Letošní podzimní prázdniny začaly dnes a díky možnosti udělení ředitelského volna se mohou podle rozhodnutí vedení škol protáhnout do konce týdne. „Každý z dnů volna, které dítě dostane, rodiče řeší. Celkem dvacet až 25 dnů dovolené v průběhu celého roku má k dispozici většina rodičů, zatímco děti jsou po odečtení víkendů doma zhruba 65 dnů. Je to ještě více, když se k tomu přidají ředitelská volna. Profesionální hlídání dítěte stojí v ČR v průměru 189 korun za hodinu, v Praze až 239 korun,“ uvedla KODAP. Alternativou jsou příměstské tábory, které fungují i během kratších prázdnin. Ceny se pohybují od 990 korun za den až po 3000 korun za pětidenní program, většinou s obědem a doplňkovým programem. Nabídky v Praze a dalších velkých městech ale mizí i měsíce dopředu.

Mnoho rodičů řeší situaci domluvou se zaměstnavatelem. „Novela zákoníku práce posílila postavení rodičů dětí do devíti let. Pokud požádají o home office, zaměstnavatel musí případné nevyhovění žádosti písemně odůvodnit. Automatický nárok na práci z domova však nemají ani tito rodiče,“ řekl ČTK advokát z advokátní kanceláře Spring Walk Miroslav Hnilica. Home office je navíc řešením jen pro určitý typ profesí. Například zaměstnanci ve výrobních firmách, v obchodech nebo třeba zdravotníci a další složky integrovaného záchranného systému z domova pracovat nemohou.

Finanční zátěž rodin zvyšuje i nastavení českého daňového systému. Na rozdíl od Německa si čeští rodiče nemohou odečíst náklady na hlídání nebo příměstské tábory ze svého daňového základu. „V Německu lze odečíst až 80 procent nákladů na péči o děti, což v praxi rodinám významně ulevuje. U nás taková možnost neexistuje. Systémová podpora u nás zcela chybí a rodiče proto nesou celé břemeno sami,“ uvedl daňový poradce ze společnosti KODAP Filip Fabian.

V Německu se hlavní prázdniny rozkládají podle regionů celkem na čtyři měsíce. Snižuje se tím tlak na hlavní letní sezonu, rodiče mohou využívat nižších cen za prázdninové pobyty, a stát to nestojí nic. „Některé firmy poskytují rodičům příspěvky na dětské tábory, většinou formou benefitů. Tyto příspěvky však pokryjí jen část nákladů a situaci neřeší systémově,“ dodal Fabian.

(ČTK)

Příspěvek Analýza: Zhruba 65 dnů prázdnin je pro rodiče finanční zátěž až desítky tisíc Kč pochází z Zlato.cz

Inkaso spotřebních daní meziročně vzrostlo o 11,4 procenta na 43,2 miliardy korun. K nárůstu přispěl zejména výběr spotřební daně z tabákových výrobků, následně daně z minerálních olejů. K vyššímu inkasu daně z tabákových výrobků podle ministerstva financí přispělo předzásobení, ale také zvýšení sazby daně pro klasické tabákové výrobky a uvalení daně na náplně do elektronických cigaret a nikotinové sáčky. K vyššímu výběru daně z minerálních olejů podle ministerstva přispěl růst přepravních výkonů spojený s oživením ekonomiky.

Hlavním daňovým příjmem státu byla tradičně DPH. Za první čtvrtletí se na ní vybralo 138,6 miliardy korun. Meziročně inkaso vzrostlo o 7,3 miliardy korun, což znamenalo nárůst o 5,5 procenta.

Inkaso daně z příjmu fyzických osob meziročně vzrostlo o 10,1 procenta na 69,3 miliardy korun. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral 63,4 miliardy korun, což znamenalo zvýšení o 2,8 procenta. Dalších devět miliard korun vybral stát od energetických a petrochemických společností a od bank na dani z neočekávaných zisků (windfall tax). U této mimořádné daně bylo ale inkaso o čtyři miliardy korun nižší než před rokem.

