Cena severomořské ropy Brent kolem 9:15 SEČ vykazovala pokles o 4,8 procenta a byla pod 66 dolary za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela 4,9 procenta a prodávala se za 62 dolarů za barel. Minulý týden se Brent a WTI vyšplhaly na několikaměsíční maxima.

Ropa dnes reaguje na víkendové prohlášení prezidenta Trumpa, podle kterého Teherán s Washingtonem „vážně vyjednávají“. To naznačuje uvolnění napětí mezi USA a Íránem coby členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a také omezení rizika vojenského útoku na Írán.

Analytici se domnívají, že geopolitická rizika jen překrývala tendence k dlouhodobému poklesu ceny. K tomu přispívá také oživení amerického dolaru, který obvykle zdražuje ropu obchodovanou v dolarech z pohledu držitelů jiných měn.

Ceny ropy v dolarech za barel (asi 159 litrů):

(ČTK)

Příspěvek Ceny ropy po známkách uvolnění napětí mezi USA a Íránem odepisují pět procent pochází z Zlato.cz

Za celý týden vzrostl index S&P 500 o 0,3 procenta, Dow Jones klesl o 0,4 procenta a Nasdaq ztratil 0,2 procenta. Za celý měsíc se S&P 500 zvýšil o 1,4 procenta, Dow Jones stoupl o 1,7 a Nasdaq přidal 0,9 procenta.

„Je tu kombinace obav investorů ohledně oznámení o novém šéfovi Fedu, smíšené výsledky technologických firem a přetrvávající inflační tlaky a také určitá nejistota ohledně možného uzavření vládních úřadů, i když by mělo být krátkodobé,“ uvedl analytik Angelo Kourkafas ze společnosti Edward Jones.

Po čtvrtečním zveřejnění hospodářských výsledků mírně zpevnily akcie výrobce chytrých telefonů a počítačů Apple. Společnost na aktuální čtvrtletí předpovídá vyšší než očekávaný růst tržeb až o 16 procent, varovala ale, že rostoucí ceny paměťových čipů začaly tlačit na ziskovost. Dolů zamířily po prudkém poklesu cen zlata a stříbra akcie těžařů.

Americký dolar v závěru týdne zpevňoval a vzpamatovával se z prudkého výprodeje v minulých dnech. Kromě oznámení nominanta do funkce šéfa Fedu mu pomohla i zpráva o nad očekávání vysokém růstu výrobních cen v USA.

Krátce před 22:00 přidával dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, 0,9 procenta na 97,13 procenta na bodu. Euro od dolaru odepisovalo 0,9 procenta na 1,1858 USD. K jenu měl dolar k dobru bezmála procento, za nákup jednoho dolaru se platilo 154,61 JPY.

(ČTK)

Příspěvek Akcie v USA oslabily poté, co Trump oznámil, koho chce do čela centrální banky pochází z Zlato.cz

Dolar se dostal pod tlak z několika důvodů. Očekávalo se, že americká centrální banka (Fed) bude v dlouhodobém horizontu pokračovat ve snižování úrokových sazeb, pokračovala nejistota ohledně cel a nepředvídatelnost americké politiky. Americká měna minulý týden zakončila největším poklesem od loňského dubna, částečně kvůli obavám ohledně politiky USA vůči Grónsku.

Dolaru ale částečně pomohlo středeční rozhodnutí Fedu ponechat úrokové sazby beze změny. Šéf Fedu Jerome Powell popsal stav americké ekonomiky jako solidní a uvedl, že vidí snížená rizika u inflace i zaměstnanosti.

Euro k dolaru vykazovalo pouze nepatrný pokles a nacházelo se na 1,1951 USD. Dolar k japonskému jenu ztrácel přes 0,3 procenta na 152,87 JPY.

(ČTK)

Příspěvek Dolar zůstává slabý, obchoduje se ale nad nedávnými několikaletými minimy pochází z Zlato.cz

Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie 30 předních amerických podniků, přidal 0,11 procenta na 49.071,56 bodu. Širší index S&P 500 ale klesl o 0,13 procenta na 6969,01 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se snížil o 0,72 procenta na 23.685,12 bodu.

