V hodnocení Zelené dohody pro Evropu je česká společnost rozpolcená. Souhlasí s ní 48 procent Čechů, z toho 11 procent rozhodně souhlasí a 37 procent spíše souhlasí. Opačný názor zastává rovněž necelá polovina respondentů, přičemž 31 procent s dohodou nesouhlasí spíše a 17 procent rozhodně. Zbylá čtyři procenta dotázaných se nedokázala rozhodnout.

Z podrobnější analýzy vyplývá, že souhlas častěji vyjadřují ženy a že klesá s rostoucím věkem. Naopak velmi výrazně narůstá spolu s rostoucími obavami z klimatické změny.

Mnohem častější je podle autorů průzkumu souhlas s dohodou u lidí, kteří si myslí, že změně klimatu lze čelit jen změnou způsobu života. Nesouhlas ve zvýšené míře vyjadřují ti, kdo zastávají spíše názor, že klimatickou krizi bude možné překonat technologickým pokrokem při zachování dosavadního způsobu života.

Politicky podpora Zelené dohodě sílí s příklonem dotázaných ke koalici Spolu. Naopak klesá s příklonem k opozičním uskupením Stačilo!, Přísaha a Motoristé sobě.

Obavu Green Deal vyvolává zejména kvůli dopadům na ceny energií. S výrokem, že dohoda přispívá k jejich neúměrnému zdražování v průzkumu souhlasilo 71 procent dotázaných. Opačnou odpověď volilo 22 procent lidí a sedm procent nevědělo. I mezi stoupenci Green Dealu souhlas s výrokem o neúměrném růstu cen energií převažoval nad nesouhlasem.

Výzkum také zjišťoval názory občanů na to, zda je v Česku reálné dosáhnout průběžného cíle dohody, kterým je omezení skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent v porovnání s rokem 1990. Za dosažitelné to považuje 28 procent lidí, zatímco skepsi vyjádřila téměř dvoutřetinová většina. Zbývajících osm procent respondentů se nedokázalo rozhodnout. „I mezi podporovateli dohody skeptici ohledně dosažitelnosti jejího cíle převládají,“ uvádí CVVM. Výjimku tvoří pouze lidé, kteří s Green Dealem rozhodně souhlasí. V této skupině převažovali lidé věřící v dosažitelnost cílů v poměru 57 ku 35 procentům.

Názory lidí sbíralo CVVM od 2. do 11. srpna loňského roku. Na dotazy odpovídalo 1022 obyvatel ČR ve věku od 15 let. Oproti předcházejícím rokům, kdy byly otázky kladeny, se loni změnila metodologie výběru respondentů. To znemožňuje srovnání aktuálního výsledku s předchozími průzkumy na toto téma.

(ČTK)

Příspěvek V názoru na Green Deal jsou Češi rozpolcení, většina se obává zdražování energií pochází z Zlato.cz

Přestože v případě ekonomické situace země stále výrazně převažují negativní hodnocení nad kladnými, proti začátku roku jejich podíl znatelně klesl. V prvním čtvrtletí hodnotilo ekonomickou situaci špatně dokonce 58 procent Čechů. Podobně vysoký podíl negativních odpovědí trval od poloviny roku 2022.

Optimismus je mimo jiné vyšší u lidí, kteří se na pravolevé škále politické orientace řadí doprava. Výrazné rozdíly v hodnocení jsou pak spojené s důvěrou vládě. Lidé, kteří kabinetu Petra Fialy (ODS) důvěřují, hodnotí v polovině případů ekonomickou situaci ČR jako dobrou. Naopak mezi těmi, kteří vládě nedůvěřují, uvedlo pozitivní hodnocení jen deset procent dotázaných. Nejkritičtější jsou voliči hnutí SPD, negativně vnímá ekonomickou situaci 70 procent z nich. „Relativně kritičtější jsou i rozhodní nevoliči,“ uvedlo CVVM.

Životní úroveň své domácností hodnotí 16 procent lidí jako velmi dobrou a 48 procent jako spíše dobrou. Za špatnou ji označilo devět procent Čechů. „Aktuální výsledek je nejlepší od začátku roku 2022, i když v březnu a dubnu 2022 a ještě i v únoru a březnu 2023 byly zaznamenány výsledky statisticky srovnatelné,“ sdělili statistici.

Hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti se zlepšuje s rostoucím příjmem či stupněm dokončeného vzdělání, s rostoucí spokojeností s vlastním životem i s ekonomickou a politickou situací v České republice. S rostoucím věkem se naopak hodnocení mírně zhoršuje.

Průzkum se uskutečnil od 10. června do 27. srpna a zúčastnilo se ho 922 lidí.

(ČTK)

Příspěvek CVVM: Ekonomickou situaci ČR hodnotí pozitivně pětina Čechů pochází z Zlato.cz

V aktuálním průzkumu lidé odpovídali letos mezi koncem března a druhou polovinou května. Podíl lidí, kteří se svými příjmy vycházejí snadno, se zvýšil na 53 procent ze 47 procent loni v září a říjnu. Obtížně to nyní zvládá 46 procent oproti 52 procentům loni na podzim. „Aktuální situace je tak podobná jako před necelým rokem (výzkum z května a června 2022),“ uvedlo CVVM.

Dlouhodobé srovnání podle autorů průzkumu ukazuje, že aktuální stav se vedle loňského přelomu jara a léta nejvíce blíží situaci v letech 2016 až 2019. Nejpříznivější byl v červnu 2021, kdy nějaké obtíže při hospodaření se svým příjmem mělo jen 40 procent dotázaných. „Navzdory tomu však zůstává současná situace lepší, než byla v letech 2002 až 2015,“ doplnilo CVVM.

Velmi obtížnou finanční situaci za poslední rok hlásilo letos na jaře stejných 21 procent domácností jako loni v květnu a červnu. Předloni v červnu to bylo 19 procent, což byl nejlepší výsledek v časové řadě od roku 2002. „Situace je srovnatelná s posledními výzkumy a je od roku 2018 v podstatě stabilní a současně zůstává pozitivnější než v letech 2002 až 2017,“ podotkli autoři průzkumu.

Sedm z deseti lidí vidí svoji domácnost jako „ani bohatou,ani chudou“. Dvacet procent ji považuje za chudou, naopak desetina za bohatou. Podobné to podle CVVM bylo před rokem i v červnu 2021.

S pořizováním jídla, oblečení a běžných potřeb pro domácnost má podle aktuálního průzkumu problém devět procent dotázaných, u výdajů na zdravotní péči, léky a pomůcky je to osm procent. Na luxusní zboží nemá peníze 69 procent domácností, loni na podzim to bylo 80 procent, ukázal také průzkum. Podobně se snížil podíl dotázaných, kteří neměli na zahraniční dovolenou, a to z 63 na 53 procent a na zájmy a koníčky z 32 na 28 procent. Spořit ze svých příjmů nyní nezvládá 44 procent domácností, loni na podzim jich bylo 49 procent.

Na otázky v aktuálním průzkumu odpovídalo 834 lidí ve věku od 15 let.

(ČTK)

Příspěvek CVVM: Snadno s příjmy vychází 53 procent domácností, více než loni na podzim pochází z Zlato.cz

Loni v červnu byly materiální životní podmínky dobré podle 47 procent domácností a špatné podle 13 procent. Podíl účastníků průzkumu, kteří je hodnotili jako ani dobré, ani špatné, se téměř nezměnil.

„Aktuální hodnocení je srovnatelné s tím, jež bylo zaznamenáno v červnu 2019, ale mírně zaostává za posledním předkoronavirovým výsledkem z ledna 2020,“ uvedli autoři průzkumu. Loni v lednu hodnotilo své materiální podmínky jako dobré 55 procent domácností, což bylo v průzkumech CVVM dosud nejvíc.

Změnu ve své materiální situaci letos nečeká 56 procent domácností v ČR, před rokem to bylo 46 procent. Zlepšení v letošním roce předpokládá 18 procent dotázaných, loni v červnu to bylo o pět procentních bodů méně. Naopak obrat k horšímu čeká 22 procent, což je o 15 procentních bodů méně než při předchozím průzkumu. „Očekávání jsou srovnatelná s těmi, které zaznamenalo šetření v lednu 2020,“ uvedlo CVVM.