Samotný státní rozpočet získal v prvním čtvrtletí na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 240 miliard korun, o 6,9 procenta víc než ve stejném období roku 2024. Schodek rozpočtu na konci března dosáhl 91,2 miliardy korun, což znamenalo meziroční snížení o 13,8 miliardy korun. Březnový deficit byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka.

Některé daně jsou takzvané sdílené daně, kdy se o jejich výnos dělí státní rozpočet s rozpočty krajů a obcí. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. V letošním roce na kraje připadá 9,45 procenta a na obce 24,16 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. U daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti mají obce nárok na dalších 1,5 procenta celkového inkasa. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.

Celostátní daňové příjmy za první čtvrtletí 2024 a 2025 (v mld. Kč) – výběr:

Zdroj: Ministerstvo financí

(ČTK)

Příspěvek Stát za první čtvrtletí vybral na daních 339,3 miliardy Kč, o 5,3 procenta víc než loni pochází z Zlato.cz

DPH byla tradičně hlavním daňovým příjmem státu. Vybralo se na ní 131,4 miliardy korun, tedy o 8,4 miliardy korun víc než loni. Ve srovnání s ostatními daněmi ale inkaso rostlo pomaleji, meziroční nárůst představoval 6,8 procenta.

Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob, které se meziročně zvýšilo o 15,1 procenta na 61,7 miliardy korun. Firmy působící v energetice a petrochemii a velké banky také odvedly čtvrtletní zálohu daně z mimořádných zisků (tzv. windfall tax) 13 miliard korun. Loni se první záloha windfall tax platila souhrnně až za tři čtvrtletí, celoročně se na ní vybralo 39,1 miliardy korun.

Inkaso daně z příjmu fyzických osob se zvýšilo o 11 procent na 63 miliard korun. Na spotřební dani stát vybral 38,8 miliardy korun, což znamenalo meziroční nárůst o 11,7 procenta. Inkaso daně z hazardních her se zvýšilo o 6,6 procenta na 5,1 miliardy korun. Z příjmů státu naopak vypadl odvod z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny, který se uplatňoval v loňském roce a za první čtvrtletí činil 8,2 miliardy korun.

Samotný státní rozpočet získal za první čtvrtletí na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 224,4 miliardy korun, o 14,1 procenta víc než ve stejném období roku 2023. Schodek rozpočtu ke konci března dosáhl 105 miliard korun, byl tak třetí nejhlubší za dobu existence Česka. Loni byl deficit za první kvartál rekordních 166,2 miliardy korun.

Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje od letošního roku připadá 9,76 procenta a na obce 24,92 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. U daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti mají obce nárok na dalších 1,5 procenta celkového inkasa. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.

Celostátní daňové příjmy za první čtvrtletí 2023 a 2024 (v mld. Kč) – výběr:

Zdroj: Ministerstvo financí

(ČTK)

Příspěvek Stát za první čtvrtletí vybral na daních 322,1 miliardy korun, více než loni pochází z Zlato.cz

Vláda v důvodové zprávě uvádí, že cílem změny zákona o podporovaných zdrojích energií je zavést opatření, která mohou upravit nároky na peníze z rozpočtu a také rozlišovat dotace podle druhu zákazníků. Vláda bude moci rozlišovat peníze na dotaci podle napěťové hladiny nízkého napětí i dělení podle kategorie zákazníků. Úprava má také zjednodušit administrativu kolem výplaty dotací.

Od ledna vstoupí v účinnost například změny v dani z přidané hodnoty. Vláda zavádí pouze dvě sazby místo dosavadních tří, a to 12 a 21 procent. Začne platit také většina změn v zákoně o daních z příjmů. Zdražení roční dálniční známky z 1500 na 2300 korun má nastat až k 1. březnu příštího roku.

