Strack-Zimmermannová, která předsedá výboru pro bezpečnost a obranu, časopisu řekla: „V době rostoucí nejistoty a nepředvídatelné politiky prezidenta Trumpa již není přijatelné, aby přibližně 37 procent německých zlatých rezerv bylo uloženo v USA.“

Zimmermannová proto trvá na tom, aby se budoucností zlatých rezerv zabýval na mimořádném zasedání parlament. Podle Redaktionsnetzwerk Deutschland má Německo druhé největší zlaté rezervy na světě, celkem 3 350 tun zlata. Po celá desetiletí se velká část německého zlata z různých historických a tržních důvodů nacházela v zahraničí.

Mezi lety 2013 a 2017 centrální banka převedla část svých zlatých rezerv z Paříže a New Yorku do Frankfurtu. Polovinu zlata teď uchovává ve svých trezorech a zbytek v New Yorku a v Londýně. V USA tak stále leží 1 236 tun německého zlata v hodnotě přes 193 miliard dolarů.

PSALI JSME: Německo má v USA 1 200 tun zlata. Kvůli Trumpovi se opět volá po repatriaci

Časopis poznamenává, že ač je Německo vlastníkem tohoto zlata, neznamená to, že nad ním má fyzickou kontrolu. „To představuje riziko vzhledem k současnému mezinárodnímu napětí,“ konstatuje Der Spiegel, jehož hlavní téma převzala většina německých médií.

Europoslankyně není v Německu se svým názorem sama. Bývalý šéf analytického oddělení Bundesbank (německá centrální banka, pozn. red.) Emanuel Mönch již dřív pro ekonomický deník Handelsblatt uvedl, že „skladovat tolik zlata v USA se zdá být riskantní…je třeba předpokládat, že se Trump pokusí využít zlato Bundesbank jako páku“.

Podle jeho názoru by Bundesbank udělala dobře, kdyby zvážila „repatriační operaci“, aby dosáhla větší strategické nezávislosti na USA. „Důvěra ve spolehlivost transatlantických partnerů by neměla nahradit naši ekonomickou a bezpečnostní suverenitu.“

PSALI JSME: Bundesbank urychlila repatriaci zlata

(rek)

Příspěvek Der Spiegel vyzval Německo k repatriaci zlata z USA pochází z Zlato.cz

Stejně jako mnoho jiných centrálních bank i Bundesbank hospodaří se ztrátou. Dlouhá léta nekonvenční měnové politiky ji přiměla k nákupu velkého množství německých státních dluhopisů. Úrokové sazby rostou a úroky placené Bundesbank z rezerv převyšují úrokové výnosy z dluhopisů, což vede ke ztrátě, která požírá její kapitálové rezervy.

Protože zlato je jediná mezinárodní měna, kterou nelze vytisknout, cena zlata se v „papírových“ měnách v dlouhodobém horizontu podstatně zvyšuje, což vytváří centrálním bankám s velkým množstvím zlata značné nerealizované zisky, řečeno účetním žargonem.

Mnoho evropských centrálních bank včetně Bundesbank nakoupilo zlato v době, kdy unce stála 35 dolarů a přeceňování na aktuální cenu jim teď pomáhá snižovat účetní ztráty.

PSALI JSME: 267 966 zlatých cihel Bundesbank

Bundesbank v uzávěrce roku 2022 uvedla hodnotu zlatých rezerv ve výši 176 miliard eur, současná hodnota jejího zlata však je 184 miliard eur, když náklady na jeho nákup činily osm miliard eur. O rok dřív, roce 2021, byla zaúčtovaná hodnota téhož zlata 166 miliard eur.

