Francouzský parlament schválil tříprocentní digitální daň už loni v červenci. Letos v lednu se však Francie se Spojenými státy dohodla na příměří, které mělo zajistit více času na vyřešení této záležitosti, mimo jiné prostřednictvím rozhovorů v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Na základě příměří Francie odložila výběr daně a Washington slíbil, že nezavede plánovaná odvetná cla. Spojené státy ale v červnu přerušily jednání s dalšími zeměmi OECD a nečeká se, že by se do poloviny příštího roku podařilo najít řešení.

„My už nemůžeme čekat. Technologické firmy jsou velkými vítězi pandemie,“ řekl listu FT jeden francouzský úředník, o kterém však další informace list neposkytl. Dodal, že technologické firmy výrazně zvýšily obrat, ovšem ani před pandemií neplatily spravedlivé daně.

Washington považuje výběr digitální daň za příklad nekalých obchodních praktik, protože převážně zasáhne americké společnosti. Očekává se, že Spojené státy nyní jako odvetu zavedou slíbená cla na francouzské zboží. Nový spor by tak mohl zhoršit situaci před nástupem nového prezidenta Joea Bidena, který uvedl, že by chtěl diplomatické a obchodní napětí s Evropskou unií urovnat.

Zavedení digitální daně navrhlo nebo již uzákonilo několik dalších zemí, včetně České republiky. Spojené státy v létě oznámily, že kvůli zavedení daně vyšetřují několik zemí a že výsledkem by mohlo být uvalení dalších cel.

(ČTK)

Příspěvek FT: Francie žádá po technologických firmách z USA digitální daň pochází z Zlato.cz

– O digitální dani pro velké internetové firmy, jako jsou Facebook nebo Google, se na celoevropské úrovni poprvé začalo hovořit na summitu EU v Tallinu v září 2017. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker tehdy prohlásil, že unijní exekutiva předloží v roce 2018 návrh nových pravidel o spravedlivém a efektivním zdanění digitálních firem.

– Hlavním argumentem zastánců digitální daně je, že velké internetové společnosti inkasují v daných státech obrovské zisky, ale na daních odvedou ročně jen velmi málo. Nyní mohou tyto firmy zisk přiznávat v zemích s nízkými daněmi, jako je Irsko nebo Lucembursko. Nezáleží na tom, ze kterých zemí ve skutečnosti zisk pochází.

– EK představila návrhy na změny ve zdanění digitálních firem v březnu 2018. Návrh zahrnoval tříprocentní daň z příjmů z některých digitálních aktivit firem s celkovým minimálním ročním celosvětovým příjmem 750 milionů eur (19,4 miliardy Kč) a příjmy v EU 50 milionů eur (1,3 miliardy Kč).

– Ministrům financí členských zemí EU se ale poté několikrát nepodařilo najít shodu o možné podobě budoucí daně z digitálních služeb. Proti se postavily například Irsko, Švédsko nebo Dánsko. Unie poté oznámila, že se chce podílet na celosvětovém řešení v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová ve svém programu ale zdůraznila, že pokud se nepodaří do konce roku 2020 dosáhnout celosvětové dohody na digitální dani, měla by EU jednat sama.

– Některé země se následně rozhodly postupovat samostatně.

– Tříprocentní digitální daň schválil loni v červenci francouzský parlament. Tříprocentní daň z příjmů ze služeb poskytovaných ve Francii se týká firem, které mají v této zemi příjmy nad 25 milionů eur (640 milionů Kč) a celosvětově nad 750 milionů eur (19,2 miliardy Kč). Washington pohrozil Francii kvůli dani z digitálních služeb zavedením cla na některé zboží. Včera bylo oznámeno, že se obě země dohodly na příměří. Francie odloží výběr digitální daně na konec roku a USA na oplátku zatím nezavedou odvetná cla.

– Loni v říjnu italská vláda a v prosinci i parlament schválily jako součást zákona o rozpočtu na letošní rok i digitální daň. Týká se společností, jejichž roční tržby v celém světě přesahují 750 milionů eur a které mají z digitálních služeb příjmy nad 5,5 milionu eur. Ministerstvo financí odhaduje, že tříprocentní daň z příjmů ze služeb poskytovaných v Itálii přinese státní pokladně letos 600 milionů eur (15,5 miliardy Kč).

