Export zlatých produktů z Česka činil v květnu 153 kilogramů v hodnotě 252 milionů korun. Za prvních pět měsíců letošního roku bylo do Česka dovezeno 1,17 tuny zlata a vyvezeno 0,86 tuny žlutého kovu. V této statistice ale nejsou zahrnuty zlaté mince.

Zjistit z přeshraničních pohybů zlata, kolik ho Češi využili jako investici na horší časy nebo k budoucímu zisku a kolik zlata posloužilo jiným účelům, není možné. Snad jen s výjimkou kilogramu zlatého prachu dovezeného z USA pro průmyslové využití.

„Co se týče dotazu na identifikaci investičního zlata ve formě slitků, zařadí se do kódu 7108 označeného jako Ostatní polotovary: Tyče, pruty, dráty a profily; desky; plechy a pásy o tloušťce převyšující 0,15 mm bez podložky,“ vysvětlila Hana Prudičová z Generálního ředitelství cel.

PSALI JSME: Zlato za ceny Českého statistického úřadu by šlo na dračku

Investiční zlato ve formě slitků sice patří pod nomenklaturu 7108 ve společném sazebníku Evropské unie, jak uvedla šéfka tiskového odboru Generálního ředitelství cel, ale vždy záleží na konkrétním výrobku.

„Kombinovaná nomenklatura nerozlišuje, zda jde o surovinu pro klenotnictví či o investiční slitky nebo cihličky. Důležité také je, zda byl výrobek získán jen litím, nebo došlo k dalším zpracovatelským krokům, například k válcování,“ upřesnila Prudičová.

V praxi je to tak, že se nerozlišuje například pás zlatého plechu určený ke zpracování klenotníkům a ražený zlatý slitek sloužící jako investiční.

PSALI JSME: Letošní dovoz zlata do Česka mírně v kladných číslech

Další háček spočívá v tom, že podle sdělení nadnárodní bezpečnostní agentury Loomis, která má transport zlata třeba ze Švýcarska k našim obchodníkům na starosti, se investiční slitky zařazují do dvou různých kategorií: „Rozlišují se podle toho, zda jsou slitky lité nebo ražené.“

Investiční zlato určitě nelze hledat mezi tzv. zlatými polotovary, což mohou být například háčky, sponky nebo řetízky sloužící k výrobě klenotů. Zjistit však přesně, kolik investičních slitků si Češi v daném měsíci z dovezeného zlata pořídili, je ze statistických dat úplně nemožné.

Jisté však je, že z 293 kilogramů dovezeného zlata pouze 30 kilogramů nemá deklarovaný původ ve Švýcarsku a Rakousku. Mnohem zajímavější je údaj, že více než polovina vyvezeného zlata směřovala zpět do těchto dvou zemí.

PSALI JSME: Vysoká cena loni zabrzdila dovoz zlata do Česka

Rudolf Marek

Příspěvek V květnu se do Česka dovezlo 293 kilogramů zlata pochází z Zlato.cz

Bilanci ovlivnil především březen, kdy se importovalo 173 kilogramů zlata a exportovalo 616 kilogramů. Pikantní je, že dovezených 173 kilogramů zlata bylo ČSÚ oceněno na 250 milionů korun, vyvezených 616 kilogramů rovněž na 250 milionů korun.

Podle těchto čísel by se zdálo, že Češi do zlata v prvním čtvrtletí vůbec neinvestovali, ale nemusí to být tak úplně pravda, i když je nemožné to přesně zjistit. „Kombinovaná nomenklatura konkrétně zlatých investičních slitků není v Celním sazebníku EU a její určení je složitější,“ napsala nám vedoucí tiskového oddělení a mluvčí Generálního ředitelství cel Hana Prudičová.

„Zaleží vždy na formě zpracování a složení zlata. Nejspíš bývá zařazováno do kapitoly – ostatní netepané formy – ale pro podrobnější zařazení je třeba se obrátit na naše specialisty a sdělit jim i podrobné složení deklarovaného předmětu,“ dodala mluvčí.