Joachim Würmeling v prezentaci výroční zprávy za rok 2022 uvedl: „Nejdůležitější položkou z přecenění je samozřejmě 3 355 tun zlata. Jeho hodnota je asi o 180 miliard eur vyšší než náklady na jeho pořízení, takže je to pro nás rezerva a součást značných vlastních prostředků, což zvyšuje naši solidnost. V rozvaze Bundesbank nám to určitě usnadňuje splácení ztrát.“

Z meziročního přecenění rezerv, jak lze vyčíst z výroční zprávy, tvoří lví podíl přecenění zlata. A to o řády vyšší než u jakékoli jiné složky čistého kapitálu, který dosáhl 206,5 miliardy eur a zahrnuje zlato v účetní hodnotě 181,7 miliardy eur, 67 procent veškerých rezerv.

PSALI JSME: Bundesbank vystavila svoje zlato

„Německá zlatá aktiva… jsou hlavní kotvou důvěry ve vnitřní hodnotu rozvahy Bundesbanky,“ cituje web amerického obchodníka se zlatem Gainesvillecoins bývalého prezidenta Bundesbank Jense Weidmanna.

Na webu nizozemské centrální banky lze najít v podstatě totéž: „Slitek zlata si vždy zachovává hodnotu, ať už je krize nebo není. To vytváří pocit bezpečí. Akcie, dluhopisy a další cenné papíry nejsou bez rizika a ceny mohou jít dolů.

Ale cihla zlata si zachovává hodnotu i v době krize. Proto centrální banky drží značné množství zlata. Zlato je perfektní prasátko – je to kotva důvěry ve finanční systém. Pokud se systém zhroutí, zásoby zlata mohou sloužit jako základ pro jeho opětovné vybudování.“

PSALI JSME: Kde se ukrývají zlaté poklady nejbohatších národů

(rek)

Příspěvek Zlato pomáhá snižovat ztráty Bundesbank pochází z Zlato.cz

Během následujících let zlaté zásoby doslova explodovaly. Vrcholu bylo nakonec dosaženo v roce 1968 s 4 034 tunami. Zatímco zlaté rezervy Bundesbank od počátku rychle rostly, soukromým osobám v Německu bylo v prvních deseti letech po skončení války stále zakázáno vlastnit zlato. Tento zákaz v Německu v různých podobách existoval od velké inflace v roce 1923 a trval až do května 1955.

Nová situace nastala v roce 1966, když centrální banky musely prodávat zlato, aby po vzájemné dohodě, jež měla zabránit výkyvům ceny zlata (London Gold Pool, pozn. aut.) uměle stabilizovaly cenu zlata na 35 dolarech za unci.

Dohromady tak centrální banky kvůli udržení této ceny prodaly kolem tří tisíc tun zlata. Zlaté rezervy Bundesbank se proto kolem roku 1970 stabilizovaly na zhruba 3 600 tunách. Z toho asi 740 tun bylo v roce 1979 převedeno do Evropského fondu pro měnovou spolupráci jako součást rezervy nové evropské měny.

PSALI JSME: Bundesbank vystavila svoje zlato

Německá centrální banka se také musela dlouho bránit tlaku sociální demokracie na prodej zlata. Jedním z častých argumentů byly enormní náklady na znovusjednocení Německa, ale padalo mnoho dalších důvodů k využití zlata – například vytvoření fondu pro ekonomiku a výzkum, financování obcí nebo náhrady škod po přírodních katastrofách, jako byla povodeň v roce 2002, která způsobila škody za téměř 12 miliard eur.

Bundesbank všem nápadům socialistů odolala, pouze souhlasila s tím, že bude každoročně poskytovat malé množství zlata na ražbu pamětních mincí. Tento prodej zlata zahájil tradici, která zajistila, že v posledních 22 letech odtéká z Bundesbank tři až 11 tun zlata ročně, které se často stěhuje do německých soukromých úspor.

Žádná veřejná diskuse však nebyla v historii německých zlatých rezerv tak intenzivní, jako otázka uložení národního pokladu. Zlato bylo v té době uschováno v trezorech centrálních bank v Paříži, Londýně a New Yorku a zpočátku i v Ottawě a Bernu. Ještě krátce před přelomem tisíciletí bylo v Německu pouze 77 tun zlata.