Prezident Petr Pavel podepsal balíček 22. listopadu. Senát ho schválil 8. listopadu a Sněmovna 13. října. Premiér Petr Fiala (ODS) po schválení ve Sněmovně řekl, že vládní koalici se tím podařilo navzdory opozičním obstrukcím prosadit jednu z nejdůležitějších věcí v tomto volebním období. Opoziční hnutí ANO naproti tomu označovalo balíček za zbytečný, spolu s hnutím SPD zastává názor, že jde hlavně o největší růst daní v novodobé historii, který může zvýšit inflaci a poškodit ekonomický růst.

(ČTK)

Příspěvek Vládní balíček včera vyšel ve sbírce, většina změn má platit od příštího roku pochází z Zlato.cz

Poplatek účtovaný z obchodů s akciemi od pondělí klesne z 0,1 na 0,05 procenta, uvedlo ministerstvo. Záměrem je podle něj oživit kapitálové trhy a posílit důvěru investorů.

Čínská komise pro regulaci cenných papírů se vedle toho rozhodla zpomalit tempo IPO. Jako důvod uvedla „nedávné podmínky na trhu“. Komise neupřesnila, jak chce tento krok v praxi provádět.

Komise také dodala, že budou stanovena omezení pro frekvenci a velikost refinancování pro společnosti, které trvale vykazují finanční ztráty a jejichž akcie klesly pod úroveň IPO nebo úroveň čistých aktiv. Developerské společnosti jsou z tohoto pravidla vyňaty, uvedla komise.

Čínské úřady se snaží rozptýlit obavy o stav ekonomiky, které vyvolává propad trhu s nemovitostmi a slabé spotřebitelské výdaje. Zahraniční investoři prodávali akcie firem z pevninské Číny v čistém vyjádření 13 seancí po sobě až do středy, což je podle údajů shromážděných agenturou Bloomberg nejdelší takové období v historii.

Hlavní index čínských akcií CSI 300, který zahrnuje akcie 300 firem na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, od začátku roku oslabil o více než čtyři procenta. Za širším indexem asijských akcií zaostává asi o šest procentních bodů. Úřady tento měsíc vyzvaly penzijní fondy, velké banky a další velké domácí finanční instituce, aby zvýšily investice do akcií, a podpořily tak trh.

Regulátoři také snížili manipulační poplatky za transakce s akciemi. Pobízejí manažery podílových fondů, aby zvýšili nákupy svých vlastních akciových fondů, a vyzývají společnosti, aby na trhu více odkupovaly své akcie.

Naposledy Čína snížila poplatek z obchodů s akciemi po propadu trhu v dubnu 2008, což vedlo k růstu akcií v následujícím roce. O rok dříve, v květnu 2007, sazbu zvýšila na 0,3 procenta, aby zchladila tehdejší růst, kdy denně přibývalo 300 000 nových investorů, uvedl Bloomberg.

(ČTK)

Příspěvek Čína snížila daň z obchodování s akciemi, aby podpořila trh pochází z Zlato.cz

„Negativní výhled odráží výrazné zhoršení ukazatelů veřejných financí, které je důsledkem dvou po sobě jdoucích exogenních šoků v české ekonomice, zvýšených vládních výdajů a snížení daní, které mělo kompenzovat negativní dopady těchto šoků. Navrhovaná konsolidační opatření by měla snížit deficit a stabilizovat dluh v letech 2024 až 2025, nicméně nejistota ohledně strukturální fiskální nerovnováhy ve střednědobém horizontu přetrvává,“ uvedla agentura.

„Agentura Fitch právě publikovala zprávu potvrzující dobrý rating Česka. Výhled ale negativní/hlavní problém veřejné finance. Nižší deficit veřejných financí ve 2024 proti 2023 je důležitý předpoklad jak pro dobrou známku Česka, tak pro nízkou inflaci v příštím roce,“ napsal na sociální síti X (dříve twitter) guvernér České národní banky Aleš Michl.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, které ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému státu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímán v očích věřitelů a tím je i pravděpodobnější, že bude schopen zajistit si levnější půjčky.