Obracet se na specialisty je ovšem administrativně zdlouhavá procedura, ale podle našeho odhadu by zřejmě mělo jít o kategorii netepaného zlata, kterého se letos měsíčně dováží v průměru 40 kilogramů.

PSALI JSME: Zlato za ceny Českého statistického úřadu by šlo na dračku

Tomu by odpovídala i deklarované cena kolem 1,7 milionu korun za kilogram. Další indicií je, že toto zlato je téměř výhradně dováženo ze Švýcarska, Rakouska nebo Německa, tedy ze zemí, jež ekonomicky nebo i přímo mají s produkcí zlata něco společného.

Za úvahu stojí, že v této kategorii bylo za čtvrtletí dovezeno 118 kilogramů pravděpodobně investičního zlata, ale vyvezeno bylo neuvěřitelných 550 kilogramů. Ještě víc šokuje statistická hodnota zlata dle ČSÚ.

Dovoz oceněn na 196 milionů korun, ale hodnotu pětinásobného množství exportovaného zlata úřad bez uzardění vyčíslil na 236 milionů korun, tedy kilogram zlata za 429 tisíc korun, za čtvrtinu aktuální tržní ceny.

Na dotaz, jak je to možné, nám Generální ředitelství cel rychle odpovědělo: „Obraťte se prosím o upřesnění na ČSÚ, protože celní správa je správcem dat týkajících se pouze dovozu a vývozu ze třetích zemí, nikoli ze členských států Evropské unie.“

PSALI JSME: Letošní dovoz zlata do Česka mírně v kladných číslech

Neveřejná data o pohybu zlata přes hranice Evropské unie, která nám celní správa i bez vyžádání poslala, žádné cenové anomálie nevykazují. Cena u vývozu i dovozu je vždy tržní.

Odpověď ČSÚ na stejnou otázku byla následující: „Po konzultaci s kolegy z věcně příslušného odboru ČSÚ vás ohledně zatřiďování konkrétního zboží do celního sazebníku musím odkázat na Generální ředitelství cel, do jehož kompetence toto patří. ČSÚ zařazování do kombinované nomenklatury neprovádí.“

Reakce statistického úřadu je v Česku typická. Dává i jasnou odpověď na otázku, zda pohádka O kohoutkovi a slepičce má norský nebo český původ.

PSALI JSME: Vysoká cena loni zabrzdila dovoz zlata do Česka

Rudolf Marek

Příspěvek Z Česka se víc zlata vyváží, než dováží pochází z Zlato.cz

Od ledna do začátku září bylo do Česka dovezeno 7,5 tuny zlata, po odečtení exportu se tak v českých domácnostech rozptýlilo 5,8 tuny zlata v hodnotě 8,6 miliardy korun. Češi si tak letos pořídili šestkrát víc zlata, než Česká národní banka, která svůj zlatý poklad od začátku roku obohatila jen o necelou tunu zlata.

Rekordním měsícem roku dál zůstává březen, kdy se do Česka dovezlo o tunu zlata víc, než v posledním sledovaném měsíci. Konkrétně šlo v březnu o 1,79 tuny zlata v celní hodnotě 2,1 miliardy korun.

PSALI JSME: Zlato: Indie a Česko, srovnání nesrovnatelného

V srpnu to bylo 732 kilogramů zlata za necelou miliardu korun, po odečtení vývozu v Česku zakotvilo 574 kilogramů zlata. Z toho čistě investiční zlato ve formě slitků bez zlatých mincí vážilo 245 kilogramů.

Oproti červenci jde o obrovský skok, protože tehdy se investičního zlata dovezlo jen 58 kilogramů, což byla anomálie. Naši investoři si letos obvykle pořizují kolem 300 kilogramů zlata měsíčně. Rekordní byl leden, kdy to bylo 379 kilogramů zlata. Kolik zlata se u nás dostane do oběhu ve formě mincí, monopolní Česká mincovna úzkostlivě tají.

