Díky jejímu posílení vůči dolaru světová velkoobchodní cena unce zlata dle dat platebního portálu XE.com v posledním měsíci dokonce klesla z říjnových 46 800 na 45 000 korun. Je třeba doplnit, že v říjnu byla cena zlata za posledních dvanáct měsíců vůbec nejvyšší a na našem trhu stála unce přes 50 tisíc korun.

Od začátku roku zlato zdražilo o 180 dolarů a jeho letošní zisk tak osciluje mezi devíti a deseti procenty. „Očekáváme, že zlato se bude obchodovat (v průměru – pozn. red.) za 2001,59 dolaru do konce čtvrtletí,“ uvádí globální makro model Trading Economics.

Ten poskytuje informace do 196 zemí včetně prognóz, jež vycházejí z víc než 23 milionů ekonomických ukazatelů. „Při pohledu do budoucna odhadujeme, že za 12 měsíců se bude unce zlata obchodovat za 2067,72 dolaru,“ dodávají analytici informační platformy.

PSALI JSME: Názory na zlato jsou rozhoupané stejně jako jeho cena

Názory se však různí. Zatímco web Mining.com doporučuje využít každého poklesu ceny zlata k jeho nákupu, experti agentury Reuters nevěří, že by se cena zlata na 2 000 dolarech mohla udržovat dlouhodobě.

„Nevypadá to, že by na obzoru bylo další zvýšení úrokových sazeb, takže můžeme vidět zlato stabilně nad 2 000 dolary za unci,“ cituje Mining.com Boba Haberkorna, hlavního tržního analytika RJO Futures. Současné prostředí přirovnává k předchozím cyklům v letech 2000 až 2002 a 2008 až 2009, ve kterých zlato překonalo výkon akcií a dluhopisů. „Mám pocit, že jsme teď v podobném období,“ dodává.

„Pokles amerického dolaru vypadá přehnaně… v současné době nemá zlato na to, aby plně ustálo cenu nad 2 000 dolarů,“ oponuje ve vyjádření pro Reuters analytik City Indexu Matt Simpson. Nejistou situaci zřejmě nejvýstižněji dokresluje denní prognóza serveru Economies.com, která očekává obchodní rozpětí od poklesu na 1 985 dolarů po maximum 2 015 dolarů za unci.

PSALI JSME: Lichtenštejnská prognóza: V roce 2030 bude zlato stát přes 4 800 dolarů

(rek)

Příspěvek Česká koruna ubránila cenu zlata pochází z Zlato.cz

Americký dolar měřený indexem koše světových měn vystřelil na maximum, stejně jako výnosy amerických vládních dluhopisů, které nabízely úrok 4,09 procenta.

Důvod, že se zlato nejenže nepropadlo příliš hluboko, ba dokonce o 20 dolarů unce zlata zdražila, by mohl spočívat v tom, že mezi drobnými investory zájem o žlutý kov neochabuje. Odhaduje se, že přes 60 procent poptávky pochází právě od nich.

Meziměsíční inflace v USA stoupla o 0,4 procenta, meziroční klesla z 8,3 jen na 8,2 procenta a jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny energií a potravin, meziměsíčně poskočila o 0,6 procenta a meziročně o 6,6 procenta, což překonalo odhady analytiků.

PSALI JSME: Míra inflace v USA v září klesla na 8,2 procenta, meziměsíčně ceny vzrostly

Opět platí, že vyšší než očekávaná čísla inflace v USA nejsou považovány za dobrou zprávu pro Federální rezervní systém (Fed, centrální banka USA, pozn. red.), potažmo pro celou americkou ekonomiku.

Někteří američtí obchodníci vidí šanci na listopadové zvýšení úrokových sazeb i o 100 bazických bodů, uvedla makléřská firma FXStreet.

„Pokračující odolnost inflace naznačuje, že se nedá čekat zastavení růstu úroků, což ukazuje na delší období restriktivních sazeb,“ uvedli analytici z TD Securities. Ti jedním dechem nedoporučují burziánům spekulovat na růst ceny zlata, protože pravděpodobně převládne trvalý sestupný trend.

PSALI JSME: Češi si v srpnu koupili přes půl tuny zlata

Zájemci o zlato v jiných měnách včetně české koruny budou muset mimořádně pozorně sledovat kurz k dolaru, jehož posilování by mohlo vyvážit globální zlevňování zlata obchodovaného v dolarech. Ještě v únoru totiž stál dolar lehce přes 21 korun a dnes je to přes 25 korun.

A to má česká koruna na rozdíl od okolních evropských měn své hlavní oslabení teprve před sebou. Díky intervencím naší centrální banky by oslabování koruny mohlo být pozvolné, ale nevyhnutelné.

Proto bude i cena zlata v českých korunách v dalších týdnech postupně zvyšovat i tu nejníže položenou laťku, i když světová cena bude klesat, jak prorokují analytici.