Aktuální očekávání vývoje materiálních životních podmínek jsou tak podle CVVM poněkud horší, než bývala od poloviny roku 2015 do poloviny roku 2019. „Avšak s výjimkou loňského červnového propadu vyvolaného nástupem koronavirové krize zůstávají výrazně příznivější zejména oproti období let 2011 až 2013 a rokům 2008 a 2009, kdy česká ekonomika procházela krizí, jež se promítala do vysokých podílů tehdy očekávaného zhoršení materiálních životních podmínek domácností,“ dodali autoři průzkumu. CVVM se mezi 29. květnem a 13. červnem dotazovalo téměř tisícovky lidí ve věku od 15 let.

(ČTK)

Příspěvek Průzkum: Lidé v ČR hodnotí svou materiální situaci pozitivněji než loni pochází z Zlato.cz

Za špatné pokládá materiální podmínky domácnosti podobně jako počátkem roku desetina lidí. Dvě pětiny dotázaných uvedlo, že nejsou ani špatné, ani dobré. V lednu stejně odpověděla třetina lidí.

Spolu s tím jsou lidé pesimističtější ve svých očekávání ohledně vývoje materiálních životních podmínek domácnosti. Počet těch, kteří čekají v letošním roce jejich zhoršení, se s 37 procenty dostal podle CVVM dokonce nejvyšší hodnotu od ledna 2013.

Zároveň o osm bodů na 46 procent ubylo lidí, kteří si myslí, že se životní podmínky jejich domácnosti nezmění. Zlepšení situace očekává podobně jako v lednu zhruba pětina lidí.

Lépe hodnotí podmínky svých domácností absolventi vysokých škol, lidé hlásící se k pravici či k pravému středu, studenti, podnikatelé se zaměstnanci, vysoce kvalifikovaní odborní a vedoucí pracovníci a obyvatelé větších měst.

(ČTK)

Příspěvek Pohled Čechů na materiální podmínky jejich domácností se zhoršil pochází z Zlato.cz

Lidé, kteří si za své příjmy mohou dovolit více zboží a služeb, zůstali v menšině a podobně jako v předchozích letech jich je zhruba desetina. Podle zjištění CVVM se proti loňskému roku zhoršilo u veřejnosti také vnímání dopadů inflace.

Osobně za přijatelný považuje dopad inflace 47 procent dotázaných, před rokem totéž uvedlo 51 procent lidí. Podíl Čechů, kteří jej naopak pociťují jako nepřijatelný, se od té doby zvýšil o pět procentních bodů na 38 procent. Patnáct procent nedokázalo odpovědět.

I přes zhoršení výsledků zůstává hodnocení inflace výrazně lepší než v letech 1993 až 2001 a v letech 2013 a 2014, uvedlo CVVM.

Od roku 2016 se pak nadále zhoršuje pesimismus Čechů ohledně jejich budoucích reálných příjmů. Nárůst inflace očekává 64 procent lidí, to je o 12 bodů více než loni v lednu a o 20 bodů více než před čtyřmi lety. To, že za stejný obnos jako dnes nakoupí i příští rok, si myslí 27 procent lidí. Před rokem o tom bylo přesvědčeno 37 procent lidí a v roce 2016 polovina dotázaných.

Skeptičtější v názorech na kupní sílu, dopady inflace i zhodnocení měny jsou většinou důchodci, nekvalifikovaní dělníci, nezaměstnaní a lidé, kteří hodnotí ekonomickou situaci ČR jako špatnou a nedůvěřují vládě.

CVVM provedl průzkum od 11. do 22. ledna a zúčastnila se ho tisícovka lidí starších 15 let.

(ČTK)

Příspěvek CVVM: Přibylo lidí, kteří si prý mohou koupit meziročně méně věcí pochází z Zlato.cz

Současnou ekonomickou situaci hodnotí šest procent lidí jako velmi dobrou, 46 procent jako dobrou a 13 procent jako špatnou. Negativní hodnocení je poněkolikáté na minimu. Zhruba pro třetinu lidí není ekonomická situace země ani dobrá, ani špatná.

