„Na první pohled by se mohlo zdát, že inflace citelně pod dvouprocentním inflačním cílem bude argumentem pro snížení sazeb. Klíčové však budou detaily její struktury,“ uvedl hlavní ekonom Portu Jan Berka. „Zejména ve službách a v nákladech spojených s bydlením zůstávají cenové tlaky zvýšené. Právě tyto složky budou pro ČNB klíčové při posuzování, zda je aktuální úroveň sazeb konzistentní s návratem inflace k cíli,“ dodal.

Podobný názor má i hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel. „Česká ekonomika zůstává v relativně dobré kondici. Solidní výkon podporuje růst reálných mezd a spotřebu domácností, která je hlavním tahounem ekonomiky. Tento vývoj se promítá do stále silného růstu cen služeb. Pokud by centrální banka chtěla v budoucnu sazby skutečně snižovat, potřebovala by vidět buď rychlejší růst produktivity, nebo zpomalení mzdové dynamiky,“ uvedl.

Provozní ředitel společnosti Fingood Ondřej Kozel upozornil, že do rozhodování bankovní rady může zasáhnout i představení návrhu rozpočtu na letošní rok, který by měl mít schodek 310 miliard korun po loňských 290,7 miliardy. „Poslední týdny ukazují, že nová vláda bude uplatňovat směr expanzivní fiskální politiky. Pro ČNB je to další signál k tomu být ještě opatrnější ve směru k potenciálním inflačním rizikům,“ uvedl Kozel.

Stejného rizika si všímá i místopředseda představenstva Gepard Finance David Eim. „Aktuální diskuse okolo vysokého schodku státního rozpočtu nahrává spíše opatrnosti, protože vysoké výdaje státního rozpočtu jsou proinflačním parametrem,“ uvedl. Podle něj tak příští změna úrokových sazeb nemusí automaticky znamenat jejich snížení.

Podle portfolio manažera Cyrrusu Tomáše Pfeilera na nadcházejícím jednání ČNB sazby nezmění, později by ale postoj rady mohla ovlivnit politika Evropské centrální banky (ECB). „Někteří představitelé ECB v reakci na prudké posílení kurzu eura proti dolaru začínají opatrně připouštět možnost vydat se sazbami dolů. Pokud by se euro proti dolaru drželo delší dobu nad úrovní 1,2, mohlo by to stlačit dolů tempo růstu cen v eurozóně. Pokud by sazby v eurozóně skutečně poklesly, může to tuzemské centrální bankéře přimět k dalšímu snižování sazeb,“ uvedl. Takový krok by ale čekal spíš až ve druhé polovině roku.

ČNB už delší dobu udržuje základní úrokovou sazbu 3,5 procenta. Hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová předpokládá, že se úroky nezmění. „Hypoteční trh je tím stabilizovaný a nečekáme žádné velké otřesy. Velké komerční banky ponechávají také sazby na stávající úrovni, když průměrná sazba 4,91 procenta v prosinci mírně narostla v lednu na 4,94 procenta,“ uzavřela.

(ČTK)

Příspěvek Bankovní rada ČNB podle analytiků ve čtvrtek úrokové sazby nezmění pochází z Zlato.cz

Pro ponechání úroků se vyslovilo deset z 12 členů měnového výboru. Guvernéři Fedu Christopher Waller, zmiňovaný jako možný nástupce současného šéfa Fedu Jeroma Powella, a Stephen Miran byli pro snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu.

Fed uvedl, že ekonomická aktivita ve Spojených státech nadále roste solidním tempem. Inflace zůstává „poněkud zvýšená“ a trh práce podle banky vykazuje známky stabilizace. Přestože Fed připustil, že tvorba nových pracovních míst zůstává slabá, ze svého prohlášení vypustil formulaci o rostoucích rizicích poklesu zaměstnanosti. To naznačuje, že bankéři jsou nyní méně znepokojeni hrozbou rychlého zhoršení situace na trhu práce.