To se výrazně změnilo v letech 2000 a 2001, kdy Bundesbank v první vlně převedla přes 900 tun zlata z Bank of England do Frankfurtu. Nicméně 1 536 tun stále leželo v New Yorku, 374 tun v Banque de France v Paříži a něco málo přes 400 tun v Bank of England.

PSALI JSME: Bundesbank urychlila repatriaci zlata

V roce 2013 Bundesbank představila nový koncept depozitáře: 50 procent zlata má být uloženo ve Frankfurtu, 37 procent v New Yorku a 13 procent v Londýně. Původní plán dokončit návrat zlata do Německa do roku 2020 se podařilo splnit již v roce 2017. Část zlata byla během repatriace ve Švýcarsku přetavena na londýnský standard, kterého nyní dosahuje většina z 267 966 zlatých cihel Bundesbank v tržní hodnotě přes 184 miliard eur.

Hodnota je osmkrát vyšší než v roce 1999, kdy zlato stálo 252,80 dolaru za unci a kdy ostatní evropské centrální banky, jako například Belgie, Francie, Nizozemska, Rakouska, Velké Británie a Švýcarska, prodaly významné části svých zlatých rezerv.

„Jaké vážné politické diskuse bychom dnes v Německu vedli, kdyby Bundesbank – stejně jako její evropské protějšky – podlehla politickému tlaku a v letech 1997 až 2005 by prodávala zlato za nízké ceny, které tehdy panovaly. Skutečnost, že Bundesbank odolala, jí získává vysoký stupeň respektu u velké většiny Němců. Na každého z nich nyní připadá téměř 40 gramů ze zlatého pokladu státu,“ konstatuje ředitel poradenské firmy Fragold, uznávaný odborník na drahé kovy v německy mluvícím světě, Wolfgang Wrzesniok-Rossbach.

PSALI JSME: Kde se ukrývají zlaté poklady nejbohatších národů

(rek)

Příspěvek 267 966 zlatých cihel Bundesbank pochází z Zlato.cz

Německá ekonomika se ve druhém čtvrtletí kvůli koronavirové krizi propadla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 10,1 procenta. Zaznamenala tak nejvýraznější pokles od roku 1970, kdy se začaly čtvrtletní údaje sledovat.

Ekonomická aktivita už se ale zotavuje díky uvolňování opatření proti šíření viru. K oživení přispěla i rozsáhlá opatření německé vlády na podporu hospodářského růstu.

„Po silném propadu v prvním pololetí by mohla německá ekonomika v letním čtvrtletí zažít velmi silný růst,“ uvedla Deutsche Bundesbank, jak zní oficiální název německé centrální banky. „Výrazné a široké oživení celkového výkonu ekonomiky, které začalo už po dubnovém dosažení dna, bude z dnešního pohledu pokračovat,“ dodala.

Bundesbank nicméně varovala, že pandemie nemoci covid-19, kterou nový koronavirus způsobuje, stále není z globálního hlediska pod kontrolou. To bude mít negativní vliv na německý export a průmyslovou výrobu.

„Bude to pravděpodobně stát v cestě úplnému oživení poptávky po německých průmyslových výrobcích,“ uvedla centrální banka. „Dokud nebude k dispozici účinné lékařské řešení, jako je vakcinace, zůstane ekonomická aktivita omezená také v některých částech domácího sektoru služeb,“ dodala Bundesbank.

(ČTK)

Příspěvek Bundesbank: K plnému oživení ekonomiky možná bude potřeba vakcína pochází z Zlato.cz

Německý ústavní soud vyhodnotil 5. května opatření ECB na podporu ekonomiky eurozóny za v časech koronavirové krize nadměrná a nepřiměřená. Pohrozil, že Bundesbank, která v ECB zasedá, se nebude smět nákupů dluhopisů iniciovaných v roce 2015, do nichž už ECB vložila 2,6 bilionu eur (69 bilionů Kč), zúčastnit, pokud ECB a spolu s ní i německá vláda takové kroky ve lhůtě tří měsíců nevysvětlí.

