Bankéři pomohli violoncellistovi Sergeji Rolduginovi, který je kmotrem Putinovy nejstarší dcery, přesunout v letech 2014 až 2016 miliony franků na švýcarské bankovní účty.

Muži nemohou být podle švýcarského práva identifikováni. List Financial Times (FT) dříve napsal, že jedním z nich je i Roman Abdulin, bývalý generální ředitel švýcarské pobočky ruské banky Gazprombank. Soud všem uložil podmíněné pokuty v celkové výši stovek tisíců švýcarských franků. Tři z obviněných pocházejí z Ruska, jeden se narodil v Curychu. Všichni se u soudu domáhali zproštění viny. Státní zástupce naopak pro každého z nich požadoval sedm měsíců odnětí svobody podmíněně.

Případ podle agentury Reuters poukazuje na to, jak jsou lidé, jako je Roldugin, využíváni jako nastrčené figurky, aby pomohli skrýt skutečné vlastníky. Švýcarské banky mají povinnost odmítnout nebo ukončit obchodní vztahy, pokud existují pochyby o totožnosti smluvní strany.

Kdo byl skutečným vlastníkem peněz, nebylo předmětem soudního řízení. Obžaloba však poukazovala na to, že Putin, jehož oficiální roční příjem je něco okolo 100 000 eur ročně (2,3 milionu Kč), ve skutečnosti disponuje velkým majetkem, který spravují jeho blízcí.

Podle obžaloby je vysoce nepravděpodobné, že skutečným majitelem dvou účtů u Gazprombank v Curychu je Roldugin. V případu šlo o částky dosahující přibližně 30 milionů franků (709 milionů Kč), uvedl státní zástupce Jan Hoffman. A to i přesto, že hudebník, který figuruje na švýcarském seznamu sankcionovaných Rusů, nemá uvedenou žádnou podnikatelskou činnost. Roldugin podle obžaloby kdysi listu The New York Times řekl, že není podnikatel a sám nevlastní miliony.

Roldugin patří mezi mnoho členů Putinova „úzkého kruhu“, na něž byly uvaleny sankce západními zeměmi poté, co Rusko loni napadlo sousední Ukrajinu. Putin v minulosti označil Roldugina za přítele, skvělého hudebníka a mecenáše, který poctivě vydělal peníze na menšinovém podílu v jedné ruské společnosti.

Kreml v minulosti odmítl jakékoli náznaky, že Rolduginovy finanční prostředky jsou spojeny s ruským vůdcem, jako „protiruskou Putinofobii“. Tvrdí, že Putinovy finance jsou veřejně známou záležitostí a že šéf Kremlu svůj majetek a plat pravidelně přiznává ruským voličům.

Obhajoba argumentovala tím, že Roldugin loni písemně potvrdil, že jej banka správně identifikovala jako majitele účtu. A bylo podle ní také „pravděpodobné“, že Roldugin zbohatl právě proto, že je Putinovým přítelem.

(ČTK)

Příspěvek Švýcarský soud odsoudil čtyři bankéře, již pomohli založit účet Putinova přítele pochází z Zlato.cz

„Pachatel poškozeného zmanipuluje a přesvědčí ho o tom, aby šel do své banky, tam si vzal na sebe maximální výši úvěru, kterou mu banka dovolí a získané peníze pak vložil do bitcoinmatu,“ popsal mluvčí. Podvodník argumentuje tím, že poškozený vyčerpá svůj limit na úvěr a ten, kdo mu údajně ukradl identitu už o žádnou půjčku nebude moci zažádat.

Průměrná částka, o kterou tímto způsobem lidé přicházejí, se podle mluvčího pohybuje okolo 400 000 korun, kriminalisté ale evidují i případ, kdy poškozená přišla o 2 065 000 korun.

„Touto cestou proto chceme veřejnost varovat, aby byli lidé obezřetní,“ uvedl mluvčí. Zároveň na policejním webu zveřejnil část nahrávky, aby lidé slyšeli, jak podvodníci postupují a dali si na ně pozor. Nahrávka se týká případu, který se stal v Praze 4 minulý týden, a poškozená v bance požádala o úvěr 300 000 korun. „Naštěstí si včas uvědomila, že se jedná o podvod a o peníze nepřišla,“ dodal mluvčí.

(ČTK)

Příspěvek Policie: Falešní bankéři nutí volané vzít si úvěr a peníze vložit do bitcoinmatu pochází z Zlato.cz

Na zasedání 26. července se bankéři shodli, že výkon eurozóny je v souladu s očekáváním, takže není zapotřebí měnit dosavadní politiku. Hlavními nejistotami zůstávají hrozby zvýšeného protekcionismu a eskalace obchodního napětí, které by mohly způsobit obecnější pokles důvěry v globální ekonomice, uvedla banka. Riziko obchodní války má již dopad na náladu, dopad na ekonomický růst byl však zatím utlumený a bankéři očekávají, že zpomalení ekonomického růstu v první polovině roku bylo dočasné.

Eurozóna zažívá již šestým rokem ekonomickou expanzi, zaměstnanost je rekordně vysoká a vyhlídky solidní. Přispívá k tomu to, že růst pohání domácí spotřeba.

ECB na posledním zasedání svou měnovou politiku nezměnila a bankéři jednomyslně schválili potvrzení dosavadního postoje v měnové politice. Po zasedání se uskutečnila jedna z nejkratších tiskových konferencí ECB, napsala agentura Reuters.

ECB v červnu oznámila, že je připravena od října snížit svůj rozsáhlý program nákupů dluhopisů, a zcela jej ukončit do konce letošního roku. Základní úrokové sazby však mají zůstat beze změny nejméně do léta 2019.

ECB nyní nakupuje od bank dluhopisy vlád a firem v objemu 30 miliard eur (771 miliard Kč) měsíčně. Základní úroková sazba zůstává na rekordním minimu nula procent. Chystané ukončení programu je zatím největším krokem ECB v rušení stimulačních opatření zavedených po vypuknutí krize před deseti lety, která způsobila pokles ekonomiky eurozóny, a bude mít dalekosáhlé dopady na celou ekonomiku – od střadatelů, kteří na vkladech dlouhodobě prodělávají kvůli nízkým úrokovým sazbám, až po zadlužené vlády evropských zemí.

(ČTK)

Příspěvek Zápis ze zasedání ECB ukazuje na obavy z protekcionismu pochází z Zlato.cz