PSALI JSME: Češi začali šetřit i při nákupech zlata

Rudolf Marek

Příspěvek Češi si v srpnu koupili přes půl tuny zlata pochází z Zlato.cz

Celní správa mimo to ještě eviduje zlato netepané (netvářené) ve formě hrudek, zrn, ingotů, litých cihel nebo pelet. „Celní norma nerozlišuje, zda se jedná o surovinu pro klenotnictví či o investiční slitky nebo cihličky, jak se dotazujete. Uvedené položky se třídí dle zpracování. Důležité je, zda byl výrobek získán jen litím, nebo zda došlo k dalším zpracovatelským krokům, např. válcování,“ sdělila naší redakci mluvčí Generálního ředitelství cel Hana Prudičová.

Vypočítat z toho, kolik zlata si Češi od roku 2009 nakoupili jako investici nebo k zajištění bohatství, je proto velmi obtížné, protože většina švýcarských zpracovatelských rafinerií, odkud převážně investiční zlato v Česku pochází, větší slitky odlévá, ale např. firma PAMP ho razí, což je z pohledu celníků jiná kategorie, pokud o tom ale vědí. Leč pokusili jsme se o to.

PSALI JSME: Češi kupují kolem dvou tun zlata ročně

Jen od roku 2009 nainvestovali Češi do zlata miliardy korun, v posledních letech to je přes půldruhé miliardy ročně (bez šperků), a celkem si za tu dobu doma dle oficiálních zdrojů uložili 19,348 tuny investičního zlata. Česká národní banka měla k 31. prosinci 2021 ve svém sejfu 10,575 tuny zlata. Nejvíc investičního zlata si lidé nakoupili v roce 2015, celkem 1,997 tuny, ale je třeba dodat, že podstatně víc zlata se prodá v podobě klenotů, prstenů a mincí.

Podrobný pohled na neúplnou statistiku roku 2021 (ke konci listopadu) ukazuje, že zlatých polotovarů zejména pro klenotníky se dovezlo 6,739 tuny, mincovního zlata 460 kilogramů, čtyři kilogramy zlatého prachu a investičního zlata 1,365 tuny. To všechno za rekordních 10,026 miliardy korun.

PSALI JSME: Barometr obliby spoření: Češi utíkají před inflací ke zlatu

Rudolf Marek

Příspěvek Češi mají dvakrát víc zlata, než centrální banka pochází z Zlato.cz

Analytici tak vysoký nárůst nečekali. Odhadovali, že dubnová meziroční inflace stoupne z březnových 2,3 procenta zhruba na 2,7 procenta „Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly o 3,1 procenta. Bylo to o 0,8 procentního bodu více než v březnu a nejvíce od loňského září. Největší podíl na tomto vývoji měly, stejně jako minulý měsíc, ceny pohonných hmot a tabákových výrobků,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Inflace v Česku vytrvale klesala od loňského července až do letošního března, kdy se zpomalování meziročního růstu spotřebitelských cen po sedmi měsících zastavilo. Podle ekonomů poroste inflace i v květnu, a to i kvůli otevření všech obchodů po několikaměsíční pauze způsobené epidemií koronaviru.

Ceny pohonných hmot a olejů v dubnu meziročně vzrostly o 16,3 procenta, lihoviny zdražily o 5,1 procenta, pivo o 8,5 procenta a tabákové výrobky o 19,5 procenta. Oproti stejnému období loňského roku zdražily i automobily, ceny nájemného v bytech, vodné a stočné, zatímco klesly například ceny elektřiny i zemního plynu.

Z potravin bylo ve srovnání s loňským dubnem o 7,2 procenta levnější vepřové maso, zelenina o 3,4 procenta, přičemž ceny brambor dokonce klesly o 26,6 procenta, uvedli statistici. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 3,3 procenta a ceny služeb o 2,8 procenta. Například finanční služby meziročně zdražily o 8,8 procenta.