(ČTK)

Příspěvek Agentura Fitch potvrdila rating České republiky, výhled ale zůstává negativní pochází z Zlato.cz

Nejvíce vzrostl výběr daně z přidané hodnoty, a to o téměř 47 miliard korun. Státní rozpočet na ní získal přes 345 miliard, i když stát na ní vybral celkově přes 536 miliard korun. Do státního rozpočtu však zamířily jen zhruba dvě třetiny této sumy, protože 25,84 procenta získaly podle rozpočtového určení daní obce a dalších 9,78 procenta kraje. Přes nárůst výběru se státu nepodařilo naplnit plánovaný výběr do státního rozpočtu, a to kvůli zpomalení růstu spotřeby domácností. V první polovině roku ovlivnila inkaso daně rostoucí spotřeba domácností i vyšší růst cen, ale koncem roku se začalo projevovat zpomalení ekonomiky v souvislosti s válkou na Ukrajině a energetickou krizí, uvádí vláda.

Na daních z příjmů fyzických osob vybral stát téměř 195 miliard korun, ale do státního rozpočtu zamířilo 124 miliard, což bylo meziročně zhruba o 15 miliard víc. Zbytek si opět rozdělily obce a kraje. Na daních od zaměstnanců získal státní rozpočet 94,1 miliardy, což byl meziroční nárůst o sedm miliard. Do výběru daně se promítaly i některé dřívější daňové změny, hlavně zrušení superhrubé mzdy od roku 2021. Od lidí podávajících daňové přiznání, tedy hlavně od živnostníků, vybral stát do rozpočtu devět miliard korun, tedy o 2,8 miliardy meziročně víc.

Výběr daně z příjmů firem do státního rozpočtu se zvýšil zhruba o 17 procent téměř na 152 miliard korun. Celkově stát vybral od firem 235 miliard, ale stejně jako v případě dalších sdílených daní se o ni podělil s kraji a obcemi. Firmy nyní podléhají sazbě daně z příjmů 19 procent. Vláda ji chce ale od příštího roku zvýšit na 21 procent. Slibuje si od toho dodatečný výnos pro rok 2025 ve výši 22 miliard korun. U této daně se podařilo ve státním rozpočtu plánovanou částku překročit. Podle vlády za tím stojí lepší než odhadovaná ziskovost firem. „Nárůst inkasa na dani se projevil zejména v oblasti velkoobchodu, maloobchodu, zdravotní péče, nemovitostí, lesnictví, energetickém sektoru a dále v sektoru pojišťovnictví v souvislosti se změnou ve zdanění rezerv pojišťoven,“ stojí v materiálu.

Celostátní výběr spotřebních daní včetně odvodů z elektřiny ze solárních elektráren vzrostl meziročně o tři miliardy téměř na 161 miliard korun. Z toho do státního rozpočtu vybraly úřady 153,5 miliardy korun a dalších 7,2 miliardy ze spotřební daně z pohonných hmot získal Státní fond dopravní infrastruktury. Výběr této daně zaostal za plánem kvůli prodloužení snížené sazby spotřební daně z nafty až do konce letošního roku.

Na spotřební dani z tabákových výrobků sice stát vybral meziročně o 3,1 miliardy víc, ale výběr daně zaostal za očekáváním o 3,3 miliardy. Sazby této daně se loni zvyšovaly v průměru o pět procent. Kuřáci odvedli 59,4 miliardy korun. Vláda nižší než plánovaný výběr přičítá chování spotřebitelů, kteří dávají přednost například zahřívanému tabáku nebo elektronickým cigaretám. Některé náhražky, jako je třeba žvýkací tabák nebo nikotinové sáčky, už nejsou spotřební daní zatíženy vůbec, dodává vláda.