Členové parlamentu se domnívají, že ECB přiměřenost svých kroků vysvětlila dostatečně. Ta neodpověděla německému ústavnímu soudu přímo, protože to nepovažuje za svou povinnost, ale 25. června zveřejnila na svých stránkách vysvětlující dokument.

Proti schválení se v parlamentu postavily jen strany extrémní levice a pravice. Za přiměřené označil intervence ECB minulý týden i německý ministr financí Olaf Scholz. Za uzavřený považuje případ i soud v Karlsruhe a nehodlá se k němu znovu vyjadřovat. Agentuře AFP to sdělil jeho mluvčí.

(ČTK)

Příspěvek Německý parlament ukončil soudní spor o záchranný program ECB pochází z Zlato.cz

„Rychlé a silné hospodářské oživení se z tohoto důvodu ze současné perspektivy jeví jako spíše méně pravděpodobné,“ píše se ve zprávě Deutsche Bundesbank, jak zní oficiální název německé centrální banky.

Podobně jako jinde v Evropě se i německá ekonomika v polovině března kvůli opatřením na omezení šíření koronaviru téměř zastavila. Nyní se zákazy sice postupně uvolňují, o přesném postupu se ale i nadále diskutuje.

Podle Bundesbank se koronavirus negativně podepsal na hospodářských výsledcích za první čtvrtletí a druhý kvartál by měl být ještě horší. Na vině je podle banky především propad výroby aut a také nižší výdaje domácností.

Mezinárodní měnový fond (MMF) očekává, že největší evropská ekonomika letos oslabí o 7,5 procenta. Odhady jiných organizací se pohybují v širokém rozmezí, ale téměř všechny až na malé výjimky ukazují na horší recesi než v roce 2009. Tehdy německé hospodářství kleslo o více než pět procent.

„Není ale nutné se obávat, že by se německá ekonomika dostala do spirály, které posiluje sebe samu,“ domnívá se Bundesbank. Zabránit by tomu měla daňová a měnová politika. Podle banky by se v příštích měsících také měla prudce snížit inflace, protože se do spotřebitelských cen promítne pokles cen ropy.

(ČTK)

Příspěvek Bundesbank: Německo se z recese bude vzpamatovávat pozvolna pochází z Zlato.cz

Německo původně zamýšlelo do roku 2020 získat alespoň polovinu svého zlata z USA a Francie v pětiletém období, ale americká federální banka si na proces vyjednala sedmiletý časový plán, tvrdí web ruské televize RT, jejíž legendární dezinformace se již dostaly i do Wikipedie.

Německo pak údajně kvůli logistickým obtížím dokázalo v roce 2013 dopravit do vlasti pouze pět tun svého zlata. Následující rok repatriovalo 120 tun drahého kovu: 35 tun z Paříže a 85 tun z New Yorku.

Přibližně 110,5 tun bylo převezeno z Paříže a 99,5 tun z New Yorku v roce 2015. O dalších  216 tunách se již legendární RT nezmiňuje.

Ruské Fake News

„U zbylého zlata americká federální banka německému protějšku neumožnila žádnou kontrolu svého majetku, takže část zlatého pokladu je v zámoří držena doslova jako rukojmí. A začaly se šířit různé teorie o německých rezervách v zahraniční, přičemž někteří experti se dotazovali, zda stále leží v newyorském sejfu, nebo zda jej nevyužívají zahraniční centrální banky ke svým operacím. Německá vláda se však nezdá příliš znepokojená,“ obávají se Rusové.

„Neslyšel jsem, že by to bylo horkým tématem, ale pokud vás to zajímá, měli byste kontaktovat Bundesbank. Informovali by vás o aktuálním stavu této záležitosti,“ řekl propagandistické RT mluvčí německého ministerstva financí Dennis Kolberg.