ČSÚ dnes zveřejnil i vývoj cen v dovozu a vývozu za letošní březen. Meziročně vývozní ceny vzrostly o 2,5 procenta, dovozní ceny o 1,6 procenta „V meziročním srovnání se výrazně projevil růst cen rud kovů a kovového odpadu, ropy a ropných výrobků a elektřiny,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.

(ČTK)

Příspěvek Spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 3,1 procenta, nejvíc od září pochází z Zlato.cz

„Předpokládaný růst tempa výrobní činnosti v průmyslu a především očekávané zlepšení poptávky a ekonomické situace podniků v odvětvích obchodu a služeb, motivované zřejmě avizovaným postupným rozvolňováním ekonomiky, byly zdaleka nejvýznamnějšími faktory růstu dubnové důvěry podnikatelů,“ uvedl Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil proti březnu o 7,1 bodu na 94,8 bodu, pesimismus mezi podnikateli narostl jen ve stavebnictví. U spotřebitelů důvěra stoupla o 9,9 bodu na 93,9 bodu. Proti loňskému dubnu, kdy se naplno projevily dopady první vlny pandemie koronaviru, je důvěra vyšší.

V průmyslu v dubnu důvěra stoupla o 6,9 bodu na 102,3 bodu, přičemž nad stovkou byl indikátor naposledy v listopadu 2018 a vyšší než nyní byl před třemi roky. Zvýšil se především podíl podnikatelů očekávajících v příštích třech měsících růst tempa výroby a snížil se podíl těch, kteří hodnotí poptávku jako nedostatečnou. Za hlavní bariéry růstu produkce označilo 30 procent podniků nedostatečnou poptávku, nedostatek materiálu a zařízení limituje 24 procent podniků. „Nedostatek materiálu a zařízení označilo za hlavní bariéru růstu produkce vůbec největší procento respondentů od počátku sledování,“ zdůraznila Silvie Vyplašilová z ČSÚ.

Využití výrobních kapacit podniků ve zpracovatelském průmyslu v dubnu dosáhlo téměř 85 procent, což je o něco méně než v předchozím čtvrtletí. Podnikatelé odhadují zajištění práce zakázkami na 12 měsíců. Podniky ve zpracovatelském průmyslu letos očekávají růst investic o zhruba 11 procent po loňském poklesu o 15 procent. „Očekávané investice by se v tomto roce měly týkat převážně obnovy stávajících výrobních zařízení a rozšíření výrobních kapacit. Méně už pak pořízení nových technologií,“ uvedla Vyplašilová.

Mezi podnikateli se snížila v dubnu důvěra jen ve stavebnictví, a to proti březnu o 5,5 bodu na 110,9 bodu. Proti loňskému dubnu je důvěra ve stavebnictví vyšší. Letos v dubnu se zvýšil podíl stavebníků považujících poptávku za nedostatečnou, zároveň se snížil podíl podnikatelů očekávajících, že v příštích třech měsících zvýší počet zaměstnanců.

Důvěra podnikatelů ve službách včetně bankovního sektoru stoupla o 8,6 bodu na 85,4 bodu, i v tomto případě je důvěra meziročně vyšší. O něco vyšší byla loni v září.

Mezi spotřebiteli se důvěra v ekonomiku po tříměsíčním poklesu zvýšila, proti březnu stoupla o 9,9 bodu na 93,9. Meziročně je vyšší, vrátila se na úroveň z loňského léta. Po třech měsících se snížil podíl spotřebitelů očekávajících v příštích 12 měsících zhoršení ekonomické situace. Obavy z růstu nezaměstnanosti sice poklesly, ale podíl spotřebitelů očekávajících její zvýšení zůstává vysoko nadprůměrný. Obavy spotřebitelů ze zhoršení vlastní finanční situace se oproti březnu téměř nezměnily, vzrostl ale počet respondentů, kteří předpokládají, že během 12 měsíců uspoří nějaké peníze. Obavy lidí z růstu cen jsou stále vysoké, uvedl ČSÚ.

