedena na konkrétní adresu majitele bitcoinů v podobě číselného kódu. Každá „mince“ je unikátní a nezaměnitelná. Těžit může buď jednotlivec, což je dost nákladné, nebo skupina. Decentralizované databáze transakcí mezi několika subjekty se obecně nazývají blockchain.

– Těžba je drahá a věnují se jí hlavně lidé, kteří se do tohoto byznysu dostali dříve a neustále optimalizují a aktualizují hardware pro těžbu, což stojí nemalé peníze. Dalším velkým nákladem pro těžaře, ale i pro společnost, je spotřebovaná energie, běžnému uživateli se tak těžba nevyplatí. Bitcoin ale může získat i „netěžař“. Bitcoiny se na svět dostávají díky decentralizované (P2P, peer-to-peer) počítačové síti, kde se dá s bitcoiny obchodovat, nakupovat je či prodávat. Cena a samotná existence kryptoměn se odvíjí od důvěry a ochoty vlastníků měny obchodovat, hodnotu určuje pouze nabídka a poptávka.

– Bitcoin je nejznámější z několika tisíc kybernetických měn (jejich počet stále roste), má také nejvyšší tržní kapitalizaci, nyní přes 793 miliard dolarů (17,2 bilionu korun). V první pětici nejoblíbenějších kryptoměn jsou podle serveru Coinmarketcap.com, který eviduje celkem 6800 kryptoměn, ještě ethereum, Tether, Cardano a Binance Coin. Podle serveru jejich tržní kapitalizace dohromady činí jen kolem 527 miliard dolarů. Z toho 333 miliard dolarů činí tržní kapitalizace etherea, jehož síť byla spuštěna v roce 2015. Kurz bitcoinu se nyní pohybuje kolem 40.000 dolarů, u etherea je to necelých 3000 dolarů. Kurzy kryptoměn ale kolísají.

– Transakce s kryptoměnami omezuje například Indie, Turecko nebo Čína, která dnes označila všechny kryptoměnové transakce za nezákonné. Obavy z používání kryptoměn už dříve dala najevo také americká ministryně financí Janet Yellenová nebo prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Tento měsíc se Salvador stal první zemí, kde se bitcoin stal vedle amerického dolaru zákonným platidlem. Rozhodnutí ale vyvolalo protesty. Od července již pět zemí, například Ukrajina, vytyčilo pravidla trhu s kryptoměnami.

– Kvůli anonymitě jsou bitcoiny a další kryptoměny totiž občas spojovány s černým obchodem, s prodejem drog a zbraní a také s praním špinavých peněz. Řada platforem pro směnu bitcoinu se rovněž stala terčem hackerských útoků.

(ČTK)

Příspěvek Na světě existuje přes 6800 kryptoměn, trhu dominují bitcoin a ethereum pochází z Zlato.cz

Pokud bude měna schválena, měla by být novou formou digitálních peněz pro použití domácnostmi a podniky. Nenahradí ale současnou hotovost a bankovní vklady, spíše bude existovat spolu s nimi.

Digitální měny, které jsou k dispozici pouze v digitální nebo elektronické podobě, se už zkoumají či zavádějí v několika dalších zemích a mnoho jejich zastánců čerpá inspiraci z úspěchu bitcoinu a dalších takzvaných kryptoměn. Nicméně digitální měny podobné té, o jaké uvažuje Británie, se od bitcoinu liší, protože je vydávají státní orgány. Bitcoin je navržen tak, aby ho nikdo nemohl jakkoli ovlivňovat, tedy ani vlády a centrální banky.

Jednou z výhod digitální měny by bylo, že by mohla sloužit jako posila plateb kartou, pokud by platby v hotovosti v příštích letech dál klesaly. Očekává se, že do konce tohoto desetiletí bude v Británii pouze jedna z deseti plateb uskutečněna tradičními papírovými penězi. Zastánci digitálních měn se také domnívají, že to může být pro lidi další možnost, jak nakupovat na internetu.

V současnosti mají takovou digitální měnu jen Bahamy, i když například Čína ji v několika městech testuje. Švédsko uvedlo, že by mohlo mít vlastní digitální měnu do roku 2026. Evropská centrální banka (ECB) naznačila, že elektronické euro by mohlo být vytvořeno do čtyř let.

Zkoumání možnosti vzniku digitální měny je součástí řady opatření, která by podle britského ministra financí Rishiho Sunaka mohla pomoci britskému finančně technologickému sektoru. „Naší vizí je otevřenější, zelenější a technologicky vyspělejší sektor finančních služeb,“ řekl na tiskové konferenci Sunak. Podle něj by to mohlo pomoci upevnit pozici Británie jako předního světového finančního centra.

(ČTK)

Příspěvek Británie uvažuje o své vlastní digitální měně, mohla by se jmenovat britcoin pochází z Zlato.cz