Vývoj vybraných příjmů státního rozpočtu (údaje v mld. Kč)

Zdroj: návrh státního závěrečného účtu za rok 2022

(ČTK)

Příspěvek Stát loni vybral do rozpočtu na daních 790 miliard, meziročně o 90 miliard víc pochází z Zlato.cz

„Ve dvou letech koronavirové pandemie zažila ČR dva daňově nejméně svobodné roky a bohužel jsme se posunuli do ‚nového normálu‘ velkých vládních výdajů a velkých schodků veřejných rozpočtů. Vláda fiskální situaci zdědila a vina tedy neleží zcela na ní. Lze ji částečně pochválit, že Den daňové svobody se posouvá zpět k začátku roku, což by se mělo potvrdit v dalších letech, pokud Parlament přijme aspoň část úsporného balíčku,“ uvedl dnes ředitel institutu Martin Pánek.

Liberální institut pro výpočet Dne daňové svobody používá metodiku zaměřenou na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh.

Nejdříve daňovou svobodu letos přivítali již tradičně v Irsku (19. března) a poté ve Švýcarsku (9. května). Tento týden ji oslaví v Izraeli (17. května) a ve Spojených státech (18. května). Naopak nejdéle si na ni počkají také již tradičně ve Francii (30. července), v Belgii (23. července) a ve Finsku (21. července). Průměr zemí OECD oproti pandemickým letům klesl o dva týdny a je o týden dříve než v ČR (6. června).

„V předchozích ročnících Dne daňové svobody, dávno před pandemií a válkou, jsme varovali, že české veřejné finance potřebují reformu a že trvalé schodky způsobí to, že v krizi nebude kde brát. Také jsme upozorňovali, že v situaci nízkých úrokových měr se na dluh žije snadno, ale že tato situace nebude trvat věčně. Poslední roky nám daly za pravdu a je pozitivní, že si toho všímá i vláda, ale je třeba učinit ještě razantnější kroky,“ dodal Pánek.

Den daňové svobody v ČR

Zdroj: Liberální institut

(ČTK)

Příspěvek Institut: Den daňové svobody bude letos 13. června, o čtyři dny dříve než loni pochází z Zlato.cz

Obě varianty zároveň počítají i s dalšími změnami v daňovém systému, které by ideálně měly pokrýt většinu deficitu. Prostor podle studie existuje u daní z „neřestí“, majetku či vysokopříjmových osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Vládní koalice se na společném konsolidačním balíčku, který by měl snížit rozpočtový deficit o 70 miliard korun, stále nedohodla, návrh chce mít na stole v květnu.

Studie od IDEA a PAQ Research porovnává čtyři varianty zdanění příjmu fyzických osob, vedle dvou svých návrhů bere v úvahu ještě vysoké zdanění před rokem 2020, kdy byla základní sazba 20 procent, a návrh hnutí STAN se základní sazbou 17 procent.

V případě návratu před rok 2020 by stát vybral oproti současnému nastavení 122 miliard korun, ale velké dopady by to mělo i na chudší zaměstnance a progrese zdanění by byla nízká. Návrh STAN by přinesl navíc 32 miliard korun. „Tento návrh reflektuje jeden z nedostatků českého daňového systému, kterým je relativně velké zatížení nízkopříjmových. Progrese ale začíná až u vysoce nadprůměrných příjmů, takže nevede k vysokému nárůstu výběru,“ podotkl ekonom Michal Šoltés.

Návrh vyvážené varianty expertů by přinesl rovněž 32 miliard korun, výhodou ale podle odborníků je, že spodních 80 procent zaměstnanců má nižší sazby než u návrhu STAN. Celkový výběr je kompenzován vyšší sazbou horní pětiny. Podle spoluautora a sociologa Daniela Prokopa tato varianta proti návrhu STAN snižuje zdanění lidí s nejnižšími příjmy a nepostihuje spodních 60 procent. „Tím vytváří prostor pro další zmíněné daně a úspory, protože i na tyto skupiny by částečně dopadly,“ dodal.