Před aktuálním zasedáním představitelé Fedu trh práce převážně hodnotili jako zhruba vyrovnaný, kdy pomalejší růst zaměstnanosti odpovídá slabšímu přílivu nových pracovníků. Ten je podle ekonomů mimo jiné důsledkem přísnější imigrační politiky administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Míra nezaměstnanosti v prosinci klesla na 4,4 procenta.

V prohlášení po svém zasedání ale banka neposkytla žádný náznak, kdy by mohla znovu snížit úrokové sazby. Podle Fedu bude rozsah a načasování dalších úprav měnové politiky záviset na nově příchozích datech a celkovém ekonomickém výhledu.

Rozhodnutí ponechat úrokové sazby beze změny znamená další přerušení cyklu uvolňování měnové politiky Fedu, který začal ke konci vlády prezidenta Joea Bidena a po zhruba devítiměsíční pauze pokračoval i za současného funkčního období Donalda Trumpa. Centrální banka snížila sazby na závěrečných třech zasedáních roku 2025 vždy o čtvrt procentního bodu.

Prosincové snížení sazeb ale odhalilo výraznou názorovou nejednotu uvnitř měnového výboru. Tři z 12 hlasujících členů tehdy hlasovali proti – jeden požadoval hlubší pokles sazeb, zatímco dva se vyslovili proti jakémukoli snížení. Tyto rozdílné postoje přetrvávají i na začátku letošního roku. Část představitelů Fedu je nadále znepokojena tím, že inflace se nevrací k dvouprocentnímu cíli dostatečně rychle, zatímco jiní varují, že bez uvolnění úvěrových podmínek by mohlo dojít k nárůstu nezaměstnanosti.

Debata uvnitř Fedu tak pravděpodobně ovlivní i první kroky nového šéfa centrální banky, jehož jmenování má Trump oznámit v nejbližší době. Powellův nástupce by měl řídit červnové zasedání Fedu ve dnech 16. a 17. června, přičemž investoři očekávají, že do té doby se úrokové sazby měnit nebudou. Trump již několikrát vyzval k okamžitému a výraznému snížení úrokových sazeb, napsala agentura Reuters.

Powell vyjádřil přesvědčení, že centrální bance se navzdory tlakům ze strany prezidenta Trumpa podaří zachovat svou nezávislost. „Pokud ji ztratíte, je velmi těžké ji obnovit. Neztratili jsme ji a nedomnívám se, že se tak stane. Rozhodně to nechci,“ dodal.

(ČTK)

Příspěvek Americká centrální banka ponechala základní úrokové sazby beze změny pochází z Zlato.cz

Meziroční míra inflace v Turecku v prosinci klesla na 30,9 procenta z tempa 31,1 procenta v listopadu. Centrální banka dnes uvedla, že předstihové indikátory na leden signalizují silnější meziměsíční růst spotřebitelských cen, vzestup základních inflačních tlaků je však podle ní omezený.

Míra inflace v Turecku obvykle začátkem roku zrychluje v důsledku úprav minimálních mezd a daní u řady zboží, jako jsou pohonné hmoty, tabák a alkohol. „Očekáváme, že centrální banka v budoucnosti bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb,“ uvedla analytická společnost Bloomberg Economics. Předpověděla, že základní sazba do prosince klesne na 27,5 procenta.

Centrální banka na dnešním zasedání snížila úrokové sazby popáté za sebou. V prosinci základní úrok zredukovala o 1,5 procentního bodu na 38 procent. O nastavení úroků bude znovu rozhodovat v březnu.

(ČTK)

Příspěvek Turecká centrální banka snížila základní úrok o jeden bod na 37 procent pochází z Zlato.cz

„Máme čtyři fantastické kandidáty – rozhodnutí bude na prezidentovi. Já předpokládám, že oznámení by mohlo přijít už příští týden,“ řekl Bessent na tiskové konferenci v budově USA House v centru Davosu.

Proces výběru Powellova nástupce je podle analytiků vnímán jako soutěž čtyř kandidátů. Mezi finalisty po dlouhém hledání, které vedl ministr Bessent, patří Rick Rieder z investiční společnosti BlackRock, ředitel Národní ekonomické rady Kevin Hassett, člen Rady guvernérů Fedu Christopher Waller a bývalý člen rady Kevin Warsh.