„Bundesbank se k této otázce již vyjádřila, takže vás mohu odkázat pouze na ni,“ odpověděl mluvčí na otázku, zda má vláda nějaký plán na řešení. A zřejmě ani nechápal, o čem to reportéři ruské státní televize mluví. Není divu.

Informace Bundesbank

Podle informací zveřejněných Bundesbank už v roce 2017 nestěhovalo Německo ze zahraničí 1200 tun zlata, nýbrž 674 tun, z toho 300 tun z New Yorku. Místo zadržování zlata newyorská US Federal Reserve vyšla Bundesbank vstříc a uvolnila německé zlaté rezervy s předstihem. Do konce roku 2016 bylo veškeré zlato již ve Frankfurtu, tři roky před původním plánem.

Do roku 2020 plánuje německá centrální banka repatriovat už je 100 tun zlata. Zruba 430 tun ponechala v Bank of England, pravděpodobně kvůli možnosti využívat ho k zajištění obchodních operací. Celkem má Německo ve svých rezervách 3369,9 tuny zlata.   

(rek)

Příspěvek Ruské dezinformace o německém zlatě pochází z Zlato.cz

Téma rezerv země je v letech obrovských státních dluhů obzvlášť aktuální. Proto víc než polovinu zlatého pokladu má Bundesbank nyní uloženu v Německu. „Mohu vás ujistit, že zlato Němců je uloženo a spravováno podle nejvyšších standardů,“ uvedl při zahájení výstavy člen představenstva Bundesbank Carl-Ludwig Thiele. „V budoucnu to tak i zůstane,“ cituje agentura Bloomberg.

Bundesbank se teprve nedávno rozhodla, že bude repatriovat bezmála 700 tun svých zlatých rezerv, aby do svých vlastních trezorů uložila přibližně polovinu z celkových zásob dosahujících téměř 3400 tun zlata. Po Spojených státech má Německo druhé největší rezervy zlata na světě.

Stěhování zlata

Zhruba 90 tun bylo převezeno do Frankfurtu z Francie. Vzhledem k tomu, že jednou z funkcí zlatých rezerv je snadná dostupnost k nákupu cizích měn, má smysl mít ještě 37 procent rezerv v New York Federal Reserve Bank a 13 procent v Bank of England. Nemělo však smysl ponechat zlato v Banque de France, protože Německo a Francie sdílejí společnou měnu, napsal německý deník Handelsblatt.

Německo po jeho druhé světové válce nemělo jediný gram zlata. Akumulovalo zlato tím, že do něj převádělo přebytky platebních účtů. „Německo má nyní 1,8 procenta světového zlata. Zlato představuje 70 % devizových rezerv země, ve srovnání s 2 % Číny nebo a 6 % Švýcarska,“ konstatuje Handelsblatt.

Boj o důvěru

Zlato je hmatatelnou rezervou. Tím spíš, pokud jsou zlaté cihly uloženy ve vlastním trezoru. To byl zřejmě jeden z důvodů, proč Bundesbank v roce 2012 rozhodla o jeho repatriaci. Reagovala tak i na upozornění Spolkového účetního dvora, že bankovní úředníci musí provádět častější namátkové kontroly zlatých rezerv v zahraničí. Musí mít jistotu, že tam zlato skutečně mají. Německá centrální banka si tento výrok vysvětlila tak, že kvůli lepší kontrole bude lepší přepravit tuny zlata do svého podzemí.

Kromě toho se Bundesbank snaží zveřejňovat další informace o svých zlatých rezervách a o tom, jak a kde jsou uloženy. Nová expozice je součástí této snahy. Vyvrátit veškeré pochybnosti a ujistit německou veřejnost, že národní zlatý poklad je v bezpečí a že skutečně existuje.