(ČTK)

Příspěvek Důvěra v českou ekonomiku byla v dubnu nejvyšší za poslední rok pochází z Zlato.cz

„Domácnostem v loňském roce vzrostly celkové příjmy o 2,8 procenta. Naopak jejich výdaje poklesly o 2,9 procenta, a to zejména v souvislosti s přijatými protiepidemickými opatřeními,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Míra úspor domácností tak byla loni na rekordní úrovni. „Ve čtvrtém čtvrtletí dosáhla hodnoty 23,3 procenta, což je téměř dvojnásobek průměru za historii měření,“ dodal Kermiet.

Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání byl loni 36.025 korun, proti předchozímu roku reálně klesl o 1,3 procenta. „Do poklesu příjmů ze zaměstnání se promítlo zastavení výroby a uzavření některých provozoven v důsledku pandemie koronaviru,“ uvedli statistici. Zároveň upozornili, že peníze vyplacené zaměstnancům prostřednictvím programu Antivirus, se nezapočítávají do mezd. Tyto peníze jsou počítány do celkových mzdových nákladů, na které zaměstnavatelé obdrželi provozní dotace.

Míra zisku nefinančních podniků dosáhla v loňském roce 44,9 procenta, meziročně o 0,2 procentního bodu více. „V nominálním vyjádření zisky meziročně poklesly, avšak méně než přidaná hodnota. Důvodem byl růst přijatých dotací a pokles mzdových nákladů, které se snížily meziročně o 1,3 procenta,“ uvedl ČSÚ. Míra investic se loni proti předchozímu roku snížila o 2,1 procentního bodu na 27 procent.

„Lidé loni mnohem méně utrácely, firmy zase škrtaly investice. Takto jednoduše by se daly shrnout výsledky jednotlivých sektorů české ekonomiky za loňský rok,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Situace by se ale podle něj měla pomalu vracet k normálu. Nejpozději od poloviny roku by se totiž podle Dufka měla obnovit spotřeba. „Velkou nejistotu představují investice, ke kterým se firmy budou navracet teprve s jistotou příznivějšího ekonomického výhledu. Kritickým momentem proto i nadále zůstává zvládnutí pandemie,“ dodal.

Zisky zahraničních vlastníků korporací dosáhly sedmi procent HDP. Ve formě dividend si zahraniční vlastníci rozdělili 217 miliard korun, znovu investováno bylo téměř 176 miliard korun. Ačkoli byl odliv dividend meziročně o téměř 110 miliard korun nižší, zůstává podle ČSÚ ziskovost přímých zahraničních investic v ČR vysoká.

„Na druhou stranu byl odliv důchodů ze zisků částečně kompenzován přílivem důchodů ze zahraničí, zejména příjmy ze zaměstnání a dotacemi. Saldo prvotních důchodů se zahraničím se meziročně zlepšilo o 118 miliard korun a dosáhlo minus 229 miliard korun,“ dodali statistici.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE bude vývoj ekonomiky v letošním roce záviset na pokroku ve vakcinaci a ve schopnosti uvolňovat omezení v ekonomice a ve fungování společnosti obecně. „Pro rok 2021 lze čekat návrat HDP k celoročnímu růstu, vše ale bude záležet na schopnosti uvolnit omezení související s pandemií a v tomto ohledu zůstává situace velmi nejistá,“ uvedl.

(ČTK)

Příspěvek HDP se loni propadl nejvýrazněji od vzniku samostatné ČR, potvrdil ČSÚ pochází z Zlato.cz

Český statistický úřad zveřejní první předběžný odhad vývoje ekonomiky za loňský rok a za 4. čtvrtletí 2020 v úterý 2. února. Ve třetím čtvrtletí loni česká ekonomika klesla meziročně o pět procent. Naopak mezičtvrtletně hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 6,9 procenta. Ve druhém čtvrtletí hrubý domácí produkt kvůli koronaviru podle revidovaných údajů klesl meziročně o 10,8 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně tehdy klesl HDP o 8,5 procenta.