Nicméně dynamika soutěže se v posledních týdnech podle analytiků změnila. Hassett byl dříve považován za hlavního favorita, ale minulý týden Trump vyjádřil zdrženlivost ohledně jeho nominace s tím, že by to podle něj mohlo připravit administrativu o jednoho z nejsilnějších hlasů při komunikaci o ekonomických otázkách.

„Ve skutečnosti tě chci nechat tam, kde jsi, pokud chceš znát pravdu,“ řekl nedávno Trump Hassettovi na jednom z jednání v Bílém domě. Není ale jasné, zda tato poznámka signalizuje změnu v interních úvahách, nebo zda šlo jen o prezidentovu poznámku pronesenou jen tak mimochodem.

Nejistotu do procesu výběru příštího šéfa Fedu vzneslo vyšetřování, které se týká centrální banky a jejího nynějšího šéfa Powella. Jde v něm o 2,5 miliardy dolarů (téměř 52 miliard Kč) na rekonstrukci sídla Fedu. Částka je výrazně vyšší, než jaká byla na projekt před lety schválena. Vyšetřování a hrozba Powellova trestního stíhání vyvolaly ve Washingtonu odpor a například republikánský senátor Thom Tillis pohrozil, že bude blokovat jakoukoli nominaci do Fedu, dokud nebude tento případ vyřešen.

Bloomberg s odkazem na zdroje píše, že v souvislosti s příštím šéfem Fedu se teď více mluví o Riederovi z BlackRocku. Ten ve firmě pracuje jako hlavní investiční ředitel pro globální trh dluhopisů a podle některých zdrojů blízkých situaci je považován za potenciálně snazšího kandidáta na potvrzení.

Ministr Bessent je na zasedání WEF jako součást širší americké delegace. Ve středu se tam chystá vystoupit i Trump. Dnes a ve středu se zasedání ve švýcarském horském letovisku za Českou republiku zúčastní i premiér Andrej Babiš.

(ČTK)

Příspěvek Ministr: Trump by mohl jméno příštího šéfa centrální banky oznámit příští týden pochází z Zlato.cz

Posílení koruny vůči dolaru o 14,8 procenta znamenalo snížení hodnoty aktiv ČNB o 223,6 miliardy korun. Negativně se do hospodářského výsledku ČNB propsaly také náklady provádění měnové politiky, které činily 100,3 miliardy korun, meziročně se však snížily o 44,7 miliardy korun s ohledem na snižování základní úrokové sazby.

Výnos z devizových rezerv byl rekordních 252,8 miliardy korun, když se v rezervních měnách zhodnotily o 10,3 procenta. Meziročně výnos vzrostl o 91,9 miliardy korun. Podle ČNB ke zvýšení výnosů rezerv přispěl růst podílu akcií v portfoliu a dokupování zlata. „Pokud by kurz koruny zůstal od začátku roku stabilní, ČNB by dosáhla zisku přibližně 150 miliard korun,“ uvedla centrální banka.

Loňská ztráta povede k prohloubení kumulované ztráty ČNB z minulých let. Ta před koncem roku 2025 dosahovala 277,2 miliardy korun.

Hospodářský výsledek je předběžný a nejsou v něm zahrnuty všechny dodatkové operace za rok 2025. Konečný auditovaný výsledek hospodaření by měla ČNB zveřejnit na jaře.

Centrální banka dlouhodobě upozorňuje na to, že vytváření zisku není její hlavní úlohou. Tou je péče o cenovou a finanční stabilitu.

ČNB určuje měnovou politiku, pečuje o finanční stabilitu, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Vykonává i dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami a institucemi elektronických peněz a devizový dohled.

Hospodářské výsledky ČNB v posledních letech:

*výsledek je předběžný

Zdroj: ČNB

(ČTK)

Příspěvek ČNB loni měla ztrátu 72,9 miliardy Kč po zisku z roku 2024, kvůli posílení koruny pochází z Zlato.cz

„Pokračující inflační tlaky z domácí ekonomiky nyní neumožňují další snížení sazeb. Vzhledem k očekávanému vývoji je třeba stále držet relativně přísnou měnovou politiku oproti období před covidem,“ řekl Michl.