PSALI JSME: Investujte do zlata, dokud ČNB uměle drží vysoký kurs koruny, radí analytik

(rek)

Příspěvek Pozor na cenu zlata v českých korunách pochází z Zlato.cz

V českých korunách cena zlata klesla ke 36 tisícům korun za troyskou unci (31,1 g) a jedná se tak o jednu z nejlepších nákupních situací v letošním roce. Podíváme-li se na cenu unce zlata v roce 2018, nejšťastnějším se podařil nákup za cenu kolem 1200 dolarů za unci, v naší měně i za 28 tisíc korun.

Loni už bylo terno pořídit unci zlata za 1450 dolarů, vzhledem ke kursu dolaru to v českých korunách pořád bylo dobré, při mimořádném štěstí jen o tisícovku a pár stovek dráž než v roce 2018.

Daleko hůř na tom v Česku byli investoři z let 2016 a 2017, kteří kupovali unci zlata za víc než 31 tisíc korun a dva roky žehrali na svůj prodělek. Ovšem dnes, kdy cena zlata osciluje mezi 36 a 37 tisící korunami, se jejich investice jeví jako prozíravá. Jak píše na webu Kurzy.cz analytik Jakub Petruška: Je zřejmé, že dobrou cenu poznáte až zpětně.

Komplikací je oslabování české koruny, která za týden ztratila pět procent, což pro Čechy zlato zdražuje. Podle drtivé většiny odborných analýz může cena zlata vyrůst na 1700 až 1800 dolarů za unci. V dnešním kurzu by to znamenalo 41 až 43 tisíc korun za unci, což by ve srovnání s aktuální cenou přineslo zdražení unce zlata o čtyři až pět tisíc korun. V tomto světle nemusí nynější investiční příležitost dlouho trvat. 

Vše bude záležet na dalším vývoji ekonomiky, kdy není vyloučeno nic. Ke krizi může vést jak dominový efekt celosvětově propojených ekonomik, tak i další obří fiskální a měnové stimuly na podporu byznysu vedoucí k masivnímu nárůstu zadlužení. Situace je značně nepřehledná. 

(rek)

Příspěvek Dnešní cena zlata je dobrou příležitostí k nákupu pochází z Zlato.cz

V pravidelném kursovém průzkumu agentury Reuters se sedm ze 16 analytiků domnívá, že koruna posílí mimo limit stanovený kurzovým závazkem do konce dubna. Celkem 13 analytiků soudí, že se to určitě stane do konce června. Medián prognózy v tomto hlasování vychází na zpevnění koruny na 25,70 v březnu, do března příštího roku o 5,2 procenta. Ale hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek si myslí, že česká měna by mohla nejprve zpevnit na 26 korun za euro a v následných korekcích pak oslabovat na 26,50 za euro.

Investoři skoupili obrovské množství korun a dalších českých aktiv se spekulací, že neustále rostoucí a stabilní česká ekonomika posílí měnu, jakmile bude kurzový závazek odvolán. Následovat by tak mohly významné výkyvy, než se koruna usadí na pevnějších úrovních. Podobně posílil i švýcarský frank poté, co tamní centrální banka přestala regulovat kurs.

Na trzích panují i obavy, že česká měna byla „překoupena“, což spolu s vyššími náklady na zajištění zvýšilo volatilitu spotových (okamžitých) a forwardových (budoucích) obchodů s korunou v minulém týdnu. ČNB v uplynulých měsících navíc k obraně koruny koupila další desítky miliard eur. „Transparentní ukončení kursového závazku by však mohlo přispět k hladkým pohybům koruny a uspokojit investory, kteří nedočkavě chtějí ukončit své dlouhé pozice,“ uvedli analytici pro agenturu Reuters.

„Pokud bude koruna schopna celé měsíce nejen posilovat ale i oslabovat, přiměje to ČNB zvažovat i zvýšení rekordně nízké úrokové sazby,“ pokračuje úvaha Reuters. „Odstranění kursového závazku by mohlo vyvolat vybírání zisků, jež by mohlo přijít v mnoha vlnách, a tak by se koruna mohla ocitnout na houpačce v kursu kolem 27 korun za euro,“ dodává Radomír Jáč z Generali Investments. „Takže koruna může spontánně nebo s podporou ČNB zpevnit, ale zvýšení sazeb by se stalo významným tématem teprve koncem roku 2017, pokud to vůbec bude letos.“

(rek)

Příspěvek Reuters: Koruna posílí, jsou ve hře i úrokové sazby? pochází z Zlato.cz

Pokud nebude dosaženo odpovídající inflace k datu ukončení intervencí, koruna by posílila. To by se odrazilo v nárůstu spekulativních pozic, přílivu cizí měny, kterou ČNB už za 1,5 bilionu korun nakoupila a poklesu reálných sazeb na peněžních a dluhopisových trzích.