„To, že domácí ekonomika po silném oživení ve třetím čtvrtletí v závěru roku opět poklesne, začínalo být stále jasnější již v září s tím, jak zrychloval počet nakažených s nemocí covid-19 a s tím, jak se česká ekonomika mílovými kroky blížila k dalšímu uzavření. Tento předpoklad se potvrdil a v průběhu čtvrtého čtvrtletí již tak nebylo otázkou, zda ekonomika poklesne, ale jak hluboký tento pokles bude,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Za celý loňský rok čeká pokles ekonomiky o 6,5 procenta.

Celkově by však podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera měl být negativní dopad druhé vlny na vývoj ekonomiky menší než na jaře díky stále fungujícímu průmyslu. „Také dopad lockdownu na maloobchodní tržby a služby byl podle listopadových dat slabší než na jaře. Proto by celkový propad tuzemské ekonomiky měl být mírnější,“ uvedl.

Za celý rok 2020 by podle Seidlera měla ekonomika klesnout o zhruba šest procent. „To je vzhledem k druhé podzimní vlně pandemie poměrně solidní výsledek. Částečně pomohla propad ekonomiky zmírnit sada vládních opatření, bez kterých by byl propad zhruba o 1,5 procentntního bodu vyšší, na druhou stranu tato podpora se zrcadlí v růstu zadlužení,“ uvedl.

Zhoršení mezičtvrtletního i meziročního vývoje ekonomiky po úspěšnějším třetím čtvrtletí je i podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška kvůli zpřísnění protivirových restrikcí jistotou. „Na vývoji nic zásadně nemohlo změnit ani přechodné uvolnění některých ekonomických omezení na pár týdnů před Vánoci. I když ale byla klíčovým faktorem propadu HDP omezení ze strany nabídky, ani poptávka rozhodně neměla tendenci ekonomický růst podpořit,“ uvedl.

„Pandemie si vybírá svou daň nejen v podobě zavřených restaurací, hotelů a fitness center, ale také v podobě obav domácností a firem z dalšího ekonomického vývoje, což se promítá do poklesu spotřeby domácností a investic firem. Za celý loňský rok odhadujeme pokles HDP o sedm procent,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. I on upozornil, že podstatný rozdíl ve srovnání s první vlnou pandemie je výkon průmyslu, který tentokrát zvládá situaci podstatně lépe.

(ČTK)

Příspěvek Ekonomika podle odhadů loni klesla o šest až sedm procent pochází z Zlato.cz

„Začátek roku se nesl ve znamení poklesu důvěry ve všech sledovaných odvětvích ekonomiky. Podnikatelé napříč odvětvími negativně hodnotí svoji ekonomickou situaci nebo stávající poptávku,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst. Část podnikatelů podle něj ale během tří měsíců očekává zlepšení. „Již tak velké obavy spotřebitelů ze zvýšení nezaměstnanosti dále rostly, ruku v ruce s obavami ze zhoršení celkové ekonomické situace,“ dodal Obst.

„Optimismu ubírají zejména problémy s rychlostí očkování, které prodlužují očekávanou dobu uzávěry ekonomiky,“ uvedl analytik Natland Petr Bartoň. Podle analytika ČSOB Petra Dufka celkově výsledky překvapivě nevyznívají. „Dávají velkou naději, že si průmysl udrží svoji stabilizační roli v době pokračujícího lockdownu a díky němu se nebude ekonomická situace dál hrotit,“ uvedl Dufek.

Ani únorové hodnoty podle hlavního analytika ING Jakuba Seidlera přílišné zlepšení přinést nemusí. „Sběr dat probíhá v první polovině měsíce, kdy patrně k citelnějšímu uvolnění restrikcí dle současných informací ještě nedojde. Postupný růst důvěry by tak měl přijít až od března,“ uvedl. „V souhrnu zveřejněná data o vývoj důvěry v ekonomice indikují spíše stagnaci ekonomiky na počátku roku,“ dodal ekonom Komerční banky Michal Brožka.