Realistická varianta by vybrala navíc necelých 60 miliard korun. Podle studie vrací zatížení nejvyšší příjmové pětiny zaměstnanců téměř na rok 2020, nezvyšuje však zatížení nejchudších zaměstnanců. U středních příjmových skupin výběr navyšuje, stále by ale platily méně než před rokem 2020.

Autoři studie nicméně zároveň upozorňují, že výpadky příjmů státního rozpočtu by stát neměl řešit pouze daněním zaměstnanců. Odkazují i na letošní zprávu OECD, která řadí „přesun daňové zátěže směrem k daním z nemovitostí, spotřebním a environmetálním daním“ mezi hlavní doporučení. „Rozložit zvyšování daní do různých typů daní, které dopadají na různé subjekty a trhy, je ekonomicky efektivní a snižuje riziko zásadnějších nepříznivých důsledků na inflaci, ekonomický růst či sociální problémy,“ uzavřel Šoltés.

(ČTK)

Příspěvek Studie: Omezit deficit rozpočtu nepůjde bez úpravy daní, mohou být dvě varianty pochází z Zlato.cz

„Zvýšení základní sazby DPH z 21 na 23 procent by mělo zvýšit celkové příjmy z této daně asi o 37 miliard korun, z toho pro státní rozpočet by to bylo 24 miliard korun, za předpokladu, že by se neměnilo zařazení jednotlivých komodit a služeb mezi základní a obě snížené sazby DPH,“ uvedl Marek. DPH patří mezi sdílené daně, jejichž výnosy putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů.

„V rámci daňového systému by se našla vhodnější místa ke změnám, například návrat spotřební daně u nafty na původní hodnotu nebo znovuzavedení zbytečně zrušené daně z převodu nemovitostí. Nicméně lepší zvyšovat DPH než přímé daně,“ konstatoval Marek.

Navrhovaný růst základní sazby DPH by znamenal, že se tato sazba vrátí na nejvyšší úroveň, jakou v ČR měla v prvních dvou letech po svém zavedení v roce 1993. V evropském srovnání by základní sazba byla mírně nadprůměrná, Česko by se dostalo na úroveň Polska, Irska a Portugalska. V sousedním Rakousku a na Slovensku je sazba 20 procent, v Německu 19 procent. V Evropské unii je nejvyšší základní sazba DPH v Maďarsku, kde činí 27 procent, nejnižší je se 17 procenty v Lucembursku.

DPH je dominantním daňovým příjmem státu, dlouhodobě tvoří zhruba 45 procent celkového daňového inkasa. Loni se na ní vybralo 536,2 miliardy korun, meziročně o 15,6 procenta více. Do státního rozpočtu přispěla DPH 345,2 miliardy korun. Z vybrané DPH získává získá 64,38 procenta státní rozpočet, 25,84 procenta připadá na obce a 9,78 procenta na kraje.

Marek kritizoval, že v debatě o snížení strukturálního schodku státního rozpočtu zaznívají zejména opatření k příjmové straně rozpočtu. „Diskuse o fiskální konsolidaci se stále více stáčí ke zvyšování daní, zatímco apel na snižování výdajů ustupuje do pozadí,“ upozornil. V uplynulých dnech zaznívaly od zástupců vládní koalice například návrhy na zvýšení daně z nemovitosti a převedení dodatečného výnosu na stát. Dosud je daň z nemovitosti výlučným příjmem obcí.