Meziroční inflace v listopadu zvolnila na 2,1 procenta z říjnových 2,5 procenta, podle analytiků to ale rozhodování bankovní rady neovlivnilo. „I když se inflace těsně na dohled přiblížila dvouprocentnímu cíli, ČNB je stále nespokojená s rychlým růstem cen služeb a současně i cen bytů na realitním trhu,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Bankovní rada se podle guvernéra také shodla, že nebude reagovat na to, jak se v celkové inflaci projeví převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát, o kterém rozhodla nová vláda. V příštím roce by se díky tomu mohla inflace snížit o 0,3 procentního bodu, efekt ale bude jednorázový a v roce 2027 vyprchá, upozornil Michl. „Soustředíme se na rok 2027, aby stále byla inflace nízká,“ řekl guvernér.

Stabilitu sazeb bez ohledu na očekávané snížení cen elektřiny očekávají i analytici. „Tento jednorázový a dočasný protiinflační administrativní efekt totiž podle nás budou postupně tlumit proinflační dopady expanzivnější fiskální politiky. Celkově tak očekáváme ponechání repo sazby i po celý příští rok beze změny na současných 3,5 procenta,“ uvedl analytik Komerční banky Jaromír Gec.

Rozhodnutí bylo v souladu s očekáváním finančního trhu, na kurzu koruny se tedy významně neprojevilo. „Koruna na zveřejnění rozhodnutí rady ČNB zareagovala posílením vůči americkému dolaru o 0,1 procenta, přičemž se pár krátce po zveřejnění obchodoval za 20,75 Kč za dolar. Vůči euru se koruna prakticky nepohnula a pohybuje se na úrovni 24,37 Kč za euro,“ uvedl analytik XTB Tomáš Cverna.

Analytici nečekají, že by se po rozhodnutí ČNB měnily ceny hypoték. „Některé banky sice přistoupily v posledních týdnech k mírnému zvýšení sazeb plošně o 0,1 procenta pro všechny fixace, ale další velké zdražování se neočekává. Banky se soustředí spíše na individuální slevy a balíčky slev, např. odhady zdarma či snížení poplatků. Tento trend vydrží až do jara,“ uvedla hypoteční specialistka FInGO Jana Vaisová.

(ČTK)

Příspěvek ČNB úrokovou sazbu nezměnila, analytici nečekají změnu cen hypoték pochází z Zlato.cz

Banka nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se v letošním roce zvýší o 1,4 procenta, zatímco v září letošní růst odhadovala na 1,2 procenta. Odhad hospodářského růstu na příští rok banka zvýšila na 1,2 procenta z dříve předpokládaného jednoho procenta. Za zlepšením výhledu podle banky stojí zejména domácí poptávka.

ECB nadále předpokládá, že inflace v eurozóně bude v celém letošním roce v průměru činit 2,1 procenta. V příštím roce nyní očekává pokles inflace na 1,9 procenta. V září přitom předpovídala, že inflace napřesrok sestoupí až na 1,7 procenta.

Banka loni v červnu zahájila snižování úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Depozitní sazba od té doby klesla na polovinu, naposledy k její redukci ECB přikročila začátkem letošního června. Od té doby drží úroky beze změny.

Statistický úřad Eurostat tento měsíc uvedl, že HDP eurozóny se ve třetím čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci zvýšil o 0,3 procenta. Růst tak zrychlil z 0,1 procenta ve druhém čtvrtletí.

Spotřebitelské ceny v eurozóně se v listopadu podle Eurostatu meziročně zvýšily o 2,1 procenta, tedy stejným tempem jako v předchozím měsíci. Inflace tak zůstala mírně nad dvouprocentním cílem ECB.

„Inflace se nachází v okolí dvouprocentního inflačního cíle a podle prognózy by se v jeho blízkosti měla udržet po celý výhledový horizont,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Portu Jan Berka. „V Radě guvernérů ECB se najdou centrální bankéři, kteří si dokážou představit mírně nižší sazby, než jsou nyní. Nemají však většinu,“ dodal.