– Loni v dubnu také rakouská vláda zvýšila chystané zdanění technologických společností na pět procent jejich příjmů z reklamy z původně plánovaných tří procent. Daň, kterou schválily i obě komory parlamentu a která začala platit od letoška, je součástí balíčku opatření zaměřených na velké technologické společnosti, jako je Google, Amazon a Facebook, které podle názoru vlády neplatí spravedlivé daně. Vídeň předpokládá, že tato opatření přinesou do státní pokladny ročně více než 200 milionů eur (přes pět miliard Kč). Plán zahrnuje pětiprocentní daň z příjmů z online reklamy pro společnosti, jejichž celosvětové roční příjmy činí nejméně 750 milionů eur (19 miliard korun), z toho minimálně 25 milionů v Rakousku.

– Zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy, jako jsou Facebook nebo Google, včera schválila v úvodním kole i česká Sněmovna. Ročně by daň mohla státnímu rozpočtu přinést asi pět miliard korun. Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun.

– Hospodářské noviny s odkazem na zdroj z americké vlády v pondělí napsaly, že Washington Prahu varoval před odvetou za zavedení daně. Ministryně financí Alena Schillerová řekla, že nic takového nenastane. A pokud nastane, tak to bude téma pro Evropu, dodala. Řekla také, že nemá informace o žádných požadavcích USA vůči chystanému českému zákonu.

– Plány na zavedení digitální daně již dříve ohlásily také například Španělsko či Británie, která by podle agentury Reuters chtěla zavést dvouprocentní digitální daň od letošního dubna, stejně tak jako Kanada. Ve Španělsku počátkem loňského roku schválila vláda podobný zákon jako ve Francii, jeho přijetí ale odložily dvoje předčasné volby, které se loni v zemi konaly. Zavedení digitální daně slíbila i vláda v Dánsku.

(ČTK)

Příspěvek Digitální daň zavedly Francie, Itálie nebo Rakousko pochází z Zlato.cz

„Dlouho jsem hovořil s ministrem financí USA Stevenem Mnuchinem. Rozhodli jsme se zintenzivnit snahy najít kompromis ohledně digitální daně v rámci OECD,“ řekl Le Maire novinářům poté, co se včera v Paříži setkal s komisařem EU pro obchod Philem Hoganem.

Shodu na řešení otázky zdanění nadnárodních internetových gigantů ale země v rámci diskusí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) hledají zatím marně.

Le Maire upozornil, že věc se týká USA a EU, tedy ne pouze Francie a USA, protože ostatní členské státy unie se chystají zavádět vlastní digitální daně. Doufá prý, že během nadcházejících dvou týdnů, na nichž se s Mnuchinem dohodl, nezavedou USA žádné sankce, a zdůraznil, že takový krok ze strany Washingtonu by jakékoli další diskuse ukončil. Po skončení lhůty se Le Maire a Mnuchin sejdou na zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu.

Francouzský parlament schválil digitální daň loni v červenci. Daň má tříprocentní sazbu a týká se firem, které mají ve Francii příjmy nad 25 milionů eur (zhruba 632 milionů Kč) a celosvětově nad 750 milionů eur (téměř 19 miliard Kč). Platí zpětně od začátku loňského roku.

Do francouzské státní pokladny má daň přinést peníze od velkých internetových firem, které vydělávají také díky francouzským uživatelům internetu, ale sídlí v jiných zemích. Dani se ve Francii říká GAFA, podle začátečních písmen čtyř zásadních zamýšlených plátců, tedy Google, Amazon, Facebook a Apple.

Washington považuje digitální daň za diskriminaci vůči firmám se sídlem ve Spojených státech. Americká vláda koncem loňského roku oznámila, že by mohla uvalit až stoprocentní dodatečná cla na francouzské zboží o objemu 2,4 miliardy dolarů (54 miliard Kč) včetně šumivého vína, kabelek, sýrů a dalších výrobků.

Česká vláda loni v listopadu schválila zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy. Do státního rozpočtu by daň podle odhadů ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně. Zákon by mohl začít platit letos, pokud projde parlamentem a podepíše jej prezident.