(ČTK)

Příspěvek Ekonom: Růst základní sazby DPH na 23 procent by rozpočtu přineslo asi 24 miliard Kč pochází z Zlato.cz

Navrhovaná nová daň z plynovodů, kromě distribuční plynovodní sítě, by postihla polostátního přepravce plynu Eustream, ve kterém má podíl a manažerskou kontrolu skupina Energetický a průmyslový holding podnikatele Daniela Křetínského. Roční výnos státu z této daně by měl podle odhadu dosáhnout zhruba 126 milionů eur (tři miliardy korun). To by odpovídalo zhruba třetině hrubého zisku společnosti v jejím předchozím hospodářském roce, který skončil na konci loňského července. Firma kromě jiného zajišťuje přepravu ruského zemního plynu přes Slovensko dále do západní Evropy.

Vyjádření Eustreamu k navrhované dani ČTK zjišťuje. Společnost dříve zaznamenala pokles objemu přepraveného plynu přes Slovensko.

Nově by se na 12 procent ročně zase měla zvýšit zvláštní sazba daně ze zisku, která se vztahuje na společnosti se ziskem nad tři miliony eur (73,8 milionu korun) z regulovaných sektorů ekonomiky, jako například energetika, pojišťovnictví a telekomunikace. Tato daň byla zavedena na Slovensku před deseti lety, naposledy její sazba činila 4,356 procenta. Předloha počítá s tím, že zvláštní dani budou podléhat už i provozovatelé televizních a rozhlasových stanic a firma pověřená výběrem mýtného za jízdu automobilů po zpoplatněných silnicích.

Další návrh předpokládá zvýšení spotřební daně na lihoviny o 30 procent. Kromě toho by maloobchodní prodejny měly zůstat o nedělích zavřené, výjimkou by bylo například období před vánočními svátky.

Zvýšení některých daní či zavedení nových dříve v tomto roce navrhoval ministr financí a šéf OLaNO Igor Matovič, který prosadil ve sněmovně bez souhlasu SaS zvýšení finanční pomoci rodinám v objemu asi 1,2 miliardy eur (29,5 miliardy korun) ročně. SaS podmiňovala svůj souhlas se zmíněnými návrhy tím, že klesnou jiné daně. V červenci SaS odstoupila od koaliční smlouvy, nemá už tedy v koalici možnost uplatnit právo veta. Ve středu by ministři za SaS měli podle dřívějšího vyjádření strany podat demisi kvůli tomu, že během stávající koaliční krize nebyl naplněn její hlavní požadavek, a to odchod Matoviče z kabinetu. Bez hlasů poslanců SaS zbylé tři vládní strany už nebudou mít většinu ve sněmovně.

SaS do sněmovny zase předložila návrh na dočasné snížení sazby daně z přidané hodnoty na benzin a naftu. Stejný krok strana dříve žádala výměnou za to, že stát zavede daň na ruskou ropu, která by zatížila bratislavskou rafinerii Slovnaft. Také poslanci SaS navrhli zvláštní zdanění plynovodů a to při současném zrušení koncesionářských poplatků, přičemž veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska by získat nárok na dotace ze státního rozpočtu. SaS předložila i další návrhy v oblasti daní, celkově by podle ní ale daňové a odvodové zatížení nestouplo.

(ČTK)

Příspěvek Nejsilnější slovenské vládní hnutí navrhlo zvýšit daně a zavést novou pochází z Zlato.cz

Například na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal v pololetí 252,1 miliardy korun, meziročně o 47 miliard korun více. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral 128 miliard korun, meziročně o 16,5 miliardy korun více. U daně z příjmu fyzických osob příjmy v pololetí stouply meziročně o 17 procent na 83,2 miliardy korun.

Samotný státní rozpočet získal v pololetí na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 385,1 miliardy korun, tedy o 62,2 miliardy korun více.

Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje připadlo loni nově 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Do předloňska to bylo u krajů 8,92 procenta a u obcí 23,58 procenta. Daň z nemovitosti je 100procentním příjmem obcí.

Celostátní daňové příjmy 2021 a 2022 (v mld. Kč) – výběr:

Zdroj: MF

(ČTK)

Příspěvek Stát v pololetí vybral na daních 572 miliard korun, meziročně o 19 procent více pochází z Zlato.cz