Po zveřejnění čtvrtletních hospodářských výsledků posílily o více než deset procent akcie Meta Platforms, dolů naopak zamířila Tesla a Microsoft.

Akcie velkých technologických firem byly tahounem další fáze růstu amerického akciového trhu. Výdaje související s investicemi do AI se ale zvyšují mnohem rychleji než příjmy, a trhy tak začínají pochybovat, zda se zisky z těchto mnohamiliardových sázek na AI dostaví dostatečně rychle, aby ospravedlnily ocenění těchto firem.

Americký dolar zůstával slabý, obchodoval se ale nad nedávnými několikaletými minimy. Investoři jsou stále nervózní ohledně politiky USA. Americké měně ale částečně pomohlo středeční rozhodnutí centrální banky (Fed) ponechat úrokové sazby beze změny.

Krátce před 22:00 SEČ ztrácel dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, 0,2 procenta na 96,22 bodu. Eurodolarový měnový pár byl téměř beze změny, když euro od dolaru odepisovalo 0,01 procenta na 1,1953 USD. Vůči japonskému jenu dolar ztrácel 0,2 procenta na 153,10 JPY.

(ČTK)

Příspěvek Akcie v USA převážně oslabily, obchodníci hledí s obavami na investice do AI pochází z Zlato.cz

Ukazatel ekonomické nálady na Slovensku v prvním letošním měsíci klesl na úroveň 97,4 bodu z hodnoty 101,9 bodu loni v prosinci. V meziročním srovnání byl nižší o 4,5 bodu a za svým dlouhodobým průměrem zaostal o 8,3 bodu.

Pesimismus podle statistiků převládal mezi podnikateli ve všech čtyřech sledovaných odvětvích a také u spotřebitelů, jejichž důvěra v ekonomiku klesla na nejnižší úroveň za poslední téměř tři roky.

Například u podnikatelů v klíčovém průmyslu ekonomickou náladu poznamenal pokles očekávané produkce a také růst zásob. Zhoršila se rovněž nálada ve stavebnictví, v maloobchodě a ve službách. Spotřebitelé negativně hodnotili vývoj nezaměstnanosti, dále svých úspor a prohloubily se obavy z dalšího vývoje celkové hospodářské a finanční situace.

„Největším negativním překvapením lednového vývoje je prudké zhoršení spotřebitelské důvěry. Nejde přitom o jednorázový výkyv, ale o potvrzení dlouhodobějšího trendu opatrnosti domácností,“ napsal v komentáři Boháček. Dodal, že spotřebitelé stále výrazněji reagují na obavy z vývoje nezaměstnanosti. To podle něj naznačuje, trh práce, který byl dosud hlavní oporou ekonomiky, začíná působit psychologicky méně stabilně, než vyplývá ze samotných dat.

Míra nezaměstnanosti na Slovensku loni v prosinci podle svého hlavního ukazatele stoupla na 4,09 procenta z listopadových 3,88 procenta. Nad hranici čtyř procent se dostala poprvé po více než dvou letech.

V Česku se důvěra v ekonomiku letos v lednu podle dřívějších údajů Českého statistického úřadu meziměsíčně nezměnila, zůstala na prosincové hodnotě 100,2 bodu. U podnikatelů mírně stoupla a u spotřebitelů klesla.

(ČTK)

Příspěvek Celková ekonomická nálada na Slovensku v lednu klesla na tříměsíční minimum pochází z Zlato.cz

Index S&P 500 se v úvodu obchodování vyšplhal až na rekordních 7002,28 bodu, později však o část zisků přišel. Kolem 16:30 SEČ si připisoval zhruba 0,2 procenta a pohyboval se v blízkosti 6990 bodů.

Předpokládá se, že Fed ponechá úrokové sazby beze změny v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Investoři nicméně budou pozorně sledovat tiskovou konferenci šéfa centrální banka Jeroma Powella, aby si mohli učinit lepší představu o budoucím vývoji měnové politiky ve Spojených státech.

Po skončení obchodování na burze představí čtvrtletní hospodářské výsledky mimo jiné softwarový gigant Microsoft, internetová společnost Meta či výrobce elektromobilů Tesla.