Podrobnější analýza CVVM ukázala, že optimismus narůstá se zlepšující se životní úrovní respondenta, s jeho rostoucím příjmem, zvyšující se spokojeností s vlastním životem a politickou situací. Optimističtěji se o ekonomické situaci vyjadřují samostatně činní bez zaměstnanců, Pražané nebo příznivci pravice a pravého středu. Kritičtější jsou naopak důchodci, nezaměstnaní a obyvatelé Ústeckého kraje.

Svou životní úroveň považuje za dobrou 54 procent lidí, což je o procentní bod nižší hodnocení než před rokem. V posledních letech pozitivních hodnocení přibývalo.

„Teprve další výzkumy ukážou, jestli se dosavadní trend mírného vzestupu hodnocení ekonomické situace zastavil a jestli se hodnocení na dosažené úrovni udrží, nebo jestli nastoupí nějaký nový trend,“ uvedlo CVVM. Podíl negativního hodnocení se udržel na minimu 11 procent. CVVM se mezi 7. a 17. zářím dotazovalo 1046 lidí ve věku od 15 let.

(ČTK)

Příspěvek CVVM: Češi hodnotí ekonomickou situaci ČR opět nejlépe za 20 let pochází z Zlato.cz

Podle CVVM převážil negativní postoj Čechů k euru nad pozitivním v roce 2010. V předcházejících čtyřech letech byly oba podíly zhruba vyrovnané, předtím převažoval souhlas s přijetím evropské měny nad nesouhlasem.

Z průzkumu rovněž vyplynulo, že podle názoru lidí má členství ČR v unii nejlepší vliv na oblast zboží a služeb. Přesvědčeno je o tom 57 procent občanů. Podle zhruba dvou pětin má pozitivní vliv i na vědu a výzkum, průmyslové podniky a hospodářskou úroveň. Čtvrtina příznivě hodnotí dopady členství v unii na bankovní sektor a pětina na školství, zdravotnictví a drobné podnikání.

Nejméně příznivě vnímají Češi dopady členství u českých zemědělců. Za negativní je považuje téměř polovina lidí, ačkoli 17 procent si myslí, že členství ČR v EU má na zemědělce příznivý vliv, uvedlo CVVM.

V porovnání s rokem 2015, kdy CVVM pokládalo stejnou otázku, se o několik procentních bodů zlepšilo hodnocení u hospodářské úrovně, drobných a středních podnikatelů, průmyslových podniků, bankovního sektoru a zemědělců. Naopak mírné zhoršení lze vidět v případě školství, doplnilo CVVM.

Aktuálního průzkumu se zúčastnilo od 30. března do 10. dubna tisícovka lidí.

(ČTK)

Příspěvek CVVM: Většina Čechu je stále proti přijetí eura pochází z Zlato.cz

Vnímání míry zadlužení státu jako závažného problému od roku 2013 klesá. Míra závažnosti zadlužení obyvatelstva po poklesu v roce 2016 zůstává téměř beze změny, uvedlo CVVM ve včerejší tiskové zprávě.

Jako velmi vysoké označilo zadlužení České republiky 16 procent dotázaných, přičemž dalších 35 procent hodnotilo dluhy státu jako spíše vysoké. Podle třetiny respondentů je současná míra zadlužení odpovídající. Naopak jako spíše nebo velmi nízkou ji označilo celkem osm procent dotázaných.

V případě zadlužení občanů míní pětina dotázaných, že je velmi vysoké, a 45 procent lidí je označila za spíše vysoké. Jako odpovídající vnímá zadlužení domácností o málo méně než čtvrtina respondentů, šest procent lidí uvedlo, že je toto zadlužení spíše či velmi nízké.

Státní dluh loni klesl

Zadlužení státu vnímá jako velmi závažný problém asi pětina lidí, pro další dvě pětiny je to problém závažný. Zadluženost běžných občanů považuje čtvrtina respondentů za velmi závažný problém a podle dalších 46 procent Čechů jde o problém závažný.

Průzkum se uskutečnil od 5. do 17. ledna a zúčastnilo se ho 1087 respondentů starších 15 let.