Indikátor důvěry podnikatelů se proti prosinci snížil o 0,7 bodu na 87,1 bodu, u spotřebitelů klesl o 3,5 bodu na 88,5 bodu. Údaje za prosinec se změnily spolu s tím, jak ČSÚ v lednu čísla pravidelně přepočítává.

Prosincové zlepšení statistici přičítali tomu, že průzkum se uskutečnil v první polovině měsíce, kdy se rozvolňovala opatření proti šíření koronaviru. Předtím indikátor meziměsíčně rostl od května do září, klesal v říjnu a listopadu. V lednu byla důvěra meziročně nadále výrazně níže než před rokem, v době před začátkem epidemie koronaviru v Česku.

Důvěra podnikatelů v průmyslu se v lednu meziměsíčně snížila o 0,3 bodu na 93,2 bodu. Ve stavebnictví indikátor poklesl o 2,4 bodu na 108,5 bodu, v obchodu se snížil o 3,1 bodu na 90,4 bodu.

Ve službách včetně bankovního sektoru byla v lednu důvěra proti prosinci níže o 0,7 bodu na 78,1 bodu. „Z pravidelného čtvrtletního šetření v odvětvích služeb vyplynulo, že téměř třetina respondentů uvádí jako bariéru růstu produkce nedostatečnou poptávku, 28 procent respondentů limitují v růstu produkce i jiné faktory související pravděpodobně s preventivními protipandemickými opatřeními,“ podotkl Obst.

U spotřebitelů v lednu spolu s obavami ze zvýšení nezaměstnanosti a ze zhoršení celkové ekonomické situace vzrostly také obavy z růstu cen. Ubylo lidí, kteří mají v úmyslu spořit, obavy spotřebitelů z jejich vlastní finanční situace jsou přibližně stejné jako v prosinci.

(ČTK)

Příspěvek ČSÚ: Důvěra v ekonomiku po prosincovém růstu v lednu opět klesla pochází z Zlato.cz

„Navzdory postupnému zpomalování dynamiky cen potravin v průběhu roku vzrostly jejich ceny za celý loňský rok v průměru o pět procent a patřily tak mezi hlavní faktory vyšší inflace loni,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Další příčinou byly ceny spojené s bydlením, zejména růst cen elektrické energie, a zdražení tabáku a alkoholu kvůli vyšší spotřební dani.

Celkově pak podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka přispěl k rychlejšímu růstu inflace loni hospodářský vývoj z předchozích let, který vytvořil vhodné podmínky pro silnější inflační tlaky v domácí ekonomice. „Ty nedokázala zlomit ani probíhající pandemie covid-19,“ uvedl.

Za samotným poklesem inflace v prosinci bylo podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského pokračující zpomalování růstu cen potravin a cen elektřiny, u které se projevila vyšší srovnávací základna z předloňského prosince. „Průměrná inflace za loňský rok směřuje k hodnotě 3,2 procenta, což by bylo maximum od roku 2012,“ uvedl.

(ČTK)

Příspěvek Průměrná inflace loni byla podle odhadů nejvyšší od roku 2012 pochází z Zlato.cz

„Výraznější zvýšení důvěry v ekonomiku jsme zaznamenali jen v odvětví obchodu, kde podniky oproti minulému měsíci hodnotí podstatně lépe svou současnou ekonomickou situaci. Ve službách se naopak důvěra mírně snížila, a to zejména v důsledku horšího hodnocení očekávané poptávky,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Celková důvěra se nachází na nejvyšší úrovni za uplynulých pět měsíců, řekl ČTK analytik Generali Investments Radomír Jáč. Nicméně zůstává podle něj výrazně pod úrovněmi z doby před koronavirovou epidemií. Na srpnovém průzkumu je patrná nejistota zejména ve službách a dále na straně spotřebitelů, což je provázáno právě s virovou pandemií, dodal.