(ČTK)

Příspěvek Francie a USA chtějí vyřešit spor o digitální daň do dvou týdnů pochází z Zlato.cz

Mnuchin v dopisu zaslaném OECD podtrhl obavy Spojených států z digitální daně vybírané z tržeb, nikoli ze zisků. O dopisu informovala agentura Reuters, která k němu získala přístup.

Americká vláda tento týden oznámila, že by mohla uvalit až stoprocentní dodatečná cla na francouzské zboží v objemu 2,4 miliardy dolarů (zhruba 55 miliard Kč) jako odvetu za nedávné zavedení digitální daně ve Francii. Washington tuto daň považuje za diskriminaci vůči firmám se sídlem ve Spojených státech.

Francouzská digitální daň má tříprocentní sazbu a týká se firem, které mají ve Francii příjmy nad 25 milionů eur (zhruba 638 milionů Kč) a celosvětově nad 750 milionů eur (přes 19 miliard Kč). Platí zpětně od začátku letošního roku.

Česká vláda minulý měsíc schválila zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy. Do státního rozpočtu by daň podle odhadů ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně. Zákon by mohl začít platit v příštím roce, pokud projde parlamentem a podepíše jej prezident.

(ČTK)

Příspěvek USA vyzvaly všechny země k pozastavení plánů na digitální daň pochází z Zlato.cz

Tříprocentní daň z příjmů ze služeb poskytovaných ve Francii platí firmy, které mají v zemi příjmy nad 25 milionů eur (638 milionů Kč) a celosvětově nad 750 milionů eur (zhruba 19 miliard Kč). Platí zpětně od začátku letošního roku.

Příspěvek AFP: USA v pondělí oznámí protiopatření za francouzskou daň pochází z Zlato.cz

Řím hledá alternativní příjem, aby se vyhnul plánovanému zvýšení daně z obratu. Digitální daň se v Itálii bude týkat společností, jejichž roční tržby v celém světě přesahují 750 milionů eur a které mají z digitálních služeb příjmy nad 5,5 milionu eur. „Zisk se má danit tam, kde má původ,“ řekl už v pondělí italský ministr hospodářství Roberto Gualtieri.

Zdanění dopadne mimo jiné na americké internetové giganty Facebook, Google či Amazon. Americký prezident Donald Trump se má dnes setkat s italským protějškem Sergiem Mattarellou a podle zdrojů z americké vlády se mu chystá pohrozit odvetnými opatřeními.

Itálie a další unijní země si už dlouho stěžují, že velké internetové společnosti mají v daných státech obrovské zisky, ale na daních odvedou ročně jen velmi málo. Nyní mohou tyto firmy zisk přiznávat v zemích s nízkými daněmi, jako je Irsko nebo Lucembursko. Nezáleží na tom, z kterých zemí ve skutečnosti zisk pochází.

Krok italské vlády je v souladu s návrhem, který minulý týden přednesla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Nadnárodní společnosti – zejména velké technologické firmy – by podle návrhu měly platit vyšší daně v zemích, kde prodávají své produkty a vytvářejí zisky.

Daň schválil i francouzský parlament

Tříprocentní digitální daň schválil v červenci i francouzský parlament. Trump kvůli ní pohrozil zavedením cla na dovoz francouzského vína, Paříž a Washington ale nakonec dosáhly kompromisu. Francie má podnikům vrátit rozdíl mezi francouzskou digitální daní a plánovaným mezinárodním systémem digitální daně, na kterém nyní pracuje OECD.

V České republice se jedná o sedmiprocentní digitální dani. Do státního rozpočtu by podle odhadu ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně, platit by se mohla od poloviny příštího roku. Podléhat by jí měly internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur, které budou mít na území Česka obrat za uskutečněné zdanitelné služby alespoň 50 milionů korun ročně.

(ČTK)

Příspěvek Italská vláda schválila tříprocentní digitální daň pochází z Zlato.cz

Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,1 miliardy Kč), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 50 milionů korun. Daň se bude týkat umísťování cílené reklamy, využití mnohostranných digitálních rozhraní, jako jsou například sociální sítě, a také prodeje dat o uživatelích. Do základu daně bude vstupovat jen část služeb vztahující se k českým uživatelům.