Americká centrální banka (Fed) minulý týden podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta. Prezident Donald Trump ve středečním projevu v Kongresu uvedl, že příštím šéfem Fedu bude někdo, kdo věří, že úrokové sazby se mají výrazně zredukovat.

Trump už dříve avizoval, že jméno budoucího šéfa centrální banky oznámí na začátku příštího roku. Současně naznačil, že půjde o jeho ekonomického poradce Kevina Hassetta. Mandát současného šéfa Fedu Jeroma Powella končí v květnu.

(ČTK)

Příspěvek ECB úroky opět nezměnila, zlepšila však výhled pro ekonomiku eurozóny pochází z Zlato.cz

V asi dvacetiminutovém vystoupení prezident podle médií připsal obavy mnoha amerických domácností z růstu životních nákladů na vrub administrativy svého předchůdce Joea Bidena a řekl, že je na cestě k vyřešení mnoha problémů, o nichž mluvil v předvolební kampani, od migrace po inflaci.

„Brzy oznámím našeho příštího předsedu Fedu, někoho, kdo věří v nižší úrokové sazby, a to o hodně. Splátky hypoték se ještě sníží,“ cituje Trumpa agentura Reuters.

Trump opakovaně vyjádřil přání nižších sazeb u hypoték, nicméně úrokové sazby určované centrální bankou mají jen omezený vliv na náklady na půjčky. Ty jsou obvykle více ovlivňovány jinými faktory, na něž má Fed menší vliv, například výnos desetiletých státních dluhopisů, dodal Reuters.

Z kandidátů na příštího šéfa Fedu, kterých bylo kolem deseti, zbyl podle dřívějšího Trumpova vyjádření už pouze jediný. Hassett je podle médií jasným favoritem a kurzy sázkových kanceláří na jeho jmenování v posledních dnech rychle rostou. „Myslím, že je tu i potenciální předseda Fedu. Já nevím. Smíme to říkat? Potenciální?“ představil Trump Hassetta na začátku prosince při jedné z příležitostí v Bílém domě.

Zdroje stanice CNBC z Trumpovy administrativy v minulosti potvrdily, že na seznamu kandidátů byli například Marc Summerlin, který působil jako ekonomický poradce v administrativě bývalého prezidenta George Bushe mladšího, šéfka dallaského Fedu Lorie Loganová a bývalý šéf Fedu v St. Louis James Bullard. Trump také dříve v rozhovoru se CNBC označil za kandidáty rovněž Hassetta a bývalého člena Rady guvernérů Fedu Kevina Warshe.

Mandát současného předsedy Fedu Jeroma Powella končí v květnu 2026, členství v Radě guvernérů ale až v roce 2028. Trump jej opakovaně kritizuje kvůli neochotě snižovat úrokové sazby. Fed v tomto měsíci podle očekávání snížil základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta. Powell uvedl, že po třetím snížení sazeb za sebou má centrální banka na příštích zasedáních prostor k opatrnějšímu přístupu.

(ČTK)

Příspěvek Trump: Nový předseda Fedu bude prosazovat výrazné snížení úrokových sazeb pochází z Zlato.cz

Bankovní rada na jednání doporučila bankám, aby od dubna 2026 u investičních nemovitostí zvýšily požadavek na vlastní kapitál žadatele o hypotéku a nastavili limit jeho celkového dluhu vůči ročnímu příjmu.

Bankovní rada se shodla, že hypotéky na investiční nemovitosti jsou rizikovější a v případě nepříznivého vývoje ekonomiky je u nich vyšší pravděpodobnost, že klienti přestanou splácet úvěry. Pokud by kvůli tomu zastavené nemovitosti propadly bankám, rozkolísalo by to ceny nemovitostí, což by se mohlo v bilancích bank promítnout i do hodnoty úvěrů pro vlastní bydlení.

Investiční nákup je podle ČNB takový, kdy žadatel o hypotéku kupuje třetí a další obytnou nemovitost nebo ji pořizuje za účelem pronájmu. V takovém případě by banky měly vyžadovat maximální poměr výše hypotečního úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti (LTV) 70 procent, maximální výše celkového dluhu žadatele o hypotéku vůči jeho ročnímu příjmu (DTI) by měla být nanejvýš sedminásobná.