Mezi podnikateli vzrostl indikátor důvěry o 0,8 bodu na 85,5 bodu. V obchodu byla vyšší o 6,9 bodu, v průmyslu o 1,7 bodu a ve stavebnictví o 3,7 bodu. Podle statistiků ale mezi stavaři stále převažují podnikatelé, kteří hodnotí současnou poptávku jako nedostatečnou. Ve službách se důvěra v srpnu snížila o 1,3 bodu.

S tím, jak se ekonomika vzpamatovává po koronavirovém šoku, roste i optimismus na straně podnikatelů, podotkl analytik ČSOB Petr Dufek. Extrémní chmury, které byly vidět na očekávání podnikatelů ve druhém čtvrtletí, jsou téměř pryč a průmyslové firmy podle něj předpokládají výraznější zlepšení poptávky už v horizontu tří měsíců. „Teď už jen zbývá, aby tyto předpoklady byly podloženy zakázkami,“ poznamenal.

Mezi spotřebiteli klesla důvěra v ekonomiku o 1,6 bodu na 94,4 bodu. Proti minulému měsíci se lidé více obávají zhoršení jejich vlastní finanční situace. Obavy z růstu cen jsou stále vysoké a lidé se také stále bojí zvyšování nezaměstnanosti, uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Souhrnný indikátor důvěry se zhruba od podzimu roku 2014 do začátku letošního roku držel kolem 100 bodů. Od letošního ledna začal mírně klesat. V březnu se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem následované preventivními opatřeními vlády proti šíření viru, která zahrnovala uzavření restaurací, kin či obchodů i omezení cestování. Důvěra v ekonomiku se v dubnu propadla pod 80 bodů, kde byla naposledy za ekonomické krize v roce 2009.

(ČTK)

Příspěvek Růst důvěry v českou ekonomiku v srpnu výrazně zpomalil pochází z Zlato.cz

„Výrazné meziroční poklesy v obchodování jsme zaznamenali se všemi zeměmi, především s Německem, naopak Čína byla jedinou zemí s mírným nárůstem dovozu. Obchodní bilance se zeměmi EU však zůstala i přes výrazný propad nadále kladná,“ uvedla k dubnovým výsledkům zahraničního obchodu ČR ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluš Kavěnová.

Vývoz zboží v dubnu meziročně klesl o 40 procent na 191,4 miliardy Kč a dovoz o 27 procent na 218,3 miliardy. U motorových vozů klesl vývoz o 69,8 miliardy a dovoz o 34,1 miliardy, kladné saldo obchodování s auty se tak v dubnu meziročně propadlo o 35,7 miliardy korun.

Horší bilanci vykázal také obchod s počítači, elektronickými a optickými přístroji, a to o 4,7 miliardy korun. O 4,6 miliardy korun se pak zhoršil výsledek obchodování s elektrickými zařízeními. Nedařilo se ani obchodu s pryžovými a plastovými výrobky, textilem, stroji, ostatními dopravními prostředky, jako jsou lodě, lokomotivy nebo letadla, a základními farmaceutickými výrobky.

Naopak kladně se na výsledku zahraničního obchodu Česka podepsal o 6,5 miliardy korun menší deficit obchodu s ropou a zemním plynem, důvodem byl pokles jejich cen na světových trzích a nižší dovezené množství. O 4,7 miliardy se zmenšil i schodek obchodování se základními kovy a o 1,8 miliardy s chemickým látkami.

Bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie skončila v dubnu přebytkem 23,2 miliardy Kč, meziročně byl tak o 34 miliard nižší. Schodek obchodu se státy mimo unii se prohloubil o 9,5 miliardy na 48,9 miliardy korun.

(ČTK)

Příspěvek Zahraniční obchod ČR v dubnu skončil ve schodku 26,9 mld. korun pochází z Zlato.cz