(ČTK)

Příspěvek Americký akciový index S&P 500 poprvé překročil 7000 bodů pochází z Zlato.cz

Dolar podle agentury Reuters tlačí dolů některé politické kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a obavy o nezávislost americké centrální banky (Fed). Spory mezi republikány a demokraty ohledně financování ministerstva vnitřní bezpečnosti po sobotnímu zastřelení 37letého Alexe Prettiho federálními agenty v americkém státě Minnesota navíc vyvolávají obavy z další dočasné platební neschopnosti federální vlády, tedy takzvaného shutdownu.

Investory znepokojují rovněž Trumpovy kroky v oblasti celní politiky. Americký prezident zvýšil cla na dovoz některého zboží z Jižní Koreje. O víkendu pohrozil uvalením 100procentního cla na zboží z Kanady, pokud tato země uzavře obchodní dohodu s Čínou.

Trump by v brzké době rovněž mohl oznámit jméno svého kandidáta na příštího šéfa Fedu. Funkční období nynějšího šéfa Fedu Jeroma Powella končí v květnu. Trump se snaží přimět Fed k výraznějšímu uvolňování měnové politiky a kritizuje Powella za příliš pomalé snižování úroků.

V prosinci Fed snížil základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta. Centrální banka loni úroky zredukovala třikrát, a to celkem o 0,75 procentního bodu. Fed bude o nastavení úrokových sazeb znovu rozhodovat ve středu. Finanční trhy předpokládají, že centrální banka tentokrát ponechá sazby beze změny, ale naznačí, že v budoucnosti úroky opět sníží.

(ČTK)

Příspěvek Euro je vůči dolaru nejsilnější od roku 2021, blíží se k hranici 1,2 dolaru pochází z Zlato.cz

Čistá hodnota majetku vyjadřuje hodnotu aktiv domácnosti sníženou o závazky, například o hypotéky. Při vyjádření v eurech je u mediánové domácnosti v Česku srovnatelná se státy západní Evropy. „Pokud však majetek vyjádříme v násobcích průměrné hrubé roční mzdy dané země, vychází české domácnosti ještě mnohem lépe: střední česká domácnost vlastní majetek přesahující pětinásobek průměrné roční mzdy, zatímco v Německu a Finsku to je zhruba jen dvojnásobek. Rozdíl je dán kombinací relativně nízkých mezd a vysokých cen nemovitostí v Česku,“ uvádí analýza.

Materiál zároveň konstatuje, že nízkopříjmové domácnosti v Česku mají v průměru vyšší hodnotu majetku než nízkopříjmové domácnosti v západní Evropě. U bohatých domácností je tomu naopak, v Česku mají v průměru nižší hodnotu majetku než v západní Evropě.

Zásadní roli v majetku českých domácností hraje nemovitost určená k bydlení, u mediánové domácnosti tvoří 80 procent celkové výše majetku. Ve srovnání se západní Evropou drží Češi jen malý podíl svého majetku ve formě finančních aktiv, zejména co se týká peněz uložených v akciích a v podílových fondech.

„Nevýhodou nízkého podílu finančních aktiv a vysokého zastoupení primární nemovitosti v celkovém majetku domácností je nízká likvidita a omezená flexibilita při nakládání s majetkem. To snižuje schopnost domácností reagovat na negativní příjmové šoky,“ upozornil spoluautor analýzy Daniel Münich.

Materiál také konstatuje, že domácnosti starších lidí drží vyšší majetek. Typická domácnost s osobami ve věku 51 až 70 let vlastní majetek o hodnotě o 30 procent vyšší než domácnost lidí mezi 31 a 50 lety. Rozdíly jsou ale menší než v západních státech, kde starší domácnosti vlastní až 2,5krát hodnotnější majetek než mladší. Naopak v pobaltských státech vlastní starší i mladší domácnosti zhruba stejně hodnotný majetek.

(ČTK)

Příspěvek Analýza: Čistá hodnota majetku mediánové domácnosti je v ČR podobná Německu pochází z Zlato.cz

Silnější k dolaru než byla koruna v závěru dne naposledy v polovině února 2018. Česká koruna k americké měně posilovala společně s eurem, které si proti dolaru polepšilo na čtyřměsíční maximum, upozornil analytik Komerční banky Jan Vejmělek.