Členka bankovní rady Karina Kubelková jako jediná hlasovala proti opatření. Podle záznamu upozornila, že vzhledem k řadě možností investorů, jak se doporučení ČNB přizpůsobit, nelze očekávat jeho citelný vliv na vývoj trhu.

S poměrně omezeným dopadem opatření na celkový objem nově poskytovaných hypoték i na vývoj cen nemovitostí podle záznamu souhlasili i ostatní členové bankovní rady. Podle nich ale hlavním cílem opatření je snížit rizikovost nově poskytovaných hypoték na investiční nemovitosti a tlumit zvyšování jejich podílu na celkovém počtu hypoték.

(ČTK)

Příspěvek ČNB nečeká, že by pravidla pro investiční nemovitosti ovlivnily ceny bydlení pochází z Zlato.cz

„V prosinci ČNB ponechá úrokové sazby beze změny, a to již páté zasedání v řadě, a naše prognóza nepočítá se změnou ani v příštím a přespříštím roce,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel. Podle něj bude při rozhodování bankovní rada v komfortnější pozici než před šesti týdny, protože meziroční inflace v listopadu zvolnila na 2,1 procenta z říjnových 2,5 procenta. „I když to z velké části odráží nižší, ale volatilní ceny potravin, tak i jádrová inflace zpomalila na 2,6 procenta, pod predikci ČNB,“ dodal Šindel.

Změnu sazeb neočekává ani hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. „Spotřebitelská inflace zůstává v některých oblastech, primárně ve službách, zvýšená a česká ekonomika postupně zrychluje, hlavně díky rostoucí spotřebě domácností. Opačným směrem ovšem působí relativně silný kurz české koruny a nadále mírně restriktivní nastavení úrokových sazeb. Tyto dva efekty se momentálně nacházejí přibližně v rovnováze a úprava nastavení měnové politiky se tedy nezdá být nutná,“ uvedl.

Podle analytika PwC Dominika Kohuta zůstane bankovní rada obezřetná s ohledem na přetrvávající napětí na trhu práce a rychlý růst reálných mezd. „Tyto faktory mohou podle vyjádření členů rady představovat proinflační tlaky, jež by mohly zkomplikovat další uvolňování měnové politiky. V tomto kontextu lze očekávat, že ČNB zvolí vyčkávací strategii a prozatím ponechá základní úrokovou sazbu na stávající úrovni,“ soudí Kohut.

Analytici předpokládají, že sazby zůstanou beze změny delší dobu. „Předpokládáme, že stabilita úroků by měla vydržet během celého příštího roku. Hlavními důvody jsou zvýšená inflace služeb, nadále relativně robustní trh práce a zvýšený růst mezd. Ten se týká především sektoru služeb, který reflektuje silnou spotřebitelskou poptávku. Volatilní složky inflace, jako energie a potraviny, letos významně přispěly k poklesu celkové inflace. Do příštího roku u nich ale zůstává vysoká nejistota,“ uvedl hlavní ekonom Portu Jan Berka. Inflační talky by podle něj mohla vytvářet i uvolněnější rozpočtová politika nové vlády.

„Někteří centrální bankéři připouští i možnost sazby zvýšit,“ upozornil portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler. „K takové možnosti by však pravděpodobně přistoupili až v průběhu roku. V dohledné době takovou variant nevnímám jako pravděpodobnou,“ doplnil. O možném zvýšení sazeb ve vzdálenějším horizontu mluvil v rozhovoru s agenturou Bloomberg člen bankovní rady Jan Kubíček.

Stabilita úrokových sazeb dopadne i na rozhodování spotřebitelů, míní provozní ředitel Fingoodu Ondřej Kozel. „Pro domácnosti to bude znamenat, že hypotéky ani byty zlevňovat nebudou a nebude mít smysl vyčkávat s investicí do bydlení za nižší ceny. Zároveň budou střadatelé i nadále hledat jiné příležitosti ke zhodnocení úspor a poroste poptávka po investičních produktech,“ uvedl.