(rek)

Příspěvek Bundesbank vystavila svoje zlato pochází z Zlato.cz

„Rozhodnutí akceptovat jüan je součástí dlouhodobé strategie diverzifikace a odráží rostoucí úlohu čínské měny v globálním finančním systému,“ uvedl v prohlášení člen vedení Bundesbank Joachim Würmeling. „Máme zájem také o investice do dalších měn,“ dodal.

Jüan včera stoupl k dolaru na nejvyšší hodnotu za více než dva roky. Přispělo k tomu také oznámení německé centrální banky.

Bundesbank odsouhlasila investice do jüanu loni v létě, kdy Evropská centrální banka převedla část svých devizových rezerv v dolarech ve výši 500 milionů eur (12,8 miliardy Kč) na rezervy v čínské měně. Přání zahrnout jüan do svých devizových rezerv vyjádřily také některé asijské centrální banky, Bundesbank však patří mezi první velké centrální banky mimo region, která se chystá učinit podobný krok. Tato transakce je však považována za logickou, protože německá ekonomika zaměřená na vývoz má s Čínou značné obchodní spojení, napsala agentura Reuters.

Roste a roste

Úloha jüanů stabilně roste od konce roku 2016, kdy byl oficiálně přidán do koše hlavních světových měn, ze kterého Mezinárodní měnový fond odvozuje hodnotu své měnové a účetní jednotky nazývané zvláštní práva čerpání (SDR). Kromě jüanu je součástí koše americký dolar, euro, japonský jen a britská libra.

Od vstupu do koše SDR čtvrtletní zprávy MMF o složení devizových rezerv v držení centrálních bank ukazují malý, ale stabilní růst jüanu v rezervách. Podle poslední zprávy vztahující se ke konci září 2017 globální centrální banky měly v rezervách jüany za v přepočtu 107 miliard USD (2,2 bilionu Kč). To bylo o 19 procent více než před rokem.

(ČTK)

Příspěvek Bundesbank chce zahrnout čínský jüan do devizových rezerv pochází z Zlato.cz

Mluvčí německé Bundesbank k tomu bez dalších podrobností uvedl, že obvyklá bezpečnostní opatření zůstávají v platnosti, zatímco pyrotechnici budou pracovat na zneškodnění obří bomby, kterou britští letci shodili při náletu nad město někdy v letech 1943 až 1945. Její nález ohlásili dělníci během výkopu základů budoucího staveniště.

Centrála Bundesbank, vzdálená necelých 600 metrů od místa, kde se nevybuchlá puma nachází, skladuje v podzemí 1710 tun zlata, tedy zhruba polovinu zlatého pokladu Německa. Evakuace má trvat nejméně 12 hodin a má se týkat i vzdušného prostoru, který bude v okruhu 1,5 kilometru kolem místa nálezu uzavřen.

Ulice a městská doprava včetně podzemní dráhy, zůstanou mimo provoz nejen během likvidace bomby, ale nejméně další dvě hodiny po jejím odstranění. Důvodem je, že v oblasti se kromě nemocnic nachází asi dvacet domů pro penzisty, které společně s pacienty bude potřeba přestěhovat zpátky.

Nic neobvyklého

„Není nic neobvyklého, že se v německých městech stále objevují nevybuchlé bomby z druhé světové války, ale zřídka jsou tak velké a v tak citlivé poloze,“ konstatovala agentura Reuters, která o ohrožení Spolkové banky informovala. „Nikdy jsme nelikvidovali bombu takové velikosti,“ sdělil jí odborník na jejich likvidaci René Bennert.

„Odborníci na likvidaci bomby použijí speciální „raketový klíč“, kterým se pokusí odšroubovat pojistky připevněné k pumě HC 4000. To bude nejnebezpečnější část operace. Pokud se to nepodaří, použije se k odpojení pojistek vodní paprsek,“ řekl Bennert agentuře.

(rek)

Příspěvek Bomba ohrozila polovinu zlatého pokladu Německa pochází z Zlato.cz

Bundesbank se proto rozhodla repatriovat velkou část v zámoří uskladněného zlata přemístit do Německa. Chtěla tak vyvrátit šířící se zvěsti, že ve skutečnosti evidované zlato nemá, případně že ho správci depozitářů pronajali nebo rozprodali.