V obchodování s eurem koruna na vnější vlivy nereagovala. „Schválení návrhu státního rozpočtu na rok 2026 ze strany vlády s deficitem ve výši 310 miliard korun žádnou tržní reakci nepřineslo,“ uvedl Vejmělek.

Výraznější vliv na korunu neměl ani prudký propad akciových trhů po půlnoci, který byl způsoben sobotní hrozbou amerického prezidenta Donalda Trumpa, že uvalí stoprocentní cla na Kanadu, pokud uzavře obchodní dohodu s Čínou, podotkl analytik Purple Trading Jaroslav Tupý.

Kurz české měny:

Zdroj: Patria Online

(ČTK)

Příspěvek Koruna zakončila k dolaru nejsilnější za téměř osm let, k euru stagnovala pochází z Zlato.cz

Protiopatření byla připravena už v první polovině loňského roku, když Evropská unie vyjednávala obchodní dohodu s USA. Následně byla pozastavena, když Brusel a Washington v srpnu dosáhly obchodní dohody. Původně se uvažovalo o dalším pozastavení, nicméně situace se změnila v souvislosti s hrozbami amerického prezidenta Donalda Trumpa, že uvalí nová cla na evropské země, které nesouhlasily s jeho plány na zisk Grónska pro USA.

Již připravený odvetný balíček se stal stal nástrojem, o jehož použití začala EU uvažovat v případě, že by Trump hrozbu splnil a od 1. února cla zavedl. Americký prezident nakonec ve středu své hrozby odvolal.

„Tento týden ukázal, že EU je plně připravena jednat, když to bude potřeba. Dosáhli jsme svého cíle diplomatickými a politickými prostředky, čemuž budeme vždy dávat přednost,“ řekl dnes novinářům mluvčí komise.“S odstraněním celní hrozby ze strany USA se nyní můžeme vrátit k důležitému úkolu, kterým je realizace společného prohlášení EU a USA,“ dodal Gill.

Komise podle něj brzy předloží návrh „na prodloužení našich pozastavených protiopatření, která mají vypršet 7. února“. „Jen abych to upřesnil, opatření zůstanou pozastavena, ale pokud je budeme kdykoli v budoucnu potřebovat, lze jejich pozastavení znovu zrušit,“ uzavřel mluvčí.

(ČTK)

Příspěvek EK navrhne odložení odvetných opatření proti USA o šest měsíců pochází z Zlato.cz

Právě data Microsoftu ukazují, že navzdory masivním investicím do infrastruktury, dlouhodobé propagaci v médiích a téměř nulovým technologickým bariérám na straně uživatelů zůstává využití technologie v podobě takzvaných velkých jazykových modelů (LLM) jako ChatGPT od OpenaAI nebo Gemini od Googlu poměrně nízké. Výrazně nižší je potom v zemích takzvaného globálního jihu.

„Aby se nejednalo o bublinu v pravém slova smyslu, je nutné, aby její výhody byly rozloženy mnohem rovnoměrněji,“ řekl Nadella podle listu Financial Times. Poznamenal, že známkou bubliny by bylo, kdyby z rozmachu AI těžily pouze technologické konglomeráty, a nikoli společnosti v jiných odvětvích.

Microsoft ve své studii považuje za uživatele generativní AI každého člověka, který v daný měsíc jeden ze sledovaných produktů používal celkem alespoň 90 minut. Celosvětově používání vzrostlo ve druhém pololetí roku 2025 na 16,3 procenta lidí v produktivním věku z 15,1 procenta v prvním pololetí. V rozvinutých ekonomikách takzvaného globálního severu používání vzrostlo na 24,7 procenta z 22,9 procenta, zatímco v chudších státech takzvaného globálního jihu podíl vzrostl z 13,1 procenta na 14,1 procenta.

V Česku v prvním pololetí nástroje generativní AI používalo 26 procent lidí v produktivním věku, ve druhém pololetí 27,8 procenta. V prvním pololetí bylo Česko 24. zemí světa s nejrozšířenějším používáním AI, ve druhém poletí kleslo na 25. příčku.