Bankovní rada ČNB rozhodne o natavení úrokových sazeb ve čtvrtek. Jednání se zúčastní šest ze sedmi členů rady, omluvila se z něj viceguvernérka Eva Zamrazilová, uvedla tento týden ČNB.

(ČTK)

Příspěvek Analytici na posledním letošním jednání ČNB nečekají změnu úrokových sazeb pochází z Zlato.cz

Centrální banka nebude investovanou částku aktivně navyšovat, hodnota portfolia se ale může měnit s ohledem na vývoj hodnoty digitálních aktiv. Testování portfolia, jehož hodnota představuje 0,0006 procenta rezerv ČNB, potrvá zhruba dva až tři roky, následně centrální banka zkušenosti vyhodnotí a rozhodne o dalším postupu.

Digitální aktiva ČNB nakoupila prostřednictvím regulované burzy, která musí dodržovat pravidla boje proti praní špinavých peněz (AML). To zajišťuje, že nakoupená aktiva nejsou spojena s žádnou trestnou činností.

O vytvoření testovacího portfolia rozhodla bankovní rada na základě analýzy možných investic do dalších tříd aktiv, kterou si nechala zpracovat. ČNB zároveň zdůraznila, že nyní neplánuje zařadit bitcoin ani jiná digitální aktiva mezi své devizové rezervy.

ČNB si chce při testování ověřit možnost práce s aktivy založenými na blockchainu. Prověří řetězec procesů spojený s nákupem, držením a správou digitálních aktiv, včetně bezpečnostních mechanismů či prověřování souladu s AML. Podle centrální banky testování podpoří i plnění úkolů, které má ČNB v oblasti dohledu nad finančním systémem.

Centrální banka rozhodla o zpracování analýzy možných investic do dalších tříd aktiv na počátku letošního roku. Cílem analýzy bylo posoudit, zda by bylo z hlediska diverzifikace a výnosu vhodné devizové rezervy rozšířit o nové druhy aktiv. Bankovní rada rozhodla o postupu ohledně digitálních aktiv, o dalších třídách aktiv ještě ne.

ČNB upozornila, že digitální aktiva se stále více propojují se standardním finančním systémem. Pracují s nimi komerční banky i investiční fondy. Evropská investiční banka (EIB) vydala několik digitálních dluhopisů. Přístup centrálních bank k digitálním aktivům zůstává opatrný, do devizových rezerv zařadily nejznámější kryptoměnu bitcoin zatím pouze Salvador a Bhútán.

(ČTK)

Příspěvek ČNB nakoupila bitcoiny a další digitální aktiva za téměř 21 milionů korun pochází z Zlato.cz

Bankovní rada ČNB ve čtvrtek rozhodla o ponechání základní úrokové sazby beze změny na 3,5 procenta. Rozhodnutí odpovídalo očekávání finančního trhu. Základní úroková sazba je na nynější úrovni od začátku května.

„Domníváme se, že kombinace měnových podmínek a současné úrokové sazby je nyní adekvátní,“ řekl Seidler. Tlak na další snižování sazeb od nové vlády neočekává. Upozornil, že centrální banka se bude rozhodovat nezávisle zejména s ohledem na další vývoj inflace. U ní přitom očekává, že by mohla v příštím roce mírně zpomalovat a držet se tak v tolerančním pásmu. Dalšími důležitými faktory budou vývoj koruny a dění v zahraničí.

Podle bývalého guvernéra ČNB a nyní hlavního ekonoma Generali CEE Holding Miroslava Singera může vyvolat další tlak na snižování úrokových sazeb jedině potenciálně posilující česká koruna a obchodní války v zahraničí.

ČNB v době inflační vlny držela základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, snižovat ji začala v prosinci 2023. Zatím k poslednímu uvolnění měnové politiky sáhla bankovní rada v květnu, kdy snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na současnou úroveň.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

(ČTK)

Příspěvek Úroková sazba by měla zůstat stabilní, míní člen bankovní rady ČNB Seidler pochází z Zlato.cz