Dani budou podle ministerstva financí podléhat některé platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují vzájemně si mezi sebou poskytovat za úplatu služby a zboží. „Typicky se jedná o velké giganty jako Facebook, Google či Airbnb, Uber a další podobné globální společnosti,“ uvedlo ministerstvo. Daň odstraňuje nerovnost, protože velké internetové korporace v Česku neplatí daně v odpovídající míře, což je nefér vůči ostatním firmám, podotkla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Podle ministerstva jde o takzvaný DST model digitální daně navržený dříve Evropskou komisí, který se v Evropské unii nepodařilo prosadit. Česko sice podle ministerstva financí podporuje nalezení společného mezinárodního řešení, dosavadní jednání ale zatím nepřinesla výsledky. „Proto jsme se rozhodli zavést českou národní úpravu dočasné vyrovnávací digitální daně do doby, než se konečně podaří najít mezinárodní kompromis,“ uvedla Schillerová.

Návrh je podle ministerstva v souladu s programovým prohlášením vlády, která se zavázala aktivně řešit fenomén digitální a sdílené ekonomiky. Koalice ANO a ČSSD se na zavedení daně dohodla na konci dubna.

Prezident Miloš Zeman označil digitální daň za dobrou cestu, šéfovi opoziční ODS Petru Fialovi sedm procent připadá příliš, protože v některých jiných zemích je daň dvě nebo tři procenta. Piráti by preferovali zavedení digitální daně na evropské úrovni, aby se zahraniční firmy nemohly povinnosti vyhýbat díky sídlům v jiných státech. TOP 09 je připravena o zavedení digitální daně diskutovat, pokud se současně s tím sníží jiná daň nebo povinné pojistné.

(ČTK)

Příspěvek Návrh na digitální daň se posunul do připomínkového řízení pochází z Zlato.cz

Otázka státních příjmů je podle Petříčka klíčová při debatě o budoucím státním rozpočtu. Podle analytika Czech Fund Lukáše Kovandy by náklady zavedení bankovní daně byly vyšší než její přínosy.

„V diskusi o rozpočtu pro rok 2020 pro nás bude zásadní hledat v první fázi především, kde můžeme zajistit zvýšení té příjmové stránky. My chceme s koaličním partnerem hovořit o možnosti sektorové daně. V této chvíli hnutí ANO ji odmítá, ale já si dovedu představit, že banky, které samy přiznávají, že mají rekordní zisky, tak by se mohly podílet na financování veřejných služeb více,“ řekl Petříček.

Podle něj by se sektorová daň pro banky, na rozdíl od podobného opatření pro mobilní operátory, nepromítla do ceny pro konečné spotřebitele, protože v bankovním sektoru je v Česku silně konkurenční prostředí.

Kovanda: Opatření zpomalí tempo ekonomického růstu

Analytik Kovanda návrh na zavedení bankovní daně kritizuje. „Její zavedení by se projevilo zpomalením tempa ekonomického růstu s možnými nepříznivými důsledky pro celkovou zaměstnanost a investice. Zvyšování daně by mohlo mít nějaký smysl, kdyby se tak snižovala pravděpodobnost vzniku systémové bankovní krize. Tato pravděpodobnost je u nás už relativně velmi nízká, proto nelze předpokládat, že by ji zavedení bankovní daně nějak významně snížilo,“ uvedl Kovanda.

Pokud je cílem ČSSD spíše než prevence bankovní krize snaha o zamezení odlivu kapitálu z Česka, existují podle Kovandy prověřenější způsoby, jak toho docílit. „Jedním z nich je zvýšení atraktivity investičního prostředí v ČR. S tím je však konzistentní mnohem spíše snižování daní nebo alespoň daňová stabilita,“ doplnil analytik.

Zdrženlivě se k zavedení sektorové daně pro banky postavil předseda KSČM Vojtěch Filip, jehož strana menšinovou vládu ANO s ČSSD podporuje. Podle něj by bylo vhodnější zavést místo toho daň z finančních transakcí. Zdanění svých příjmů se podle něj banky mohou vyhnout, protože většina z nich má zahraniční vlastníky a mohou daně optimalizovat převedením výnosů do zahraničí.