V letošním roce roce by se výdaje na investice do AI a související infrastrukturu podle odhadu společnosti Gartner mohly vyšplhat přes dva biliony dolarů. V posledních měsících se objevují varování před možnou investiční bublinou spočívající v nadhodnocení akcií navázaných na tuto technologii. Podle analýzy listu Der Standard je řada slibů od představitelů start-upů zaměřených na AI přehnaných a realita je daleko od jejich plánů.

Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová upozornila, že optimismus ohledně AI rozproudil trhy a pomohl podpořit globální ekonomiku. Prudká korekce u cen akcií by však podle ní mohla zbrzdit ekonomický růst, odhalit zranitelná místa globálního systému a zkomplikovat život zejména rozvojovým zemím.

Britská centrální banka uvedla, že ocenění akcií na amerických akciových trzích se v některých ukazatelích podobá ocenění, které bylo zaznamenáno v blízkosti vrcholu takzvané dotcomové bubliny. Ta praskla v roce 2000. Mezi lety 1995 a vrcholem bubliny v březnu 2000 index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho akcií technologických firem, vzrostl přibližně o 600 procent. Následně do října 2002 klesl o 78 procent a smazal veškeré zisky z předchozího období.

(ČTK)

Příspěvek AI bude investiční bublinou, pokud se dostatečně nerozšíří, řekl šéf Microsoftu pochází z Zlato.cz

Celkový hrubý veřejný dluh EU ve třetím čtvrtletí vzrostl na 15,25 bilionu eur (371 bilionů Kč) z 15,05 bilionu eur v závěru druhého čtvrtletí. V České republice se snížil na 3,624 bilionu Kč z 3,627 bilionu Kč, uvedl Eurostat. Údaj zahrnuje celkovou sumu peněz, kterou dluží stát a všechny veřejné instituce.

Z jednotlivých členských států mělo nejvyšší míru zadlužení na konci třetího čtvrtletí Řecko, a to 149,7 procenta. Následovaly Itálie (137,8 procenta HDP), Francie (117,7 procenta HDP), Belgie (107,1 procenta HDP) a Španělsko (103,2 procenta HDP). Naopak nejnižší zadlužení mělo Estonsko, a to 22,9 procenta HDP. Následují Lucembursko se zadlužením 27,9 procenta HDP, Bulharsko (28,4 procenta HDP) a Dánsko (29,7 procenta HDP).

Česká republika ve své novodobé historii, tedy od roku 1993, měla nejnižší zadlužení mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, zhruba z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok. Od té doby až do pandemie covidu-19 zadlužení klesalo, v roce 2019 se snížilo na 29 procent HDP. V těch letech byli v čele vlád nejprve Bohuslav Sobotka za ČSSD a později Andrej Babiš z hnutí ANO. Výrazně se zadlužení zvýšilo s nástupem covidové pandemie v roce 2020, kdy přesáhlo 37 procent HDP, a v růstu pokračovalo i v dalších letech, kdy byl předsedou vlády Petr Fiala z ODS. Za rok 2024 zadlužení podle dřívějších údajů Eurostatu dosáhlo 43,3 procenta HDP.

Eurostat dnes zveřejnil také statistiku o vývoji deficitu veřejných financí. V celé EU se schodek ve třetím čtvrtletí zvýšil na 3,2 procenta HDP z 2,9 procenta na konci druhého čtvrtletí. V České republice deficit zůstal na 1,9 procenta HDP.

Rozpočtová pravidla EU označovaná jako Pakt stability a růstu stanovují, aby se celkové zadlužení drželo pod 60 procenty HDP. Schodek rozpočtu pak nesmí překročit tři procenta HDP. Kvůli dopadům pandemie covidu-19 a potřebě zvýšeného financování byla účinnost těchto pravidel až do roku 2024 přechodně pozastavena.

(ČTK)

Příspěvek Eurostat: Zadlužení EU se ve třetím čtvrtletí zvýšilo, v Česku ale kleslo pochází z Zlato.cz