Tyto zvěsti přiživila i zpráva, že ke konci roku 2013 se podařilo repatriovat pouze 37 tun z celkově plánovaných 700 tun zlata, což jen konspirační teorie podpořilo. Bundesbank proto přidala plyn a v roce 2014 přestěhovala do svých sejfů dalších 120 tun a v dalším roce 210 tun zlata. Bundesbank ale zároveň odmítala přestěhovat zlato rychlejším tempem, čímž chtěla svým zahraničním partnerům dát najevo svou důvěru.

Víc, než bylo plánováno

Náhle však, loni v prosinci, německý časopis Bild uvedl, že v roce 2016 Bundesbank repatriovala víc svého zlata, než bylo plánováno. „Převezli jsme do Německa podstatně víc zlata, než bylo původně plánováno. Nyní je téměř polovina zlatých rezerv uložena v Německu,“ potvrdil prezident spolkové banky Jens Weidmann.

Podle Bildu je nyní asi 1600 tun německých zlatých rezerv v Německu, a toto číslo do roku 2020 má vzrůst na 1700 tun. „To by podle našich propočtů znamenalo, že Bundesbank loni repatriovala přes 200 tun zlata podobně jako v roce 2015,“ doplňuje server Zero Hedge News.

Když Bundesbank poskytla oficiální aktualizaci objemu svých zlatých rezerv uložených ve Frankfurtu nad Mohanem, ukázalo se, že analýza Zero Hedge News byla přesná. Německá centrální banka uvedla, že „úspěšně pokračovala v převodu zlatých rezerv a v roce 2016 dovezla do země přes 216 tun zlata“. Z New Yorku 111 tun a z Paříže 105 tun. Celkově Bundesbank převezla 583 tun zlata, neboli 86 % z 674 plánovaných tun.

Tři roky před termínem

Bundesbank z depozitáře newyorské rezervní banky repatriovala celkem 300 tun zlata, tři roky před plánovaným termínem. „Převoz zlata z New Yorku byl loni úspěšně dokončen,“ oznámil Carl-Ludwig Thiele, člen výkonné rady spolkové banky. „Ukončit skladování zlata v New Yorku, tedy transport 300 tun zlata do Frankfurtu, bylo plně realizováno v roce 2016. Tyto převozy se odehrály bez jakéhokoli problému.“

Německé centrální bance tak zbývá přestěhovat zbytek zlata uloženého v Paříži. Jde o 91 tun. „Budeme schopni dokončit převoz zlata z Paříže letos,“ dodal Thiele, což by podle něj mělo být snadné. Zhruba 12,8 % svých zlatých rezerv Bundesbank zatím ponechává v Bank of England.

Proč byla repatriace zlata naplánovaná do roku 2020 oproti harmonogramu tolik urychlena, však podle Zero Hedge News zůstává záhadou.

(rek)

Příspěvek Bundesbank urychlila repatriaci zlata pochází z Zlato.cz

Šéf centrální banky Jens Weidmann uvedl, že hlavním motorem hospodářského růstu je silná domácí poptávka, kterou podporují příznivé podmínky na trhu práce a rostoucí příjmy domácností.

Německá vláda v listopadu zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky rovněž na 1,8 procenta z dříve předpokládaných 1,7 procenta. Odhad růstu na příští rok ale zhoršila na 1,4 procenta z 1,5 procenta.

Pokud by se výhled vlády a centrální banky naplnil, zaznamenala by letos německá ekonomika nejsilnější růst za posledních pět let. Ve třetím čtvrtletí ale meziroční tempo růstu zpomalilo na 1,5 procenta z 3,1 procenta ve druhém čtvrtletí.

Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých podniků.

(ČTK)

Příspěvek Bundesbank zlepšila výhled německé ekonomiky pochází z Zlato.cz