Zdanění globálních firem a zrušení superhrubé mzdy

ČSSD je podle Petříčka připravena debatovat i o zdanění příjmů z reklamy u globálních internetových firem. Podle něj je představitelná daň ve výši tří procent, jako ji připravují i Rakousko a Francie. Záměr má podporu i u KSČM, kladně se k němu v únoru vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO).

Sociální demokraté chtějí s ANO diskutovat i o zrušení superhrubé mzdy. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) od návrhu nedávno ustoupila, protože ho spojovala se zrušením plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce, což odmítla většina stran i premiér. Podle Petříčka je zásadní, že se platby za státní pojištěnce rušit nebudou.

Filip se dnes v České televizi také vyjádřil kriticky k možnosti, že by se mohl schodek státního rozpočtu v příštím roce zvýšit proti letošním plánovaným 40 miliardám korun. KSČM podle něj bude v debatě o přípravě rozpočtu trvat na tom, aby schodek v roce 2020 byl maximálně 30 miliard korun. Vláda podle něj musí hledat úspory na ministerstvech i přijít s novými zdroji příjmů. Komunisté zároveň odmítají snižování mandatorních výdajů jako jsou důchody.

(ČTK)

Příspěvek ČSSD chce s ANO jednat o zvýšení daně pro banky o šest procent pochází z Zlato.cz

Vyjádření před ministerskou schůzkou tak ukázala trvající hluboké rozdíly zemí EU v pohledu na způsob, jak zlepšit výběr daní u velkých nadnárodních digitálních firem.

Ani nynější rakouské předsednictví přitom nepředpokládá, že ministři by své rozdílné názory překonali už dnes. Podle diplomatů však chce v následných technických jednáních připravit půdu pro dosažení kompromisu v prosinci.

Evropská komise přišla s návrhem na prozatímní daň z digitálních služeb letos v březnu. Nepřímá daň se má vztahovat na příjmy z některých digitálních aktivit firem s celkovým minimálním ročním celosvětovým příjmem ve výši 750 milionů eur (přes 19,3 miliardy Kč) a příjmy v EU ve výši 50 milionů eur (asi 1,3 miliardy Kč).

Podle diplomatů by se věc mohla týkat asi 180 společností, včetně gigantů jako je Google či Facebook. Při navrhované tříprocentní sazbě by odhadované příjmy činily pro členské státy ročně asi pět miliard eur (asi 129 miliard Kč).

Globální řešení je nezbytné

Návrh by měl v EU fungovat, dokud se svět v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nedomluví na celosvětové podobě pravidel pro digitální společnosti. Právě o dobu platnosti nyní projednávané směrnice se vede jeden ze sporů mezi státy EU, část žádá přesné datum konce platnosti. Globální řešení je nezbytné v situaci, kdy nyní firmy působící na internetu vytvářejí zisky v zemích, kde ale fyzicky vůbec nemusí být přítomny.

Dohoda zemí EU do konce roku je podle francouzského ministra pro jeho zemi „červenou čárou“. Pokud k ní nedojde, mohou státy jako Španělsko či Itálie v této oblasti přistoupit k jednostranným krokům a řešení věci tak dál zkomplikovat, varoval Le Maire.

„Měli bychom se snažit o globální daňový systém a připravit cestu k řešení v rámci OECD,“ míní dánský ministr Jensen. V politice je podle něj možné mnoho, ale dohoda do prosince bude komplikovaná, také kvůli řadě stále nevyřešených technických otázek, například ohledně dvojího zdanění.

Způsob, jak byl koncipován návrh, který podle Jensena míří především na americké společnosti, prý vyvolá americkou reakci. „Netuším, jaká bude, ale měli bychom se pečlivě zamyslet nad tím, jaké to bude mít důsledky. Zda je rozumné při míře našeho exportu do USA zavádět daň založenou na tom, kde se služba využívá,“ poznamenal.

(ČTK)

Příspěvek Země EU se dál přou o návrhu daně z digitálních služeb pochází z Zlato.cz