Státní dluh Česka loni klesl o 2,7 miliardy korun na 1,622 bilionu korun. Podle návrhu státního rozpočtu na letošní rok by měl ke konci roku vzrůst na 1688 miliard korun.

Dluhy domácností u bank a družstevních záložen stouply loni v prosinci podle údajů České národní banky proti předchozímu měsíci o 5,1 miliardy korun na 1,651 bilionu korun. Dluhy tuzemských domácností rostou nepřetržitě od února 2016, přičemž nejvíce peněz si lidé půjčují na bydlení.

(ČTK)

Příspěvek CVVM: Zadlužení Česka pokládá za vysoké asi polovina obyvatel pochází z Zlato.cz

Za dobrou označilo v aktuálním průzkumu současnou ekonomickou situaci Česka 49 procent dotázaných, neutrálně ji hodnotilo 34 procent lidí a za špatnou ji označilo 15 procent lidí. Oproti loňsku kladných hodnocení výrazně přibylo, v květnu 2017 totiž ekonomickou situaci označovalo za dobrou jen 38 procent účastníků průzkumu.

Nynější podíl kladných odpovědí je největší od roku 1999, kdy CVVM začalo zjišťovat hodnocení ekonomiky veřejností. Nejnižší byl naopak podíl pozitivních hodnocení v lednu roku 2000, kdy činil jen 4,2 procenta. Podobně nízko – pod pět procent – se propadl také v letech 2009 a 2012, kdy Česko i další země světa zasáhla hospodářská krize.

Stejně kladně jako tuzemské hospodářství hodnotí lidé i situaci vlastních domácností. Podle 53 procent Čechů je dobrá, 33 procent lidí ji hodnotí neutrálně a špatná je životní úroveň domácností jen podle 14 procent dotázaných. Oproti loňsku se hodnocení situace domácností výrazněji nezměnilo.

Hodnocení ekonomické situace v Česku i životní úrovně domácností je příznivější u lidí s vyšším vzděláním a také u stoupenců politických stran řadících se k pravici či k pravému středu. Hůře naopak hodnotí ekonomiku i životní úroveň častěji voliči komunistů, nevoliči a lidé, kteří nedůvěřují vládě.

Průzkum provádělo CVVM v období od 12. do 24. května. Zúčastnilo se ho 1008 obyvatel České republiky starších 15 let.

(ČTK)

Příspěvek CVVM: Ekonomiku hodnotí kladně nejvíc Čechů za 19 let pochází z Zlato.cz

V porovnání se stejným výzkumem z dubna letošního roku se názory respondentů výrazně nezměnily. „V porovnání s březnem 2017 ovšem můžeme vidět mírný, čtyřbodový nárůst pozitivního hodnocení,“ uvádí CVVM. Aktuální hodnocení ekonomické situace Česka tak je srovnatelné s nejlepšími výsledky z prvních dvou měsíců letošního roku. Zároveň je výrazně lepší než před rokem, kdy ekonomickou situaci Česka hodnotilo pozitivně 33 procent respondentů a negativně 27 procent dotázaných.

„Relativně optimističtěji se o ekonomické situaci vyjadřují vyšší odborní nebo vedoucí pracovníci, Pražané, ti, kdo se na škále politické orientace řadí na pravici,“ zjistili sociologové CVVM. Z hlediska stranických preferencí patří do této skupiny stoupenci KDU-ČSL či ANO. Naopak kritičtějšími jsou podle CVVM respondenti, kteří sami sebe na škále politické orientace řadí jednoznačně na levici a rozhodnutí nevoliči.

Úroveň své domácnosti považuje za dobrou 53 procent Čechů. Naopak jako špatnou ji vnímalo 12 procent dotázaných. Více než třetina dotázaných charakterizovala životní úroveň své domácnosti jako ani dobrou, ani špatnou. Spolu s dubnovým výzkumem CVVM jde o nejlepší hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti za celou dobu realizace srovnatelných šetření.

(ČTK)

Příspěvek CVVM: Vnímání ekonomické situace ČR se meziročně zlepšilo pochází z Zlato.cz