„To není teorie. To se ve skutečnosti děje. České státní dluhopisy se prodávají se záporným výnosem i při dlouhodobé splatnosti a sazby peněžního trhu jsou nižší než mínus dvě procenta u dvouměsíční splatnosti. Trhy zjevně nevěří, že ČNB může ukončit svůj závazek, aniž by koruna začala posilovat,“ píše David Vávra na webových stránkách Central Banking.

Spekulace ještě posílí

Čím později vsadí spekulativní kapitál na zhodnocení koruny, tím vyšší bude výnos. Pokud nakoupí koruny dnes, může zhodnocení očekávat v červenci. Ale pokud to udělá pouhý den před ukončením intervencí, vydělá stejnou částku za den. Investoři vědí, že čím déle budou čekat v otevřené spekulativní pozici, tím déle budou čelit negativní úrokové sazbě ve svých korunových aktivech.

„Takže nejlepší možností je otevřít spekulativní pozice přesně jeden den před jejich ukončením. V důsledku toho, že se návratnost stává stále jistější, bude ČNB čelit silnějším spekulativním pozicím. Proto nelze počítat s tím, že by transparentně oznámila, že závazek skončí, řekněme ve čtvrtek 3. srpna 2017. Ve světě, kde je kapitál plně mobilní a česká ekonomika je viděna jako bezpečný přístav, spekulativní postoj by se do 2. srpna mohl nafouknout do velikosti, kterou si dnes můžeme jen stěží představit,“ varuje Vávra na londýnském serveru.

ČNB se dřív nebo později dostane do situace, kdy již nebude ochotna kupovat další eura. Rozvaha dosáhne bodu, kdy by množství devizových rezerv vzhledem k oběživu vedlo k budoucímu explozivnímu nárůstu ztráty. Nestalo by se to hned, ale ČNB by vznikaly kumulované ztráty v budoucnu.

A co dál?

ČNB tvrdí, že ztráta v jejím účetnictví nemá vliv na měnovou politiku. To je pravda. Peněz si může natisknout, kolik chce. Zvlášť, když je o ně zájem. „Ale ani centrální banka nemůže pracovat s neustále se zvyšující ztrátou, byť pouze účetní. Prakticky jediný způsob úpravy dispozic je dosáhnout vyšší inflace a tedy rychlejšího růstu oběživa, a snížit ztráty tímto způsobem,“ domnívá se Vávra, který v ČNB pracoval téměř šest let a byl i poradcem guvernéra Zdeňka Tůmy.

„Takže co by měla ČNB udělat jinak? Matematika je poměrně jednoduchá. ČNB posunula kurz zhruba o 6,7 % a neměla by ukončit kurzový závazek, dokud nahromaděný inflační diferenciál oproti eurozóně nebude přinejmenším stejný. Pak by neexistoval důvod k otevření spekulativní pozice. Bohužel, se tak neděje. Hlavně proto, že ČNB již od listopadu 2013 systematicky komunikuje konec intervencí, což bezbolestný výstup neumožňuje. Kdyby od začátku ČNB říkala, že je třeba dosáhnout vyšší cenové hladiny v souladu s kurzem 27 Kč za euro, byli bychom dnes jinde,“ konstatuje Vávra.

Čtyři procenta nic dramatického?

„Protože to ČNB neučinila, jsme stále tam, kde jsme byli v listopadu 2013,“ upozorňuje ekonom. „Kumulovaný inflační diferenciál mezi ČR a eurozónou se od zahájení intervencí pohyboval kolem jednoho procentního bodu. A co víc, pokud se podíváte na poslední prognózu ČNB a očekávaný inflační diferenciál od prosince 2013 do poloviny roku 2017 zjistíte, že pokud prognózu materializujeme, budeme mít do června 2017 nahromaděný diferenciál 2,5 procentního bodu. To znamená, že v červnu 2017 bude koruna mít zásadní důvod, aby asi o čtyři procenta posílila.“

Na první pohled se čtyři procenta nezdají dramatická. Pokud však mluvíme o návratnosti v řádu desítek miliard korun, v takovém případě může očekávané zhodnocení vést ke spekulativním útokům s následnými dramatickými změnami směnných kurzů. ČNB se ale ještě může vrátit k cílování inflace dokud nedosáhne cenové hladiny v souladu s kurzem 27 Kč za euro.

„ČNB musí tuto skutečnost jasně říci a zveřejňovat prognózy inflace zahrnující tuto změnu režimu. V praxi to bude znamenat přestřelení aktuálního inflačního cíle v rozmezí tři až čtyři procenta na několik let a teprve potom návrat k dobře známému dvouprocentnímu cíli. Vyšší inflace je zároveň jiný způsob, jak v prostředí nulových sazeb dosáhnout uzavírání spekulativních pozic bez negativních dopadů na finanční sektor,“ domnívá se Vávra.

(rek)

Příspěvek ČNB na rozcestí pochází z Zlato.cz